Obsah konzultace

Trvání konzultace
4 červenec 2018 - 16 Srpen 2018
Témata
Doprava

Zobrazit příspěvky

Cílová skupina

Komise má v úmyslu shromáždit názory obyvatel Unie, zúčastněných stran a členských zemí na možné změny stávající úpravy letního času. 

Cíl konzultace

V návaznosti na řadu žádostí od občanů, Evropského parlamentu a některých členských států EU se Komise rozhodla prozkoumat fungování stávající úpravy letního času a posoudit, zda by měly být provedeny změny.

Komise chce proto v této souvislosti shromáždit názory obyvatel Unie, zúčastněných stran a členských zemí na stávající úpravu letního času a na případnou změnu v jejím fungování.

Jak zaslat příspěvek

Dotazník je k dispozici ve všech úředních jazycích EU (kromě irštiny). Své odpovědi můžete zasílat v kterémkoli z těchto jazyků. Uvítáme však, pokud dotazník vyplníte v angličtině.

Vyplňování dotazníku můžete kdykoliv přerušit a pokračovat později. Poté, co vyplněný dotazník odešlete, si můžete stáhnout jeho kopii.

Můžete také nahrát doplňující dokumenty se svými stanovisky nebo je zaslat na naši e-mailovou adresu.

Obdržené příspěvky budou zveřejněny na těchto internetových stránkách. Pokud respondent nesouhlasí se zveřejněním osobních údajů, bude jeho příspěvek zveřejněn anonymně. Jestliže ke svému příspěvku nahrajete doplňující dokument, může být v nezměněné podobě zveřejněn spolu s vašimi odpověďmi.

Komise v zájmu transparentnosti žádá organizace, které chtějí v rámci veřejných konzultací předložit připomínky, aby Komisi a veřejnosti podaly informace o tom, jaké a čí zájmy zastupují, a to registrací v rejstříku transparentnosti a přijetím jeho kodexu chování. Pokud se organizace rozhodne tyto informace neposkytnout, Komise její příspěvek zařadí podle zavedených postupů mezi příspěvky jednotlivců (pravidla pro konzultace, viz KOM (2002) 704, a sdělení o opatřeních vyvozených z „Evropské iniciativy pro transparentnost“, viz KOM (2007) 127 ze dne 21. března 2007).

Je-li vaše organizace již v rejstříku transparentnosti zaregistrována, uveďte při vyplňování dotazníku její registrační číslo. Váš příspěvek pak bude považován za reprezentativní názor celé organizace.

Není-li vaše organizace dosud v rejstříku zapsána, můžete ji zaregistrovat nyní. Po dokončení registrace se vraťte na tuto stránku a odešlete svůj příspěvek jako registrovaná organizace.

Systém lokálně ukládá kopie rozpracovaného dotazníku. Ty slouží pro případ, že by server nebyl během odesílání odpovědí dočasně k dispozici, váš počítač se neočekávaně vypnul atp. Lokální kopie obsahuje identifikátory otázek a naposledy uložený koncept odpovědí. Jakmile úspěšně odešlete odpovědi nebo na server uložíte koncepty svých odpovědí, je lokální kopie odstraněna. Při vyplňování je nad formulářem k dispozici volba „Uložit odpovědi na tomto počítači do záložního souboru (deaktivujte v případě, že počítač sdílíte s více osobami a chcete zachovat důvěrnost odpovědí)“ – ta umožňuje tuto funkci aktivovat a deaktivovat. Je-li funkce deaktivována, nebudou se na vašem počítači žádné údaje ukládat.

Viz také: Nápověda pro respondenty

Další informace

Úprava letního času v EU – o co se jedná?

Jedná se o změnu času, která probíhá dvakrát ročně a jejímž účelem je zohlednit měnící se délku denního světla a maximálně využít jeho dostupnost v daném období.

Ve většině členských států EU existuje dlouhá tradice úpravy letního času. Většina z nich sahá až do období první či druhé světové války nebo ropné krize v 70. letech minulého století. V té době šlo zejména o úsporu energie. Dalšími důvody byla např. bezpečnost silničního provozu, prodloužení volnočasových aktivit díky delšímu dni nebo jednoduše harmonizace vnitrostátních praktik s praktikami sousedů či hlavních obchodních partnerů.

Úprava letního času na úrovni EU existuje od 80. let minulého století a v současné době se řídí směrnicí 2000/84/ES. Směrnice stanoví povinnost přejít na letní čas poslední neděli v březnu a vrátit se k zimnímu času poslední neděli v říjnu. Účelem právních předpisů EU o úpravě letního času bylo sjednotit odlišné harmonogramy jednotlivých členských zemí, aby se zajistila harmonizovaná změna času v rámci jednotného trhu.

Souběžně a nezávisle na úpravě letního času v EU existují v Unii tři různá časová pásma (tzv. místní/standardní čas). Na rozhodnutí o standardním čase nemají pravidla o letním čase v EU (nebo změny těchto pravidel) vliv. (Členské státy EU se dnes rozkládají ve třech časových pásmech: západoevropský čas neboli greenwichský čas (GMT), středoevropský čas (GMT+1) a východoevropský čas (GMT+2). Osm členských států používá jako standardní čas GMT+2 (Bulharsko, Estonsko, Finsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Rumunsko a Řecko). 17 členských států používá GMT+1 (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) a tři členské státy používají GMT (Irsko, Portugalsko a Spojené království).) Standardní čas se určuje ve vztahu ke greenwichskému času (GMT) nebo koordinovanému světovému času (UTC).

