Přehled počtu přistěhovalců v evropské společnosti

K 1. lednu 2020:

  • circle image 2 people with European flag

    žilo v EU 447,3 milionu obyvatel

 

  • inhibitants image icon 23 milionů byli občané ze zemí mimo EU (5,1 % všech obyvatel EU)
  • inhibitants image icon téměř 37 milionů byly osoby narozené mimo EU* (8,3 % všech obyvatel EU)

* Nezahrnuje osoby narozené v jiných státech EU.

Podíl obyvatel narozených v zahraničí je v EU nižší než ve většině vysokopříjmových zemí.

Rezidenti narození v zahraničí podle zemí

Zdroj: Eurostat, OECD, UNDESA, údaje z roku 2020
Pozn.: V případě EU osoby nenarozené v EU (tj. osoby narozené v jiném členském státě se nezahrnují). Pokud by byly zahrnuty osoby mobilní v rámci EU, činil by tento podíl 12,2 %.

Proč zůstávají v Evropě

Veškerá platná povolení k pobytu na konci roku 2020 podle důvodu vydání

Zdroj: Eurostat; bez Dánska, Německa, Portugalska, Řecka a Švédska. „Ostatní“ zahrnuje povolení vydaná pouze z důvodu pobytu, povolení vydaná obětem obchodování s lidmi a nezletilým osobám bez doprovodu a také povolení vydaná ze všech ostatních důvodů, z nichž lze povolení k pobytu vydat a která nespadají do ostatních kategorií.

Mezi občany ze zemí mimo EU, kteří na konci roku 2020 pobývali v Unii s platným povolením k pobytu, byla většina držitelů povolení vydaných z rodinných nebo pracovních důvodů.

Přistěhovalci a pracovní trh

V roce 2020 bylo na trhu práce EU zaměstnáno 8,6 milionu občanů ze zemí mimo EU (z 189,1 milionu osob ve věku od 20 do 64 let), což odpovídá 4,6 % z celkového počtu.

Míra zaměstnanosti populace v produktivním věku v EU byla v roce 2020 vyšší u občanů EU (73,3 %) než u občanů pocházejících ze zemí mimo EU (57,6 %).

Skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu: Mnozí občané ze zemí mimo EU navíc spadají do kategorie tzv. kritických pracovníků.

Nadměrně zastoupené sektory

V roce 2020 byli tito občané nadměrně zastoupeni v určitých hospodářských odvětvích jako například:

Odvětví Celkový podíl zaměstnanců z řad občanů zemí mimo EU Celkový podíl zaměstnanců z řad občanů EU
Ubytování, stravování a pohostinství 11,4 % 3,8 %  
Administrativní a podpůrné činnosti 7,1 % 3,7 %
Práce v domácnostech 6,5 % 0,7 %
Stavebnictví 8,6 % 6,4 %

Nadměrné zastoupení podle povolání

Občané zemí mimo EU byli nadměrně zastoupeni v těchto profesích:

Profesní skupina Celkový podíl zaměstnaných občanů zemí mimo EU Celkový podíl zaměstnaných občanů EU
Úklid a pomocné práce 11,9 %

3,1 %

Pracovníci v oblasti osobních služeb 9,0 % 4,2 %
Ošetřovatelé 5,1 % 2,9 %
Pracovníci na stavbě 5,8 % 3,6 %
Pracovníci v dolech, na stavbě, ve výrobě a dopravě 5,6 % 2,4 %
Pomocné síly při přípravě potravin 2,7 % 0,5 %
Pracovníci v zemědělství a rybářství 2,6 % 0,6 %

Nedostatečně zastoupené sektory

Občané zemí mimo EU byli naopak nedostatečně zastoupeni v některých jiných odvětvích jako například:

Odvětví Celkový podíl zaměstnaných občanů zemí mimo EU Celkový podíl zaměstnaných občanů EU
Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 1,2 % 7,5 %
Vzdělávání 3,7 % 7,6 %
Zdravotní a sociální péče 7,6 % 10,9 %
Peněžnictví a pojišťovnictví 1,1 % 2,8 %

