Inséparables
Manger, acheter et vendre du poisson durable

MEDFISH4EVER - Q&A - CS

MEDFISH4EVER - Q&A - CS

V čem spočívá problém?

Populací ryb ve Středomoří dramaticky ubývá. Více než 90 % hodnocených rybích populací je nadměrně loveno a některé z nich se nacházejí na pokraji kolapsu. Pro příliš mnoho populací nebylo až dosud možné získat dostatečné údaje: 50 % úlovků dosud není zaznamenáváno v souladu s právními předpisy[i] a 80 % vykládek se týká populací, o nichž chybí údaje[ii]. To má za následek neustálé postupné ubývání pracovních míst a nižší příjmy v kombinaci s výrazným dopadem na životní prostředí, a společnost je tak nucena nést následky špatného řízení. Cena za špatné řízení je obzvláště vysoká u lodí zabývajících se drobným rybolovem, které představují 83 % středomořské flotily.

Přetrvávající neudržitelná úroveň rybolovu zasahující společně využívané zdroje vyvolá rozsáhlý kolaps rybích populací, jehož důsledkem bude kolaps rybářů a společenství, která jsou na nich závislá, mořských ekosystémů i kulturních tradic. Značné úsilí, které bylo až dosud vynaloženo, jako je například zavedení minimálních velikostí a celkových přípustných odlovů ryb, technické předpisy týkající se lovných zařízení a rybolovných postupů a opatření k omezení intenzity a kapacity, však zatím nepřineslo dostatečné výsledky.

O této kritické situaci shodně vypovídají zástupci celého spektra aktérů včetně rybářů, vedoucích představitelů odvětví, vědců a ekologů, a týká se celé oblasti Středozemního moře. Předpisy sice existují, ale nejsou přiměřeným způsobem prováděny, případně se jejich provádění zpozdilo a z toho důvodu dosud nepřinesly hmatatelné výsledky. Je zapotřebí urychleně přijmout rozhodná opatření s cílem zvrátit tento trend a svůj díl odpovědnosti za to neseme my všichni.

Jaká se nabízejí řešení?

Prvním krokem je správně pochopit jak danou situaci, tak naši společnou a příslušnou odpovědnost na všech úrovních.

Druhým krokem je zajistit silné politické vedení s cílem mobilizovat naléhavá opatření nezbytná k obnově udržitelného odvětví rybolovu. To by se mělo do roku 2017 projevit silným politickým prohlášením ministrů a zajištěním účinných a koordinovaných iniciativ na vnitrostátní a regionální úrovni, a to jak v Evropské unii, tak v zemích Středomoří, které nejsou členy EU, a dále v komisi ICCAT[1] a GFCM[2].

Za třetí pak je nezbytná angažovanost a silné odhodlání všech zúčastněných subjektů - od tvůrců politik a rozhodovacích orgánů až po rybáře, vědce, nevládní organizace, manažery dodavatelského řetězce a občanskou společnost jako celek – přispívat integrovanými řešeními k dlouhodobé udržitelnosti.

Co se stane, pokud teď nebudeme jednat? A co se stane, pokud jednat budeme?

Pokud by došlo k nevratnému kolapsu rybích populací, mohlo by to mít katastrofální a nenapravitelné následky: nepředvídatelné změny mořských ekosystémů, rozsáhlý hospodářský úpadek komunit závislých na rybolovu a hlubokou sociální tíseň. Pokud budeme jednat, bude naše jednání sice obnášet významné ekonomické náklady a mít sociální dopady, avšak ty budou mnohem menší než náklady a dopady předpokládané v případě, že bychom zvolili nečinnost. 

Z vědeckých poznatků vyplývá, že potenciál obnovy je i nadále silný, jako je tomu například u tuňáka obecného, ale je nutné zajistit co nejrychlejší oživení populací ryb. To by s sebou přineslo rozsáhlé výhody, například vyšší a předvídatelnější výnosy, vyšší ziskovost, jistotu zaměstnání a potravinové zabezpečení a lepší stav životního prostředí a služeb. To vše by vedlo k udržitelné prosperitě podporující začlenění.

Pokud se politickým a odvětvovým zúčastněným stranám nepodaří zajistit udržitelnost našich společných biologických mořských zdrojů, což by znamenalo porušení ustanovení společné rybářské politiky a Barcelonské úmluvy, byla by Evropská unie nucena přijmout drastická nouzová opatření, jako jsou například zákazy rybolovu a finanční sankce (článek 12 nařízení EU č. 1380/2013). Pro některé populace by mohlo být již příliš pozdě.

O co musíme usilovat?

