Jak to funguje

Mechanismus pro kontrolu subsidiarity se uplatňuje v oblastech, v nichž má EU sdílenou pravomoc s členskými státy.

V případech, kdy se parlamenty jednotlivých států domnívají, že návrh právního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity, mohou do 8 týdnů Komisi zaslat odůvodněné stanovisko.

Obdržená odůvodněná stanoviska musí Komise zohlednit.

Stanoviska vnitrostátních parlamentů a odpovědi Komise

Účinky na legislativní postup

Jaký mají odůvodněná stanoviska účinek na legislativní postup, závisí na tom, kolik parlamentů členských států reaguje a kolik hlasů zastupují. Každý z 28 národních parlamentů má přiděleny dva hlasy. Pokud má 2 komory, každá má 1 hlas.  

Pokud odůvodněná stanoviska reprezentují alespoň jednu třetinu všech hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům, musí Komise svůj návrh přezkoumat. Tato prahová hodnota je nižší pro návrhy právních aktů týkajících se spravedlnosti, svobody a bezpečnosti (čtvrtina). V obou případech může Komise rozhodnout, zda svůj návrh zachová, změní nebo stáhne. Své rozhodnutí musí zdůvodnit. Tento postup bývá označován jako postup „žluté karty“.

Pokud odůvodněná stanoviska představují většinu hlasů a na návrh aktu se vztahuje řádný legislativní postup, musí Komise svůj návrh přezkoumat a rozhodnout, zda jej zachová, změní nebo stáhne. Pokud se Komise rozhodne návrh zachovat, musí své rozhodnutí Evropskému parlamentu a Radě odůvodnit a uvést, proč se domnívá, že daný návrh zásadě subsidiarity vyhovuje. To se označuje jako postup „oranžové karty“.

Pokud se prostá většina poslanců Evropského parlamentu nebo 55 % členů Rady domnívají, že návrh zásadu subsidiarity porušil, dále se již o něm neuvažuje.

Zatím použité postupy

Doposud byl postup „žluté karty“ zahájen třikrát. Postup „oranžové karty“ nebyl zatím nikdy použit.

2012

Limit alespoň jedné třetiny hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům byl dosažen poprvé u návrhu nařízení o výkonu práva na kolektivní akci. Komise svůj návrh přezkoumala, ale nezjistila, že by byla porušena zásada subsidiarity.

Zohlednila však vyjádřené názory a průběh jednání mezi společnými normotvůrci, Evropským parlamentem a Radou a dospěla k názoru, že její návrh pravděpodobně nezíská politickou podporu potřebou k jeho přijetí. Proto se rozhodla návrh stáhnout.

2013

Podruhé byl postup „žluté karty“ využit v roce 2013 v souvislosti s návrhem nařízení Komise o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Po pečlivém posouzení odůvodněných stanovisek Komise dospěla k závěru, že tento návrh je v souladu se zásadou subsidiarity, a rozhodla se návrh zachovat. Komise odůvodnila své rozhodnutí ve sdělení COM(2013) 851.


2016

Tento postup byl potřetí zahájen v květnu 2016 poté, co 14 parlamentních komor z 11 zemí EU vyjádřilo nesouhlas s návrhem Komise přezkoumat směrnici o vysílání pracovníků. Po pečlivém rozboru odůvodněných stanovisek Komise dospěla k závěru, že tento návrh je v souladu se zásadou subsidiarity, a rozhodla se návrh zachovat. Komise odůvodnila své rozhodnutí ve sdělení COM(2016) 505.

Výroční zprávy

Komise podává zprávy o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality každý rok.

Výroční zprávy o subsidiaritě a proporcionalitě

Dokumenty

StáhnoutPDF - 36.2 KB