Rybolov

Treska obecná

Treska obecná

Treska obecná

Treska obecná zaujímá důležité místo v evropské gastronomii. Navzdory tomu, že dodávky tresky nejsou v současnosti tak spolehlivé v důsledku vyčerpání některých volně žijících populací, je po ní stále značná poptávka. Její chov tudíž představuje zajímavou obchodní příležitost. Výzkumem chovu tresky se v osmdesátých let dvacátého století zabývali norští vědci. Ve stejné době hledaly norské lososí farmy možnosti, jak by mohly diverzifikovat svou produkci. Začaly vykrmovat volně žijící tresky ulovené na moři a propracovaly tak metody krmení tresek. Chov tresky obecné, včetně první produkce jedinců v líhni, byl však skutečně zahájen až v roce 2000. Došlo k tomu na několika místech, především v Norsku, ale s větším či menším úspěchem se s chovem tresky začalo i ve Skotsku a Irsku, kde chovatelé lososa využívali podonosti postupy vykrmování těchto dvou druhů.

Treska obecná © ScandFish
Latinský názevGadus morhua
Produkce (EU-27) – 2 560 t (2007); 21 % světové produkce.
Hodnota (EU-27) – 9,2 milionů EUR (2007).
Hlavní země produkce v EU – Irsko, Spojené království.
Hlavní světové země produkce – Norsko, Island, Irsko, Spojené království.

Rozmnožování

Rozmnožování tresky obecné probíhá v líhni a plemenné ryby se loví v moři. Samci i samice jsou umístěni do téže nádrže

Reprodukční cyklus se vyvolává uměle pomocí metody fotomanipulace, jež spočívá v zavedení sezónního pohlavního chování tohoto druhu tím, že se upraví délka umělého „slunečního záření“. Tento postup má tu výhodu, že se jikry a ryby produkují v průběhu celého roku. Jikry, které samec oplodní přirozeně, se sbírají na hladině třecí nádrže. Umisťují se do inkubátoru, jenž obsahuje mořskou vodu o přibližné teplotě 5 °C se vzestupným proudem. Potěr se vylíhne se po 12 až 14 dnech.

Odchov

V přírodě samice vypouští milion jiker, jejichž míra přežití je velmi nízká kvůli dravosti jiných druhů, kanibalismu tresky, specifickému stravovacímu režimu potěru a citlivosti na infekce, mořské proudy, kvalitu vody a její teplotu (ta se v závislosti na vývojovém stadiu různí) atd.

Pro chov potěru tresky obecné je tedy rozhodující dosáhnout takové úrovně technické propracovanosti, aby se snížil vliv těchto parametrů a dospělo se tak k průmyslově přijatelné míře přežití.

Chov potěru – Po 3 či 4 dnech od vylíhnutí potěr (0,2 mg) zkonzumuje žloutkový váček a přemísťuje se do nádrží „prvního vykrmování“, jež jsou naplněny mořskou vodou o teplotě 11 °C s plynulým proudem. Po dobu přibližně 2 měsíců se krmí vířníky (mikroskopický zooplankton produkovaný v líhni), až dosáhnou hmotnosti 0,2 g.

Výkrmna – Potěr se pak přemisťuje do větších nádrží, v nichž má mořská voda stále plynulý proud. V průběhu přibližně 2 měsíců se postupně převádí na neživou potravu s vysokým podílem bílkovin v podobě velice jemného spečeného prášku (někdy se také doplňuje žábronožkami produkovanými v líhni). Provádí se u něj také očkování, především proti vibrióze, která může způsobit značnou úmrtnost tohoto druhu. Počínaje tímto stadiem se mladé tresky prostřednictvím mechanického postupu neustále třídí a rozdělují podle velikosti (kategorizace), protože největší ryby mají sklony požírat ty menší.

Růst juvenilních jedinců – Jakmile jedinci váží 2 g, přesouvají se do velkých nádrží, kde se vykrmují granulemi složenými z rybí moučky a tuku a doplňků z rostlinných bílkovin. Při hmotnosti přibližně 30–40 g proběhne injekční očkování proti bakteriálním infekcím. Kategorizace pokračuje, aby se omezila úmrtnost v důsledku kanibalismu. Mladé tresky v těchto velkých nádržích zůstávají po dobu 5 až 10 měsíců, kdy dosáhnou hmotnosti 50 až 200 g. Hmotnost pro přemístění do klecí ve skutečnosti závisí na teplotě vody, období, velikosti klece a ok sítě atd.

Vykrmování

Vykrmování probíhá v plovoucích klecích téhož typu jako při chovu lososa nebo jako v případě pozemních nádrží využívajících systém opětovné cirkulace. Tresky se krmí granulemi složenými z rybí moučky a tuku a rostlinných výtažků. Treska se odlovuje a usmrcuje, jakmile dosáhne hmotnosti 3 až 4 kg, tedy přibližně po 2 letech vykrmování.

Konzumace

Po usmrcení se tresky odvážejí do zpracovatelských jednotek, které je prodávají čerstvé, očištěné a krájené.

Chov tresky obecné se rozvinul v Norsku, kde několik chovatelů lososa této mezery na trhu využilo několika způsoby: klece v moři, pozemní nádrže, běžný chov, ekologický chov atd. Tato činnost se nyní rozvíjí na Islandu, na Faerských ostrovech a v Kanadě. V Evropské unii probíhal rozsáhlý pokus na Shetlandských ostrovech (Spojené království), skončil však v roce 2008 finančním krachem. V současné době se tato aktivita nově rozvíjí v Irsku a Skotsku. Budoucnost chovu tresky obecné do značné míry závisí na vývoji dodávek tohoto druhu z rybolovných oblastí severního Atlantického oceánu a Arktidy.