Health security and infectious diseases

Systémy dozoru a včasného varování

Výskyt infekčních onemocnění v EU v posledních desetiletích spíše klesal nebo zůstával stabilní. K většině úmrtí dochází v důsledku nepřenosných nemocí, jako jsou nádorová onemocnění a srdeční choroby. Infekční onemocnění však stále mohou představovat závažnou hrozbu pro veřejné zdraví, jak nám ostatně ukázala koronavirová pandemie. V našem globalizovaném světě se nemoci mohou velmi rychle rozšířit z jedné země do druhé.

Abychom byli schopni takové hrozící nebezpečí včas odhalit, je zapotřebí věnovat neustále pozornost dohledu a včasnému varování a reakci. Evropská unie zřídila příslušné systémy, aby v zájmu co nejrychlejšího odhalení případné hrozby umožnila rychlou výměnu informací mezi orgány jednotlivých členských zemí a globálními subjekty, jako je Světová zdravotnická organizace.

Systém dozoru nad infekčními nemocemi a jinými zdravotními hrozbami

Systémy dozoru poskytují informace umožňující sledovat trendy a vývoj situace u jednotlivých přenosných nemocí a pomáhají identifikovat rizikové faktory a oblasti vyžadující intervenci. Na základě těchto informací lze stanovovat priority, plánovat, implementovat opatření a přidělovat zdroje na programy prevence a na hodnocení těchto programů a souvisejících kontrolních opatření.

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES byla zřízena síť epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí v EU.

Rozhodnutí 2119/98/ES bylo zrušeno a nahrazeno rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU z 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách. Toto nové rozhodnutí znovu aktivovalo síť pro epidemiologický dozor nad přenosnými nemocemi a souvisejícími zvláštními zdravotními otázkami. Síť sdružuje odborníky z Komise, Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a příslušných vnitrostátních orgánů věnujících se epidemiologickému dozoru. Za provoz sítě a koordinaci její činnosti odpovídá Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí.

Na základě rozhodnutí č. 1082/2013/EU získala Komise pravomoc k sestavování a aktualizaci seznamu infekčních nemocí a souvisejících zdravotních problémů, jako je rezistence vůči antimikrobiálním látkám. Tím se zajišťuje, že tyto otázky spadají do působnosti sítě epidemiologického dozoru. Komise také stanoví definice případů týkajících se jednotlivých infekčních nemocí, které pak členské státy používají při dozoru a podávání zpráv Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí, čímž se zajišťuje srovnatelnost a kompatibilita shromážděných údajů na úrovni Unie.

Revidovaný seznam infekčních nemocí

V červnu 2018 přijala Komise prováděcí rozhodnutí, jímž se aktualizuje seznam přibližně 50 infekčních nemocí sledovaných evropskou sítí pro epidemiologický dozor. Na rozšířeném seznamu figurují přenosné nemoci, které se objevily teprve nedávno, případně které se vyskytly znovu, jako je horečka dengue, onemocnění virem Chikungunya, virem Zika či lymská neuroborelióza. Uvedeným rozhodnutím se rovněž upravují definice případů několika dalších přenosných nemocí a souvisejících zdravotních problémů, jako je antimikrobiální rezistence (AMR) a infekce spojené se zdravotní péčí (HAI). Seznam je v souladu s nejnovějšími vědeckými údaji a byl sestaven ve spolupráci s odborníky Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Odpovídá rovněž klasifikacím Světové zdravotnické organizace (WHO).

Dozor u jiných typů hrozeb, na jehož základě se identifikují současné trendy a změny rizikových profilů, si vyžaduje jiný přístup. Komise udržuje kontakt s příslušnými agenturami EU a vnitrostátními orgány zemí EU v zájmu formulace plánů připravenosti na případné měnící se hrozby.

Systém včasného varování a reakce (EWRS)

Systém včasného varování a reakce je celoevropský systém rychlého varování zaměřený na vážné přeshraniční zdravotní hrozby, jak stanoví článek 8 rozhodnutí č. 1082/2013/EU. Jde o online systém s omezeným přístupem, který Komisi a určeným vnitrostátním orgánům členských zemí (tzv. orgány systému EWRS) umožňuje, aby spolu mohly být neustále ve spojení. Země EU tak mohou včas a bezpečně varovat ostatní, sdílet s nimi informace a koordinovat reakci na závažné přeshraniční hrozby.

Vlastníkem systému je Evropská komise a související online platformu provozuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. Systém včasného varování a reakce byl doposud úspěšně využit k zasílaní upozornění, sdílení informací a koordinaci opatření v reakci na dosavadní výskyty SARS, pandemické chřipky A(H1N1) a virů Zika, Ebola, COVID-19 a dalších přeshraničních epidemií přenosných chorob.

Postup pro vydávání varovných hlášení v rámci systému včasného varování a reakce a postup pro výměnu informací, konzultaci a koordinaci reakce na takové hrozby stanoví prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/253 ze dne 13. února 2017.

Kdy a jak se systém včasného varování a reakce aktivuje

Varování vydávají vnitrostátní orgány systému EWRS nebo Komise v případě výskytu závažné přeshraniční zdravotní hrozby,

  • která je pro dané místo a dobu neobvyklá nebo nečekaná
  • způsobuje či může způsobit významnou nemocnost nebo úmrtnost nebo rychle narůstá  
  • přesahuje či může přesáhnout schopnost reakce na vnitrostátní úrovni 
  • může vyžadovat koordinovanou reakci na úrovni EU

Varování se do systému zadávají do 24 hodin od okamžiku, kdy se země EU nebo Komise o hrozbě dozvěděla. Například první oznámení týkající se viru SARS-CoV-2 (způsobujícího onemocnění COVID-19) bylo Komisí do systému zadáno již 9. ledna 2020, tedy několik dní poté, co na výskyt neznámého viru upozornila Čína.

Při používání systému EWRS může docházet ke sdílení osobních údajů v zájmu identifikace nakažených a potenciálně ohrožených osob (jde o tzv. údaje k vysledování kontaktů). Takové sdílení údajů je prováděno v souladu s platnými právními předpisy o ochraně osobních údajů (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725). Kromě uvedených nařízení přijala Komise v červnu 2017 doporučení (EU) 2017/1140 o osobních údajích, které smí být vzájemně poskytovány prostřednictvím systému včasného varování a reakce.

Optimalizace systému EWRS

Systém včasného varování a reakce byl přepracován s cílem zvýšit informovanost o situaci v případě přeshraniční zdravotní hrozby. Nová verze systému je plně funkční od listopadu 2019.

Přidány byly tyto moduly a funkce:

  • Modul pro připravenost a komunikaci o rizicích ke sdílení příslušné dokumentace, národních plánů a strategií
  • Modul pro informovanost o situaci, který poskytuje kontextové informace týkající se konkrétních událostí a funkci tzv. řádkového seznamu, která členským zemím umožňuje přehledným, strukturovaným způsobem sdílet počet případů a další relevantní informace

Jedním z hlavních cílů modernizace systému je propojení s ostatními systémy varování EU. V současné době již komunikuje se 2 systémy varování: 

V nadcházejících letech se chystá propojení s dalšími systémy EU. Cílem je umožnit přímou komunikaci a spolupráci mezi různými odvětvími.