Koronavirová pandemie si již vyžádala tisíce životů a vystavila zdravotnické systémy enormnímu tlaku. Bezprostřední prioritou Komise je bojovat proti tomuto viru a zmírňovat sociálně-ekonomické důsledky pandemie. Zároveň se musíme začít dívat do budoucna, aby členské státy mohly postupně zrušit svá karanténní opatření a zahájit fázi návratu do původního stavu a revitalizovat společnost a ekonomiku.

Ačkoli neexistuje žádná univerzální metoda, jak tato opatření postupně, účinně a na vědeckém podkladě zrušit, postup, který by byl do značné míry koordinovaný, je ve společném evropském zájmu.

V reakci na výzvu Evropské rady ze dne 26. března předložila Komise ve spolupráci s předsedou Evropské rady evropský plán rušení opatření proti šíření koronaviru. Jsou v něm zohledněny odborné znalosti Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a poradní skupiny Komise pro koronavirus, zkušenosti členských států a pokyny WHO. Je zřejmé, že veškeré tyto úvahy vycházejí z vědeckých poznatků, které jsou k dispozici v současné době, a měly by být upraveny, jakmile se objeví důkazy nové.

Dne 15. června spustila Komise interaktivní online platformu „Re-open EU, která obsahuje nezbytné informace pro bezpečné znovuotevření hranic, obnovení svobody pohybu a oživení cestovního ruchu v Evropě. Na platformě najdete nejaktuálnější informace ohledně hraničních přechodů, cestovních omezení, zdravotních a bezpečnostních opatření, jako je dodržování bezpečné vzdálenosti osob nebo používání roušek, a další praktické tipy pro cestování po Evropě v této době.

Dobré načasování - polovina úspěchu

Postupné rušení karanténních opatření nevyhnutelně povede k nárůstu nových případů infekce koronavirem. Je zapotřebí neustálé monitorování a musíme být připraveni upravit a případně znovu zavést nová opatření. V tomto ohledu je zásadní jasná, včasná a transparentní komunikace s občany. Při posuzování toho, zda již nastal čas opatření zrušit, je třeba zvážit tři hlavní soubory kritérií:

  • Epidemiologická kritéria, která svědčí o trvalém snižování a stabilizaci počtu hospitalizací a/nebo nových případů po určitou nepřetržitou dobu.
  • Dostatečná kapacita systémů zdravotní péče, tj. např. přiměřený počet nemocničních lůžek, farmaceutických výrobků a zásob vybavení.
  • Dostatečná kapacita pro monitorování, včetně rozsáhlé testovací kapacity pro rychlou detekci a izolaci nakažených osob a kapacity pro sledování pohybu a dohledávání kontaktů.

Evropský přístup založený na společných zásadách

I když je situace v jednotlivých členských státech velmi odlišná, je nezbytné postupovat společně. Při postupném rušení omezujících opatření by se EU jako celek a její členské státy měly řídit třemi zásadami:

  • Je potřeba vycházet z vědeckých poznatků a klást důraz na veřejné zdraví a zároveň najít rovnováhu mezi sociálními a ekonomickými nápravnými opatřeními.
  • Opatření musejí být vzájemně členskými státy koordinována, aby se zabránilo negativním dopadům na všechny členské státy a politickému napětí.
  • Respekt a solidarita mezi členskými státy mají i nadále zásadní význam pro lepší koordinaci, komunikaci a zmírňování zdravotních a socioekonomických dopadů.

Doprovodná opatření při ukončování karantény

Úspěšné zrušení omezovacích opatření vyžaduje kombinaci politik a
doprovodných opatření relevantních pro všechny členské státy. EU podniká kroky s cílem
všechny z nich podpořit.

  • Sběr dat a rozvoj spolehlivého systému podávání zpráv. Aby bylo možné postupné rušení opatření lépe zvládat, je nezbytný harmonizovaný sběr a sdílení dat ze strany orgánů veřejného zdraví na celostátní a nižší úrovni.
  • Vytvoření rámce pro dohledávání kontaktů a pro účely varování s využitím mobilních aplikací, které zajišťují ochranu osobních údajů.
  • Je třeba rozšířit a harmonizovat kapacity pro testování. Rychlé a spolehlivé sebetestování je klíčem k rychlé diagnóze a k měření získané imunity obyvatelstva. Komise předložila pokyny k testům na koronavirus a jejich funkční způsobilosti.
  • Měla by být zvýšena odolnost systémů zdravotní péče. Zejména by měly být tyto systémy připraveny na předpokládané zvýšení počtu infekcí po zrušení karanténních opatření. Na pomoc byl mobilizován rozpočet EU.
  • Měla by se zlepšit dostupnost lékařských a osobních ochranných prostředků. Komise členským státům pomáhá tím, že shromažďuje a distribuuje zásoby a vybavení prostřednictvím kapacit rescEU a společného zadávání veřejných zakázek.
  • Je potřeba vyvinout očkovací látky, způsoby léčby a léky a urychlit jejich nasazení. Nalezení bezpečné a účinné očkovací látky by představovalo průlom a mělo by zásadní význam pro ukončení koronavirové pandemie.

