Začleňování priorit a sledování výdajů

Evropská komise realizuje prostřednictvím rozpočtu EU několik politických cílů. Tyto cíle vyplývají z

  • politik Komise
  • politických priorit
  • mezinárodních dohod.

Některé z nich jsou prováděny prostřednictvím jednoho nebo více specializovaných rozpočtových programů, například společné zemědělské politiky, studentských výměn nebo výzkumu.

Komise se rovněž rozhodla začlenit další politické cíle. To znamená, že při navrhování, přípravě, provádění a hodnocení každého programu jsou zohledňovány například politiky v oblasti změny klimatu, biologické rozmanitosti a rovnosti žen a mužů. Namísto specializovaného programu budou tyto priority horizontálně začleněny do koncepce všech výdajových politik.

Komise musí často odpovídat na otázku, kolik peněz vynakládá na konkrétní politické cíle. U specializovaných programů je odpověď snadná. Složitější to je u politických priorit nebo u priorit, k jejichž plnění přispívá více než jeden program. Vyhledávání a výpočet příslušných výdajů se nazývá sledování výdajů.

V současné době Komise sleduje výdaje spojené s

  • změnou klimatem
  • biologickou rozmanitostí
  • čistým ovzduším
  • migrací.

Pokud jde o rovnost žen a mužů a cíle udržitelného rozvoje, poskytuje Komise kvalitativní informace již v rámci návrhu rozpočtu. V současné době se připravuje efektivnější metodika, která má zajistit lepší sledování.

Začleňování prioritních oblastí do rozpočtových politik automaticky znamená dvojí započtení výdajů. Nejedná se však o chybu, ale o jeden z rysů začleňování. Každé euro vynaložené prostřednictvím společné zemědělské politiky na podporu zemědělců, kteří na svých pozemcích vysazují živé ploty a stromořadí, pomáhá jak zemědělství, tak biologické rozmanitosti i klimatu. Proto by se to mělo odrazit i v částce z rozpočtu EU vynaložené na jednotlivá témata.

Základním principem smysluplného a dobře navrženého začleňování je přispívat k několika prioritám zároveň. Toto překrývání dokládá účinnost rozpočtových výdajů EU, kdy se zdroje podílejí na plnění řady politických cílů současně. Důsledkem ale je, že výdaje na horizontální priority nelze jednoduše sčítat.

Zelená metodika

Zajištění řádného sledování vyžaduje v prvé řadě existenci komplexní metodiky. Bez ní nelze podávat náležité zprávy o příspěvcích z jednotlivých programů.

Metodika pro politiky v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a čistého ovzduší vychází z klimatických koeficientů EU. Jedná se o koeficienty pro sledování toků financování rozvoje a podávání zpráv o nich. Uvedené koeficienty vycházejí z ukazatelů z Ria Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které byly navrženy v roce 1998, aby sledovaly plnění cílů úmluv z Ria. Ukazatele EU jsou navrženy tak, aby kvantifikovaly výdaje, jež přispívají k cílům v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a čistého ovzduší.

Vzhledem ke škále prováděcích postupů (např. centrální řízení, sdílené řízení, finanční nástroje, programovatelná opatření) se k provádění přistupuje v každém programu odlišným způsobem a metodika se upravuje tak, aby odrážela konkrétní okolnosti.

Ukazatele se přiřazují podle následujícího celkového přístupu:

  • 100 % („významný přínos“), pokud očekávané výsledky činnosti významně přispívají k cílům v oblasti zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně a/nebo splňují technická screeningová kritéria taxonomie začleněné do klimatického koeficientu EU. Za významný lze považovat takový přínos vyplývající z činnosti, která má velmi významný dopad na zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně buď přímo snižováním emisí z celkové činnosti (např. při činnostech, jako je výroba energie nebo doprava), nebo nepřímo (např. v oblasti výzkumu a vývoje nebo vzdělávání).
  • 40 % („mírný přínos“), pokud výsledky činnosti mírně přispívají k cílům v oblasti zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně. O mírném přínosu lze uvažovat, pokud činnost nesplňuje zcela nezbytné podmínky pro 100% koeficient, ale očekává se, že bude mít i tak pozitivní dopad na zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně.
  • 0 % znamená, že na základě vyhodnocení dané činnosti bylo zjištěno, že nemá na cíle v oblasti klimatu žádný dopad, případně je tento dopad zanedbatelný.

