Přehled počtu přistěhovalců v evropské společnosti
K 1. lednu 2020:
-
23 milionů byli občané ze zemí mimo EU (5,1 % všech obyvatel EU) -
téměř 37 milionů byly osoby narozené mimo EU* (8,3 % všech obyvatel EU)
* Nezahrnuje osoby narozené v jiných státech EU.
Podíl obyvatel narozených v zahraničí je v EU nižší než ve většině vysokopříjmových zemí.
Rezidenti narození v zahraničí podle zemí
Zdroj: Eurostat, OECD, UNDESA, údaje z roku 2020
Pozn.: V případě EU osoby nenarozené v EU (tj. osoby narozené v jiném členském státě se nezahrnují). Pokud by byly zahrnuty osoby mobilní v rámci EU, činil by tento podíl 12,2 %.
Proč zůstávají v Evropě
Veškerá platná povolení k pobytu na konci roku 2020 podle důvodu vydání
Zdroj: Eurostat; bez Dánska, Německa, Portugalska, Řecka a Švédska. „Ostatní“ zahrnuje povolení vydaná pouze z důvodu pobytu, povolení vydaná obětem obchodování s lidmi a nezletilým osobám bez doprovodu a také povolení vydaná ze všech ostatních důvodů, z nichž lze povolení k pobytu vydat a která nespadají do ostatních kategorií.
Mezi občany ze zemí mimo EU, kteří na konci roku 2020 pobývali v Unii s platným povolením k pobytu, byla většina držitelů povolení vydaných z rodinných nebo pracovních důvodů.
Přistěhovalci a pracovní trh
V roce 2020 bylo na trhu práce EU zaměstnáno 8,6 milionu občanů ze zemí mimo EU (z 189,1 milionu osob ve věku od 20 do 64 let), což odpovídá 4,6 % z celkového počtu.
Míra zaměstnanosti populace v produktivním věku v EU byla v roce 2020 vyšší u občanů EU (73,3 %) než u občanů pocházejících ze zemí mimo EU (57,6 %).
|
Skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu: Mnozí občané ze zemí mimo EU navíc spadají do kategorie tzv. kritických pracovníků. |
Nadměrně zastoupené sektory
V roce 2020 byli tito občané nadměrně zastoupeni v určitých hospodářských odvětvích jako například:
| Odvětví | Celkový podíl zaměstnanců z řad občanů zemí mimo EU | Celkový podíl zaměstnanců z řad občanů EU |
|---|---|---|
| Ubytování, stravování a pohostinství | 11,4 % | 3,8 % |
| Administrativní a podpůrné činnosti | 7,1 % | 3,7 % |
| Práce v domácnostech | 6,5 % | 0,7 % |
| Stavebnictví | 8,6 % | 6,4 % |
Nadměrné zastoupení podle povolání
Občané zemí mimo EU byli nadměrně zastoupeni v těchto profesích:
| Profesní skupina | Celkový podíl zaměstnaných občanů zemí mimo EU | Celkový podíl zaměstnaných občanů EU |
|---|---|---|
| Úklid a pomocné práce | 11,9 % |
3,1 % |
| Pracovníci v oblasti osobních služeb | 9,0 % | 4,2 % |
| Ošetřovatelé | 5,1 % | 2,9 % |
| Pracovníci na stavbě | 5,8 % | 3,6 % |
| Pracovníci v dolech, na stavbě, ve výrobě a dopravě | 5,6 % | 2,4 % |
| Pomocné síly při přípravě potravin | 2,7 % | 0,5 % |
| Pracovníci v zemědělství a rybářství | 2,6 % | 0,6 % |
Nedostatečně zastoupené sektory
Občané zemí mimo EU byli naopak nedostatečně zastoupeni v některých jiných odvětvích jako například:
| Odvětví | Celkový podíl zaměstnaných občanů zemí mimo EU | Celkový podíl zaměstnaných občanů EU |
|---|---|---|
| Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení | 1,2 % | 7,5 % |
| Vzdělávání | 3,7 % | 7,6 % |
| Zdravotní a sociální péče | 7,6 % | 10,9 % |
| Peněžnictví a pojišťovnictví | 1,1 % | 2,8 % |
Nedostatečné zastoupení podle povolání
Naopak nedostatečně zastoupeni byli občané ze zemí mimo EU v těchto profesích:
| Profesní skupina | Celkový podíl zaměstnaných občanů zemí mimo EU | Celkový podíl zaměstnaných občanů EU |
|---|---|---|
| Pedagogičtí pracovníci | 2,5 % | 5,6 % |
| Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě | 2,5 % | 6,8 % |
| Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů | 1,4 % | 4,0 % |
| Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky | 2,0 % | 4,1 % |
| Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě | 2,1 % | 4,2 % |
| Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, orientovaní na trh | 1,3 % | 3,1 % |
Zdroj: Eurostat
Uprchlíci v Evropě
Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo na konci roku 2020 na celém světě:
- 26,4 milionu uprchlíků
- a 48 milionů tzv. vnitřně vysídlených osob (v důsledku konfliktu).
