Mladí lidé dnes slyší ze všech stran, že si mají mládí pořádně užít, protože jsou to nejkrásnější roky života. I v mládí se ale objevuje každodenní stres, ať už je spojený se zkouškami, s problémy ve vztazích nebo s hledáním zaměstnání. A mladí Evropané se s tímto tlakem vyrovnávají stále hůře.
Dnešní mladá generace má ve srovnání s předchozími generacemi nejlepší vzdělání v historii. Přechod ze školy do práce však pro ni představuje stále větší problém. Podle údajů Eurostatu z dubna 2011 navíc míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi EU dosáhla 19,6 %. Mezi nezaměstnanými je tedy dvakrát více mládeže než dospělých.
Tak vysoká nezaměstnanost mladých má důsledky v sociální oblasti i v oblasti zdraví. Světová zdravotnická organizace zaznamenala v posledních letech mezi mladými v Evropě nárůst psychických problémů. Jde o úzkostné stavy, depresi, poruchy příjmu potravy a sebepoškozování.
Přesné údaje týkající se této problematiky bohužel nejsou k dispozici, nicméně Světová zdravotnická organizace v Evropě odhaduje, že psychickými problémy trpí 10 až 20 % mladých (mezi mladými lidmi ze znevýhodněného prostředí a mladými migranty je toto číslo mnohem vyšší). Hlubší existenční problémy (finanční situace, nezaměstnanost apod.) jsou právě častý důvodem, proč se tyto problémy objevují nebo proč se zhorší. Proto je pravděpodobné, že krize zaměstnanosti mladých lidí způsobí další zhoršení stavu duševního zdraví mladé generace v Evropě.
Otázce duševního zdraví věnuje EU zvláštní pozornost – v roce 2008 byl podepsán Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu a v září 2009 proběhla konference na téma podpory duševního zdraví a pohody dětí a mladých lidí, kterou za přispění Evropského fóra mládeže společně pořádaly Evropská komise a švédské ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí. V nedávné době Rada EU vyzvala vzhledem k naléhavosti problému duševního zdraví evropské populace k přijetí opatření v této oblasti a podpořila další výzkum této problematiky.
I přesto, že se EU zabývá otázkami duševního zdraví systematicky, je vzhledem k negativním trendům stavu duševního zdraví mladé populace v Evropě potřeba většího nasazení a intenzivnější spolupráce ze strany tvůrců politik, zdravotnických pracovníků i organizací občanské společnosti.
