Přenosné nemoci

Shrnutí

V posledních desetiletích EU s úspěchem s přenosnými nemocemi bojuje léčbou i prevencí. Výskyt infekčních chorob se v zemích EU buď snížil nebo zůstal stabilní a k většině úmrtí nyní dochází v důsledku nepřenosných nemocí, jako jsou nádorová onemocnění a srdeční choroby.

Přenosné nemoci však nadále pro zdraví evropských občanů představuje hrozbu. V našem globalizovaném světě se přenosná nemoc může velmi rychle rozšířit z jedné země do druhé. Mezi výzvy, kterým EU čelí, patří obnovený výskyt infekčních onemocnění, neochota k očkování a antimikrobiální rezistence. V reakci na ohrožení přenosnými nemocemi se politiky EU zaměřují na:

  • surveillanci/dohled
  • rychlou detekci
  • rychlou reakci

Dohled na přenosnými nemocemi

Systémy dohledu (surveillance) poskytují informace umožňující sledovat u přenosných nemocí trendy, včas rozpoznávat ohniska nákazy a pomáhají identifikovat rizikové faktory a oblasti vyžadující intervenci. Na základě těchto informací lze stanovovat priority, plánovat, implementovat opatření a přidělovat zdroje na programy prevence a na hodnocení preventivních programů a kontrolních opatření.

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES byla zřízena síť epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí v EU. Byla přijata řada prováděcích opatření a byl sestaven referenční seznam přenosných nemocí a souvisejících otázek z oblasti veřejného zdraví (rozhodnutí Komise 2000/96/ES), včetně definice případu (rozhodnutí Komise 2002/253/ES).

Rozhodnutí 2119/98/ES bylo zrušeno a nahrazeno rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách. Toto nové rozhodnutí znovu aktivovalo síť pro epidemiologický dozor nad přenosnými nemocemi a souvisejícími zvláštními zdravotními otázkami. Byla stanovena pravidla, podle kterých mají příslušné orgány členských států poskytovat Komisi informace, a pravidla pro trvalou koordinaci sítě ze strany Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Seznam chorob a definice případu se pravidelně aktualizují, aby odrážely změny incidence a prevalence, a s ohledem na nové vědecké poznatky a měnící se laboratorní diagnostická kritéria a postupy.

Rychlá detekce

Přenosné nemoci neznají hranice a mohou se rychle šířit, pokud nejsou včas přijata protiopatření. Reakce EU musí být v případě vzniku ohniska nákazy rychlá a koordinovaná.

Systém včasného varování a reakce

Systém včasného varování a reakce je celoevropský systém rychlého varování zaměřený na vážné přeshraniční zdravotní hrozby, jak stanoví článek 8 rozhodnutí 1082/2013/EU. Elektronický systém zachovávající důvěrnost údajů umožňuje Komisi a orgánům členských států neustále komunikovat, vydávat varování, posuzovat rizika v oblasti veřejného zdraví a stanovit opatření na jeho ochranu.

Vlastníkem systému je Evropská komise a provozuje ho Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. Systém včasného varování a reakce byl úspěšně využit k zasílaní upozornění, sdílení informací a koordinaci opatření v reakci na dosavadní výskyty SARS, pandemické chřipky A(H1N1) a virů Zika a Ebola a dalších přeshraničních epidemií přenosných chorob.

Postup pro vydávání varovných hlášení v rámci systému včasného varování a reakce a postup pro výměnu informací, konzultaci a koordinaci reakce na takové hrozby stanoví prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/253 ze dne 13. února 2017.

Rychlá reakce

Rychlé reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby na úrovni EU se koordinuje v rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost (HSC). Výbor pro zdravotní bezpečnost a systém včasného varování poskytují společně platformu a nástroje pro koordinaci opatření a reakci na vážné přeshraniční zdravotní hrozby. Výbor pro zdravotní bezpečnost je složen ze zástupců členských zemí EU. Podporuje vzájemnou výměnu informací a koordinuje ve spolupráci s Komisí jejich připravenost, plánování, komunikaci o rizicích a krizovou komunikaci a reakci samotnou.

Výbor pro zdravotní bezpečnost se schází v pravidelných intervalech a pokud to situace vyžaduje, také na žádost Komise nebo členského státu. Všem zasedáním předsedá zástupce Komise.

Pokaždé, když některá ze zemí EU hodlá přijmout opatření v oblasti veřejného zdraví zaměřené na boj proti vážné přeshraniční zdravotní hrozbě, informuje před přijetím ostatní členské státy EU a Komisi o jejich povaze, účelu a působnosti – s výjimkou případů, kdy je potřeba veřejné zdraví ochránit neprodleně.

Pandemie chřipky

Při pandemie chřipky má Komise při  koordinace prostřednictvím systému včasného varování a reakce vedoucí úlohu. Systém vyžaduje, aby se vnitrostátní orgány vzájemně informovaly o plánovaných nebo přijatých opatřeních. Komise je rovněž v neustálém kontaktu s klíčovými partnery, jako je ECDC, Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), Světová zdravotnická organizace (WHO) a Iniciativa pro celosvětovou zdravotní bezpečnost (GHSI).

Komise může také využít zrychlený postup rychlé registrace očkovacích látek proti pandemické chřipce. Zkušenosti získané v souvislosti s pandemií chřipky H1NI například vedly k posílení spolupráce mezi Komisí a státy EU, aby se v případě dalších pandemií chřipky zvýšila dostupnost očkovacích látek.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí bylo zřízeno v roce 2005 s cílem pomáhat při identifikaci a hodnocení stávajících a vznikajících hrozeb pro veřejné zdraví, které nakažlivé choroby představují. ECDC tak podporuje úsilí Evropské komise v oblasti připravenosti, řízení rizik a řešení krizí.

Příkladem práce ECDC v oblasti dohledu je shromažďování, analýza a šíření údajů o dohledu týkajících se přenosných nemocí a souvisejících zvláštních zdravotních otázek ze všech zemí EU a zemí Evropského hospodářského prostoru (Islandu a Norska). Tyto údaje se shromažďují prostřednictvím databáze TESSy a dále šíří nástrojem Surveillance Atlas.

Rychlé posouzení rizik vypracuje ECDC na žádost Evropské komise, členské země EU nebo na základě interního rozhodnutí.

Související informace