|
Skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu: Na konci roku 2020 pobývalo v Evropské unii 10 % celkového počtu uprchlíků a pouze zlomek vnitřně vysídlených osob na celém světě. |
Podíl uprchlíků v EU ve srovnání s celkovou populací Unie tak činí 0,6 %.
Počet uprchlíků v porovnání s celkovým počtem obyvatel země
Velká část uprchlíků žije v několika zemích světa:
Zdroj: Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
Pozn.: Graf znázorňuje deset zemí, které poskytují útočiště nejvíce uprchlíkům, a EU
|
Skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu: Většina uprchlíků z Afriky a Asie nepřichází do Evropy, ale zůstává v sousedních zemích. |
Migrační toky do EU a z ní
Migrační čísla z roku 2019:
2,7 milionu
osob imigrovalo do EU
1,2 milionu osob emigrovalo z EU
Celkový počet přistěhovalců do EU: 1,5 milionu osob
|
Skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu: Bez migrace by se evropská populace v roce 2019 zmenšila o půl milionu – daný rok se totiž v EU narodilo 4,2 milionu dětí a zemřelo 4,7 milionu osob. Podle předběžných údajů se počet obyvatel EU v roce 2020 snížil přibližně o 300 tisíc osob (ze 447,3 milionu k 1. lednu 2020 na 447 milionů k 1. lednu 2021), a to v důsledku kombinace nižšího počtu porodů, většího počtu úmrtí a nižší migrace. |
V roce 2020 bylo v EU vydáno přibližně 1,9 milionu prvních povolení k pobytu oproti téměř 3 milionům v roce 2019. Tento pokles byl způsoben cestovními omezeními zavedenými s cílem omezit šíření viru covid-19. Pandemie měla obzvláště silný negativní dopad na pracovní povolení. Jejich podíl se totiž snížil ze 41 % v roce 2019 na 29 % v roce 2020. V roce 2020 byla první povolení k pobytu vydána z těchto důvodů:
Zdroj: Eurostat; bez Chorvatska, Řecka a Švédska. „Ostatní“ zahrnuje povolení vydaná pouze z důvodu pobytu, povolení vydaná obětem obchodování s lidmi a nezletilým osobám bez doprovodu a také povolení vydaná ze všech ostatních důvodů, z nichž lze povolení k pobytu vydat a která nespadají do ostatních kategorií.
10 národností s nejvyšším počtem prvních povolení k pobytu vydaných v členských státech EU v roce 2020
Zdroj: Eurostat; bez Chorvatska, Řecka a Švédska.
Azyl v Evropě
Prvožadatelé o azyl podle kontinentu původu (2020)
Zdroj: Eurostat
15 národností s nejvyšším počtem prvožadatelů o azyl (2020)
Zdroj: Eurostat
V roce 2020 pocházeli žadatelé o azyl z téměř 150 zemí.
V Evropské unii bylo podáno celkem 472 000 žádostí, z čehož bylo 417 000 podáno poprvé, což ve srovnání s rokem 2019 představuje pokles o 32 %.
Rostoucí podíl žadatelů vstupuje do EU ze zemí s bezvízovým stykem (v roce 2020 to bylo 28 % prvožadatelů o azyl), tudíž legálně, a většinou z těchto zemí:
- Venezuela (7,3 % všech poprvé podaných žádostí)
- Kolumbie (7,0 %)
- Gruzie (1,6 %)
- Peru (1,5 %)
- Honduras (1,4 %)
|
|
Prvně podané žádosti o azyl na 100 000 obyvatel v roce 2020:
Zdroj: Eurostat
V roce 2020 bylo 141 000 osob žádajících o azyl mladších 18 let – 10 % z nich (tj. 13 500) tvořily děti bez doprovodu. Většina těchto dětí pocházela z Afghánistánu, Sýrie a Pákistánu.
