Mzdy a náklady práce

Přejít na: navigace , hledání
Extrakce údajů z databáze: duben 2017. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: december 2018.
Složky nákladů práce
Obrázek 1: Odhadované hodinové náklady práce, 2016
(EUR)
Zdroj: Eurostat (lc_lci_lev)
Obrázek 2: Mediány hrubých hodinových výdělků všech zaměstnanců
(kromě učňů), 2014
Zdroj: Eurostat (earn_ses_pub2s)
Obrázek 3: Pracovníci s nízkými mzdami – zaměstnanci
(kromě učňů), jejichž výdělek je nižší než dvě třetiny mediánu hrubých hodinových výdělků, 2014
(% zaměstnanců)
Zdroj: Eurostat (earn_ses_pub1s)
Obrázek 4: Rozdíly v odměňování žen a mužů, 2015
(rozdíly mezi průměrnými hrubými hodinovými výdělky mužů a žen vyjádřené procentem z hrubých výdělků mužů, v neočištěné formě)
Zdroj: Eurostat (earn_gr_gpgr2)
Obrázek 5: Roční čisté výdělky, 2015
(EUR)
Zdroj: Eurostat (earn_nt_net)
Tabulka 1: Ukazatele daňové sazby u pracovníků s nízkými mzdami, 2015
(%)
Zdroj: Eurostat (earn_nt_taxwedge), (earn_nt_unemtrp) a (earn_nt_lowwtrp)

V tomto článku se srovnávají a posuzují číselné údaje o mzdách a nákladech práce (výdaje zaměstnavatelů na zaměstnance) v členských státech Evropské unie (EU) a v kandidátských zemích EU a v zemích Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).

Práce hraje ve fungování hospodářství zásadní úlohu. Z hlediska podniků představuje náklady (náklady práce), které zahrnují nejen mzdy a platy vyplácené zaměstnancům, ale také nemzdové náklady, zejména příspěvky na sociální zabezpečení, jež platí zaměstnavatel. Je tudíž klíčovým činitelem konkurenceschopnosti podniku, přestože na ni mají vliv také kapitálové náklady (např. úroky z půjček a dividendy z kapitálových investic) a necenové prvky, jako jsou podnikavost, dovednosti a produktivita práce, inovace a postavení značky/výrobku na trhu.

Pokud jde o zaměstnance, náhrada, již obdrží za svou práci, běžněji nazývaná mzdou nebo výdělkem, představuje obvykle jejich hlavní zdroj příjmů, a má tudíž zásadní dopad na jejich schopnost utrácet a/nebo spořit. Zatímco hrubé mzdy/výdělky zahrnují sociální příspěvky, jež odvádí zaměstnanec, čisté výdělky se vypočítají po odečtení těchto příspěvků a veškerých částek, které se odvádí státu, jako jsou daně z příjmu. Vzhledem k tomu, že výše daní obecně závisí na situaci domácnosti, pokud jde o její příjmy a složení, vypočítávají se čisté výdělky pro několik modelových situací domácnosti. Výše uvedený diagram shrnuje vztah mezi čistými výdělky, hrubými výdělky/mzdami a náklady práce.

Hlavní statistické výsledky

Náklady práce

V roce 2016 se průměrné hodinové náklady práce odhadovaly na 25,40 EUR v EU-28 a na 29,80 EUR v eurozóně (EZ-19). Tento průměr však v sobě skrývá podstatné rozdíly mezi členskými státy EU, v nichž se hodinové náklady práce pohybují mezi 4,40 EUR v Bulharsku a 42,00 EUR v Dánsku (viz obrázek 1). Ještě vyšší průměr (50,20 EUR) byl v Norsku.

Náklady práce se skládají z nákladů na mzdy a platy a z nemzdových nákladů, jako jsou příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení. V roce 2016 dosahoval podíl nemzdových nákladů na celkových nákladech práce v EU-28 celkem 23,9 % a v eurozóně 26,0 %. Podíl nemzdových nákladů se mezi jednotlivými členskými státy EU rovněž značně lišil: nejvyšší podíly nemzdových nákladů byly zaznamenány ve Francii (33,2 %), Švédsku (32,5 %), v Belgii (27,5 %), Litvě (27,8 %) a Itálii (27,4 %), naopak nejnižší podíly byly zaznamenány v případě Malty (6,6 %), Lucemburska (13,4 %), Irska (13,8 %), Dánska (13,9 %) a Chorvatska (14,9 %).

