Jak odlišit fakta od dezinformací

Pandemii koronaviru provází masivní vlna nepravdivých, zavádějících informací i snah zahraničních aktérů ovlivnit interní diskurs v EU. V současné krizi, kdy má mnoho lidí strach, se dezinformace lehce uchytí a jejich šíření usnadňuje i rychle se obměňující příliv zpráv z médií. Zavádějící informace ohledně otázek týkajících se zdraví, nebezpečné smyšlené zprávy poukazující na konspirační teorie a spotřebitelské podvody představují hrozbu pro veřejné zdraví.

Evropská unie je spolu s členskými státy odhodlána mařit snahy všech, kteří chtějí současné krize zneužít a ohrozit životy občanů, jakož i těch, kteří šíří propagandistický či nenávistný obsah. Tuto problematiku je třeba řešit koordinovaně, v souladu s našimi demokratickými hodnotami. Jako základ poslouží akční plán proti dezinformacím z roku 2018.

Ve společném sdělení navrhuje Evropská komise spolu s vysokým představitelem EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku konkrétní opatření, na které je třeba se v zájmu vytvoření silnější a odolnější Evropské unie soustředit. Na základě těchto opatření se má boj EU proti dezinformacím orientovat v budoucnu. Konkrétně jde například o evropský akční plán pro demokracii a Akt o digitálních službách.

Současná krize se stala zkouškou toho, jak jsou Evropská unie a její demokratické společnosti schopny se vypořádat s problematikou dezinformací. Jejich připravenost je v některých aspektech zásadní pro vytvoření silnější a odolnější Evropské unie.

Pochopení problematiky

icon Nepravdivé nebo zavádějící informace o koronaviru mohou nejen negativně ovlivnit soudržnost společnosti, ale především představují hrozbu pro veřejné zdraví.

Nesprávná či zavádějící argumentace může mít mnoho různých podob, a proto je třeba na ni i různým způsobem reagovat.

  • obsah nemusí být hned protizákonný (tj. v rozporu se zákonem), ale přesto může uškodit
  • může se jednat o zavádějící informace nebo o dezinformace (tj. záměrně nepravdivé informace)
  • dále může jít o zavádějící informace z oblasti zdraví, o spotřebitelské podvody, kyberkriminalitu, nezákonné nenávistné projevy a cílené vyvíjení vlivu ze strany zahraničních aktérů.
  • motivací autora může být hospodářský zisk (např. online podvod), ale také například veřejná újma či politické účely
  • zahraniční aktéři a určité nečlenské země, především Rusko a Čína, se zapojují do dezinformačních kampaní a cílených operací zaměřených na ovlivňování EU. Činí tak nejen v Unii, ale i v jejím sousedství a celosvětově.

Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) tyto nepravdivé a zavádějící argumentace a operace ze strany zahraničních aktérů pečlivě monitorují.

Příklady dezinformací

hazardous stubstances icon Například nepravdivé tvrzení, že „lze onemocnění způsobené koronavirem léčit pitím bělicích prostředků nebo čistého alkoholu“: naopak, pitím bělidla nebo čistého alkoholu si lze způsobit závažnou újmu na zdraví. Belgické toxikologické informační středisko zaznamenalo 15% zvýšení počtu případů souvisejících s konzumací bělicích látek.
virus lab icon Konspirační teorie, které tvrdí, že koronavirus je „infekce vytvořená světovými elitami v zájmu snížení růstu populace“. Přitom vědecké důkazy jsou jasné: Jedná se o virus z čeledi virů pocházejících ze zvířat, k níž patří i další viry, jako je SARS či MERS.
icon antenna Tvrzení, že „stanice 5G by mohly být využívány k šíření viru“. Tyto velmi útočné teorie však nebyly podloženy žádnými konkrétními důkazy.

Komunikace

megaphone Evropané potřebují mít k dispozici zdravotní informace z ověřitelných, spolehlivých zdrojů.
EU s občany sdílí informace získané z oficiálních a další ověřitelných zdrojů a spolupracuje se svými mezinárodními partnery.

 

Komise a Evropská služba pro vnější činnost budou i nadále investovat do rozvoje své strategické komunikace.

Komise vytvořila specifické internetové stránky věnované reakci na koronavirus, kde lze najít nejaktuálnější informace o viru a související činnosti EU. Na stránkách je rovněž část vyhrazená dezinformacím, kde jsou pravidelně vyvraceny nejčastější mýty o koronaviru. Tato sekce je k dispozici ve všech jazycích EU.

