Na jakém principu očkovací látky působí?

Očkování pomáhá imunitnímu systému lidského organismu překonat onemocnění. Ve velké většině případů očkování zabrání tomu, aby se lidé nemocí vůbec nakazili.

V některých případech může dotyčná osoba po očkování ještě onemocnět, ale průběh onemocnění je mírnější a zotavení rychlejší.

Příklad chorob, proti kterým se očkuje

  • hepatitida b
  • lidský papilomavirus
  • chřipka
  • spalničky, příušnice a zarděnky
  • dětská obrna
  • tetanus
  • tuberkulóza

Lepší ochrana pro všechny

U očkovaných osob je méně pravděpodobné, že infekční onemocnění přenese na jiné, takže očkování může přispět k ochraně těch, kteří sami očkováni nebyli. Jedná se například o

  • kojence
  • děti
  • seniory
  • osoby s oslabeným imunitním systémem, např. pacienty s rakovinou

Pro tyto skupiny je prospěšné očkování ostatních, jelikož onemocnění se pak nemůže ve společnosti šířit.

K vytvoření této tzv. kolektivní imunity je zapotřebí vysoký počet očkování. Když je totiž očkován vysoký počet osob, řetězce přenosu se přeruší. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) musí být například k tomu, aby se zabránilo dalšímu šíření spalniček ve společenství, očkováno 95 % obyvatel.

Snížení zátěže obyvatelstva

Díky očkování je více lidí zdravých, čímž se snižuje jak sociální a psychický dopad onemocnění na jednotlivce, tak zátěž pro nemocnice a systémy zdravotní péče. To znamená, že zdroje je možné využít k boji proti jiným onemocněním, jako je rakovina nebo Alzheimerova choroba.

Na jakém principu očkovací látky proti COVID-19 působí?

Vakcíny připravují imunitní systém člověka (tj. přirozený obranný systém těla), aby byl schopen rozpoznat onemocnění a bránit se proti němu.

Budování imunity

Většina současných očkovacích látek proti COVID-19 využívá reakci na určitou bílkovinu nebo její část, kterou virus způsobující onemocnění COVID-19 obsahuje. Vakcína po aplikaci vyvolá imunitní reakci. Většina očkovacích látek proti COVID-19 se musí k vybudování imunity aplikovat dvakrát.

Pokud se člověk později nakazí, jeho imunitní systém již virus rozpozná a je připraven virus napadnout.

Vakcíny zakoupené Evropskou komisí

Vakcína na bázi nukleové kyseliny (mRNA)

  • BioNTech/Pfizer
  • Moderna
  • CureVac

Tento typ vakcíny obsahuje část „návodu“ z viru, který onemocnění COVID-19 způsobuje. Ten vlastním buňkám těla umožňuje vytvářet bílkovinu, kterou se virus vyznačuje.

Lidský imunitní systém rozpozná, že tento protein v těle být nemá, a reaguje vytvořením přirozené obrany.

Vakcíny na bázi proteinů

  • Sanofi/GSK

Tento typ vakcíny obsahuje fragmenty bílkoviny, kterou se virus vyznačuje.

To stačí k tomu, aby lidský imunitní systém rozpoznal, že bílkovina v těle být nemá, a zareagoval tak, že proti infekci COVID-19 vytvoří přirozenou ochranu.

Vakcíny na bázi virového vektoru

  • AstraZeneca
  • Johnson&Johnson

Tento typ vakcíny využívá k dopravě „návodu na výrobu“ viru COVID-19 do těla jiný typ viru, který je sám o sobě neškodný.

Vlastní buňky těla pak začnou vyrábět bílkovinu viru COVID-19.

Lidský imunitní systém rozpozná, že tento protein v těle být nemá, a reaguje vytvořením přirozené obrany.

Další informace o vakcíně proti COVID-19

Více informací o očkovacím programu v jednotlivých zemích najdete v očkovacím kalendáři střediska ECDC a na oficiálních internetových stránkách zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru.

Úspěchy očkování

Pravé neštovice

Pravé neštovice byly díky očkování zcela vymýceny. Kdysi to bylo běžné onemocnění, které zabíjelo celou třetinu nakažených. Poslední případ přirozené nákazy pravými neštovicemi byl zaznamenán v roce 1977 a nemoc byla zcela vymýcena v roce 1980.

 

Dětská obrna

Dětská obrna je infekční onemocnění, kterým se nakazí většinou děti. U jedné osoby z 200 se po nakažení projeví nevyléčitelná paralýza. V roce 1955 byla vyvinuta vakcína, která byla nasazena v širokém měřítku. V roce 1955 byla vyvinuta vakcína, která byla nasazena v širokém měřítku.

 

Spalničky

Virus spalniček byl identifikován v roce 1954 a vakcína byla nasazena v roce 1963. Díky očkování klesla celosvětová úmrtnost v důsledku spalniček mezi lety 2000 a 2018 o 73 %. Díky očkování klesla celosvětová úmrtnost v důsledku spalniček mezi lety 2000 a 2018 o 73 %. Na americkém kontinentu byly spalničky vymýceny již v roce 2002. V několika evropských zemích však nákazy spalniček stále propukají, neboť proočkovanost je v některých oblastech nedostatečná.

 

Dokumenty