Závažná a chronická onemocnění

Duševní zdraví

Duševní zdraví je ovlivňováno mnoha faktory, jako jsou genetická predispozice, socioekonomické zázemí, špatné zkušenosti z dětství, chronické zdravotní potíže nebo nadměrná konzumace alkoholu či drog.

Duševní zdraví a pohoda jsou proto vzájemně propojené oblasti, na které se zaměřují politická opatření v řadě odvětví, včetně vzdělávání, zdravotnictví, zaměstnanosti, sociálního začleňování a úsilí o řešení chudoby.

Tento vztah je vzájemný – bez odpovídající prevence, podpory a léčby duševního zdraví se zvyšuje riziko horšího vzdělání nebo nezaměstnanosti.

Být duševně zdravý znamená schopnost seberealizovat se, snadno utvářet vztahy s jinými lidmi, účastnit se veřejného života a být produktivní v práci. Duševně zdravý jedinec je rovněž schopen překonat běžné napětí, zármutek a životní nezdary.

Již před vypuknutí pandemie covidu-19 byl stav duševního zdraví obyvatel Evropy důvodem k obavám. Příslušná kapitola zprávy Health at a Glance Europe 2018 zdůraznila, že problémy s duševním zdravím postihují v celé Unii přibližně 84 milionů lidí. Celkové náklady na léčbu duševních onemocnění v zemích EU přesahují dle odhadů 4 % HDP, což je více než 600 miliard eur.

Duševní zdraví a covid-19

Pandemie vyvolala strach, pocit izolace, nejistoty, ztrátu stability, příjmu a hlavně blízkých osob.

Zpráva s názvem Health at a Glance Europe 2020 uvádí, že pandemie covidu-19 a následná hospodářská krize se negativně podepsaly na duševní pohodě obyvatelstva, což dokládá vyšší míra stresu, úzkosti a deprese. Za nejrizikovější skupiny se považují mladí lidé a lidé s nižšími příjmy. Významnou část negativních dopadů pandemie na duševní zdraví představuje přerušení zdravotní péče pro osoby trpící duševním onemocněním.

Problémy v oblasti duševního zdraví, které pandemie covidu-19 způsobila, jsou stále složitější. Evropská komise proto musí najít odpovědi na její bezprostřední i dlouhodobé důsledky. GŘ SANTE zřídilo v rámci své platformy pro politiku v oblasti zdraví specializovaný prostor pro zdravotnické a sociální organizace, který slouží k výměně konkrétních postupů a poznatků v oblasti duševního zdraví souvisejících s onemocněním COVID-19.

Tato virtuální síť, kterou koordinuje organizace Mental Health Europe, se zaměřuje na potřeby ohrožených skupin obyvatel, jako jsou bezdomovci, lidé s již existujícím onemocněním a starší lidé. Na platformě je rovněž umístěna virtuální knihovna.

Dne 16. října 2020 se konal první webinář, který se zaměřil na potřeby zdravotnických pracovníků a posloužil ke sdílení výsledků výchozího mapování v oblasti duševního zdraví.

Opatření

Evropská komise se již delší dobu věnuje mimo jiné také zlepšování duševního zdraví obyvatelstva, jak je patrné z jejích dřívějších aktivit.

Opatření Evropské komise v oblasti nepřenosných nemocí a duševního zdraví vycházejí z mezinárodních politických rámců, zejména z cílů udržitelného rozvoje OSN a z 9 globálních dobrovolných cílů stanovených Světovou zdravotnickou organizací v oblasti nepřenosných nemocí. Úsilí Komise se zaměřuje na podporu a doplňování politických opatření zemí Unie.

V roce 2018 byla formálně zřízena Řídicí skupina pro podporu zdraví, prevenci chorob a zvládání nepřenosných nemocí (expertní skupina složená ze zástupců ministerstev zdravotnictví zemí EU), jejímž cílem je podporovat členské státy při dosahování cílů udržitelného rozvoje v oblasti zdraví.

Komise předkládá řídící skupině osvědčené postupy a přístupy vybrané podle priorit členských států a EU. Členské země pak samy sdělí, které postupy by rády implementovaly nebo rozšířily.

Otevřené i cílené výzvy k předkládání osvědčených postupů jsou zveřejňovány na portálu dobré praxe. Ten rovněž nabízí přehled postupů shromážděných a předávaných během akcí spolufinancovaných v rámci programů pro oblast zdraví.

V roce 2018 zařadila řídicí skupina mezi své priority také duševní zdraví. V květnu 2019 předložila zemím EU předběžný výběr osvědčených postupů. Ty jim poté přiřadily důležitost v závislosti na svých vnitrostátních prioritách.

Prostřednictvím ročního pracovního plánu programu pro oblast zdraví na rok 2020 byla poskytnuta finanční podpora na spolufinancování realizace tří osvědčených postupů, které se umístily v čele žebříčku:

  • reforma systému péče o duševní zdraví, která se zaměřuje na zlepšení komunitních služeb pro klienty a jež byla vypracována v Belgii
  • víceúrovňový národní program prevence sebevražd vypracovaný v Rakousku
  • odstupňovaný intervenční program pro boj s depresí připravený v rámci evropské spolupráce

V roce 2021 se realizuje návrh společné akce (ImpleMENTAL), v jejímž rámci se bude provádět reforma systému péče o duševní zdraví a příklady prevence sebevražd. Odstupňovaný intervenční program pro boj s depresí bude realizován prostřednictvím projektu EEAD-Best.

Cílem úsilí EU v oblasti duševního zdraví je podpořit realizovatelná opatření v praxi tam, kde je to pro země EU nejdůležitější.

Související informace