Podpora EU Ukrajině: praktické informace

 

Opatření EU

 

Téma

Chronologický přehled

  • 29. dubna

    Evropská komise vyplatila členským zemím EU zálohové platby ve výši více než 3,5 miliardy eur, které jim mají pomoci zvládnout příjezd osob prchajících před válkou na Ukrajině na jejich území. Platby z programu REACT-EU byly provedeny v rámci Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě.

  • 27. dubna

    Evropská komise navrhla pozastavit na jeden rok cla na veškerý ukrajinský dovoz do EU. Návrh rovněž počítá s pozastavením uplatňování všech platných antidumpingových a ochranných opatření EU týkajících se ukrajinského vývozu oceli na jeden rok. Tento dalekosáhlý krok by měl posílit ukrajinský vývoz do EU a zmírnit obtížnou situaci ukrajinských výrobců a vývozců.

  • 17. dubna

    EU vyčlenila dalších 50 milionů eur na humanitární pomoc na podporu lidí postižených ruskou válkou na Ukrajině, včetně 45 milionů eur na humanitární projekty na Ukrajině a 5 milionů eur pro Moldavsko. Celková výše finančních prostředků EU na humanitární pomoc v reakci na tuto válku tak činí 143 milionů eur. Toto financování je součástí podpůrného balíčku ve výši 1 miliardy eur, který přislíbila Evropská komise v rámci akce „Stojíme za Ukrajinou“.

  • 9. dubna

    Celosvětová dárcovská akce a kampaň Stojíme za Ukrajinou získala 9,1 miliardy eur, které věnuje na pomoc lidem prchajícím před ruskou invazí, a to na Ukrajině i v zahraničí. Tato pomoc zahrnuje 1 miliardu eur od Evropské komise. Kromě toho Evropská banka pro obnovu a rozvoj oznámila dodatečnou půjčku ve výši 1 miliardy eur na pokrytí potřeb osob vysídlených v důsledku invaze.

  • 8. dubna

    EU dnes odsouhlasila pátý balíček omezujících opatření vůči Rusku v reakci na jeho brutální agresi vůči Ukrajině a jejímu lidu. Tyto sankce spolu s předchozími čtyřmi balíčky pomohou vystupňovat hospodářský tlak na Kreml a ochromí jeho schopnost financovat invazi na Ukrajinu. Tato opatření jsou rozsáhlejší a ostřejší, takže představují ještě hlubší zásah do ruského hospodářství. Byla přijata v koordinaci s mezinárodními partnery.

  • 8. dubna

    Telekomunikační operátoři z EU a Ukrajiny podepsali společné prohlášení o tom, že budou koordinovaně usilovat o zajištění a stabilizaci cenově dostupného nebo bezplatného roamingu a mezinárodních hovorů mezi EU a Ukrajinou. Cílem společného prohlášení je vytvořit stabilnější rámec, který Ukrajincům vysídleným v celé Evropě pomůže zůstat v kontaktu s rodinou a přáteli doma.

  • 6. dubna

    Komise zveřejnila doporučení o uznávání akademických a odborných kvalifikací osob prchajících před ruskou invazí na Ukrajině. Členské země tak získají návod, jak zajistit, aby byl postup uznávání rychlý, spravedlivý a pružný.

  • 5. dubna

    Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová oznámila pátou sérii sankcí EU vůči Rusku. Nová, širší a přísnější restriktivní opatření se zaměří na šest pilířů, přičemž výrazně postihnou ruskou ekonomiku a vyvinou další tlak na ruskou vládu.

  • 4. dubna

    EU zřídila společný vyšetřovací tým ve spolupráci s Ukrajinou, který má shromažďovat důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti a náležitě je vyšetřit. Unie je navíc připravena vyslat vyšetřovací týmy přímo do terénu, aby tak podpořila úsilí ukrajinského státního zastupitelství. 

  • 1. dubna

    Komise přijala návrh o směně hřiven držených osobami prchajícími před válkou na Ukrajině na měnu příslušného hostitelského členského státu. Cílem je zajistit koordinovaný přístup, který osobám prchajícím z Ukrajiny zaručí stejné podmínky pro směnu hřiven na místní měnu bez ohledu na to, který členský stát je přijal.

  • 28. března

    Na mimořádném zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci představili místopředseda pro podporu evropského způsobu života Margaritis Schinas a komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová v koordinaci s francouzským předsednictvím Rady zastoupeným ministrem Géraldem Darmaninem desetibodový plán týkající se posílení evropské koordinace při přijímání lidí prchajících před válkou na Ukrajině.

  • 25. března

    Evropská komise a kanadská vláda dnes oznámily zahájení celosvětové kampaně, jejímž cílem je získat ve spolupráci s mezinárodní organizací Global Citizen finanční prostředky na podporu lidí prchajících před ruskou invazí na Ukrajině.