Hrubé mzdy/výdělky

Mediány výdělků

Hrubé výdělky tvoří největší část nákladů práce. V roce 2014 byly nejvyšší mediány hrubých hodinových výdělků v eurech zaznamenány v Dánsku (25,52 EUR), před Irskem (20,16 EUR), Švédskem (18,46 EUR), Lucemburskem (18,38 EUR), Belgií (17,32 EUR) a Finskem (17,24 EUR). Naopak nejnižší mediány hrubých hodinových výdělků v eurech byly zaznamenány v Bulharsku (1,67 EUR) a Rumunsku (2,03 EUR), následovala Litva (3,11 EUR), Lotyšsko (3,35 EUR) a Maďarsko (3,59 EUR). Jinými slovy nejvyšší mediány hrubých hodinových výdělků v členských státech EU byly při vyjádření v eurech 15krát vyšší než ty nejnižší; v případě úpravy o cenovou úroveň (přepočtením na standardy kupní síly (PPS)) byl nejvyšší průměr pětkrát vyšší než nejnižší průměr, přičemž Dánsko a Bulharsko zaujaly opět stejné pozice na první a poslední příčce žebříčku.

Pracovníci s nízkými mzdami

Pracovníci s nízkými mzdami jsou definováni jako zaměstnanci, jejichž výdělky dosahují dvou třetin nebo méně národního mediánu hrubých hodinových výdělků. V roce 2014 patřilo 17,2 % zaměstnanců k pracovníkům s nízkými mzdami v EU-28, v eurozóně činil jejich podíl 15,9 %. Podíl pracovníků s nízkými mzdami se v roce 2014 v jednotlivých členských státech EU značně lišil: nejvyšší podíly byly pozorovány v Lotyšsku (25,5 %), Rumunsku (24,4 %), Litvě (24,0 %) a Polsku (23,6 %), následovalo Estonsko (22,8 %), Německo (22,5 %), Irsko (21,6 %) a Spojené království (21,3 %). Naopak méně než 10 % zaměstnanců bylo pracovníky s nízkými mzdami ve Švédsku (2,6 %), Belgii (3,8 %), Finsku (5,3 %), Dánsku (8,6 %), Francii (8,8 %) a Itálii (9,4 %).

Rozdíly v odměňování žen a mužů

Neočištěné rozdíly v odměňování žen a mužů jsou důležitým ukazatelem, který měří rozdíly mezi průměrnými výdělky mužů a žen v EU. Pokud jde o EU-28 jako celek, v roce 2015 vydělávaly ženy v průměru o 16,3 % méně než muži, a v eurozóně činil tento rozdíl 16,8 %. Nejmenší rozdíly v průměrných platech mezi ženami a muži byly zjištěny v Lucembursku, Itálii, Rumunsku, Belgii, Polsku a Slovinsku (rozdíl menší než 10,0 % v každé z těchto zemí). Největší rozdíly v odměňování žen a mužů byly zjištěny v Estonsku (26,9 %), České republice (22,5 %), Německu (22,0 %), Rakousku (21,7 %) a Spojeném království (20,8 %) — viz obrázek 4.

Na těchto rozdílech v odměňování žen a mužů se podílejí různé faktory, například: rozdíly v účasti mužů a žen na pracovní síle, rozdíly v zaměstnáních a činnostech, kde mívají dominantní zastoupení muži nebo naopak ženy, rozdíly v míře, v jaké pracují muži a ženy na částečný úvazek, ale také postoje personálních oddělení v soukromých a veřejných subjektech ke kariérnímu rozvoji a k neplacené a/nebo mateřské/rodičovské dovolené. Mezi základní faktory, kterými lze alespoň částečně vysvětlit rozdíly v odměňování žen a mužů, patří odvětvová a profesní segregace, vzdělávání a školení, povědomí a transparentnost a také přímá diskriminace. Rozdíly v odměňování žen a mužů odrážejí také jiné nerovnosti, zejména často neúměrně velký podíl žen na rodinných povinnostech a související obtíže se sladěním pracovního a soukromého života. Řada žen pracuje na zkrácený pracovní úvazek nebo má atypickou pracovní smlouvu: ačkoliv mají díky tomu možnost na trhu práce zůstat a zároveň pečovat o rodinu, může to mít negativní dopad na jejich plat, profesní vývoj, kariérní postup a penze.

