Komplexní přístup k duševnímu zdraví
Dobré duševní zdraví je základem spokojeného života. Komise ho považuje za jednu ze svých priorit, což dokládá i řada projektů a opatření, které v posledních 25 letech v této oblasti podpořila, a to v EU i mimo ni.
V projevu o stavu Evropské unie z roku 2022 oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová záměr Komise předložit v roce 2023 novou iniciativu v oblasti duševního zdraví.
Dne 7. června 2023 přijala Komise sdělení o komplexním přístupu k duševnímu zdraví, které má členským státům a zúčastněným stranám pomoci přijmout rychlá opatření k řešení problémů v této oblasti.
Sdělení je základním stavebním kamenem nového přístupu. Po rozsáhlých konzultacích s členskými státy, zúčastněnými stranami a veřejností byl vypracován komplexní, mnohostranný přístup k duševnímu zdraví zaměřený na prevenci.
V něm je zdůrazněno, že péči o duševní zdraví nelze zredukovat na zdravotní péči v klasickém slova smyslu, ale je třeba zohlednit i další oblasti, jako je vzdělávání, digitalizace, zaměstnanost, výzkum, rozvoj měst, životní prostředí a klima.
Vychází se při tom ze stávajících politik, přístupů a opatření. Sdělení obsahuje 20 stěžejních iniciativ, které mají přímo či nepřímo podpořit členské státy při realizaci komplexního přístupu k duševnímu zdraví. V rámci těchto iniciativ jsou specifikovány možnosti financování v hodnotě 1,23 miliardy eur.
Situace v oblasti duševního zdraví v Evropě
V důsledku ničivých dopadů koronavirové pandemie, válečné agrese Ruska vůči Ukrajině, klimatické krize, rostoucí míry nezaměstnanosti, zvyšujících se životních nákladů, tlaků v digitální sféře a sociálních médiích se s pocity úzkosti, depresí či obavami ohledně budoucího vývoje setkáváme stále častěji. Psychické zdraví veřejnosti se tak ještě zhoršilo, zejména u dětí a mladých lidí.
Již ve zprávě Stručný pohled na zdraví obyvatel Evropy z roku 2018 se poukazuje na skutečnost, že s psychickými problémy se v Unii potýká přibližně 84 milionů lidí. Kromě utrpení jednotlivců způsobuje tato situace i finanční újmu pro celou společnost. Celkové náklady na léčbu duševních onemocnění ve 27 zemích EU a Spojeném království přesahují dle odhadů 4 % HDP, což je více než 600 miliard eur.
Ze zprávy Stručný pohled na zdraví obyvatel Evropy z roku 2022 vyplývá, že téměř každý druhý mladý Evropan či Evropanka mají pocit, že se jim nedostává náležité péče o duševní zdraví, přičemž podíl mladých lidí, kteří uváděli příznaky deprese, se během pandemie více než zdvojnásobil, a to hned v několika zemích EU.
Mnoho zemí již nejrůznější opatření na ochranu duševního zdraví mladých lidí zavedlo, nicméně vzhledem k rozsahu problému způsobeného stávající situací je třeba udělat více. Jen tak se nám podaří předejít tomu, aby měla tato generace trvalé následky. To si vyžaduje posun priorit směrem k prevenci, tedy řešit behaviorální rizikové faktory, jakož i sociální, environmentální a obchodní aspekty, a přijmout v oblasti podpory duševního zdraví a prevence duševních poruch ambicióznější opatření.
Přehled opatření v oblasti duševního zdraví
Evropská komise se zlepšování duševního zdraví obyvatelstva věnuje již dlouho, jak je patrné z přehledu jejích dřívějších aktivit.
Přehled současných projektů:
1. Osvědčené postupy
Komise podporuje členské státy ve sdílení osvědčených postupů. Zřídila proto Portál osvědčených postupů, který má usnadnit shromažďování a výměnu osvědčených postupů a jejich provádění v EU.
V roce 2018 členské státy EU ustanovily duševní zdraví jako jednu z prioritních oblastí pro provádění osvědčených postupů. V květnu 2019 byl zemím EU předložen předběžný výběr osvědčených postupů. Ty jim poté přiřadily důležitost v závislosti na svých vnitrostátních prioritách. Tři osvědčené postupy, které získaly nejvyšší hodnocení, se v současné době realizují s finanční podporou z ročního pracovního plánu třetího programu v oblasti zdraví na rok 2020. Jedná se o:
- reformu systému péče o duševní zdraví, která se zaměřuje na zlepšení komunitních služeb pro klienty a jež byla vypracována v Belgii
- víceúrovňový národní program prevence sebevražd vypracovaný v Rakousku
- odstupňovaný intervenční program pro boj s depresí připravený v rámci evropské spolupráce
Práce v této oblasti byla zahájena v roce 2021, a to společnou akcí ImpleMENTAL, která zavádí určité prvky reformy systému duševního zdraví realizované v Belgii, jakož i rakouského programu prevence sebevražd. Účastní se jí celkem 21 členských zemí (za finanční podpory ve výši 5,4 milionu eur). Intervenční program pro boj proti depresi je prováděn prostřednictvím projektu Evropská aliance proti depresi (EEAD), jehož se účastní 10 zemí a který je podporován finančním příspěvkem Komise ve výši 1,6 milionu eur.