Nedostatečné zastoupení podle povolání

Naopak nedostatečně zastoupeni byli občané ze zemí mimo EU v těchto profesích:

Profesní skupina Celkový podíl zaměstnaných občanů zemí mimo EU Celkový podíl zaměstnaných občanů EU
Pedagogičtí pracovníci 2,5 % 5,6 %
Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 2,5 % 6,8 %
Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů 1,4 % 4,0 %
Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 2,0 % 4,1 %
Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě 2,1 % 4,2 %
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, orientovaní na trh 1,3 % 3,1 %

Zdroj: Eurostat

Uprchlíci v Evropě

Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo na konci roku 2020 na celém světě:

  • 26,4 milionu uprchlíků
  • a 48 milionů tzv. vnitřně vysídlených osob (v důsledku konfliktu).

Skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu: Na konci roku 2020 pobývalo v Evropské unii 10 % celkového počtu uprchlíků a pouze zlomek vnitřně vysídlených osob na celém světě.

Podíl uprchlíků v EU ve srovnání s celkovou populací Unie tak činí 0,6 %.

Počet uprchlíků v porovnání s celkovým počtem obyvatel země

Velká část uprchlíků žije v několika zemích světa:

Zdroj: Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
Pozn.: Graf znázorňuje deset zemí, které poskytují útočiště nejvíce uprchlíkům, a EU

Skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu: Většina uprchlíků z Afriky a Asie nepřichází do Evropy, ale zůstává v sousedních zemích.

Migrační toky do EU a z ní

Migrační čísla z roku 2019:


  • 2,7 milionu
    osob imigrovalo do EU

  • 1,2 milionu osob emigrovalo z EU

  • Celkový počet přistěhovalců do EU: 1,5 milionu osob

Skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu: Bez migrace by se evropská populace v roce 2019 zmenšila o půl milionu – daný rok se totiž v EU narodilo 4,2 milionu dětí a zemřelo 4,7 milionu osob. Podle předběžných údajů se počet obyvatel EU v roce 2020 snížil přibližně o 300 tisíc osob (ze 447,3 milionu k 1. lednu 2020 na 447 milionů k 1. lednu 2021), a to v důsledku kombinace nižšího počtu porodů, většího počtu úmrtí a nižší migrace.

V roce 2020 bylo v EU vydáno přibližně 1,9 milionu prvních povolení k pobytu oproti téměř 3 milionům v roce 2019. Tento pokles byl způsoben cestovními omezeními zavedenými s cílem omezit šíření viru covid-19. Pandemie měla obzvláště silný negativní dopad na pracovní povolení. Jejich podíl se totiž snížil ze 41 % v roce 2019 na 29 % v roce 2020. V roce 2020 byla první povolení k pobytu vydána z těchto důvodů:

Zdroj: Eurostat; bez Chorvatska, Řecka a Švédska. „Ostatní“ zahrnuje povolení vydaná pouze z důvodu pobytu, povolení vydaná obětem obchodování s lidmi a nezletilým osobám bez doprovodu a také povolení vydaná ze všech ostatních důvodů, z nichž lze povolení k pobytu vydat a která nespadají do ostatních kategorií.

10 národností s nejvyšším počtem prvních povolení k pobytu vydaných v členských státech EU v roce 2020

Zdroj: Eurostat; bez Chorvatska, Řecka a Švédska.

Azyl v Evropě

Prvožadatelé o azyl podle kontinentu původu (2020)

Zdroj: Eurostat

15 národností s nejvyšším počtem prvožadatelů o azyl (2020)

Zdroj: Eurostat

V roce 2020 pocházeli žadatelé o azyl z téměř 150 zemí.

V Evropské unii bylo podáno celkem 472 000 žádostí, z čehož bylo 417 000 podáno poprvé, což ve srovnání s rokem 2019 představuje pokles o 32 %.