Tato metodika se používá nezávisle v celé škále programů ke sledování výdajů v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a čistého ovzduší. Každá metodika používá koeficient v různých stupních granularity.

Viz také studie Evropského parlamentu o dokumentaci začleňování oblasti klimatu do rozpočtu EU (červenec 2020). 

Změna klimatu

Do víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 a nástroje NextGenerationEU je zahrnut celkový cíl vynakládat na oblast klimatu 30 % výdajů. Tento cíl se opírá o metodiku ukazatelů z Ria.

Sledování opatření v oblasti klimatu představuje nejpokročilejší z politických cílů, u nichž Komise již rozpočtové začleňování do rozpočtu EU vypočítává:

  • konkrétní výdajové cíle ex ante jsou stanoveny v právních základech mnoha programů EU
  • jako pojistka udržení cíle funguje mechanismus vyrovnání, který zaručuje splnění celkového cíle
  • přínos v oblasti klimatu je sledován v účetním systému
  • od roku 2021 se vypracovávají zvláštní zprávy.

Začleňování změny klimatu

Informace o tom, jak rozpočet EU přispívá k boji proti změně klimatu.

Biologická rozmanitost

Zohledňování problematiky biologické rozmanitosti je složitější než oblast klimatu, neboť se jedná o novější oblast, jejíž cíle jsou stanoveny v menším počtu programů.

Výdaje na biologickou rozmanitost již Komise v řadě programů sleduje na základě ukazatelů z Ria, ale není stanovena žádná cílová hodnota. Podle interinstitucionální dohody z prosince 2020 by měly Komise, Evropský parlament a Rada usilovat o to, aby na cíle v oblasti biologické rozmanitosti bylo v roce 2024 poskytnuto 7,5 % a v roce 2026 a v roce 2027 10 % ročních výdajů.

Více informací o financování cílů v oblasti biologické rozmanitosti

Začleňování problematiky biologické rozmanitosti

Informace o tom, jak se se rozpočet EU podílí na řešení úbytku biologické rozmanitosti a obnově ekosystémů.

Rovnost žen a mužů

Komise se zavázala, že bude důsledně prosazovat rovnost žen a mužů, která je základní hodnotou EU, základním právem a klíčovou zásadou evropského pilíře sociálních práv. Na podporu tohoto závazku zveřejnila Komise počátkem roku 2020 strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025.

Poprvé v historii jmenovala předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová komisaře se specializovaným portfoliem pro rovnost, kterému je nápomocna pracovní skupina pro rovnost tvořená zástupci všech útvarů Komise. Jejich úkolem je mimo jiné usilovat o to, aby politické iniciativy co nejvíce napomáhaly dosažení rovnosti žen a mužů. V letošním roce bude provedena aktualizace pokynů pro zlepšování právní úpravy, aby posouzení dopadů ex ante u všech příslušných výdajových programů řádně zohledňovala dopady na genderovou rovnost.

Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 podporuje rovnost žen a mužů buď prostřednictvím specializovaných programů (jako je složka Daphne programu Občané, rovnost, práva a hodnoty), nebo jako důležitý dodatečný účinek financování EU. Komise nyní připravuje systematický katalog údajů s cílem shromáždit dostupné informace a zjistit případné mezery v údajích, aby bylo později možné posoudit dopady financování EU na rovnost žen a mužů.