Komise se zasazuje o šíření informací poskytovaných Světovou zdravotnickou organizací, vnitrostátními orgány a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí.

ESVČ spolu s Komisí začaly uplatňovat – a budou dále rozvíjet – strategickou komunikaci a veřejnou diplomacii v bezprostředním sousedství EU i ve zbytku světa.

Zastoupení Komise v členských státech budou i nadále šířit podložené informace ve formě přizpůsobené místní situaci.

 

Spolupráce

icon antenna Evropská unie spolupracuje se svými partnery v rámci EU i po celém světě

Využívá stávající možnosti spolupráce, jako je systém včasného varování. V rámci systému byla vytvořena zvláštní sekce, v níž mohou členské státy a evropské orgány sdílet informační materiály týkající se koronavirové pandemie. Komise bude v této souvislosti dále rozvíjet spolupráci s Evropským parlamentem.

Prohloubení spolupráce s mezinárodními partnery, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), mechanismem rychlé reakce G7 či Severoatlantickou aliancí.

EU také navýší podporu a pomoc subjektům občanské společnosti a nezávislým médiím v třetích zemích, včetně zemí v sousedství.

Spolupráce s platformami a sítí pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC) prostřednictvím screeningu a případného stažení předražených, nefunkčních či potenciálně nebezpečných výrobků.

Výsledky spolupráce s platformami

lens

Kodex zásad pro boj proti šíření dezinformací

 

Komise úzce sleduje činnost online platforem s ohledem na kodex zásad boje proti dezinformacím, který má signatářům – online platformám, hlavním sociálním sítím, zadavatelům reklamy i reklamnímu průmyslu – pomoci omezit šíření dezinformací a falešných zpráv online.

 

 

 

Dne 26. května 2021 Komise zveřejnila pokyny, jak zvýšit efektivnost tohoto kodexu. Komise vyzývá k větší angažovanosti ze strany signatářů a předpokládá jejich širší účast. Signatáři by měli omezit finanční pobídky k dezinformacím, umožnit uživatelům, aby se aktivně podíleli na prevenci jejich šíření a spolupracovali s ověřovateli faktů ve všech členských státech EU, a také zajistit rámec pro přístup k datům.

Posílení evropského kodexu zásad boje proti dezinformacím

Subjekty, které kodex podepsaly, by měly každý měsíc podávat zprávy o přijatých opatřeních souvisejících s bojem proti dezinformacím o koronaviru. Základní zprávy jsou k dispozici zde:

  • Twitter aktualizoval svou politiku týkající se zavádějících informací o očkovacích látkách proti covidu-19 a od 1. března 2021 označuje nebo upozorňuje na tweety, které obsahují nepodložené zvěsti, sporná tvrzení a neúplné či mimokontextové informace o vakcínách.
  • TikTok uvádí, že značně rozšířil svůj nástroj nazvaný Know your Facts v šesti zemích EU – Španělsku, Německu, Rakousku, Francii, Itálii a Nizozemsku. Nástroj vyzývá uživatele, aby se pořádně zamysleli, předtím než budou sdílet nepodložený obsah. Na základě kvantitativních údajů bylo v EU označeno 7 687 videí, jež obsahují slova nebo hashtagy související s vakcínami proti covidu-19. Oproti předchozímu měsíci je to více než dvojnásobek.
  • Google spolupracuje se zdravotnickými orgány a dalšími autoritativními zdroji a snaží se ve svém vyhledávači a na mapách co nejdříve ukázat informace o místech očkování. V Evropě je tato možnost od začátku dubna k dispozici ve Francii. Další země budou následovat.
  • Microsoft rozšířil informace o vakcínách a očkování na stránce věnované covidu-19 na LinkedInu, kam jsou zájemci o tyto informace přesměrováni. Kromě toho můžete do 30. června 2021 prostřednictvím kampaně VaxFacts používat rozšířený prohlížeč HealthGuard, který vám pomůže při prohlížení internetu identifikovat důvěryhodné zdroje zdravotních zpráv a informací.
  • Facebook uvádí, že od března 2021 rozšířil své nástroje, které mají lidem pomoci při rozhodování, zda se nechat proti covidu-19 očkovat. Označuje totiž posty o vakcínách proti covidu-19, ukazuje dodatečné informace od WHO a upozorňuje na souhrnné trendy o očkování proti covidu-19 v reálném čase.

