Antimikrobiální rezistence

Opatření EU proti antimikrobiální rezistenci

Antimikrobiální rezistence (AMR) neboli schopnost mikroorganismů odolávat antimikrobiální léčbě, zejména antibiotikům, má přímý dopad na zdraví lidí a zvířat a představuje velkou ekonomickou zátěž způsobenou vyššími náklady na léčbu a sníženou produktivitou kvůli nemocnosti. Tato rezistence jen v EU ročně zapříčiní přibližně 33 000 úmrtí. Odhaduje se, že antimikrobiální rezistence stojí Unii asi 1,5 miliardy eur ročně na nákladech na zdravotní péči a ztrátě produktivity.

V pověřovacím dopise eurokomisařce pro oblast zdraví Stelle Kyriakidesové se uvádí, že je třeba řešit nárůst i návrat vysoce infekčních nemocí, a zdůrazňuje se, že je třeba se zaměřit na úplné provádění evropského akčního plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci a spolupracovat s mezinárodními partnery na zajištění celosvětové dohody o používání antimikrobiálních látek a přístupu k nim.

Akční plán EU proti antimikrobiální rezistenci

Akční plán EU proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“

V červnu 2017 přijala Evropská komise akční plán proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“, tak jak to požadovaly země EU v závěrech Rady ze dne 17. června 2016. Tento plán vychází z akčního plánu z roku 2011 (viz níže), jeho hodnocení, obdržené zpětné vazby k plánu Evropské komise týkajícímu se AMR a z otevřené veřejné konzultace.

Hlavní cíle akčního plánu se opírají o tři pilíře:

  1. učinit z EU oblast osvědčených postupů

  2. podpora výzkumu, vývoje a inovací

  3. utváření globální agendy

Komise rovněž přijala první výsledky plánu, například Pokyny EU pro uvážlivé používání antimikrobiálních látek v humánním lékařství (dostupné ve všech úředních jazycích). Díky nim by se mělo omezit nevhodné používání antimikrobiálních látek. Zaměřují se na všechny subjekty, které jsou odpovědné za používání antimikrobiálních látek nebo se na něm podílejí.

Dvakrát ročně zveřejňuje Komise zprávu o dosaženém pokroku při plnění akčního plánu EU proti antimikrobiální rezistenci.

Od přijetí tohoto akčního plánu v roce 2017 došlo k několika důležitým aktualizacím, jejichž účelem je zintenzivnit boj EU proti antimikrobiální rezistenci. Jedná se například o tato opatření:

  • Dne 25. listopadu 2020 přijala Evropská komise Farmaceutickou strategii pro Evropu, která se bude zabývat několika problémy v oblasti AMR, včetně nedostatku investic do antimikrobiálních látek a nevhodného používání antibiotik. Kromě toho se bude strategie rovněž vztahovat na opatření ke zlepšení informovanosti zdravotnických pracovníků a evropských občanů o antimikrobiální rezistenci.
  • V listopadu 2020 bylo zveřejněno nové prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/1729 o sledování a ohlašování antimikrobiální rezistence zoonotických a komenzálních bakterií. Rozhodnutí vychází z nejnovějších vědeckých poznatků a zabývá se známými problémy v této oblasti. Zajišťuje tak kontinuitu při posuzování budoucích trendů v oblasti AMR.
  • Evropská komise oznámila vytvoření nové agentury EU s názvem HERA (z angl. Health Emergency Response Authority – Úřad pro reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví), která by měla podporovat celoevropskou kapacitu a připravenost reagovat na přeshraniční hrozby a mimořádné události, ať už přírodního či lidského původu. Úřad bude spolupracovat s průmyslem, vědci, akademickou obcí a sítěmi organizací pro klinický výzkum s cílem realizovat úspěšná partnerství veřejného a soukromého sektoru.
  • Byl představen program „EU pro zdraví“ (2021–2027), kterým Unie reaguje na pandemii COVID-19 a který řeší důležité otázky s významným dopadem na zdravotníky, pacienty i zdravotnické systémy v celé Evropě. Díky rozpočtu ve výši 5,1 miliardy eur se z hlediska financí jedná o vůbec největší zdravotní program. Program poskytuje finanční prostředky zemím EU, zdravotnickým organizacím i nevládním organizacím, včetně naléhavých priorit v oblasti zdraví, které spočívají ve snížení počtu infekcí rezistentních vůči antimikrobiálním látkám a zlepšení proočkovanosti
  • V květnu 2020 přijala Evropská komise strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“, která má pomoci utvářet udržitelné potravinové systémy v EU. Jejím cílem je do roku 2030 snížit celkový prodej antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata a akvakulturu o 50 %. Dosažení tohoto cíle budou pomáhat nové nařízení (EU) 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích a nařízení (EU) 2019/4 o medikovaných krmivech. Obě nařízení stanoví řadu opatření pro boj proti AMR a pro podporu obezřetnějšího a odpovědnějšího používání antimikrobiálních látek u zvířat.
  • Lepší životní podmínky zvířat přispívají k jejich zdraví, snižují potřebu medikace a pomáhají zachovat biologickou rozmanitost. Evropská komise přezkoumá právní předpisy týkající se dobrých životních podmínek zvířat a přizpůsobí ji nejnovějším vědeckým výzkumům, rozšíří jejich oblast působnosti, usnadní jejich dodržování a v konečném důsledku zajistí vyšší úroveň dobrých životních podmínek zvířat.
  • V březnu 2019 přijala Evropská komise Strategický přístup k léčivým přípravkům v životním prostředí. Jeho účelem je zabývat se environmentálními dopady všech fází životního cyklu léčivých přípravků (humánních i veterinárních), od jejich vzniku přes výrobu až po jejich likvidaci. Několik opatření v rámci tohoto strategického přístupu by mělo přispět k cílům akčního plánu EU proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“. 

Evropská síť proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“

Tato síť, jíž předsedá Evropská komise, zahrnuje vládní experty pro oblast lidského zdraví a zdraví zvířat, zástupce vědeckých agentur EU (ECDC, EMA a EFSA) a odborníky Komise. Zasedání sítě, jež se konají dvakrát do roka, slouží členům jako platforma pro prezentaci národních akčních plánů a strategií, předávání informací o dosaženém pokroku, sdílení osvědčených postupů a pro diskusi o politických opatřeních a o rozšiřování spolupráce a koordinace.

Na zasedání sítě se vztahuje zvláštní prohlášení o ochraně soukromí, které nabízí informace o zpracování a ochraně osobních údajů.

Viz také: