Health security and infectious diseases

Přehled

Přestože výskyt infekčních nemocí v EU v posledních letech klesal nebo zůstal stabilní, některé hrozby přicházejí znovu. Pandemie chřipky (H1N1) v roce 2009, epidemie bakterie E. Coli v Německu v roce 2011, virus Ebola v západní Africe v roce 2014, Zika v roce 2016 a COVID-19 v roce 2020 ukazují, nové infekce mohou přinést mezinárodní hrozby kdykoli.

Pandemie COVID-19 znamená pro veřejné zdraví a každodenní život nás všech nebývalou výzvu. Boj proti přeshraničním zdravotním hrozbám vyžaduje dobrou připravenost a koordinovanou činnost předem, během krize i po ní.

V rámci budování Evropské zdravotní unie navrhla Evropská komise dne 11. listopadu nový rámec zdravotní bezpečnosti, který bude odpovídat budoucím výzvám ve zdravotní oblasti. Na základě zkušeností získaných při boji proti koronaviru rozšíří nový rámec úlohu agentur EU při koordinaci opatření připravenosti a reakce.

Řešení zdravotních hrozeb

Reakce na zdravotní hrozbu zahrnuje řadu prvků:

  • Prostřednictvím dohledu a sledování je třeba odhalit a identifikovat hrozbu, výskyt nebo vznikající krizi.
  • Musí existovat kanály k včasnému varování a oznamování založené na důvěryhodných postupech a dalších nástrojích, které mohou zdravotnické orgány využít k rychlé a cílené výměně informací.

Při rozhodování o tom, zda a jak na danou hrozbu reagovat, je klíčovým prvkem odborné posouzení rizik. To je obzvláště důležité v mezinárodním kontextu.

Zvýšená připravenost má zásadní význam pro to, aby byly v případě potřeby zavedeny náležité kapacity, procesy a opatření. V rámci připravenost jsou postupy a mechanismy zavedeny předem, aby je bylo možné rychle v nouzi mobilizovat a ochránit zdraví občanů. Poznatky získané během skutečných událostí a pravidelná simulační cvičení, kterými se zavedené postupy testují, jsou cenným příspěvkem při zdokonalování a přizpůsobování činností spojených s připraveností.

Některé hrozby jsou dlouhodobé povahy a vyžadují konkrétní cílená opatření. Rostoucí problém pro veřejné zdraví, který vyžaduje odpovídající úroveň připravenosti a reakce, představuje antimikrobiální rezistence. Zvláštní, koordinovanou a dlouhodobou pozornost vyžadují také epidemie HIV/AIDS, virové hepatitidy a tuberkulózy. Totéž platí pro připravenost na teroristické útoky, hybridní hrozby a všechny formy člověkem způsobených hrozeb pro veřejnost.

Přeshraniční opatření EU

Evropská unie uplatňuje právní předpisy, jejichž účelem je zajistit koordinovanou reakci na přeshraniční zdravotní hrozby způsobené infekčními nemocemi, hrozby chemické, biologické, environmentální i ty, jejichž původ je neznámý a vyskytnou se náhodně či záměrně. 

Podle zkušeností získaných během koronavirové krize by návrh nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách, kterým se zrušuje rozhodnutí 1082/2013/EU, vytvořil pevnější mandát pro koordinaci na úrovni EU. Vyhlášením mimořádné situace v EU by se zahájila intenzivnější koordinace a umožnil se vývoj, vytváření zásob a nákup produktů, které jsou v době krize důležité.

Evropská komise a agentury EU, zejména Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), budou pravidelně testovat a kontrolovat plány připravenosti na pandemii na úrovni EU i vnitrostátní. Evropská komise bude podávat zprávy o výsledcích členským státům EU a Evropskému parlamentu.

Středisko ECDC rovněž vytvoří posílený integrovaný systém dohledu na úrovni EU, který bude využívat umělou inteligenci a další pokročilé technologické prostředky.

Od členských států se bude požadovat, aby zintenzivnily podávání zpráv o ukazatelích zdravotních systémů (např. dostupnost nemocničních lůžek, specializovaná péče a kapacita intenzivní péče, počet odborně vyškolených pracovníků).

Posílení agentur ECDC a EMA

Mandát střediska ECDC by byl posílen, aby ho mohla Evropská komise a země EU využívat při plnění výše popsaných nových úkolů, zejména jde o:

  • epidemiologický dozor prostřednictvím integrovaných systémů umožňujících dozor v reálném čase
  • plánování připravenosti a reakce, podávání zpráv a audity
  • poskytování nezávazných doporučení a možností řízení rizik
  • schopnost mobilizovat a rozmístit týmy EU pro pomoc při šíření nákazy v členských státech
  • vytvoření sítě referenčních laboratoří EU a sítě pro látky lidského původu

Mandát Evropské agentury pro léčivé přípravky by byl posílen tak, aby tato agentura mohla napomáhat koordinované reakci na úrovni Unie na zdravotní krize tím, že bude:

  • sledovat a zmírňovat rizika nedostatku kritických léčivých přípravků a zdravotnických prostředků
  • poskytovat vědecké poradenství o léčivých přípravcích, díky nimž bude možno předcházet nemocem, jež tyto krize způsobují, tyto nemoci diagnostikovat či léčit.
  • koordinovat studie ke sledování účinnosti a bezpečnosti očkovacích látek
  • koordinovat klinická hodnocení

Rozhodnutí o přeshraničních zdravotních hrozbách

Klíčovým milníkem při budování soudržného a silného rámce EU pro zdravotní bezpečnost bylo přijetí rozhodnutí 1082/2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách s cílem zlepšit připravenost a posílit kapacity pro koordinovanou reakci na mimořádné situace týkající veřejného zdraví v celé EU.

Tento právní akt byl důležitým krokem k posílení zdravotní bezpečnosti v EU a poskytl právní rámec pro spolupráci EU v této oblasti až do doby, kdy budou přijaty nové návrhy. Podporuje členské státy EU v boji proti přeshraničním hrozbám a pomáhá chránit občany před případnými pandemiemi a vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami tím, že: