Přehled počtu přistěhovalců v evropské společnosti
Ke dni 1. ledna 2021:
-
23,7 milionu bylo občanů ze zemí mimo EU (5,3 % všech obyvatel EU) -
37,5 milionu bylo osob narozených mimo EU* (8,4 % všech obyvatel EU)
* Nezahrnuje osoby narozené v jiných státech EU.
Podíl obyvatel narozených v zahraničí je v EU nižší než ve většině vysokopříjmových zemí.
Rezidenti narození v zahraničí podle zemí
Zdroj: Eurostat, UNDESA, údaje z roku 2020
Pozn.: V případě EU osoby nenarozené v EU (tj. osoby narozené v jiném členském státě se nezahrnují). Pokud by byly zahrnuty osoby mobilní v rámci EU, činil by tento podíl 12,4 %.
Proč zůstávají v Evropě
Veškerá platná povolení k pobytu na konci roku 2020 podle důvodu vydání
Zdroj: Eurostat; bez Dánska; „ostatní“ zahrnuje povolení vydaná pouze z důvodu pobytu, povolení vydaná obětem obchodování s lidmi a nezletilým osobám bez doprovodu a také povolení vydaná ze všech ostatních důvodů, z nichž lze povolení k pobytu vydat a která nespadají do ostatních kategorií.
Mezi občany ze zemí mimo EU, kteří na konci roku 2020 pobývali v Unii s platným povolením k pobytu, byla většina držitelů povolení vydaných z rodinných nebo pracovních důvodů.
Přistěhovalci a pracovní trh
V roce 2020 bylo na trhu práce EU zaměstnáno 8,6 milionu občanů ze zemí mimo EU (z 188,6 milionu osob ve věku od 20 do 64 let), což odpovídá 4,6 % z celkového počtu.
Míra zaměstnanosti populace v produktivním věku v EU byla v roce 2020 vyšší u občanů EU (73,1 %) než u občanů pocházejících ze zemí mimo EU (57,5 %).
|
Skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu: mnozí občané ze zemí mimo EU navíc spadají do kategorie tzv. kritických pracovníků |
Nadměrně zastoupené sektory
V roce 2020 byli tito občané nadměrně zastoupeni v určitých hospodářských odvětvích jako například:
| Odvětví | Celkový podíl zaměstnanců z řad občanů zemí mimo EU | Celkový podíl zaměstnanců z řad občanů EU |
|---|---|---|
| Ubytování, stravování a pohostinství | 11,4 % | 3,8 % |
| Administrativní a podpůrné činnosti | 7,1 % | 3,7 % |
| Práce v domácnostech | 6,5 % | 0,7 % |
| Stavebnictví | 8,6 % | 6,4 % |
Nadměrné zastoupení podle povolání
Občané zemí mimo EU byli nadměrně zastoupeni v těchto profesích:
| Profesní skupina | Celkový podíl zaměstnaných občanů zemí mimo EU | Celkový podíl zaměstnaných občanů EU |
|---|---|---|
| Úklid a pomocné práce | 11,9 % |
3,1 % |
| Pracovníci v oblasti osobních služeb | 9,0 % | 4,2 % |
| Ošetřovatelé | 5,1 % | 2,9 % |
| Pracovníci na stavbě | 5,8 % | 3,6 % |
| Pracovníci v dolech, na stavbě, ve výrobě a dopravě | 5,6 % | 2,4 % |
| Pomocné síly při přípravě potravin | 2,7 % | 0,5 % |
| Pracovníci v zemědělství a rybářství | 2,6 % | 0,6 % |
Nedostatečně zastoupené sektory
Občané zemí mimo EU byli naopak nedostatečně zastoupeni v některých jiných odvětvích jako například:
| Odvětví | Celkový podíl zaměstnaných občanů zemí mimo EU | Celkový podíl zaměstnaných občanů EU |
|---|---|---|
| Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení | 1,2 % | 7,5 % |
| Vzdělávání | 3,7 % | 7,6 % |
| Zdravotní a sociální péče | 7,6 % | 10,9 % |
| Peněžnictví a pojišťovnictví | 1,1 % | 2,8 % |
Nedostatečné zastoupení podle povolání
Naopak nedostatečně zastoupeni byli občané ze zemí mimo EU v těchto profesích:
