Rybolov

Úhoř říční

Úhoř říční

Úhoř říční

Úhoř byl vždy ceněnou rybou ve všech evropských kuchyních, od Bílého po Černé moře. Z tohoto důvodu se úhoři již dlouho chovají tradičním extenzivním způsobem, tedy chovem úhořů v zajetí v rybnících. Těžištěm produkce úhořů v Evropě byl dlouho italský chov ryb v lagunách (vallicoltura). Úhoř je však stále vzácnější. Je evidován v Červené knize Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) jako vážně ohrožený druh a od roku 2007 je zahrnut do evropského plánu obnovy. Vzhledem k tomu, že pokusy rozmnožit úhoře v zajetí byly prozatím neúspěšné, závisí v současné době akvakulturní produkce úhořů na lovu nedospělých jedinců, kteří dále rostou v intenzivním chovu v systémech opětovné cirkulace, zejména v Nizozemsku, Dánsku a Itálii.

Úhoř říční © ScandFish

Latinský názevAnguilla anguilla
Produkce (EU-27) – 8 164 t (2007); 97 % světové produkce
Hodnota (EU-27) – 73 milionů EUR (2007)
Hlavní země produkce v EU – Nizozemsko, Dánsko, Itálie.
Hlavní světové země produkce – výše uvedené, Čína, Japonsko.

Rozmnožování

Úhoř se v zajetí nerozmnožuje. Je třeba uvést, že v evropských řekách, jezerech a rybnících se vyskytuje pouze v nedospělém stadiu. Jakmile úhoři dosáhnou pohlavní zralosti (u samců 6 až 12 let a u samic 9 až 18 let), vracejí se do jediného místa narození, Sargasového moře v Atlantickém oceánu (jihovýchodně od Bermud), kde se rozmnoží a odkud se již nevrátí.

Jejich larvy zde zůstanou po dobu jednoho roku až dvou let a poté je odnese Golfský proud až k evropskému pobřeží, kam doplavou za 200 až 300 dnů. Tyto ryby se pak vyskytují od počátku zimy v jižní části Evropy a na začátku léta míří na sever. Tehdy se přemění na úhoře monté (někdy také sklovité úhoře), průhledné rybky o délce 6 až 12 cm. Zůstávají v ústích řek, kde se živí planktonem. Postupně se přesouvají do nížinných řek, jezer a rybníků, kde se z nich stávají úhoři žlutí.

Odchov

Mladí úhoři se loví ve stadiu monté v ústích řek v Portugalsku, Španělsku, Francii a Spojeném království. Tento rybolov je regulován na základě evropského plánu obnovy z roku 2007, v němž se stanoví, že se má významná část úlovků úhořů monté (počínaje rokem 2013 60 %) věnovat na programy opětovného vysazování ryb v přirozeném ekosystému.

Úhoři monté jsou dovezeni chovatelům ryb, zůstanou několik týdnů v karanténě, a objeví-li se u nich nějaká nemoc, jsou ošetřeni. Jsou krmeni přirozenou potravou (např. jikry), která je postupně nahrazována těstem z mouky a rybího tuku. Jakmile dosáhnou hmotnosti 5 g, přesunou se do chovných nádrží určených pro nedospělé jedince, kde se krmí granulkami z rybí moučky a rostlinných výtažků.

Vykrmování

Jakmile váží 50 g, přesouvají se buď do rozsáhlých chovných rybníků, nebo do velkých nádrží pro intenzivní chov, jež fungují na základě technologie opětovné cirkulace. V obou případech jsou krmeni uměle suchými granulemi z rybí moučky a rostlinných výtažků.

Úhoři mají nevýhodu v tom, že se růst jednotlivých exemplářů velice různí. Proto je třeba pravidelně provádět kategorizaci a seskupovat jedince téže velikosti vždy v jedné nádrži. Trvá dva až tři roky, než se ryby vyvinou do velikosti dospělého jedince a lze je dodat na trh – či vrátit do jejich ekosystému. Je tedy třeba poukázat na to, že tento chov má v současné době zásadní úlohu pro opětovné vysazování ryb do vodních toků pod vědeckým dohledem.

Konzumace

Úhoř se vyskytuje všech evropských kuchyních, konzumuje se v mnoha různých podobách a existuje nespočet receptů na jeho úpravu. Po usmrcení úhoři putují do zpracovatelských jednotek, často v samotném místě chovu, kde se čistí a krájejí a poté prodávají v čerstvém či upraveném stavu (uzení, marinovaní, vaření, nakrájení na kusy nebo filety, konzervovaní či mražení).