Skip to main content
Public Health

Očkování je nejdůležitějším nástrojem primární prevence a jedním z nákladově nejefektivnějších dostupných opatření k ochraně veřejného zdraví. Imunizace prováděná vakcínami je nejlepší dostupnou obranou proti závažným nakažlivým a někdy i smrtelným chorobám, kterým lze předcházet. Díky plošnému očkování se podařilo vymýtit neštovice, dětskou obrnu a ve velké míře i další nemoci.

Strategie EU pro očkovací látky proti covidu-19

Dne 17. června 2020 představila Evropská komise Strategii EU pro očkovací látky, jejímž cílem je urychlit vývoj, výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19. Bezpečné a účinné očkovací látky proti viru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19, jsou nejlepším prostředkem k postupnému ukončení pandemie.

Dne 15. října 2020 zveřejnila Komise sdělení o připravenosti ohledně strategií týkajících se onemocnění COVID-19 a zavádění očkovacích látek, v němž jsou uvedeny klíčové prvky, které by členské státy měly zohlednit ve svých vnitrostátních plánech očkování – zejména vymezení prioritních skupin.

Aktuální výzvy

V současné době je na celém světě každoročně očkováno více než 100 milionů dětí proti chorobám jako je záškrt, černý kašel, tetanus, obrna, spalničky, tuberkulóza či hepatitida typu B. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace zabrání očkování celosvětově každý rok 2 až 3 milionům úmrtí. Zároveň snižuje náklady na léčbu jednotlivých nemocí, včetně antimikrobiální léčby (předepisované na virové infekce).

Navzdory vynikajícím výsledkům zaznamenáváme v současné době v několika zemích EU a několika sousedních zemích kvůli nedostatečné proočkovanosti bezprecedentní výskyt nemocí, jimž lze očkováním předcházet. Slábnoucí důvěra veřejnosti, zeměpisné rozdíly v dostupnost očkování a čím dál častější výskyt dezinformací je znepokojující a pro odborníky z oblasti veřejného zdraví představuje velkou výzvu. Evropská komise a členské státy EU proto mají v tomto ohledu společný cíl: zajistit pro všechny občany Unie spravedlivý přístup k očkovacím látkám, posilovat důvěru v ně a bojovat proti dezinformacím.

Pokud jde o schvalování očkovacích látek uváděných na trh, u všech platí v Evropské unii velmi přísná pravidla. Jejich hodnocení a dozor provádí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Po velmi komplexním testování může Evropská komise vydat rozhodnutí o jejich registraci. Jakmile je látka uvedena na trh, pokračuje agentura EMA v hodnocení její bezpečnosti a nadále provádí dozor. Všechny tyto kroky jsou stanoveny tak, aby byla očkovaným zajištěna maximální bezpečnost. Prvořadým cílem je zdraví a dobré životní podmínky obyvatelstva.

Očkovací látky obsahují antigeny, které vybudují imunitu vůči konkrétním patogenům, jako je chřipkový virus. Aby však očkovací látky byly účinné, musí rovněž obsahovat řadu dalších látek, včetně stabilizátorů a pomocných a konzervačních látek.

Stabilizátory slouží k zachování účinnosti očkovací látky po celou dobu skladování. Pomocné látky se do vakcín přidávají k optimalizaci imunitní reakce. Podněcují totiž tvorbu protilátek proti danému viru nebo bakteriím, a očkovací látka je tak účinnější a má delší účinnost. Konzervační přípravky chrání očkovací látku před bakteriemi a plísněmi, a jsou tedy nezbytné k zaručení její bezpečnosti. Všechny složky očkovacích látek uváděných v Evropské unii na trh procházejí důkladnou kontrolou a na základě různých studií byly v souvislosti s příslušnými vakcínami vyhodnoceny jako bezpečné. K tématu bezpečnosti očkovacích látek vytvořila Světová zdravotnická organizace pro veřejnost internetový rychlokurz.

Opatření EU

Politika očkování spadá do kompetence vnitrostátních orgánů, nicméně Evropská komise členské státy podporuje při koordinaci jejich politiky a programů.

V prosinci 2018 přijali ministři zdravotnictví zemí EU doporučení Rady o užší spolupráci v boji proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním. Opatření v rámci této politické iniciativy se zaměřují na koordinaci zadávání veřejných zakázek na nákup očkovacích látek, podporu výzkumu a inovací a na řešení problému liknavosti lidí vůči očkování. Hlavním cílem je zvýšit proočkovanost obyvatelstva v EU.

Evropská komise také podporuje členské státy při udržování a zvyšování míry proočkovanosti těmito opatřeními:

Společná akce v oblasti vakcinace

Evropská komise zvyšuje svou podporu vnitrostátnímu úsilí zaměřenému na zvýšení proočkovanosti, mimo jiné formou společné akce spolufinancované z programu EU pro oblast zdraví (s rozpočtem 3,55 milionu eur).

Společná akce započala v roce 2018. Řeší liknavost vůči očkování a snaží se proočkovanost v EU zvýšit. Koordinuje ji francouzský institut INSERM a zapojeno je do ní 20 partnerů (17 zemí Unie a 3 mimo EU).

Společná akce usiluje o prohloubení spolupráce mezi vnitrostátními poradními skupinami pro imunizaci (NITAG) s cílem zaručit větší transparentnost a důvěru v rozhodovací proces týkající se zavádění nových očkovacích látek.

Koalice pro podporu očkování

Na jaře 2019 byla zřízena Koalice pro podporu očkování. Sdružuje v sobě různé evropské asociace zdravotníků a studentů a usiluje o to, aby se při své práci s občany a vrstevníky zasazovali o očkování. Členové koalice poskytují veřejnosti přesné informace, bojují proti mýtům kolem očkování a očkovacích látek a podporují výměnu osvědčených postupů. V současné době jí spolupředsedají tři hlavní evropská sdružení zdravotnických pracovníků:

Dne 9. února 2021 zveřejnila koalice manifest se třemi hlavními důvody, proč by všichni zdravotničtí pracovníci měli být očkováni proti covidu-19, jakmile k tomu budou mít příležitost:

  1. je třeba se chránit před tímto onemocněním a případnými závažnými nebo život ohrožujícími komplikacemi
  2. očkovací látky proti covidu-19 jsou bezpečné a účinné
  3. je třeba pomoci zajistit kapacitu zdravotní péče

Vydala rovněž prohlášení na podporu každoroční kampaně, v němž doporučují, aby byli proti chřipce očkováni také zdravotničtí pracovníci.

Související informace