V první polovině roku 2021 bylo v EU podáno 248 000 žádostí o azyl (z nichž 200 000 bylo podáno poprvé), což je o 12 % více než za stejné období roku 2020, ale o 26 % méně než v období před covidem (stejné období roku 2019).
Přiznání statusu uprchlíka
V roce 2020 přijaly země EU 521 000 prvoinstančních rozhodnutí ohledně uprchlického statusu. 41 % z nich bylo kladných:
- 106 000 osob získalo postavení uprchlíka
- 50 000 osob získalo status doplňkové ochrany
- 55 000 získalo humanitární status.
Dalších 233 000 konečných rozhodnutí bylo vydáno v návaznosti na odvolání, včetně:
- 22 000 rozhodnutí o přiznání postavení uprchlíka
- 22 000 rozhodnutí o získání statusu doplňkové ochrany
- 25 000 rozhodnutí o udělení humanitárního statusu.
Země EU tak v roce 2020 poskytly ochranu téměř 280 000 lidem. Největší skupiny byly z těchto zemí:
- Sýrie (27 % všech osob, jimž byla poskytnuta ochrana)
- Venezuela (17 %)
- Afghánistán (15 %)
V první polovině roku 2021 se míra uznaných žádostí o azyl snížila, 35 % z 269 000 prvoinstančních rozhodnutí o udělení azylu vydaných v tomto období bylo pozitivních, včetně:
- 48 000 rozhodnutí o přiznání postavení uprchlíka
- 31 000 rozhodnutí o získání statusu doplňkové ochrany
- a 15 000 rozhodnutí o udělení humanitárního statusu.
Efektivita azylového systému
- Snížení počtu nevyřízených žádostí
Jelikož počet nových žádostí prudce poklesl, podařilo se členským státům snížit počet nevyřízených žádostí: na konci roku 2020 bylo 766 000 nevyřízených žádostí o azyl, což je v meziročním srovnání o 18 % méně (929 000). V roce 2021 se počet nevyřízených žádostí nadále snižoval a do konce června klesl na 704 000, což je nejnižší úroveň od poloviny roku 2015. - Různá doba zpracování žádosti v členských státech
Průměrný počet nevyřízených případů a žádostí se v jednotlivých členských státech značně liší. To je dáno rozdíly v rychlosti zpracování. Podle údajů úřadu EASO se téměř dvě třetiny případů projednávaných v prvním stupni vyřizovalo déle než šest měsíců.
Počet nevyřízených žádostí ve srovnání s celkovým počtem žádostí v daném měsíci
Zdroj: Eurostat
- Různá míra uznávání statusu uprchlíka v zemích EU
Mezi zeměmi Unie přetrvávají značné rozdíly v míře uznávání statusu uprchlíka, což narušuje soudržnost azylového systému EU. Například v roce 2020 činila míra uznávání uprchlického postavení afghánským občanům 1 % v Bulharsku a 93 % v Itálii. - Dublinská pravidla v praxi
V roce 2020 vykázaly členské státy 94 500 odeslaných žádostí o mezinárodní ochranu, které byly podle dublinských pravidel zaslány jiným členským státům a dalším zemím účastnícím se dublinského systému – ty pak převzaly odpovědnost za jejich posouzení. Z 85 000 rozhodnutí o uvedených žádostech bylo 49 900 (59 %) pozitivních. Dále bylo vyřízeno 12 200 odeslaných žádostí o přenesení odpovědnosti, což odpovídá 24 % přijatých žádostí.
Přesídlení
V roce 2020 bylo z nečlenských zemí do členských států EU přesídleno přibližně 8 700 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, což je o 59 % více než v roce 2019.
Nejvyšší počet odjezdů byl z Turecka. Největší podíl přesídlených osob tvořili Syřané, a to 53 %.
V rámci společných programů EU pro znovuusídlování získalo od roku 2015 v EU ochranu více než 81 000 osob. Členské státy dostávají na přesídlení finanční prostředky z rozpočtu EU.