Je třeba rovněž poznamenat, že dostupnost denního světla se v závislosti na zeměpisné poloze členských zemí liší. V severních zemích EU se dostupnost denního světla v průběhu roku značně mění. Charakteristické jsou zde tmavé zimy s dlouhými nocemi a světlá léta s krátkými nocemi. V nejjižnějších členských zemích se rozložení světla mezi dnem a nocí v průběhu roku sotva mění (viz solární tabulky v členských státech EU).

Je stávající úprava letního času v EU funkční?

V průběhu let byla na toto téma vyhotovena řada studií. Z dostupných vědeckých důkazů vyplývá následující (Více informací viz seznam hlavních referenčních dokumentů na konci konzultace. Tam najdete také oficiální dokumenty a zprávy Komise a nejnovější metastudie s analýzami dostupných vědeckých zpráv a studií na toto téma):

  • Vnitřní trh: V této otázce existují nezpochybnitelné důkazy pouze v jedné věci – Pokud by se umožnilo, aby si přechod na letní čas určoval každý členský stát sám, mohlo by to ohrozit jednotný vnitřní trh z důvodu vyšších nákladů na přeshraniční obchod, obtíží v oblasti dopravy a komunikace, vyšších nákladů na dopravu a nižší produktivity na vnitřním trhu zboží a služeb.
  • Energetika: I když se jedná o jeden z hlavních faktorů, kvůli kterému byla úprava letního času zavedena, z výsledků výzkumu vyplývá, že vliv celkových úspor energie při přechodu na letní čas je okrajový. Výsledky se také liší v závislosti na různých faktorech, jako je například zeměpisná poloha.
  • Zdraví: Úprava letního času měla podle odhadů přinést více času na volnočasové aktivity venku. Na druhé straně výsledky chronobiologického výzkumu naznačují, že dopad na přirozený biorytmus organismu může být větší, než se doposud předpokládalo. Důkazy o celkových dopadech na zdraví (tj. poměr mezi pozitivními a negativními vlivy) jsou stále nejednoznačné.
  • Bezpečnost silničního provozu: Důkazy o vztahu mezi úpravou letního času a dopravními nehodami jsou i nadále nejednoznačné. V zásadě lze říct, že nedostatek spánku v důsledku posunu času o hodinu napřed na jaře může zvýšit riziko dopravních nehod. Zároveň však více hodin denního světla během léta má pravděpodobně na bezpečnost silničního provozu pozitivní vliv. Celkově je však obtížné zhodnotit přímý dopad úpravy letního času na počet nehod ve srovnání s jinými faktory.
  • Zemědělství: Dřívější obavy týkající se narušení biorytmu zvířat a změn harmonogramu dojení zřejmě z větší části zmizely, a to v důsledku použití nových zařízení, umělého osvětlení a automatizovaných technologií. Díky hodině světla navíc během letního období lze rovněž prodloužit pracovní dobu u venkovních činností, jako je práce na poli či sklizeň.

Občané pravidelně zasílají Komisi své názory na problematiky letního času. Často se týkají negativních zdravotních dopadů kvůli nedostatku spánku a dalších negativních důsledků změny času. Někteří občané však žádají, aby byl současný systém zachován, neboť se domnívají, že má pozitivní vliv.

Některé členské státy se nedávno problematikou letního času zabývaly ve své korespondenci s Komisí. Finsko například požádalo, aby byl přechod na letní čas zrušen, a Litva vyzvala k přezkumu stávajícího systému tak, aby zohledňoval regionální a zeměpisné rozdíly.

Evropský parlament přijal v únoru 2018 usnesení, ve kterém Komisi žádá, aby provedla důkladné hodnocení směrnice a případně předložila návrh na její revizi. Usnesení zároveň potvrdilo, „že i poté, co se čas již nebude dvakrát ročně měnit, je zcela zásadní, aby byl v EU zachován jednotný časový režim“.

Další postup

Dostupné vědecké důkazy nasvědčují tomu, že k zajištění řádného fungování vnitřního trhu mají společná pravidla v této oblasti zásadní význam. To potvrdil i Evropský parlament, který ve svém usnesení uvedl, že je velmi důležité jednotný časový režim v EU zachovat.

V reakci na usnesení Evropského parlamentu se proto Komise zavázala posoudit dvě hlavní politické alternativy, aby byl harmonizovaný režim zachován. A to buď:

  1. ponechat stávající úpravu letního času, jak je stanovena ve směrnici 2000/84/ES, nebo
  2. zrušit stávající změnu času dvakrát ročně pro všechny členské státy a zakázat tyto změny. To by v žádném ohledu nemělo vliv na výběr časového pásma. Každý členský stát by se mohl sám rozhodnout, zda bude trvale používat letní nebo zimní čas (nebo jiný čas).