Čisté výdělky a daňové zatížení

Čisté výdělky

Informace týkající se čistých výdělků doplňují údaje o hrubých výdělcích, pokud jde o disponibilní příjmy, jinými slovy po odečtení daní z příjmu a odvodů zaměstnance na sociální zabezpečení z hrubé částky a po přičtení rodinných přídavků (peněžité dávky vyplácené na nezaopatřené děti) v případě domácností s dětmi.

V roce 2015 se rozpětí čistých výdělků svobodné osoby bez dětí, která vydělává 100 % průměrných výdělků pracovníka v podnikatelské sféře, pohybovalo od 4,3 tisíce EUR v Bulharsku až po 38,5 tisíce EUR v Lucembursku. Tyto dva členské státy EU zaznamenaly rovněž nejnižší (4,9 tisíce EUR) a nejvyšší (52,5 tisíce EUR) průměrné čisté výdělky manželského páru s dvěma dětmi, kde vydělává pouze jeden z manželů (viz obrázek 5).

V případě, kdy pracují oba manželé (oba vydělávají průměrné výdělky pracovníka), zaznamenalo Lucembursko nejvyšší čisté roční výdělky ve výši 86,4 tisíce EUR u manželských párů s dvěma dětmi a 78,8 tisíce EUR u bezdětných manželských párů; Bulharsko zaznamenalo nejnižší čisté výdělky ve výši 8,7 tisíce EUR, a to bez ohledu na počet dětí manželského páru.

Daňový klín

Informace týkající se daňového klínu měří relativní daňové zatížení a zatížení příspěvky na sociální zabezpečení ve vztahu k nákladům práce. Tyto informace se uvádějí ve vztahu k pracovníkům s nízkými mzdami. Daňový klín pro EU-28 v roce 2015 činil 38,4 % (viz tabulka 1). Nejvyšší daňová zatížení pracovníků s nízkými mzdami byla v roce 2015 zaznamenána v Belgii, Maďarsku, Německu, Rakousku, Francii, Itálii, Lotyšsku a Švédsku (ve všech zemích nad 40,0 %). Naopak nejnižší daňová zatížení pracovníků s nízkými mzdami byla zaznamenána na Maltě, v Irsku a ve Spojeném království (ve všech méně než 30,0 %).

Další tři ukazatele uvedené v tabulce 1 poskytují informace o podílu hrubých výdělků, které jsou „odčerpané daněmi“ (vyšší sazby daní a příspěvků na sociální zabezpečení a/nebo snížení dávek nebo ztráta nároku na dávky), když se lidé navracejí do zaměstnání nebo přecházejí z nižších příjmů na vyšší. V roce 2015 v EU-28 činil celkový podíl příjmů „odčerpaný daněmi“, pokud nezaměstnaná osoba přešla do zaměstnání, 74,0 % (76,5 % v eurozóně). Nejvyšší míra byla zaznamenána v Belgii (92,0 %) a naopak nejnižší na Slovensku (44,7 %).

V případě pracovníků s nízkými mzdami usilujících o vyšší výdělky by byl „odčerpaný daněmi“ vyšší podíl jejich výdělků. V roce 2015 v případě manželského páru s dvěma dětmi, kde vydělává pouze jeden z manželů, v EU-28 dosahovala past nízké mzdy 59,8 % (v eurozóně 58,0 %), přičemž nejnižší míra byla pozorována v Itálii (5,2 %) a nejvyšší v Lucembursku (105,8 %). Naproti tomu past nízké mzdy dosahovala v roce 2015 v EU-28 v případě svobodné osoby bez dětí 44,6 % (44,9 % v eurozóně); nejvyšší míra byla zaznamenána v Nizozemsku (75,2 %) a nejnižší v Bulharsku (21,6 %) a Řecku (21,7 %).