Rostoucí podíl žadatelů vstupuje do EU ze zemí s bezvízovým stykem (v roce 2020 to bylo 28 % prvožadatelů o azyl), tudíž legálně, a většinou z těchto zemí:

  • Venezuela (7,3 % všech poprvé podaných žádostí)
  • Kolumbie (7,0 %)
  • Gruzie (1,6 %)
  • Peru (1,5 %)
  • Honduras (1,4 %)
  • asylum application icon

    Většina prvních žádostí byla podána v těchto zemích:

    • Německo (102 500)
    • Španělsko (86 400)
    • Francie (81 700)
    • Řecko (37 900)
    • Itálie (21 200)
  •  

    asylum application icon

    V poměru k počtu obyvatel dané země byl nejvyšší počet prvních žádostí o azyl v roce 2020 podán v těchto zemích:

    • Kypr (841 na 100 000 obyvatel)
    • Malta (468)
    • Řecko (354)

     

Prvně podané žádosti o azyl na 100 000 obyvatel v roce 2020:

Zdroj: Eurostat

V roce 2020 bylo 141 000 osob žádajících o azyl mladších 18 let – 10 % z nich (tj. 13 500) tvořily děti bez doprovodu. Většina těchto dětí pocházela z Afghánistánu, Sýrie a Pákistánu.

V první polovině roku 2021 bylo v EU podáno 248 000 žádostí o azyl (z nichž 200 000 bylo podáno poprvé), což je o 12 % více než za stejné období roku 2020, ale o 26 % méně než v období před covidem (stejné období roku 2019).

Přiznání statusu uprchlíka

V roce 2020 přijaly země EU 521 000 prvoinstančních rozhodnutí ohledně uprchlického statusu. 41 % z nich bylo kladných:

  • 106 000 osob získalo postavení uprchlíka
  • 50 000 osob získalo status doplňkové ochrany
  • 55 000 získalo humanitární status.

Dalších 233 000 konečných rozhodnutí bylo vydáno v návaznosti na odvolání, včetně:

  • 22 000 rozhodnutí o přiznání postavení uprchlíka
  • 22 000 rozhodnutí o získání statusu doplňkové ochrany
  • 25 000 rozhodnutí o udělení humanitárního statusu.  

Země EU tak v roce 2020 poskytly ochranu téměř 280 000 lidemNejvětší skupiny byly z těchto zemí:

  • Sýrie (27 % všech osob, jimž byla poskytnuta ochrana)
  • Venezuela (17 %)
  • Afghánistán (15 %)

V první polovině roku 2021 se míra uznaných žádostí o azyl snížila, 35 % z 269 000 prvoinstančních rozhodnutí o udělení azylu vydaných v tomto období bylo pozitivních, včetně:

  • 48 000 rozhodnutí o přiznání postavení uprchlíka
  • 31 000 rozhodnutí o získání statusu doplňkové ochrany
  • a 15 000 rozhodnutí o udělení humanitárního statusu.

Efektivita azylového systému

  • Snížení počtu nevyřízených žádostí
    Jelikož počet nových žádostí prudce poklesl, podařilo se členským státům snížit počet nevyřízených žádostí: na konci roku 2020 bylo 766 000 nevyřízených žádostí o azyl, což je v meziročním srovnání o 18 % méně (929 000). V roce 2021 se počet nevyřízených žádostí nadále snižoval a do konce června klesl na 704 000, což je nejnižší úroveň od poloviny roku 2015.
  • Různá doba zpracování žádosti v členských státech
    Průměrný počet nevyřízených případů a žádostí se v jednotlivých členských státech značně liší. To je dáno rozdíly v rychlosti zpracování. Podle údajů úřadu EASO se téměř dvě třetiny případů projednávaných v prvním stupni vyřizovalo déle než šest měsíců.