  • 23. března

    Evropská komise představila opatření, která mají členským státům pomoci zajistit potřeby těch, kteří prchají před válkou na Ukrajině. Kromě okamžité pomoci členským státům na hranicích, při přijímání uprchlíků a v oblasti civilní ochrany podnikla EU další kroky, které mají zajistit, aby se uprchlíkům dostalo účinné podpory při výkonu jejich právu na vzdělání, zdravotní péči, ubytování a získání pracovního místa.

  • 22. března

    Evropská komise spustila portál nazvaný Evropský výzkumný prostor pro Ukrajinu, který slouží jako jednotné kontaktní místo s informacemi o pomoci určené výzkumným pracovníkům, kteří působí na Ukrajině nebo odtud museli uprchnout.

  • 17. března

    Pracovní skupina Evropské komise nazvaná Freeze and Seize (Zmrazit a zajistit), jejímž úkolem je zajišťovat celounijní koordinaci ohledně sankcí proti ruským a běloruským oligarchům vedených na seznamu, zintenzivnila svou činnost na mezinárodní úrovni. Bude spolupracovat s nově zřízenou pracovní skupinou nazvanou Russian Elites, Proxies, and Oligarchs (REPO), v jejímž rámci EU působí společně se zeměmi G7 a Austrálií.

  • 15. března

    V návaznosti na neformální zasedání hlav států a předsedů vlád zemí EU, které se konalo ve dnech 10. a 11. března 2022, rozhodla Rada v souvislosti s vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině uložit čtvrtý balíček hospodářských a individuálních sankcí. Tyto sankce pomohou zvýšit hospodářský tlak na Kreml a ochromí jeho schopnost financovat invazi na Ukrajinu.

  • 11. března

    Evropská komise vyplatila Ukrajině v rámci mimořádné makrofinanční pomoci 300 milionů eur. Jedná se o počáteční část první splátky ve výši 600 milionů eur v rámci nového nouzového programu makrofinanční pomoci Ukrajině v celkové výši 1,2 miliardy eur. Program je konkrétní ukázkou neochvějné podpory EU Ukrajině.

  • 9. března

    S ohledem na situaci na Ukrajině a v reakci na zapojení Běloruska do této agrese se Rada rozhodla uložit další cílené sankce, v jejichž rámci bylo na seznam zařazeno 160 osob. Spolu s odvětvovými opatřeními zaměřenými na Bělorusko a Rusko, která Rada rovněž přijala, tato nová omezující opatření zaplňují mezery a konsolidují stávající opatření, na nichž se EU dohodla v reakci na vojenskou agresi Ruska proti Ukrajině.

  • 8. března

    Evropská komise představila nástin velmi důležité podpory, kterou EU poskytuje, aby pomohla lidem prchajícím před válkou na Ukrajině, jakož i zemím Unie, které je přijímají. Evropská solidarita v akci pomáhá lidem prostřednictvím přímé humanitární pomoci, mimořádné pomoci v oblasti civilní ochrany, podpory na hranicích, jakož i formou jasného právního postavení, které umožňuje osobám prchajícím před válkou získat okamžitou ochranu v EU.

  • 8. března

    Evropská komise přijala návrh Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě, který umožňuje členským státům a regionům poskytovat mimořádnou podporu lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajině.

  • 4. března

    Evropská komise rozhodla přerušit spolupráci s ruskými subjekty v oblasti výzkumu, vědy a inovací. V rámci programu Horizont Evropa nebude proto uzavírat s ruskými organizacemi žádné nové smlouvy ani dohody. Komise rovněž pozastavila spolupráci s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem v rámci programů přeshraniční spolupráce Evropského nástroje sousedství a v rámci programu Interreg pro region Baltského moře.

  • 2. března

    V návaznosti na oznámení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové Rada EU rozhodla, že zastaví v celé Unii distribuci ruským státem vlastněných dezinformačních kanálů Russia Today a Sputnik. Sankce se vztahují na všechny prostředky přenosu a distribuce, například prostřednictvím kabelu, satelitu, IPTV, platforem, internetových stránek a aplikací. Všechny příslušné licence, povolení a distribuční dohody jsou pozastaveny. Tato opatření se vztahují na všechny členské státy EU a lze je uplatnit okamžitě.

  • 2. března

    Evropská komise navrhla aktivovat směrnici o dočasné ochraně s cílem poskytnout osobám prchajícím před válkou z Ukrajiny rychlou a účinnou pomoc. Podle tohoto návrhu bude osobám, které prchají před válkou, v EU přiznána dočasná ochrana, což znamená, že dostanou povolení k pobytu a budou mít přístup ke vzdělání a na trh práce.

  • 2. března

    Evropská unie se dohodla na vyloučení klíčových ruských bank ze systému SWIFT, což je dominantní světový systém pro předávání informací o finančních transakcích. Toto opatření dotčeným bankám znemožní provádět finanční transakce po celém světě rychle a efektivně. Rozhodnutí bylo konzultováno s mezinárodními partnery EU – zejména se Spojenými státy a Spojeným královstvím.