Zdroje a dostupnost údajů

Náklady práce

Náklady práce zahrnují náhrady zaměstnancům (včetně mezd, platů v penězích a v naturáliích, příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení), náklady na odbornou přípravu a ostatní výdaje (jako jsou náklady na přijímání pracovníků, výdaje na pracovní oděvy a daně z mezd považované za náklady práce minus jakékoli přijaté podpory). Tyto složky nákladů práce a jejich prvky jsou vymezeny v nařízení (ES) č. 1737/2005 ze dne 21. října 2005.

Statistiky nákladů práce tvoří hierarchický systém víceletých, ročních a čtvrtletních statistik, jež mají poskytovat ucelený a podrobný obrázek úrovně, struktury a krátkodobého vývoje nákladů práce v různých odvětvích hospodářské činnosti v členských státech EU a v některých nečlenských zemích. Veškeré statistiky vycházejí z harmonizované definice nákladů práce. Úrovně nákladů práce vycházejí z nejnovějšího zjišťování nákladů práce (nyní z roku 2012) a z extrapolace založené na čtvrtletním indexu nákladů práce. Zjišťování nákladů práce je zjišťování, jež jednou za čtyři roky shromažďuje úrovně nákladů práce na velmi podrobné úrovni. Pro účely extrapolace s indexem nákladů práce se údaje používají pouze na souhrnné úrovni. Čtvrtletní index nákladů práce (tzv. Euroindicator (v angličtině)) měří tlak nákladů plynoucí z výrobního faktoru práce. Údaje zahrnuté do sběru indexu nákladů práce se týkají celkových průměrných hodinových nákladů práce a dvou kategorií nákladů práce: mezd a platů; příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení s připočtením zaplacených daní a odečtením dotací obdržených zaměstnavatelem. Jsou dostupné údaje pro evropské souhrny (EU a eurozóna) a členské státy EU pro souhrnný údaj za průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení), na které se vztahuje NACE Rev. 2 sekce B až N a P až S (údaje jsou rovněž rozčleněné podle ekonomických činností), v podobě očištěné podle pracovních dnů a v podobě očištěné od sezónních vlivů.

Hrubé mzdy/výdělky

Hlavní definice výdělků uvádí nařízení (ES) č. 1738/2005 ze dne 21. října 2005. Údaje pocházejí ze zjišťování o struktuře výdělků (SES) prováděného jednou za čtyři roky, údaje z posledního vydání pocházejí z října 2014. Hrubý výdělek zahrnuje peněžní odměnu vyplácenou přímo zaměstnavatelem před srážkou daně a pojistného na sociální zabezpečení odváděných zaměstnanci pobírajícími mzdu a strhávaných zaměstnavatelem. Zahrnují se do něj veškeré prémie, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou vypláceny pravidelně (například třináctý a čtrnáctý měsíční plat, prémie na dovolenou, podíl na zisku, proplacená nevyčerpaná dovolená, příležitostné provize atd.).

Údaje o mediánech výdělků jsou založeny na hrubých hodinových výdělcích všech zaměstnanců (na plný a částečný úvazek, avšak kromě učňů), kteří pracují v podniku s deseti či více zaměstnanci a ve všech hospodářských odvětvích, kromě zemědělství, rybolovu, veřejné správy, soukromých domácností a exteritoriálních organizací. Mediány výdělků se vypočítají tak, že výdělky jedné poloviny populace se pohybují pod tímto mediánem a výdělky druhé poloviny populace nad ním.

Rozdíly v odměňování žen a mužů

Rozdíly v odměňování žen a mužů, ve své neočištěné formě, jsou vymezeny jako rozdíly mezi průměrnými hrubými hodinovými výdělky vyplácenými zaměstnaným mužům a zaměstnaným ženám vyjádřené jako procento průměrných hrubých hodinových výdělků vyplácených zaměstnaným mužům. Metodika pro sestavování tohoto ukazatele vychází z údajů shromážděných v rámci zjišťování o struktuře výdělků (SES), které se reviduje každé čtyři roky poté, co jsou k dispozici čerstvé údaje ze zjišťování o struktuře výdělků.

Podle použité metodiky ukazatel týkající se neočištěných rozdílů v odměňování žen a mužů zahrnuje všechny zaměstnance (bez jakýchkoli omezení z hlediska věku a odpracovaných hodin) podniků (s nejméně deseti zaměstnanci) v průmyslu, stavebnictví a službách (zahrnutých v sekcích B až S kromě O klasifikace NACE Rev. 2). Některé země poskytují informace také za sekci O klasifikace NACE Rev. 2 (veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení), i když to není povinné. Dostupné jsou rovněž informace členěné mezi veřejný a soukromý sektor, podle pracovní doby (plný nebo zkrácený úvazek) a věku zaměstnanců.