Ověřování faktů

Evropská unie zvyšuje svou podporu ověřovatelů faktů a výzkumných pracovníků na odhalování dezinformací. Nově zřízené Evropské středisko pro sledování digitálních médií má přispět k lepšímu pochopení autorů dezinformačních kampaní, jejich šiřitelů, používaných nástrojů a metod, dynamiky šíření, prioritních cílů a dopadu na společnost. Toto středisko se má stát se evropským centrem pro boj proti dezinformacím. K ostatním projektům zaměřeným na boj proti dezinformacím, kterým EU poskytuje finanční prostředky, patří PROVENANCESocialTruthEUNOMIAWeVerify.

Boj proti online podvodům na spotřebitelích

Komise spolupracuje s online platformami, které se společně s orgány na ochranu spotřebitelů účastní strukturovaného dialogu o řešení online podvodů na spotřebitelích v souvislosti s pandemií koronaviru. Komise a síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele jsou v pravidelném kontaktu s 11 hlavními online platformami: Allegro, Amazon, Alibaba/AliExpress, CDiscount, Ebay, Facebook, Google, Microsoft/Bing, Rakuten, Verizon Media/Yahoo a Wish. Společně projednávají nové trendy a obchodní praktiky, které se objevují v souvislosti s pandemií. V důsledku toho online platformy oznámily odstranění stovek milionů nelegálních nabídek a reklam a potvrdily, že počet nových záznamů ohledně koronaviru setrvale klesá.

Dne 2. března 2021 zveřejnila Evropská komise výroční zprávu o systému Safety Gate, který je určen k rychlé výměně informací o nebezpečných spotřebitelských výrobcích a pomáhá stahovat nebezpečné nepotravinářské výrobky z trhu. Ze zjištění zprávy vyplývá, že v roce 2020 přijaly příslušné orgány rekordních 5 377 opatření oproti 4 477 v roce 2019. 9 % všech zjištění v roce 2020 se týká výrobků souvisejících s covidem-19, jako jsou neúčinné obličejové roušky, toxické dezinfekční prostředky a UV lampy.

Svoboda projevu a pluralitní demokratická diskuse

Přístup EU zaměřený na boj proti dezinformacím vychází ze zásady dodržování základních práv. Koronavirus totiž nelze používat jako záminku k podkopávání svobody projevu, snižování odpovědnosti veřejných orgánů či neoprávněnému omezování přístupu k informacím či snižování transparentnosti. Současná krize nám ukázala, jak nezbytnou roli hrají novináři, kteří občanům poskytují spolehlivé, ověřené informace, které mohou přispět k záchraně lidských životů.

Komise pečlivě sleduje dopad mimořádných opatření přijatých jednotlivými členskými státy na evropské právní předpisy a hodnoty a bude tak činit do chvíle, než budou veškerá mimořádná opatření postupně zrušena.

Komise vyzývá členská státy k tomu, aby se vynasnažily zajistit novinářům bezpečné pracovní podmínky a aby co nejlépe využily balíček pomoci pro evropskou hospodářskou obnovu v návaznosti na koronavirovou pandemii k podpoře médií a zároveň dohlédly na zachování jejich nezávislosti.

EU bude i nadále podporovat občanskou společnost, nezávislá média a novináře v celém světě a zasadí se o zvýšení ochrany svobody projevu a bezpečnějšího mediálního prostředí.

Zlepšovat postavení občanů, zvyšovat informovanost a posilovat odolnost společnosti

EU potřebuje zlepšit postavení občanům, zvyšovat informovanost a posilovat odolnost společnosti.

Bude sdílet osvědčené postupy v oblasti posilování odolnosti v kontextu s koronavirovou pandemií.

Komise bude podporovat a propagovat projekty zaměřené na mediální gramotnost, rozvoj kritického myšlení a digitálních dovedností a podporu poskytne také organizacím občanské společnosti. Zvýší koordinaci činností mezi institucemi, sítěmi a členskými státy v zájmu sdílení osvětových materiálů a osvědčených postupů. Bude věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám občanů, především dětem a mladým lidem, kterým hrozí vyšší riziko, že dezinformacím uvěří.

Novinky

Dokumenty

StáhnoutPDF - 167.6 KB