Počet nevyřízených žádostí ve srovnání s celkovým počtem žádostí v daném měsíci

Zdroj: Eurostat

  • Různá míra uznávání statusu uprchlíka v zemích EU
    Mezi zeměmi Unie přetrvávají značné rozdíly v míře uznávání statusu uprchlíka, což narušuje soudržnost azylového systému EU. Například v roce 2020 činila míra uznávání uprchlického postavení afghánským občanům 1 % v Bulharsku a 93 % v Itálii.
  • Dublinská pravidla v praxi
    V roce 2020 vykázaly členské státy 94 500 odeslaných žádostí o mezinárodní ochranu, které byly podle dublinských pravidel zaslány jiným členským státům a dalším zemím účastnícím se dublinského systému – ty pak převzaly odpovědnost za jejich posouzení. Z 85 000 rozhodnutí o uvedených žádostech bylo 49 900 (59 %) pozitivních. Dále bylo vyřízeno 12 200 odeslaných žádostí o přenesení odpovědnosti, což odpovídá 24 % přijatých žádostí.

Přesídlení

V roce 2020 bylo z nečlenských zemí do členských států EU přesídleno přibližně 8 700 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, což je o 59 % více než v roce 2019.

Nejvyšší počet odjezdů byl z Turecka. Největší podíl přesídlených osob tvořili Syřané, a to 53 %.

V rámci společných programů EU pro znovuusídlování získalo od roku 2015 v EU ochranu více než 81 000 osob. Členské státy dostávají na přesídlení finanční prostředky z rozpočtu EU.

Nedovolené překročení hranic

Přehled

Případy nedovoleného překročení hranic EU v roce 2020 podle národnosti

Zdroj: Frontex

2020
 
localisation 125 100 případů nedovoleného překročení hranic
12 % pokles v meziročním srovnání, nejnižší počet případů za 7 let

Tyto případy zahrnovaly:

  •  

    crossing boat

    86 300 případů překročení námořní hranice (2020)

    19 % pokles v meziročním srovnání

  • crossing map

    38 800 případů překročení pozemní hranice (2020)

    9 % nárůst v meziročním srovnání

2021

85 700 případů nedovoleného překročení hranic (od ledna do července roku 2021)

66% nárůst v meziročním srovnání

Geografická distribuce

2020

 

  • nárůst počtu překročení hranic v západním Středomoří (včetně tzv. atlantické trasy ze západní Afriky na Kanárské ostrovy) (+51 %, 40 300) a na trasách přes centrální Středomoří (+155 %, 35 700)
  • pokles počtu překročení hranic na trase přes východní Středomoří (-76 %, 20 300)
  • východní hranice (přes pozemní hranice s Běloruskem, Moldavskem, Ruskem a Ukrajinou): počet nedovolených překročení hranic se meziročně snížil o 4 % a řádově byl mnohem menší než na třech hlavních trasách (615)
  • 8 % nárůst počtu úmrtí na moři: v roce 2020 bylo na třech hlavních trasách nahlášeno 2 268 zesnulých nebo pohřešovaných osob, ve srovnání s 2 095 osobami v roce 2019
2021
  • meziroční nárůst (údaje od ledna do července) počtu překročení hranic na trase přes centrální Středomoří (+102 %, 31 800), na trase přes západní Středomoří (+66 %, 16 200) a na trase přes východní hranice (+1 744 %, 4 200)
  • pokles počtu překročení hranic na trase přes východní Středomoří (-28 %, 9 700)
  • 100 % nárůst počtu úmrtí na moři: od ledna do srpna 2021 bylo na třech hlavních trasách nahlášeno 1 904 zesnulých nebo pohřešovaných osob, ve srovnání s 954 osobami ve stejném období roku 2020

Přehled

  •  
    2020

    396 000 občanům nečlenských zemí bylo nařízeno území Unie opustit

    19 % pokles oproti roku 2019

  •  

     
    2019

    491 000 občanům nečlenských zemí bylo nařízeno území Unie opustit

     

K hlavním zemím, jejichž státní příslušnost navrácené osoby měly, patřily:

  • Alžírsko (8,6 % z celkového počtu)
  • Maroko (8,5 %)
  • Albánie (5,8 %)
  • Ukrajina (5,4 %)
  • Pákistán (4,8 %)

Efektivita systému navracení osob

V roce 2020 bylo do příslušných třetích zemí navráceno 70 200 občanů zemí mimo EU. To odpovídá 18 % všech rozhodnutí o navrácení vydaných v průběhu roku, což je pokles o 29 % oproti roku 2019. Navracení osob v roce 2020 ztížila cestovní omezení zavedená v důsledku pandemie a omezená dostupnost letů.

