Přejít na hlavní obsah

Společné plánování v oblasti rozvojové spolupráce

Tato mezinárodní spolupráce při plánování rozvojové pomoci a přípravě koordinovaných a strategicky koncipovaných opatření umožnuje lépe reagovat na klíčové globální výzvy.

Shrnutí

Společné plánování obnáší společnou reakci EU a jejích členských států na rozvojový plán určité partnerské země.

Partneři zastupující EU připravují spolu s vnitrostátními orgány společnou strategii, která je plně v souladu s národními plány rozvoje partnerských zemí. Společná strategie stanoví celkový účel a směr podpory, kterou EU a její členské státy poskytují. Dále dává přehled o tom, které oblasti se každý z aktérů bude věnovat, jaký cíl je pro každou oblast stanoven, a uvádí předběžné číselné údaje o financování jednotlivých oblastí v průběhu plnění společné strategie.

Časový plán společné strategie se synchronizuje s načasováním národního plánu partnerské země. Rozvojoví partneři z EU tak plánují a realizují opatření zároveň a po stejnou dobu jako vlády daných zemí a mohou být lépe reagovat na potřeby jednotlivých států.

Každá společná strategie se připravuje cíleně na úrovni partnerské země, aby reakce na místní situaci byla adekvátní. To rovněž umožňuje úzkou spolupráci s ostatními zúčastněnými stranami.

Rozvojoví partneři ze zemí mimo EU, kteří hodlají zásady společného plánování sdílet, jsou samozřejmě také vítáni.

Výhody společného plánování

Očekává se, že společné plánování sníží vládám partnerských zemí transakční náklady, jelikož pro všechny ostatní rozvojové partnery budou sestavovat pouze jeden plán.

Díky společnému plánování je rozvojová pomoc poskytována ucelenějším způsobem – eliminuje lépe mezery mezi jednotlivými opatřeními i jejich překrývání. Kromě toho zvyšuje dopad použitých finančních prostředků a jejich celkové zhodnocení, protože rozvojovým partnerům umožňuje lépe kombinovat zdroje. Jelikož členské země Unie poskytují více než polovinu oficiální celosvětové rozvojové pomoci, očekává se, že společné plánování přinese skutečný posun v účinnosti celosvětové pomoci, tedy jak budou v praxi každoročně využity desítky miliard eur.

Pro voliče z jednotlivých členských států může mít společné plánování také ten přínos, že přispěje k lepší informovanosti, zlepší vnímání rozvojových opatření ze strany veřejnosti a zvýší transparentnost.

Díky společnému plánování již nebudou muset všichni rozvojoví partneři z EU řešit všechny oblasti a otázky, které v dané zemi vyžadují pozornost. Rozvojoví partneři z EU nyní mohou věrohodným způsobem prokázat, že participují na jednotném společném plánu, který díky dělbě práce zajišťuje lepší zacílení na jednotlivé oblasti, kde je pomoci zapotřebí.

Díky tomu, že opatření partnerů z EU se plánují zároveň a na též období, vznikne více příležitostí pro společné iniciativy na místní úrovni. To by mělo vytvořit úspory z rozsahu a snížit režijní náklady.

Společné plánování pomůže Evropě vetknout její společné hodnoty a politiky – jako jsou základní práva a řádná správa věcí veřejných – do soudržných a lépe cílených opatření realizovaných v jednotlivých cílových zemích.

Mezinárodní kontext a závazky

Lisabonská smlouva EU přislíbila větší spolupráci členských zemí EU, včetně oblasti rozvojové politiky. Společné plánování je jedním z hlavních závazků, které země EU zapojené do rozvojové pomoci učinily s cílem zvýšit její účinnost. Společné plánování je zakotveno v Evropském konsensu o rozvoji z roku 2017 a zdůrazněno v Agendě pro změnu z roku 2012, která se týká celkové rozvojové politiky EU.

Všechny tyto závazky jsou uvedeny v závěrech Rady EU z listopadu 2011, ve kterých je zakotveno celkové zaměření politiky EU a členských států EU.