Elektronické zdravotnictví (eHealth)

Spolupráce na úrovni EU

Přestože vývoj a zavádění elektronického zdravotnictví do systémů zdravotní péče je plně v pravomoci členských států, Evropská unie se snaží země podporovat poskytováním finančních prostředků a platforem, kde mohou země Unie v této oblasti spolupracovat. Některé aspekty jako interoperabilita či standardy kvality jsou na celoevropské úrovni řešeny formou koordinované akce a digitální podpory.

Platformy pro politickou spolupráci

Pro tento typ spolupráce existuje několik platforem:

  • Síť pro elektronické zdravotnictví zřízená na základě směrnice 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči propojuje vnitrostátní orgány odpovědné za elektronické zdravotnictví. Prostřednictvím této dobrovolné sítě mohou země EU usměrňovat vývoj elektronického zdravotnictví v Evropě a pomáhat utvářet politiku v oblasti interoperability a standardizace elektronického zdravotnictví. Činnost sítě vychází z priorit stanovených ve víceletém pracovním plánu na období 2018–2021.
  • V roce 2018 byla zahájena společná akce na podporu sítě pro elektronické zdravotnictví eHAction(eHealth Action). Jako 3. společná akce tohoto typu navazuje na výsledky předchozích. Jejím hlavním cílem je podpořit síť pro elektronické zdravotnictví technickým a vědeckým poradenstvím, usnadnit přeshraniční zdravotní péči v celé EU a poskytnout nezbytnou politickou podporu infrastruktuře digitálních zdravotnických služeb (eHDSI).

    eHAction vytváří strategická doporučení a nástroje na podporu politických diskusí mezi sítí pro elektronické zdravotnictví, zeměmi EU a Komisí o čtyřech prioritních oblastech, které vycházejí z víceletého pracovního programu sítě na období 2018–2021. Je financována z programu EU pro oblast zdraví a toto jsou cíle:
    • posilování postavení občanů
    • přispívání k inovativnímu využívání zdravotních údajů
    • posílení kontinuity péče
    • překonání problémů spojených s implementací
  • Skupina zúčastněných stran v oblasti elektronického zdravotnictví (eHSG) je složena ze zástupců evropských zastřešujících organizací/sdružení nebo organizací s celoevropskou působností v oblasti výzkumu, průmyslu, normalizace a sdružení zastupujících uživatele (pacienty, odborníky, poskytovatele péče apod.), kteří působí v odvětví elektronického zdravotnictví. Jejím hlavním úkolem je přispívat k rozvoji politických opatření v oblasti elektronického zdravotnictví na úrovni EU. Byla zřízena v roce 2012, má mandát do konce roku 2022 a tvoří ji 30 členů.
    Evropská spolupráce se v současné době rozvíjí v následujících technických oblastech. Cílem je podpořit přínos a přidanou hodnotu digitálního zdravotnictví v konkrétních operačních oblastech:
    • Zřídit infrastrukturu digitálních zdravotnických služeb pro přeshraniční výměnu zdravotních údajů a umožnit tak občanům při cestách do zahraničí v rámci EU kontinuitu péče.
    • Vytvořit evropský prostor pro zdravotní údaje a umožnit tak bezpečné využívání zdravotních údajů za účelem zlepšení péče, výzkumu a tvorby politik.
  • Společná akce pro evropský prostor pro zdravotní data TEHDAS (Towards the European Health Data Space) byla zahájena v roce 2021. Sdružuje 26 evropských zemí (22 členských států EU a 4 další evropské země).

    Společná akce podpoří práci Komise v oblasti evropského prostoru zdravotních údajů tím, že

    • propojí subjekty důležité pro využívání zdravotních údajů pro výzkum a tvorbu politik (sekundární využívání údajů) v EU

    • shromáždí osvědčené postupy, které jsou k dispozici v EU, pokud jde o sekundární využívání údajů

    • rozpracuje koncepce a možnosti nezbytné pro účinné sekundární využívání údajů o zdravotním stavu

    Tyto koncepce a možnosti dalších opatření se zaměří na správu, kvalitu údajů, infrastrukturu a posílení postavení občanů, pokud jde o sekundární využívání údajů o zdravotním stavu v EU.