| Profesní skupina | Celkový podíl zaměstnaných občanů zemí mimo EU | Celkový podíl zaměstnaných občanů EU |
|---|---|---|
| Pedagogičtí pracovníci | 2,5 % | 5,6 % |
| Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě | 2,5 % | 6,8 % |
| Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů | 1,4 % | 4,0 % |
| Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky | 2,0 % | 4,1 % |
| Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě | 2,1 % | 4,2 % |
| Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, orientovaní na trh | 1,3 % | 3,1 % |
Zdroj: Eurostat
Uprchlíci v Evropě
Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo na celém světě:
- 26,6 milionu uprchlíků (v polovině roku 2021) a
- 48 milionů tzv. vnitřně vysídlených osob (v důsledku konfliktu) na konci roku 2020
|
Skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu: v Evropské unii pobývalo méně než 10 % celkového počtu uprchlíků a pouze zlomek vnitřně vysídlených osob na celém světě |
Podíl uprchlíků v EU ve srovnání s celkovou populací Unie tak činí 0,6 %.
Počet uprchlíků v porovnání s celkovým počtem obyvatel země
Velká část uprchlíků žije v několika zemích světa:
Zdroj: Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
Pozn.: Graf znázorňuje deset zemí, které poskytují útočiště nejvíce uprchlíkům, a EU
|
Skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu: většina uprchlíků z Afriky a Asie nepřichází do Evropy, ale zůstává v sousedních zemích |
Migrační toky do EU a z ní
Migrační čísla z roku 2020:
1,92 milionu
osob imigrovalo do EU
0,96 milionu osob emigrovalo z EU
Celkový počet přistěhovalců do EU: 0,96 milionu osob
|
Skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu: Bez migrace by se evropská populace v roce 2019 zmenšila o půl milionu – daný rok se totiž v EU narodilo 4,2 milionu dětí a zemřelo 4,7 milionu osob. Počet obyvatel EU se v roce 2020 snížil přibližně o 100 tisíc osob (ze 447,3 milionu k 1. lednu 2020 na 447,2 milionu k 1. lednu 2021), a to v důsledku kombinace nižšího počtu porodů, většího počtu úmrtí a nižší migrace. |
V roce 2020 bylo v EU vydáno přibližně 2,25 milionu prvních povolení k pobytu oproti téměř 3 milionům v roce 2019. Tento pokles byl způsoben cestovními omezeními zavedenými s cílem omezit šíření viru covid-19. Pandemie měla obzvláště silný negativní dopad na povolení související se vzděláváním. Jejich podíl se totiž snížil ze 14 % v roce 2019 na 11 % v roce 2020. V roce 2020 byla první povolení k pobytu vydána z těchto důvodů:
Zdroj: Eurostat; „Ostatní“ zahrnuje povolení vydaná pouze z důvodu pobytu, povolení vydaná obětem obchodování s lidmi a nezletilým osobám bez doprovodu a také povolení vydaná ze všech ostatních důvodů, z nichž lze povolení k pobytu vydat a která nespadají do ostatních kategorií.
10 národností s nejvyšším počtem prvních povolení k pobytu vydaných v členských státech EU v roce 2020
Zdroj: Eurostat; Čína včetně Hongkongu
Azyl v Evropě
Prvožadatelé o azyl podle kontinentu původu (2021)
Zdroj: Eurostat
15 státních příslušností s nejvyšším počtem prvožadatelů o azyl (2021)
Zdroj: Eurostat
V roce 2021 pocházeli žadatelé o azyl přibližně ze 140 zemí.
V Evropské unii bylo v roce 2021 podáno celkem 630 500 žádostí, z čehož bylo 535 000 podáno poprvé. Jednalo se o 33 % meziroční nárůst, nicméně ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 jde o 10% pokles.