Čisté výdělky a daňové zatížení

Čisté výdělky se odvozují z hrubých výdělků a představují tu část odměny, kterou si zaměstnanci mohou skutečně ponechat na útratu nebo spoření. Čisté výdělky oproti hrubým výdělkům nezahrnují příspěvky na sociální zabezpečení a daně, ale zahrnují rodinné přídavky.

Ukazatele daňové sazby (daňový klín z nákladů práce, past nezaměstnanosti a past nízké mzdy) mají za účel monitorovat atraktivitu práce. Daňový klín z nákladů práce je vymezen jako daň z příjmu z hrubých mzdových výdělků plus příspěvky zaměstnance a zaměstnavatele na sociální zabezpečení a je vyjádřen procentem z celkových nákladů práce. Tento ukazatel se sestavuje za svobodné osoby bez dětí, jež vydělávají 67 % z průměrných výdělků pracovníka v podnikatelské sféře (sekce B až N klasifikace NACE Rev. 2).

Past nezaměstnanosti měří podíl hrubých výdělků, který je odčerpán v důsledku vyšší daně a příspěvků na sociální zabezpečení a odebrání podpory v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek, když nezaměstnaná osoba přejde do zaměstnání; je vymezena jako rozdíl mezi hrubými výdělky a přírůstkem čistého příjmu při přechodu z nezaměstnanosti do zaměstnanosti vyjádřený procentem z hrubých výdělků. Tento ukazatel se sestavuje za svobodné osoby bez dětí, jež vydělávají 67 % z průměrných výdělků pracovníka v podnikatelské sféře (sekce B až N klasifikace NACE Rev. 2).

Past nízké mzdy měří podíl (v procentech) z hrubých výdělků, který je odčerpán na základě kombinovaného dopadu daní z příjmu, příspěvků na sociální zabezpečení a odnětí dávek, když se hrubé příjmy zvýší z 33 % na 67 % průměrných výdělků pracovníka v podnikatelské sféře (sekce B až N klasifikace NACE Rev. 2). Tento ukazatel se sestavuje za svobodné osoby bez dětí a také za osoby žijící v páru, z nichž pouze jedna je výdělečně činná, se dvěma dětmi ve věku od 6 do 11 let.

Kontext

Struktura a vývoj nákladů práce a výdělků jsou důležité charakteristiky trhu práce, které odrážejí nabídku pracovní síly jednotlivých osob a poptávku podniků po pracovní síle.

EU se snaží podporovat rovné příležitosti, což zahrnuje postupné odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů. V čl. 157 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je stanovena zásada stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci a v čl. 157 odst. 3 je stanoven právní základ pro právní předpisy týkající se rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách zaměstnanosti. V prosinci 2015 přijala Evropská komise dokument Strategický závazek v oblasti rovnosti žen a mužů 2016–2019 (v angličtině). V tomto pracovním programu Evropská komise znovu potvrdila své odhodlání dále usilovat o prosazování rovnosti žen a mužů. Jednou z tematických prioritních oblastí je snižování nerovnosti v odměňování, příjmech a důchodech žen a mužů a boj proti chudobě žen. Evropská komise stanovila klíčová opatření, která se mají realizovat v této prioritní oblasti. Jedním z nich je zvyšování povědomí o rozdílech v odměňování mezi ženami a muži a příčinách těchto rozdílů každoročním organizováním Evropského dne rovného odměňování (v angličtině).

Související články

Další informace z Eurostatu

Publikace

Hlavní tabulky

  • Earnings (t_earn), viz (v angličtině):
Gender pay gap in unadjusted form (tsdsc340)
Labour cost index by NACE Rev. 2 (teilm100)
Labour cost index by NACE Rev. 2 - percentage change Q/Q-1 (teilm120)
Labour cost index by NACE Rev. 2 - percentage change Q/Q-4 (teilm130)
Labour cost index by NACE Rev. 2 - Index (2012=100) (teilm140)

Databáze

Zvláštní sekce

Metodika / Metadata

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Externí odkazy