    Společná akce je zřízena v rámci třetího programu EU v oblasti zdraví.

Finanční pomoc z EU

V zájmu realizace politických opatření v oblasti elektronického zdravotnictví využívá Komise několik finančních nástrojů:

  • Nástroj pro propojení Evropy (CEF) podporuje transevropské sítě a infrastrukturu v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Financují se z něj projekty na řešení společných problémů poskytováním technických a organizačních znalostí. Přidělený rozpočet navržený Evropskou radou na období 2021–2027 činí 28 396 milionů eur na celý program.
  • Program Digitální Evropa bude investovat do klíčových strategických digitálních kapacit a doplní další nástroje na podporu digitální transformace rozpočtem 6 761 milionů eur, jak navrhuje Evropská rada.
  • Horizont 2020 – největší výzkumný program EU – podporuje výzkum, inovace a spolupráci v oblasti informačních a komunikačních technologií, které přispívají ke zdraví a dobrým životním podmínkám. Pomáhá rovněž malým a středním podnikům při rozvoji elektronického zdravotnictví a využívání zahraničních trhů. Na tento program naváže příští program Horizont Evropa na období 2021–2027, na nějž byl vyčleněn rozpočet ve výši 75 900 milionů eur, jak navrhla Evropská rada v červenci 2020.
  • Třetí program pro oblast zdraví (2014–2020) podporoval společné akce a spolufinancoval řadu projektů v oblasti elektronického zdravotnictví. Činnost Evropské unie v oblasti elektronického zdravotnictví bude nadále podporovat i připravovaný program EU4Health (2021–2027). Podle závěrů Evropské rady z června 2020 bude mít rozpočet ve výši 1 670 milionů eur. 

Studie týkající se elektronického zdravotnictví

Evropská komise již sponzorovala dvě studie o přínosu telemedicínydat velkého objemu jako vodítka pro politická opatření v oblasti digitálního zdravotnictví a péče. 

Komise zadala studii „Posouzení pravidel jednotlivých členských států EU týkajících se zdravotních údajů s ohledem na obecné nařízení o ochraně osobních údajů“ (příloha). Studie poskytuje přehled o tom, jak je obecné nařízení o ochraně osobních údajů ve zdravotnictví prováděno v různých zemích. Uvádí rovněž přehled právních a technických postupů, které jsou v zemích EU zavedeny pro sdílení údajů o zdravotním stavu, jakož i správních mechanismů zřízených s cílem usnadnit třetím stranám přístup ke zdravotním údajům pro jejich další využití.

Evropská komise rovněž provádí studii zaměřenou na mezery v právních předpisech, která má popsat překážky bránící poskytování digitálních zdravotnických služeb, využívání umělé inteligence v oblasti veřejného zdraví se zvláštním zaměřením na odpovědnost při využívání zdravotních údajů. Studie se rovněž zabývá článkem 14 směrnice 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů při přeshraniční zdravotní péči.

Budování kapacit a digitálních dovedností

Digitální řešení v oblasti zdravotnictví a péče mohou zvýšit kvalitu života milionů občanů a radikálně změnit způsob poskytování zdravotnických a pečovatelských služeb pacientům, pokud budou vhodně navržena a prováděna nákladově efektivním způsobem. Mohou rovněž pomoci řešit zdravotní krize, jako je pandemie COVID-19.

Komise se snaží v členských státech podporovat budování kapacit určených k využívání nových technologií, jako je zdravotnictví na dálku a umělá inteligence, a pomáhat optimalizovat jejich systémy zdravotní péče tvorbou ukazatelů a referenčního srovnávání a krátkodobých vzájemných hodnocení/partnerství. Důležitou součástí digitalizace zdravotnictví a péče je spolupráce Komise se zeměmi EU při poskytování odborné přípravy a vzdělávání v oblasti digitálních dovedností – kurzů k prohlubování dovedností, rekvalifikaci a příležitostí sdílet poznatky pro studenty a zdravotnické pracovníky, vedoucí pracovníky nemocnic i tvůrce politik.