Významný podíl žadatelů vstupuje do EU ze zemí s bezvízovým stykem, tudíž legálně (v roce 2021 to bylo 15 % prvožadatelů o azyl ve srovnání s 25 % v roce 2020 v důsledku menšího počtu žadatelů z Latinské Ameriky). Většinou šlo o tyto země:
- Venezuela (2,8 % všech poprvé podaných žádostí)
- Gruzie (2,3 %)
- Kolumbie (2,2 %)
- Albánie (1,8 %)
- Moldavsko (1,3%)
|
|
Prvně podané žádosti o azyl na 100 000 obyvatel v roce 2020:
Zdroj: Eurostat
V roce 2021 bylo 183 600 osob žádajících o azyl mladších 18 let – téměř 13 % z nich (tj. 23 200) tvořily děti bez doprovodu. Většina těchto dětí pocházela z Afghánistánu, Sýrie a Bangladéše.
Přiznání statusu uprchlíka
V roce 2021 přijaly země EU 522 400 prvoinstančních rozhodnutí ohledně uprchlického statusu. 39 % z nich bylo kladných:
- 111 700 osob získalo postavení uprchlíka
- 63 000 osob získalo status doplňkové ochrany
- 27 100 získalo humanitární status
Dalších 155 300 konečných rozhodnutí bylo vydáno v návaznosti na odvolání, včetně:
- 15 900 rozhodnutí o přiznání postavení uprchlíka
- 14 000 rozhodnutí o získání statusu doplňkové ochrany
- a 24 900 rozhodnutí o udělení humanitárního statusu
Země EU tak v roce 2021 poskytly ochranu téměř 257 000 lidí.
Efektivita azylového systému
- Počet nevyřízených žádostí kolísá
Na konci roku 2021 bylo 758 600 žádostí o azyl nevyřízených, což je o 1 % méně než v předchozím roce (765 700). V roce 2021 se počet nevyřízených žádostí snížil a do konce července klesl na 697 000, což je nejnižší úroveň od poloviny roku 2015, nicméně poté zase stoupl. - Různá doba zpracování žádosti v členských státech
Průměrný počet nevyřízených případů a žádostí se v jednotlivých členských státech značně liší. To je dáno rozdíly v rychlosti zpracování. Podle údajů úřadu EASO se okolo poloviny případů projednávaných v prvním stupni vyřizovalo déle než šest měsíců.
Počet nevyřízených žádostí ve srovnání s celkovým počtem žádostí v daném měsíci
Zdroj: Eurostat
- Různá míra uznávání statusu uprchlíka v zemích EU
- Mezi zeměmi Unie přetrvávají značné rozdíly v míře uznávání statusu uprchlíka, což narušuje soudržnost azylového systému EU. Například v roce 2021 se míra uznaných prvoinstančních žádostí u afghánských občanů pohybovala od 9 % v Bulharsku po 100 % ve Španělsku a Portugalsku (z členských států, které vydaly afghánským občanům alespoň 100 prvoinstančních rozhodnutí).
- Dublinská pravidla v praxiV roce 2020 vykázaly členské státy 94 600 odeslaných žádostí o mezinárodní ochranu, které byly podle dublinských pravidel zaslány jiným členským státům a dalším zemím účastnícím se dublinského systému, a ty pak převzaly odpovědnost za jejich posouzení. Z 85 700 rozhodnutí o uvedených žádostech bylo 50 400 (59 %) pozitivních. Dále bylo vyřízeno 12 500 odeslaných žádostí o přenesení odpovědnosti, což odpovídá 25 % přijatých žádostí.
Přesídlení
V roce 2020 bylo z nečlenských zemí do členských států EU přesídleno přibližně 9 100 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, což je o 59 % více než v roce 2019.
Největší podíl přesídlených osob tvořili Syřané, a to 55 %.
V rámci společných programů EU pro znovuusídlování získalo od roku 2015 v EU ochranu více než 96 000 osob. Členské státy dostávají na přesídlení finanční prostředky z rozpočtu EU.
