Antibiotika používáme a nadužíváme po desetiletí. V důsledku toho ztrácejí účinnost, a to se znepokojivou rychlostí. Zároveň se vyvíjí jen velmi málo antibiotik, která dokáží tuto rezistenci překonat. Infekce způsobené bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům si přitom v EU každoročně vyžádají nejméně 25 000 životů.
Několik zemí EU se během svých předsednictví v Radě věnovalo různým aspektům antibiotické rezistence. Švédské předsednictví nedávno pořádalo konferenci na téma „Inovativní pobídky pro účinné antibakteriální látky“. Konference se zabývala možnými pobídkami pro vývoj nových antibiotik, včetně regulačních mechanismů a inovativních finančních nástrojů, které by mohly přispět k tomu, aby vývoj antibakteriálních látek tolik nezaostával za posilováním rezistence bakterií vůči antibiotikům.
Zásadní význam pro zpomalení vzniku a šíření rezistentních bakterií má přiměřené a zodpovědné používání antibiotik. Jedním z problémů je nevhodné předepisování antibiotik v primární péči při infekcích dýchacích cest. Vědci zapojení do sítě GRACE financované z prostředků EU nedávno zkoumali rozdíly mezi evropskými zeměmi, pokud jde o používání antibiotik při léčbě akutního kašle a účinky, jaké to má na uzdravení. Zjistili značné rozpory mezi jednotlivými státy, k nimž nejsou žádné klinické důvody.
Předepisování antibiotik v primární péči je jedním z témat druhého Evropského dne správného používání antibiotik, který se uskuteční 18. listopadu 2009. Rovněž na summitu EU a Spojených států dne 3. listopadu bylo dosaženo dohody o zřízení transatlantické pracovní skupiny pro naléhavé otázky rezistence vůči antimikrobiálním látkám. Pro řešení vzrůstající rezistence vůči antibiotikům je nezbytná součinnost na celosvětové úrovni. Bez této součinnosti nám hrozí návrat do doby před objevem antibiotik.