Další postup

Členským státům by při úvahách o postupném rušení karanténních opatření mohla pomoci tato doporučení:

  • Opatření musí být postupná. Opatření se budou rušit postupně a mezi jednotlivými kroky by měla uplynout dostatečná doba (např. jeden měsíc), neboť jejich účinek lze měřit pouze v čase.
  • Obecná opatření by měla být postupně zaměřena konkrétně. Tím by se umožnil postupný návrat do normálního stavu a zároveň by obyvatelé EU byli i nadále chráněni před virem. Například:
  1. Nejzranitelnější skupiny obyvatelstva by měly být pod ochranou po delší dobu.
  2. Diagnostikované osoby by měly zůstat v karanténě a měly by být léčeny odpovídajícím způsobem, aby se snížila rizika přenosu.
  3. Stávající všeobecná prohibitivní opatření by měly nahradit bezpečné alternativy.
  4. Obecný nouzový stav by se měl postupně nahrazovat cílenějšími zásahy vlád. To zajistí demokratickou odpovědnost přijatých opatření a široké přijetí ze strany obyvatelstva.
  • Nejprve by se měla začít rušit opatření, jež mají místní dopad, a postupně by měla následovat opatření s širším zeměpisným pokrytím s přihlédnutím k vnitrostátním specifičnostem. To by umožnilo přijímat účinné a individualizované kroky a v případě nového výskytu infekcí opatření eventuálně rychle znovu zavést.
  • Postupné otevírání vnitřních a vnějších hranic, aby se umožnil tok nezbytných pracovníků a zboží.
  1. Kontroly na vnitřních hranicích by měly být zrušeny koordinovaným způsobem. Nejprve je třeba uvolnit omezení cestování mezi určenými oblastmi s nízkým rizikem. Aby se to usnadnilo, sousedící členské státy by měly zůstat v úzkém kontaktu.
  2. Ve druhé fázi by se měl na vnějších hranicích znovu umožnit vstup osobám, které nejsou rezidenty EU, přičemž je potřeba vzít v úvahu šíření koronaviru mimo EU. Omezení cest do EU, které nejsou nezbytně nutné, musí být neustále přezkoumávána.
  • Ekonomické aktivity by se měly obnovovat postupně, aby se zajistilo, že orgány a podniky budou schopny přiměřeně a bezpečně reagovat na nárůst těchto činností. Celá populace by se neměla vrátit na pracoviště ve stejném okamžiku a nadále by se mělo uplatňovat omezení sociálních kontaktů. Měla by se podporovat práce na dálku. Na pracovišti by se měla dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci vydala ve spolupráci s Evropskou komisí pokyny pro bezpečný návrat na pracoviště. Zdůrazňují zásadní význam vhodných opatření a podmínek k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to ve všech odvětvích.
  • Shromažďování osob by se mělo postupně povolovat. Při hledání nejvhodnější posloupnosti kroků by se členské státy měly zaměřit na zvláštnosti různých kategorií činností, např.:
  1. Školy a university
  2. Obchodní činnost (maloobchod) s možným odstupňováním.
  3. Společenské aktivity (restaurace, kavárny, sportovní centra) s možným odstupňováním.
  4. Hromadné akce
  • Další úsilí k zamezení šíření viru, přičemž by měly být vedeny informační kampaně s cílem motivovat občany k dodržování přísných hygienických pravidel a omezení fyzického kontaktu.
  • Účinnost opatření by měla být průběžně sledována a měla by se zajistit určitá připravenost, jelikož existuje riziko značného opětovného nárůstu případů a návratu k přísným karanténním opatřením. To má velký význam zejména pro systémy zdravotní péče.

Fáze obnovy – revitalizace ekonomiky ve prospěch lidí

Karanténní opatření se postupně ruší a je třeba strategicky plánovat oživení, revitalizovat ekonomiku a vrátit se na cestu udržitelného růstu. V této souvislosti je potřeba umožnit přechod k zelenější a digitální společnosti a vzít si ze současné krize ponaučení, aby se zvýšila připravenost a odolnost EU. Komise vypracuje plán obnovy na základě přepracovaného návrhu příštího dlouhodobého rozpočtu EU (víceletý finanční rámec) a včetně aktualizovaného pracovního programu Komise na rok 2020.

 

StáhnoutPDF - 2.5 MB

StáhnoutPDF - 1 MB