Evropská průmyslová strategie

Dne 10. března 2020 položila Komise základy průmyslové strategie, která podpoří souběžnou zelenou a digitální transformaci ekonomiky, zvýší konkurenceschopnost průmyslu EU v celosvětovém měřítku a posílí otevřenou strategickou autonomii Evropy. Pouhý den po předložení nové průmyslové strategie vyhlásila Světová zdravotnická organizace pandemickou situaci v souvislosti s covidem-19.

Tato aktualizace nenahrazuje průmyslovou strategii z roku 2020 ani nedokončuje postupy, které tato strategie zahájila – práce na velké části z nich stále probíhá a vyžaduje zvláštní úsilí. Aktualizace má cílený charakter a zaměřuje se na dodatečná opatření a na to, jaké ponaučení je třeba vyvodit z nabytých zkušeností.

Nejdůležitějším nástrojem inovací v různých průmyslových ekosystémech jsou malé a střední podniky a tímto způsobem je na ně třeba pohlížet v rámci opatření, s nimiž strategie počítá. Právě proto je z horizontálního pohledu větší pozornost věnována regulační zátěži malých a středních podniků. Nová opatření výrazně prospějí malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, ať už se jedná o posílený jednotný trh, menší závislost na dodávkách nebo urychlenou ekologickou a digitální transformaci. Strategie rovněž zahrnuje některá opatření zaměřená na malé a střední podniky, jako je zvýšení odolnosti, boj proti opožděným platbám a podpora solventnosti.

Poučení z pandemie covidu-19

Krize způsobená onemocněním covid-19 hospodářství EU silně ovlivnila. Její dopad se liší podle jednotlivých ekonomických ekosystémů a velikosti podniků. Krize odhalila vzájemnou provázanost globálních hodnotových řetězců. Ukázalo se, že rozhodující význam má v této souvislosti globálně integrovaný a dobře fungující jednotný trh.

• 6,3 %  pokles hospodářství EU
• 60 %  malých a středních podniků vykázalo pokles obratu
• 24 % pokles vnitrounijního obchodu ve 2. a 3. čtvrtletí 2020

• 1,7 % pokles zaměstnanosti v malých a středních podnicích (1,4 milionu pracovních míst)
• 45 % firem v roce 2021 očekává snížení investic

Dopad krize se sice v různých ekosystémech a společnostech liší, ale hlavní problémy, které krize odhalila, jsou tyto: 

• hranice brání volnému pohybu osob, zboží a služeb
• globální dodavatelské řetězce byly přerušeny, což ovlivňuje dostupnost základních produktů 
• plynulost poptávky byla narušena

Aktualizovaná průmyslová strategie navrhuje v zájmu řešení těchto otázek nová opatření, která zohledňují zkušenosti nabyté během krize a jejichž cílem je udržet investice. Zaměřují se zejména na:

Odolnost jednotného trhu

Jednotný trh je nejdůležitější výhodou EU. Evropským společnostem přináší jistotu, velký dosah a odrazový můstek ke globálnímu úspěchu. Pandemie covidu-19 však ovlivnila příležitosti, které nabízí jednotný trh. Na podniky i občany dopadlo uzavření hranic, byly narušeny dodávky a často chyběla předvídatelnost.     

Tyto problémy Komise navrhuje řešit pomocí: 

	nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu: řešit strukturálním způsobem dostupnost a volný pohyb osob, zboží a služeb v souvislosti, dojde-li v budoucnu znovu ke krizím
	prohloubení jednotného trhu: prozkoumat možnosti harmonizace norem pro klíčové podnikatelské služby, jakož i větší digitalizace dozoru nad trhem a dalších cílených opatření pro malé a střední podniky
	monitorování jednotného trhu: každý rok analyzovat stav jednotného trhu, a to ve 14 hospodářských ekosystémech