Naším bezprostředním cílem musí být vyhnout se kolapsu kriticky ohrožených rybích populací, jako je štikozubec obecný nebo mečoun obecný, tím, že přijmeme sociálně-ekonomický přístup založený na vědeckých poznatcích v oblasti životního prostředí a zajistíme provádění stávajících právních předpisů. Cílem ve střednědobém horizontu je vyvinout a prosadit účinná opatření, která trvale zajistí ziskový a udržitelný rybolov ve zdravém Středomoří.

Nezbytná klíčová zlepšení (od regionální až po vnitrostátní úroveň) musí začít vymezením problémů s vyšší prioritou, po němž bude následovat provádění konkrétních akčních plánů se spolehlivými nástroji a závaznými lhůtami.

Přesná opatření sice dosud nebyla určena, avšak jejich typologie a očekávané výsledky jsou jednoznačné:

  1. zkvalitnění posuzování stavu populací: sběr, dostupnost a analýza údajů
  2. zkvalitnění prosazování práva, kontroly a dohledu
  3. regionalizace a sdílená správa
  4. omezení dopadu na životní prostředí
  5. víceleté plány řízení založené na přístupu zohledňujícím ekosystém
  6. více inovací a lepší technologie, větší selektivita a žádné výměty
  7. zlepšení spolupráce mezi zeměmi Středomoří (z EU i mimo EU), zejména v oblasti kontroly, prosazování práva a vědeckého výzkumu.

Kdo má stát v čele tohoto procesu?

Závažnost a naléhavost tohoto problému vyžaduje rozhodné politické vedení na nejvyšší úrovni za účasti všech zemí, které provozují rybolov ve Středozemním moři. V rámci Evropské unie by se této úlohy mělo příkladně zhostit osm členských států, které leží na pobřeží Středozemního moře (Španělsko, Francie, Itálie, Malta, Slovinsko, Chorvatsko, Řecko, Kypr), které by měla podporovat Evropská unie a poradní sbor MEDAC[3], a to zejména v oblastech, které dané státy převážně využívají.

Veškeré společné úsilí by měly vést obě regionální organizace pro řízení rybolovu, komise GFCM a ICCAT, které by měly rovněž zajišťovat mezinárodní koordinaci a efektivní výsledky v rámci celé středomořské oblasti.

Důležitou roli hrají také odvětvová sdružení, výzkumní pracovníci a nevládní organizace, které zapojují všechny aktéry (včetně spotřebitelů, rekreačních rybářů a jiných uživatelů moře) a umožňují jim přivést rybolov v oblasti Středozemního moře zpět na cestu udržitelnosti.

Souvisejí s tím nějaké další problémy?

Prokazatelnou hlavní příčinou současného stavu středomořských populací ryb a souvisejících ekonomických problémů je nadměrný rybolov, špatné řízení a nedostatky v provádění stávajících právních předpisů platných na regionální, vnitrostátní, evropské i mezinárodní úrovni.

Přímý vliv na velikost a odolnost populací ryb má však i znečištění, námořní plavba a další environmentální zátěže, jako je například změna klimatu a invazivní druhy, a těmi je třeba se zabývat současně.

Nezbytnými aspekty jsou i další doplňující opatření na podporu řádné správy (například větší transparentnost a chráněné oblasti) a tržní mechanismy (například sledovatelnost a minimální velikosti).

Závěrem je nutno dodat, že komunity závislé na rybolovu potřebují inovativní a diverzifikované strategie řízení rybolovu a trvale udržitelného rozvoje, aby mohly chránit nejen ryby a mořské prostředí, ale i tisícileté kulturní dědictví, které je s nimi spjato. Jako úspěšné se již osvědčily projekty jako pescatourism (cestovní ruch spojený s rybolovem), krátké odbytové kanály a další průřezové iniciativy.

Co dělá EU?

EU vynakládá značné úsilí na zlepšování udržitelnosti rybolovu na úrovni EU i na celosvětové úrovni. Společná rybářská politika EU vyžaduje, aby do roku 2020 byly všechny populace v EU využívány na úrovni maximálního udržitelného výnosu a aby všechna plavidla EU dodržovala pravidla SRP bez ohledu na to, kde loví.

V návaznosti na povzbudivý úspěch v severovýchodním Atlantiku, kde se zvyšuje množství ryb a odvětvové zisky rostou, je EU odhodlána ukončit nadměrný rybolov ve Středomoří tím, že propojí aktéry na všech úrovních a podpoří přizpůsobení pomocí dostupných fondů, jako je například ENRF[4] a mechanismus TAIEX[5] v rámci evropské politiky sousedství. Tyto fondy jsou k dispozici jak pro přímá opatření, tak pro doplňující akce, jako jsou například sociálně-ekonomické programy, výzkum, spolupráce a budování kapacit.

Co mohu udělat já?

Na této situaci máme každý svůj díl odpovědnosti, a proto musí každý z nás podle vlastních sil přispět k její nápravě.

