Rozpočet EU

Unijní rozpočet kombinuje zdroje na evropské úrovni. Kromě priorit EU se z něj financují také velké projekty v oblasti infrastruktury a výzkumu. Dále pomáhá financovat řešení problémů, které přesahují hranice Unie, jako je koronavirová pandemie, změna klimatu či hrozba terorismu.

Unijní rozpočet doplňuje státní rozpočty jednotlivých zemí EU. Umožňuje předcházet zdvojování úsilí a vstupuje do hry tehdy, pokud je vynakládání finančních prostředků na celoevropské úrovni účinnější než na místní, regionální nebo celostátní úrovni.

Unijní rozpočet funguje také jako nástroj solidarity – umožňuje totiž EU podporovat méně bohaté členské státy v jejich hospodářském rozvoji. Země EU z něj mohou rovněž čerpat pomoc v případě přírodní katastrofy.

Solidarita znamená také podporu sousedních i dalších zemí a pomoc při zvyšování životní úrovně jejich občanů. Díky unijnímu rozpočtu si EU může udržet a dokonce posílit svou úlohu globálního hráče a zůstat spolu se svými členskými státy předním světovým poskytovatelem rozvojové a humanitární pomoci.

Řešení koronavirové krize

Evropská komise přijala v reakci na krizi způsobenou koronavirovou pandemií celou řadu opatření. Zde jsou některá z nich:

  • poskytování úvěrů až do výše 100 miliard eur na programy zkrácené pracovní doby v rámci nástroje SURE
  • vytvoření Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII) a Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus Plus (CRII+) s cílem umožnit zemím EU využívat finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti na podporu odvětví nejvíce ohrožených pandemií
  • uzavření smluv se šesti farmaceutickými společnostmi na očkovací látky proti onemocnění COVID-19
  • uvolnění 2,7 miliardy eur v rámci Nástroje pro mimořádnou podporu na pomoc zemím EU při zmírňování okamžitých finančních důsledků pandemie
  • poskytnutí až 806,9 miliard eur v běžných cenách z fondu NextGenerationEU na podporu ekologičtějšího, digitálnějšího a udržitelnějšího oživení hospodářství

Reakce EU na koronavirovou pandemii

Z rozpočtu EU mají prospěch všichni

Unijní rozpočet nespočívá a nikdy nespočíval jenom v tom, že získáváme a poskytujeme finanční prostředky. Vždy se jednalo o sdílení zdrojů, společné úsilí v boji proti společným výzvám a vytváření přidané hodnoty EU. Vždy se jednalo o pomoc Evropanům dosáhnout vyšší životní úrovně.

Uvádět pouze to, kolik prostředků každá země EU z rozpočtu čerpá nebo kolik do něj přispívá, je proto chybné. Takové úvahy totiž neberou v potaz výhody, které členským státům plynou z jednotného trhu. Neměří ani obchodní příležitosti, které politika soudržnosti, hlavní investiční politika EU, pro podniky z celé Unie vytváří. Při těchto výpočtech se pak zcela opomíjí skutečnost, že EU k rozvoji ekonomik svých členských států výrazně přispívá.

Podle nejnovějších údajů shromážděných v roce 2019 přesáhly přínosy členských států z jednotného trhu 6násobek jejich příspěvků. To znamená návratnost investic jedné ku šesti. Poměr mezi přínosy a příspěvky do rozpočtu se v jednotlivých zemích EU liší, přičemž některé členské státy mají z unijního rozpočtu ještě větší prospěch. Je tomu tak proto, že jednotný trh umožňuje přístup k 450 milionům zákazníků a vytváří tak příležitosti, které žádná země EU nemůže sama o sobě nabídnout.

Níže jsou uvedeny další příklady toho, jakým způsobem se rozpočet EU doposud zasadil o pozitivní změny v naší společnosti a jak tomu bude i v období 2021–2027.

Stimulace výzkumu a inovací

Výzkum a inovace jsou klíčem k nastartování budoucího hospodářského růstu. Cennou podporu z výzkumného programu Horizont Evropa budou moci i nadále čerpat špičkoví výzkumní pracovníci a inovátoři, s jejichž pomocí se nám podaří vytvořit ekologickou, zdravou a odolnou Evropu.

K cílům tzv. evropských misí patří například tyto: zachránit do roku 2030 před rakovinou 3 milionů životů, vytvořit 100 klimaticky neutrálních měst, zajistit zdraví oceánů, moří, vnitřních vod, půdy a potravin a také odolnost regionů vůči změnám klimatu.

Výzkum a inovace

Investiční plán pro Evropu

Úspěchy Evropského fondu pro strategické investice od roku 2015:

  • podpora více než 8,5 milionu pracovních míst
  • pomoc při zajištění energie z obnovitelných zdrojů pro 10 milionů domácností
  • pomoc při zajištění vysokorychlostního internetu pro 15 milionů domácností

V období 2021–2027 bude investování v Evropě i nadále podporovat nástupce Investičního plánu pro Evropu – program InvestEU.

Program InvestEU

Regionální rozvoj

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR):

  • pomůže při financování zdravotnických služeb v EU
  • podpoří investice do malých podniků
  • pomůže snížit nerovnosti mezi evropskými regiony
  • bude podporovat udržitelný rozvoj
  • zlepší přístup zboží, služeb a investic na nové trhy
  • umožní zadávání veřejných zakázek na projekty týkající se infrastruktury, informačních technologií a na výzkum a vývoj

Regionální a městský rozvoj

Zemědělství a životní prostředí

Období 2021–2027:

  • Společná zemědělská politika (SZP) bude usilovat o zajištění přístupu k bezpečným, vysoce kvalitním, cenově dostupným, výživným a rozmanitým potravinám a podporovat přechod k plně udržitelnému zemědělství a rozvoji venkova.
  • Z programu LIFE budou financovány projekty zaměřené na zlepšení kvality ovzduší a zachování rostlinných a živočišných druhů, které jsou v současné době ohroženy.
  • Nový Fond pro spravedlivou transformaci podpoří přechod na klimatickou neutralitu tím, že zmírní dopad transformace v nejvíce postižených regionech.

Společná zemědělská politika

Boj proti terorismu 

V rámci unijního rozpočtu budou navýšeny prostředky ve Fondu pro vnitřní bezpečnost. To by mělo přispět ke zlepšení schopnosti EU čelit bezpečnostním hrozbám:

  • výměnou informací
  • prováděním společných posouzení rizik a vyšetřování
  • využíváním společných technologií a spojením sil k řešení společných hrozeb.

Kromě toho budeme z Evropského obranného fondu i nadále podporovat spolupráci v oblasti obrany mezi průmyslovými odvětvími všech velikostí.

Fond pro vnitřní bezpečnost

Řešení problému migrace

Některé země EU jsou mimořádným migračním tlakům vystaveny více než jiné. V období 2021–2027 se má zlepšit zabezpečení vnějších hranic Unie, jehož cílem je zajistit fungování azylového systému v rámci EU. Země rovněž obdrží z EU více finančních prostředků, které jim prostřednictvím Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) pomohou migraci do EU lépe řídit.

Azylový a migrační fond

odpovědné útvaryTémata