Nedovolené překročení hranic
Přehled
Případy nedovoleného překročení hranic EU v roce 2021 podle státní příslušnosti
Zdroj: Frontex
2021 |
|
|
199 900 případů nedovoleného překročení hranic 60% nárůst ve srovnání s rokem 2020 |
Tyto případy zahrnovaly:
|
|
Geografická distribuce
2021
|
|
Navracení osob
Přehled
|
|
K hlavním zemím, jejichž státní příslušnost navrácené osoby měly, patřily:
- Alžírsko (8,6 % z celkového počtu)
- Maroko (8,5 %)
- Albánie (5,8 %)
- Ukrajina (5,4 %)
- Pákistán (4,8 %)
Efektivita systému navracení osob
V roce 2020 bylo do příslušných třetích zemí navráceno 70 200 občanů zemí mimo EU. To odpovídá 18 % všech rozhodnutí o navrácení vydaných v průběhu roku, což je pokles o 29 % oproti roku 2019. Navracení osob v roce 2020 ztížila cestovní omezení zavedená v důsledku pandemie a omezená dostupnost letů.
K hlavním zemím, jejichž státní příslušnost osoby navrácené v roce 2020 měly, patřily:
- Albánie (13,9 % všech navrácených osob)
- Gruzie (8,2 %)
- Ukrajina (7,9 %)
Vezmeme-li v úvahu národnosti, kde bylo vydáno více než 5 000 příkazů k navrácení, byla míra navracení zvláště nízká u osob z:
- Pobřeží slonoviny (2,0 %)
- Mali (2,1 %)
- Guineje (2,5 %)
- Senegalu (3,2 %)
- Alžírska (4,8 %)
V 17 členských zemích, které v roce 2020 tyto hodnoty uvedly, se u 25 % jednalo o tzv. asistované návraty – tzn. že navracející se osoba dostala logistickou, finanční anebo jinou materiální pomoc.
Podíl asistovaných návratů byl obzvláště vysoký v těchto zemích:
- Maďarsko (90 %)
- Lucembursko (66 %)
- Rakousko (62 %)
Krátkodobá víza
V roce 2020 obdrželo více než 1 700 konzulátů členských zemí EU téměř 2,9 milionu žádostí občanů zemí mimo EU o udělení krátkodobých schengenských víz, což je o 83 % méně než v roce 2019.
Celkem bylo vydáno 2,5 milionu schengenských víz a zamítnuto 0,4 milionu (celounijní míra zamítnutí činila 13,6 % oproti 9,9 % v roce 2019).
Většina žádostí byla podána v těchto zemích:
- Rusko (654 000)
- Turecko (229 000)
- Čína (209 000)
- Maroko (180 000)
- Indie (168 000)
Nejvíce žádostí o víza zpracovaly:
- Francie (658 000)
- Německo (412 000)
- Španělsko (340 000)
- Itálie (294 000)
- Česko (177 000)
62 % všech vydaných víz bylo uděleno pro více vstupů. Krátkodobá víza platí na cesty v rámci všech 26 zemí schengenského prostoru po dobu až 90 dnů v jakémkoli 180denním období.
Atlas věnovaný migraci
Atlas věnovaný migraci, který vydává Znalostní centrum pro otázky migrace a demografie Evropské komise, je interaktivní zdroj harmonizovaných, aktuálních a ověřených údajů o stavu migrace a demografie ve 27 členských státech EU a 171 zemích a územích mimo EU.
Evropské statistiky o migraci a azylu
Aktualizované statistické údaje týkající se
a související informace najdete na internetových stránkách Eurostatu.
Na základě nařízení přijatých Evropským parlamentem a Radou shromažďuje Eurostat údaje od vnitrostátních statistických úřadů členských států EU a zemí ESVO. U těchto údajů a souvisejících metadat, které jsou pravidelně aktualizovány, je v souladu s Kodexem evropské statistiky zajištěna kvalita. Statistická zjištění jsou zveřejňována na platformě Statistics Explained a v dalších publikacích.
Prohlášení o vyloučení odpovědnosti: Výše uvedené údaje vycházejí z nejnovějších dostupných údajů, které jsou čtvrtletně aktualizovány. Poslední aktualizace: 25. dubna 2022