Tvůrci politik a rozhodovací orgány: Je nanejvýš důležité pochopit závažnost tohoto problému a mobilizovat dostatečné zdroje a vedení s cílem nalézt bezodkladná řešení.

  • Členské státy EU: identifikují prioritní druhy a oblasti, definují přesná opatření k dosažení cílů (včetně aktualizace svých vnitrostátních plánů řízení) a zaručí jejich dodržování.
  • GFCM, ICCAT, MEDAC, EFCA[6] a další vlivné zúčastněné subjekty, mezinárodní fóra (např. FAO[7], Unie pro Středomoří[8]) a finanční organizace (např. Světová banka): pomáhají definovat priority a opatření, koordinovaně spolupracují a zavazují se k dosahování společných cílů v oblasti provádění a dodržování právních předpisů.
  • Evropská komise a další orgány EU: definují politiku a plán pro postupné dosahování dvojího cíle, tj. udržitelného využívání populací ryb a zvyšování hospodářské výkonnosti loďstev.
  • Třetí země: spolupracují s regionálními rybolovnými organizacemi[9] (ICCAT a GFCM) a přizpůsobují strukturu a velikost svých loďstev dostupným zdrojům.

Zúčastněné subjekty v odvětví: Zásadní roli při zastupování rybářů, kteří se přímo podílejí na využívání biologických zdrojů, a rovněž díky své podrobné znalosti skutečné situace hrají organizace, jako jsou Europêche nebo LIFE[10], které propagují společné řízení a zapojení zúčastněných stran do vymezování řešení.

  • Jako inspirace pro další společná opatření mohou sloužit úspěchy, kterých již bylo na základě spolupráce dosaženo, například plán obnovy populace tuňáka obecného.
  • Přispět k hladšímu zavedení ziskového a udržitelného rybolovu ve Středomoří mohou i osvědčené postupy z jiných regionů a projektů.
  • Cennou podporu při nezbytných úpravách může poskytnout zapojení v rámci celého dodavatelského řetězce a občanské společnosti. Velkoobchodníci a maloobchodníci by měli podporovat udržitelné produkty a odmítat úlovky, které nebyly uloveny v souladu s pravidly.
  • Ke sladění příspěvků všech zúčastněných subjektů lze využít mezinárodní setkání, například zasedání komise GFCM (30. května 2016) a ICCAT (listopad 2016).

Vědci a subjekty odpovědné za prosazování práva: Významnými aktéry jsou rovněž organizace pro výzkum, dohled a kontrolu, což umožňuje založit řízení na lepších znalostech a na transparentních a rovných podmínkách. Mimo jiné by tito aktéři mohli:

  • zvýšit počet posuzovaných populací, přičemž by v případě potřeby mohli použít diagnostické postupy určené pro posuzování při nedostatku údajů;
  • spolupracovat na zvýšení prostorového a časového rozměru vědeckých šetření;
  • vytvářet mezi zeměmi Středomoří (z EU i mimo EU) kooperativní strategie pro kontrolu a prosazování práva na regionální a nižší úrovni;
  • pomáhat manažerům chápat celý rozsah problémů a posílit jejich spolupráci se zúčastněnými subjekty s cílem společně navrhovat inovativní postupy vedoucí k vyšší selektivitě, omezení nežádoucích vedlejších úlovků a k účinné ochraně ohrožených druhů a stanovišť.

Nevládní organizace a občanská sdružení: Mohou podporovat spolupráci a společné řízení tím, že pomohou prohlubovat znalosti a zvyšovat povědomí, chránit životní prostředí a zastupovat komunity. Jako poslední, ale nejrozsáhlejší článek se do tohoto řetězce musí zapojit občané žijící v pobřežních oblastech a obecně spotřebitelé, aby bylo možno zajistit, že jejich tržní volby pomohou podpořit přechod k udržitelnějším modelům, což přispěje k sociální inovaci a ochraně přírodního dědictví v oblastech závislých na rybolovu.

  • Kontrola štítků: Nařízení EU zajišťuje řádné informace a sledovatelnost, což opět přispívá k podpoře společných tržních pravidel a norem pro produkty pocházející ze Středozemního moře.
  • Podpora zdravých a odpovědných spotřebitelských postupů.
  • K celkovému úspěchu mohou dále přispět vzdělávací a osvětové kampaně o stavu rybích populací založené na vědeckých poznatcích, výkonnosti odvětví, environmentálním účetnictví a integrované správě.

[1] Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku

[2] Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři

[3] Poradní sbor pro Středozemní moře

[4] Evropský námořní a rybářský fond

[5] Technická pomoc a výměna informací

[6] Evropská agentura pro kontrolu rybolovu

[7] Organizace OSN pro výživu a zemědělství

[8] Unie pro Středomoří

[9] Regionální organizace pro řízení rybolovu

[10] Skupina evropských rybářů provozujících rybolov s malým dopadem (Low Impact Fishers of Europe)