Duševní zdraví

Politická opatření

Dobré duševní zdraví má kladný vliv nejen na jednotlivce, ale je také čím dál tím důležitější pro hospodářský růst a sociální rozvoj v Evropě. Právě hospodářský růst a sociální rozvoj jsou přitom klíčové cíle politiky EU.
 

Činnost EU v oblasti duševního zdraví

Zelená kniha – Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva. Na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii z roku 2005 byla první reakcí Evropské komise na Evropskou deklaraci o duševním zdraví, kterou vydala Světová zdravotnická organizace.

V roce 2008 se konala konference EU o duševním zdraví, během níž byl vyhlášen Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu, což je politická iniciativa zaměřená na posilování duševního zdraví a prevenci duševních poruch. Pakt se provádí prostřednictvím série konferencí zaměřených na pět prioritních oblastí.

Na realizaci paktu se společně podílí Evropská komise a orgány členských států prostřednictvím skupiny vládních expertů na duševní zdraví a pohodu.

Evropský rámec pro činnosti v oblasti duševního zdraví a pohody

V roce 2013 byla zahájena Společná akce EU pro duševní zdraví a pohodu, na jejímž základě byl vytvořen Evropský rámec akce pro duševní zdraví a pohodu, díky němuž si země Unie mohou ověřovat své politiky a vyměňovat zkušenosti se zlepšováním jejich efektivnosti.

Na pomoc s jeho realizací vznikl tzv. Kompas EU pro akce týkající se duševního zdraví a pohody, který slouží ke sdělování priorit společné akce. V každé zemi Unie se organizuje víceodvětvový seminář ke zvyšování informovanosti, který se zaměřuje na investice do duševního kapitálu Evropy.

Duševní zdraví ve všech oblastech politiky

Integrace duševního zdraví do všech oblastí politiky znamená, že duševní zdraví a pohoda je propagovány i v jiných oblastech politiky než zdravotní.

Tento přístup:

  • klade důraz na dopad veřejné politiky na determinanty duševního zdraví
  • snaží se snížit nerovnosti v oblasti duševního zdraví
  • zdůrazňuje výhody propagace duševního zdraví v různých oblastech politiky
  • zvyšuje odpovědnost politických činitelů za negativní dopady na duševní zdraví.