Health security and infectious diseases

Krizové řízení

Infekční onemocnění se mohou šířit velice rychle, pokud se včas nepřijmou náležitá opatření. V případě přeshraničního ohniska nákazy musí být reakce rychlá, cílená a koordinovaná. Podobně je tomu u úniků chemických látek nebo u přírodních katastrof (např. při sopečné erupci) – jejich důsledky se rovněž neomezují na jednu zemi a mohou zcela zahltit místní kapacity zdravotního a záchranného personálu.

Role EU je v případě zdravotních krizí především koordinační, přičemž konkrétní opatření v oblasti veřejného zdraví jsou dále v pravomoci vlád členských zemí, které zohledňují místní faktory, jako je vnitrostátní epidemiologická situace, sociální struktura a kapacita vnitrostátního zdravotnictví.

V zájmu soudržné a dobře koordinované reakce Komise úzce spolupracuje se všemi zeměmi EU Rovněž mobilizuje evropské nástroje k zajištění přímé podpory členským zemím. Jedním z takových nástrojů je společné zadávání veřejných zakázek

Současná pandemie COVID-19 představuje závažnou zdravotní krizi, která si vyžaduje rozsáhlou koordinovanou akci na úrovni EU. Příkladem fungující koordinace na celoevropské úrovni byla spolupráci při řešení epidemie viru Ebola v západní Africe.

Výbor pro zdravotní bezpečnost

V rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost (HSC) se koordinují rychlé reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby na úrovni EU. Jedná se o jednu z klíčových platforem pro sdílení informací o konkrétních opatřeních přijatých jednotlivými zeměmi. Společně s Evropskou komisí výbor definuje kroky v oblasti připravenosti, plánování, řešení krizí a komunikace ohledně rizik.

Výbor tvoří zástupci zdravotnických orgánů zemí EU, přičemž kandidátské a potenciální kandidátské země se účastní jako pozorovatelé. Na zasedání výboru týkající se koronavirové pandemie jsou v zájmu posílení spolupráce přizvány i další země, jako je Spojené království, Švýcarsko a Ukrajina.

Výbor pro zdravotní bezpečnost se schází v pravidelných intervalech, a pokud to situace vyžaduje, také na žádost Komise nebo členského státu. Výboru předsedá člen Komise. Od samého počátku pandemie zasedá výbor velmi často.

Pokaždé, když některá ze zemí EU hodlá přijmout opatření v oblasti veřejného zdraví zaměřené na boj proti vážné přeshraniční hrozbě, informuje před přijetím ostatní členské státy EU a Komisi o povaze, účelu a působnosti těchto opatření – s výjimkou případů, kdy je potřeba jednat neprodleně.

Zástupci vnitrostátních zdravotnických orgánů konzultují výbor spolu s Komisí za účelem koordinace:

  • vnitrostátní reakce na přeshraniční zdravotní hrozbu závažného charakteru
  • komunikace o rizicích a krizové komunikace s veřejností a zdravotnickými pracovníky, kterou je možné přizpůsobit vnitrostátním potřebám a specifikům

V případě vážné přeshraniční zdravotní hrozby, která přesahuje schopnost reakce na vnitrostátní úrovni, smí daná země EU rovněž požádat o pomoc ostatní členské státy, a to prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie.

Schvalování léčivých přípravků v době pandemické hrozby

V případě rizika vzniku pandemie nebo jiné velmi závažné hrozby, která se týká veřejného zdraví v EU, může Evropská komise vyhlásit stav nouze. Tím se aktivují zvláštní opatření umožněná právními předpisy EU týkajícími se farmaceutických produktů, díky nimž je možné zajistit urychlenou registraci léčivých přípravků. Komise může také využít zrychlený postup při registraci očkovacích látek proti pandemické chřipce.

Evropská komise je v trvalém kontaktu s klíčovými partnerskými organizacemi, jako je Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Světová zdravotnická organizace (WHO).

Komunikace o rizicích a krizová komunikace

Nezbytným předpokladem pro účinnou reakci na krizovou situaci je jasná a efektivní komunikace s veřejností a zdravotnickými pracovníky.

V případě vypuknutí epidemie poskytuje Evropská unie členským státům podporu v jejich komunikačních aktivitách, nicméně nevyžaduje, aby sdělení byla všude jednotná. Místo toho zajišťuje koordinaci mezi členskými státy, aby byla jejich komunikace s veřejností a pracovníky ve zdravotnictví konzistentní a soudržná.

Síť komunikátorů

Výbor pro zdravotní bezpečnost zřídil tzv. síť komunikátorů, jež propojuje odborníky na řízení rizik z členských států, Komise a agentur EU, kteří jsou odpovědní za komunikační aspekty krize v oblasti veřejného zdraví.

Tato síť usnadňuje spolupráci:

  • během krize – usnadňuje výměnu informací od samého počátku a koordinuje vnitrostátní strategie a komunikaci s veřejností, aby byla konzistentní a soudržná a zároveň přizpůsobena lokálním podmínkám země
  • v dlouhodobějším horizontu – usnadňuje výměnu osvědčených postupů, pokud jde o komunikaci o zdravotních rizicích a krizovou komunikaci, a poskytuje doporučení týkající se preventivních opatření

Technická pracovní skupina pro diagnostické testy na covid-19

V souvislosti s pandemií covidu-19 zřídil Výbor pro zdravotní bezpečnost v květnu 2021 technickou pracovní skupinu pro diagnostické testy na covid-19, jejímiž členy jsou odborníci z 27 zemí EU a Norska, jakož i zástupci Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin, Společného výzkumného střediska a střediska ECDC.

Technická pracovní skupina bude především projednávat

  • návrhy na aktualizace společného seznamu EU pro rychlé antigenní testy, které musí odsouhlasit Výboru pro zdravotní bezpečnost
  • harmonizovaný protokol, včetně společných kritérií, pro nezávislé validační studie posuzující klinickou funkci rychlých antigenních testů

Další informace o technické pracovní skupině a její činnosti