K hlavním zemím, jejichž státní příslušnost osoby navrácené v roce 2020 měly, patřily:

  • Albánie (13,9 % všech navrácených osob)
  • Gruzie (8,2 %)
  • Ukrajina (7,9 %)

Vezmeme-li v úvahu národnosti, kde bylo vydáno více než 5 000 příkazů k navrácení, byla míra navracení zvláště nízká u osob z:

  • Pobřeží slonoviny (2,0 %)
  • Mali (2,1 %)
  • Guineje (2,5 %)
  • Senegalu (3,2 %)
  • Alžírska (4,8 %)

V 17 členských zemích, které v roce 2020 tyto hodnoty uvedly, se u 25 % jednalo o tzv. asistované návraty – tzn. že navracející se osoba dostala logistickou, finanční anebo jinou materiální pomoc. 75 % návratů pak bylo bez této podpory.

Podíl asistovaných návratů byl obzvláště vysoký v těchto zemích:

  • Maďarsko (90 %)
  • Lucembursko (66 %)
  • Rakousko (62 %)

Míra navracení zůstala v roce 2021 nízká. Ve 21 členských státech, které vykázaly úplné údaje, bylo v prvním čtvrtletí roku provedeno 12 400 skutečných návratů, což odpovídá 17 % příkazů k navrácení vydaných v tomto období (71 600).

Krátkodobá víza

V roce 2020 obdrželo více než 1 700 konzulátů členských zemí EU téměř 2,9 milionu žádostí občanů zemí mimo EU o udělení krátkodobých schengenských víz, což je o 83 % méně než v roce 2019.

Celkem bylo vydáno 2,5 milionu schengenských víz a zamítnuto 0,4 milionu (celounijní míra zamítnutí činila 13,6 % oproti 9,9 % v roce 2019).

Většina žádostí byla podána v těchto zemích:

  • Rusko (654 000) 
  • Turecko (229 000)
  • Čína (209 000)
  • Maroko (180 000)
  • Indie (168 000).

Nejvíce žádostí o víza zpracovaly:

  • Francie (658 000)
  • Německo (412 000)
  • Španělsko (340 000)
  • Itálie (294 000)
  • Česko (177 000)

62 % všech vydaných víz bylo uděleno pro více vstupů. Krátkodobá víza platí na cesty v rámci všech 26 zemí schengenského prostoru po dobu až 90 dnů v jakémkoli 180denním období.

Atlas věnovaný migraci

Znalostní centrum pro otázky migrace a demografie vydalo Atlas věnovaný migraci – interaktivní zdroj harmonizovaných, aktuálních a ověřených údajů o stavu migrace a demografie ve 27 členských státech EU a 171 zemích a územích mimo EU.

Evropské statistiky o migraci a azylu

Aktualizované statistické údaje týkající se:

a související informace najdete na internetových stránkách Eurostatu.

Na základě nařízení přijatých Evropským parlamentem a Radou shromažďuje Eurostat údaje od vnitrostátních statistických úřadů členských států EU a zemí ESVO. U těchto údajů a souvisejících metadat, které jsou pravidelně aktualizovány, je v souladu s Kodexem evropské statistiky zajištěna kvalita. Statistická zjištění jsou zveřejňována na platformě Statistics Explained a v dalších publikacích.

Prohlášení o vyloučení odpovědnosti: Výše uvedené údaje vycházejí z nejnovějších dostupných údajů, které jsou čtvrtletně aktualizovány. Poslední aktualizace: 22. září 2021