Regionální kancelář WHO pro Evropu podporuje činnost společné akce ImpleMENTAL v oblasti odborné přípravy a budování kapacit, a to v rámci pracovního programu „EU pro zdraví 2022“ na základě dohody o příspěvcích v hodnotě 1 milionu eur.
V červnu 2023 bude zveřejněna výzva k předložení osvědčených a slibných osvědčených postupů zaměřených na oblast duševního zdraví. Tím se rovněž přispěje k realizaci opatření uvedených ve sdělení o duševním zdraví. Výzva bude zveřejněna na těchto stránkách.
2. Iniciativa „Společně za lepší zdraví“
Komplexní přístup k duševnímu zdraví vychází rovněž z iniciativy Komise s názvem „Společně za lepší zdraví“, která se týká nepřenosných nemocí a jež byla představena v červnu 2022. Jejím úkolem je podporovat země EU při určování a provádění účinných politik a opatření, jimiž lze snížit zátěž spojenou s hlavními nepřenosnými nemocemi, zlepšit zdraví a duševní pohodu občanů a zároveň snížit nerovnosti v oblasti zdraví.
Jednou z pěti klíčových oblastí, kterými se tato iniciativa zabývá, je právě duševní zdraví a neurologické poruchy. Iniciativa byla zformulována za spolupráce zemí EU a zúčastněných stran a podporuje realizaci zásadních opatření v nejrůznějších oblastech: od propagace péče o duševní zdraví (well-being) a proaktivní prevence až po sociální začlenění osob s dlouhodobým onemocněním. V oblasti duševního zdraví se soustředí na čtyři prioritní oblasti:
- podpora příznivých podmínek pro duševní zdraví a zvyšování odolnosti a realizace přístupu zohledňujícího oblast duševního zdraví ve všech politikách
- podpora duševní pohody a prevence duševních poruch
- zdokonalení včasného a zároveň rovného přístupu k vysoce kvalitním službám v oblasti duševního zdraví
- ochrana práv, posílení sociálního začlenění a řešení stigmatizace psychických problémů
Opatření v těchto oblastech se již realizují a budou probíhat až do roku 2027.
3. Budování kapacit
Souběžně se sdělením o duševním zdraví vytvořila Komise spolu se Světovou zdravotnickou organizací a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj projekty s cílem poskytnout každému členskému státu EU individualizovanou podporu formou technické pomoci a budování kapacit při předávání a realizaci osvědčených postupů v oblasti duševního zdraví.
Financování projektů v oblasti duševního zdraví
V rámci ročních pracovních programů programu EU pro zdraví (EU4Health) poskytuje Komise členským státům a zúčastněným stranám finanční podporu určenou na realizaci činností zaměřených na prevenci a řízení duševního zdraví. V posledních třech letech již bylo na projekty zabývající se veřejně–zdravotními aspekty duševního zdraví (včetně reforem systému duševního zdraví) přiděleno více než 30 milionů eur.
Dne 22. listopadu 2022 byl přijat pracovní program EU pro zdraví na rok 2023, který bude i nadále poskytovat podporu při prosazování dobrého duševního zdraví a prevenci problémů v této oblasti. Z tohoto pracovního programu bude k dispozici více než 18 milionů eur:
- 6 milionů eur orgánům členských států na spolupráci v rámci společné akce zaměřené na řešení problémů v oblasti duševního zdraví,
- 2,36 milionu eur zúčastněným stranám na podporu projektů souvisejících s podporou duševního zdraví, prevencí a řízení problematiky v této oblasti.
- Obě opatření se zaměřují na obzvláště zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou migranti, uprchlíci, Romové a osoby vysídlené z Ukrajiny.
- 10 milionů eur bylo přiděleno na
- projekty, jejichž cílem je řešit psychické problémy pacientů s rakovinou a bývalých onkologických pacientů, jakož i jejich pečovatelů a rodin, a
- vypracování evropského kodexu duševního zdraví, který posílí postavení občanů, pomůže zvýšit povědomí o duševním zdraví a zlepší gramotnost v otázkách zdraví.
Správa věcí veřejných
Komise úzce spolupracuje s členskými státy a zúčastněnými stranami na podpoře dobrého duševního zdraví a prevenci psychických onemocnění.
Spolupráce a výměna zkušeností s členskými zeměmi probíhá v rámci podskupiny pro duševní zdraví, která funguje při Odborné skupině pro veřejné zdraví. Její členové rozhodně podporují opatření v oblasti duševního zdraví, jež mají unijní přidanou hodnotu.