_{14 průmyslových ekosystémů tvoří: stavebnictví, digitální odvětví, zdravotnictví, zemědělsko-potravinářské odvětví, obnovitelné zdroje energie, energeticky náročná průmyslová odvětví, doprava a automobilový průmysl, elektronika, textilní, průmysl, letecký a obranný průmysl, kulturní a tvůrčí odvětví, cestovní ruch, lokální a sociální ekonomika a maloobchod}

Posílení otevřené strategické autonomie EU

EU je významným dovozcem a vývozcem, takže otevřenost obchodu a otevřenost vůči investicím je její silnou stránkou a zdrojem jejího růstu a odolnosti. V průběhu covidové pandemie však došlo k narušením globálního dodavatelského řetězce a v Evropě chyběly některé kritické produkty. Proto musíme dále zvýšit otevřenou strategickou autonomii v klíčových oblastech, jak již bylo stanoveno v průmyslové strategii EU z roku 2020. Komise navrhuje:

	diverzifikaci mezinárodních partnerství: obchod a investice musí i nadále hrát klíčovou roli při budování naší ekonomické odolnosti
	Vhodným nástrojem mohou rovněž být průmyslové aliance, pokud dokážou přilákat soukromé investory k jednání o nových obchodních partnerstvích a modelech otevřeným a transparentním způsobem, plně odpovídajícím pravidlům hospodářské soutěže, a pokud díky nim mohou vznikat pracovní místa s vysokou hodnotou. Tyto aliance v zásadě poskytují širokou a otevřenou platformu a zvláštní pozornost v nich bude věnována inkluzivitě ve vztahu k začínajícím a malým a středním podnikům. Komise připravuje zahájení činnosti Aliance pro procesory a polovodičové technologie a Aliance pro průmyslová data, edge a cloud a uvažuje o přípravě Aliance pro nosné rakety a Aliance pro letectví s nulovými emisemi.
	monitorování strategických závislostí: zveřejnění první zprávy analyzující strategické závislosti EU. Zpráva uvádí 137 produktů v citlivých ekosystémech, u nichž je EU vysoce závislá na zahraničních zdrojích.

Zpráva rovněž nabízí hloubkovou analýzu 6 strategických oblastí, kde se EU ocitá v závislé pozici:

• suroviny
• baterie
• účinné složky léčivých přípravků
• vodík
• polovodiče
• cloudové a edgeové technologie

Urychlení souběžné transformace

Průmyslová strategie z roku 2020 obsahovala seznam opatření na podporu ekologické a digitální transformace průmyslu EU. Mnohá z nich již byla přijata nebo zahájena. Pandemie však výrazně ovlivnila rychlost a rozsah této transformace. Společnosti usilující o udržitelnost a digitalizaci budou pravděpodobně patřit mezi vedoucí společnosti zítřka. 

V zájmu urychlení souběžné transformace Komise navrhla:

• 
  cesty transformace společně s průmyslem a zúčastněnými stranami vytvořit cesty transformace a určit, která opatření jsou k realizaci souběžné transformace potřeba, a lépe pochopit, jaký rozsah, přínosy a podmínky vyžaduje
• 
  projekty pro více zemí v úsilí o obnovu a rozvoj digitálních a ekologických kapacit bude Komise podporovat členské státy v rámci společných projektů zaměřených na maximalizaci investic v rámci facility na podporu oživení a odolnosti
• 
  analýza ocelářského průmyslu s cílem zajistit čistý a konkurenceschopný ocelářský průmysl Komoise analyzuje jeho situaci a řeší výzvy v tomto odvětví

• 
  partnerství v rámci programu Horizont Evropazkombinovat soukromé a veřejné financování výzkumu a inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů 
• 
  dekarbonizovaná energie v plně dostačujících objemech, ve vyhovující dostupnosti a za příznivé ceny Komise bude spolupracovat s členskými státy na urychlení investic do obnovitelných zdrojů energie, sítí a řešení překážek