V souladu s interinstitucionální dohodou připojenou k VFR na období 2021–2027 vyvíjí Komise metodiku měření přínosu každého příslušného programu k zajištění rovnosti žen a mužů. Komise by měla tuto metodiku otestovat u některých programů v roce 2022 a od roku 2023 ji začít používat pro podávání zpráv. Nejpozději do konce stávajícího víceletého finančního rámce se bude tato metodika vztahovat na celý rozpočet.

Tyto kroky jsou důležité k zajištění toho, aby stávající výdajové programy i programy v budoucích víceletých finančních rámcích významně a pozitivně přispívaly k rovnosti žen a mužů v EU.

Evropský účetní dvůr zveřejnil 26. května 2021 zvláštní zprávu o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU, v níž vyjadřuje souhlas s ambicemi Komise, pokud jde o zahrnutí genderového hlediska do rozpočtu EU.

Ve své analýze pak správně poukazuje na nedostatky v několika oblastech této problematiky, které se vyskytovaly ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020. Dále uznává, že současná Komise posílila svůj závazek v oblasti rovnosti žen a mužů, nicméně konstatuje, že v některých oblastech by mohl být pokrok rychlejší.

Komise se plně ztotožňuje s názorem Účetního dvora, že je důležité udělat směrem k dosažení rovnosti žen a mužů více. Navzdory společné vizi však Komise nemohla některá doporučení Účetního dvora přijmout bez výhrad. Nejde o podstatné rozdíly v otázce, čeho bychom chtěli dosáhnout, ale o to, jak nejlépe uskutečnit některé nezbytné kroky. Pro Komisi je navíc nereálné se dnes zavázat k obsahu legislativních návrhů v daleké budoucnosti.

Komise se domnívá, že žádná z těchto rozdílných perspektiv nepovede k méně ambicióznímu výsledku. Naopak je pevně přesvědčena, že její strategie výrazně přispěje k dosažení rovnosti žen a mužů prostřednictvím rozpočtu EU do roku 2025 v souladu s očekáváními zúčastněných stran, Evropského parlamentu, Rady i Evropského účetního dvora.

Cíle udržitelného rozvoje

Komise se zavázala, že bude usilovat o dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje zahrnuje všechny hlavní oblasti politiky, takže prakticky všechny politiky EU a většina výdajových programů přispívá k alespoň jednomu z nich.

Komise zahájila průzkumnou činnost týkající se vývoje systému sledování, který by umožnil sledovat výdaje napříč strukturou cílů udržitelného rozvoje.

Sledování odvětví

Komise již sleduje řadu dalších cílů:

  • COVID-19: od května 2020 Komise sleduje výdaje na programy, které přímo řídí. Informace od členských států o programech, které řídí tyto státy přímo, budou doplněny ex post.
  • Čistota ovzduší: směrnice o národních emisních stropech (EU) 2016/2284 ukládá Komisi povinnost podávat počínaje rokem 2020 každé čtyři roky zprávu o „využívání finančních prostředků Unie na cíle v oblasti čistého ovzduší“. Pro VFR na období 2014–2020 byla vypracována metodika a podávání zpráv se provádí v programových prohlášeních připojených k návrhu ročního rozpočtu a ke zprávě o směrnici o národních emisních stropech.
  • Digitalizace: v projevu o stavu Unie ze září 2020 se předsedkyně Komise von der Leyenová zavázala vynaložit 20 % ozdravných opatření na digitální transformaci.
  • Migrace: vzhledem k prudkému nárůstu výdajů souvisejících s migrací od roku 2015 požadovaly Evropský parlament a Rada, aby v současném VFR panovala ohledně výdajů na tuto oblast větší transparentnost. Proto jsou k výdajům v příslušných programech přiřazeny ukazatele z Ria a každoročně se zveřejňuje zpráva. Viz nejnovější Financial Report on the Migration and Refugee Crisis (2015-2020)

Vedle zachování těchto postupů by zavedení šířeji pojatého systému sledování, jak je popsán výše, mohlo integrovat tato specializovanější opatření do jediného systému sledování.

odpovědné útvaryTémata