Díky podpoře a koordinaci ze strany Komise je tak možné snížit lidské utrpení, zlepšit odolnost a udržitelnost vnitrostátních systémů zdravotnictví a sociálního zabezpečení, snížit náklady pro ekonomiku i společnost obecně a pomoci zajistit zdravou pracovní sílu. Tím se přispěje k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN i cílů WHO týkajících se nepřenosných nemocí.
Interakce a spolupráce se všemi klíčovými zúčastněnými stranami bude probíhat pravidelně prostřednictvím specializované sítě pro duševní zdraví v rámci platformy pro evropskou politiku v oblasti zdraví.
Podpora Ukrajiny – duševní zdraví vysídlených osob a uprchlíků
Uprchlíci a vysídlené osoby, zejména ty, které prchají před válkou, nyní například na Ukrajině, potřebují psychicky podpořit a je třeba jim včas nabídnout pomocnou ruku, abychom mohli zmírnit jejich utrpení.
Na pomoc lidem prchajícím z Ukrajiny, kteří naléhavě potřebují psychologickou podporu, zvláště se zvládáním traumatu, uvolnila Komise z programu EU pro zdraví (EU4Health) 30 milionů eur.
Konkrétně pak byla podepsána dohoda o příspěvcích ve výši 28,4 milionu eur s Mezinárodní federací Červeného kříže, díky níž se má lidem, kteří z Ukrajiny uprchli, pomoci vyrovnat se s traumatizujícími zážitky a nabídnout jim psychologickou podporu. V rámci EU působí Červený kříž takto v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Česku a na Slovensku.
Na osoby vysídlené v rámci Ukrajiny se rovněž zaměřuje výzva v hodnotě 3 milionů eur k předložení 4 návrhů určená nevládním organizacím, které mají předložit osvědčené postupy ke zlepšení duševního zdraví a duševní pohody migrantů a uprchlíků. Všechny čtyři projekty již byly zahájeny v roce 2023.
Kromě toho nabízí Komise řadu online kurzů a dalších vzdělávacích materiálů o zdraví migrantů, a to prostřednictvím internetových stránek Virtual Academy ECDC a sítě Migrace a zdraví: odborná příprava odborníků na Platformě pro politiku v oblasti zdraví (Health Policy Platform).
Nabízené kurzy byly vypracovány s podporou třetího programu EU v oblasti zdraví.
Dále byla v rámci Platformy pro zdravotní politiku zřízena síť na podporu Ukrajiny, sousedních členských států EU a Moldavska s cílem sdružit úsilí občanské společnosti, skupin pacientů a zdravotnických pracovníků a uspokojit zdravotní potřeby ukrajinské společnosti a vysídlených osob.
Duševní zdraví a covid-19
Koronavirová pandemie a její důsledky výrazně zvýšily poptávku po službách zaměřených na duševní zdraví.
Potvrzuje to i zpráva s názvem Stručný pohled na zdraví obyvatel Evropy z roku 2020, která uvádí, že pandemie covidu-19 a následná hospodářská krize se negativně podepsaly na duševním zdraví a spokojenosti obyvatelstva, což dokládá vyšší míra stresu a větší výskyt úzkostí a depresí. Za nejrizikovější skupiny se považují mladí lidé a lidé s nižšími příjmy. Významnou část negativních dopadů pandemie na duševní zdraví představuje skutečnost, že došlo k přerušení zdravotní péče o osoby trpící duševním onemocněním.
Několik měsíců po vypuknutí pandemie zřídilo generální ředitelství Komise pro zdraví a bezpečnost potravin v rámci své platformy EU pro politiku v oblasti zdraví vyhrazené fórum pro organizace zúčastněných stran zabývající se zdravotními a sociálními službami. Zde mohou diskutovat o možných přístupech při řešení duševních potíží souvisejících s pandemií covidu-19 a sdílet své poznatky a zkušenosti. Tato virtuální síť, kterou koordinuje organizace Mental Health Europe, se zaměřuje na potřeby ohrožených skupin obyvatel, jako jsou bezdomovci, lidé s již existujícím onemocněním a starší lidé. Na platformě je rovněž umístěna virtuální knihovna.
Financovány jsou dva projekty (Mentality a Step in) určené na podporu provádění osvědčených postupů v praxi, jež měly přímý dopad na řešení problémů v oblasti duševního zdraví během pandemie covidu-19.
Roční pracovní program EU4Health na rok 2021 podporuje provádění osvědčených postupů v praxi s přímým dopadem na řešení problémů v oblasti duševního zdraví během pandemie covidu-19, a to prostřednictvím finančního příspěvku Komise v celkové výši 750 000 eur. Projekty, které prostředky čerpaly, měly být zahájeny na podzim 2022.
Iniciativy místních komunit, které se zasadily o zmírnění dopadu onemocnění COVID-19 na duševní zdraví, ocenila Komise formou Ceny EU v oblasti zdraví za rok 2021. Slavnostní předání se konalo 4. května 2022: vítězné iniciativy a ty, které se dostaly do užšího výběru, jsou představeny v brožuře o dopadu onemocnění COVID-19 na duševní zdraví.