  • 28. února

    Na základě naléhavé výzvy OSN Evropská komise oznámila, že uvolní dalších 90 milionů eur na programy mimořádné pomoci civilistům postiženým válkou na Ukrajině. Finanční prostředky pomohou lidem na Ukrajině a v Moldavsku.

    Prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU Komise rovněž koordinuje poskytování materiální pomoci Ukrajině. V současné době nabízí tuto pomoc, která zahrnuje 8 milionů základních položek zdravotní péče a civilní ochrany, 20 členských zemí EU.

    Moldavsko aktivovalo tento mechanismus na pomoc Ukrajincům, kteří přicházejí do země. Mimořádnou pomoc ve formě ubytovacích jednotek a lékařské pomoci již Moldavsku nabídly Francie, Nizozemsko a Rakousko.

  • 27. února

    Evropská komise navrhla další opatření na pomoc Ukrajině a sankce vůči Rusku, včetně:

    • financování nákupu a dodávek zbraní a dalšího vybavení na Ukrajinu
    • uzavření vzdušného prostoru EU pro všechna letadla patřící Rusku nebo Ruskem registrovaná či řízená Ruskem (v platnosti od 28. února)
    • zákazu státem vlastněných sdělovacích prostředků Russia Today a Sputnik, jakož i jejich dceřiných společností, vysílat v EU (v platnosti od 2. března)

    Komise rovněž navrhla nový balíček opatření proti Lukašenkovu režimu v Bělorusku. Je zacílen na nejdůležitější hospodářská odvětví této země, omezuje vývoz zboží dvojího užití a postihuje ty Bělorusy, kteří pomáhají ruskému válečnému úsilí.

  • 26. února

    V koordinaci s Francií, Itálií, Německem, Kanadou, Spojeným královstvím a USA navrhla Komise nový soubor opatření v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině. Cílem opatření je:

    • vyloučit důležité ruské banky ze systému SWIFT
    • zakázat transakce ruské centrální banky a zmrazit veškerá její aktiva (v platnosti od 28. února)
    • zaměřit se na majetek ruských oligarchů (v platnosti od 28. února)
  • 25. února

    V návaznosti na závěry Evropské rady ze dne 24. února 2022 přijala Rada balíček individuálních a hospodářských opatření založených na pěti pilířích:

    • sankce ve finančním sektoru, které omezí přístup Ruska na nejdůležitější kapitálové trhy, přičemž se zaměří na 70 % ruského bankovního trhu, ale také na klíčové státní společnosti působící zejména v oblasti obrany
    • sankce v odvětví energetiky, které zakáží prodej, dodávky, převod nebo vývoz určitého zboží a technologií používaných při rafinaci ropy do Ruska a zavedou omezení na poskytování souvisejících služeb
    • sankce v odvětví dopravy, které zakáží prodej všech letadel, náhradních dílů a vybavení ruským leteckým společnostem (to bude mít dopad na klíčové odvětví ruského hospodářství a konektivitu země)
    • technologické sankce, které dále omezí vývoz zboží a technologií dvojího užití a také určitého zboží a technologií, které by mohly přispět k technologickému posílení ruského obranného a bezpečnostního sektoru
    • sankce v oblasti vízové politiky, které znamenají, že diplomaté a podobné skupiny osob a podnikatelů již nebudou mít privilegovaný přístup na území EU
  • 24. února

    Na mimořádném zasedání Evropské rady vedoucí představitelé zemí EU co nejdůrazněji odsoudili nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruské federace proti Ukrajině. V úzké spolupráci s partnery a spojenci EU se dohodli na dalších omezujících opatřeních, která budou mít pro Rusko značné a závažné důsledky.

  • 24. února

    Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová důrazně odsoudila ruskou agresi vůči Ukrajině. Vyzvala Rusko, aby okamžitě zastavilo násilí a stáhlo své jednotky z ukrajinského území, a zopakovala, že EU plně podporuje Ukrajinu a její obyvatele. Vedoucím představitelům zemí EU předložila ke schválení balíček rozsáhlých sankcí zaměřených na strategická odvětví ruského hospodářství, díky němuž jim bude zablokován přístup k technologiím a trhům.

  • 23. února

    V reakci na skutečnost, že Rusko uznalo nezávislost území Doněcké a Luhanské oblasti, jež nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády, a vyslalo na tato území své ozbrojené síly, přijala EU balíček sankcí. Tyto sankce se zaměřují na:

    • jednotlivce a subjekty, které hrály úlohu při narušování nebo ohrožení územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny
    • hospodářské vztahy mezi dvěma uvedenými vládou nekontrolovanými regiony a EU, aby se zajistilo, že odpovědné osoby jasně pocítí hospodářské důsledky svých nezákonných činů a agrese
    • přístup ruského státu a vlády na kapitálové a finanční trhy EU a k službám EU s cílem omezit financování eskalačních a agresivních politik

Dokumenty