Nedovolené překročení hranic
Přehled
Případy nedovoleného překročení hranic EU v roce 2020 podle národnosti
Zdroj: Frontex
2020 |
|
|
125 100 případů nedovoleného překročení hranic 12 % pokles v meziročním srovnání, nejnižší počet případů za 7 let |
Tyto případy zahrnovaly:
|
|
2021 |
85 700 případů nedovoleného překročení hranic (od ledna do července roku 2021) 66% nárůst v meziročním srovnání |
Geografická distribuce
2020
|
|
2021 |
|
Navracení osob
Přehled
|
|
K hlavním zemím, jejichž státní příslušnost navrácené osoby měly, patřily:
- Alžírsko (8,6 % z celkového počtu)
- Maroko (8,5 %)
- Albánie (5,8 %)
- Ukrajina (5,4 %)
- Pákistán (4,8 %)
Efektivita systému navracení osob
V roce 2020 bylo do příslušných třetích zemí navráceno 70 200 občanů zemí mimo EU. To odpovídá 18 % všech rozhodnutí o navrácení vydaných v průběhu roku, což je pokles o 29 % oproti roku 2019. Navracení osob v roce 2020 ztížila cestovní omezení zavedená v důsledku pandemie a omezená dostupnost letů.
K hlavním zemím, jejichž státní příslušnost osoby navrácené v roce 2020 měly, patřily:
- Albánie (13,9 % všech navrácených osob)
- Gruzie (8,2 %)
- Ukrajina (7,9 %)
Vezmeme-li v úvahu národnosti, kde bylo vydáno více než 5 000 příkazů k navrácení, byla míra navracení zvláště nízká u osob z:
- Pobřeží slonoviny (2,0 %)
- Mali (2,1 %)
- Guineje (2,5 %)
- Senegalu (3,2 %)
- Alžírska (4,8 %)
V 17 členských zemích, které v roce 2020 tyto hodnoty uvedly, se u 25 % jednalo o tzv. asistované návraty – tzn. že navracející se osoba dostala logistickou, finanční anebo jinou materiální pomoc. 75 % návratů pak bylo bez této podpory.
Podíl asistovaných návratů byl obzvláště vysoký v těchto zemích:
- Maďarsko (90 %)
- Lucembursko (66 %)
- Rakousko (62 %)
Míra navracení zůstala v roce 2021 nízká. Ve 21 členských státech, které vykázaly úplné údaje, bylo v prvním čtvrtletí roku provedeno 12 400 skutečných návratů, což odpovídá 17 % příkazů k navrácení vydaných v tomto období (71 600).
Krátkodobá víza
V roce 2020 obdrželo více než 1 700 konzulátů členských zemí EU téměř 2,9 milionu žádostí občanů zemí mimo EU o udělení krátkodobých schengenských víz, což je o 83 % méně než v roce 2019.
Celkem bylo vydáno 2,5 milionu schengenských víz a zamítnuto 0,4 milionu (celounijní míra zamítnutí činila 13,6 % oproti 9,9 % v roce 2019).
Většina žádostí byla podána v těchto zemích:
- Rusko (654 000)
- Turecko (229 000)
- Čína (209 000)
- Maroko (180 000)
- Indie (168 000).
Nejvíce žádostí o víza zpracovaly:
- Francie (658 000)
- Německo (412 000)
- Španělsko (340 000)
- Itálie (294 000)
- Česko (177 000)
62 % všech vydaných víz bylo uděleno pro více vstupů. Krátkodobá víza platí na cesty v rámci všech 26 zemí schengenského prostoru po dobu až 90 dnů v jakémkoli 180denním období.
Atlas věnovaný migraci
Znalostní centrum pro otázky migrace a demografie vydalo Atlas věnovaný migraci – interaktivní zdroj harmonizovaných, aktuálních a ověřených údajů o stavu migrace a demografie ve 27 členských státech EU a 171 zemích a územích mimo EU.
Evropské statistiky o migraci a azylu
Aktualizované statistické údaje týkající se:
a související informace najdete na internetových stránkách Eurostatu.
Na základě nařízení přijatých Evropským parlamentem a Radou shromažďuje Eurostat údaje od vnitrostátních statistických úřadů členských států EU a zemí ESVO. U těchto údajů a souvisejících metadat, které jsou pravidelně aktualizovány, je v souladu s Kodexem evropské statistiky zajištěna kvalita. Statistická zjištění jsou zveřejňována na platformě Statistics Explained a v dalších publikacích.
Prohlášení o vyloučení odpovědnosti: Výše uvedené údaje vycházejí z nejnovějších dostupných údajů, které jsou čtvrtletně aktualizovány. Poslední aktualizace: 22. září 2021