Statistika cestovního ruchu

Přejít na: navigace , hledání


Extrakce údajů z databáze: prosince 2017. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: červenec 2019. Anglická verze je aktuálnější.


Tabulka 1: Ubytovací zařízení cestovního ruchu, 2016
Zdroj: Eurostat (tour_cap_nat) a (tour_occ_ninat)
Obrázek 1: Tendence ohledně počtu přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v EU-28, EU-28, 2005–2016
(index 2005=100)
Zdroj: Eurostat (tour_occ_ninat)
Obrázek 2: Destinace cestovního ruchu – přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, 2016
(v milionech přenocování nerezidentů v zemi)
Zdroj: Eurostat (tour_occ_ninat)
Obrázek 3: Podíl počtu přenocování turistů, kteří cestují mimo zemi svého bydliště, v turistických ubytovacích zařízeních v EU-28, 2016
(% všech přenocování v turistických ubytovacích zařízeních v EU-28)
Zdroj: Eurostat (tour_occ_ninat)
Obrázek 4: Intenzita cestovního ruchu, 2016
(přenocování rezidentů a nerezidentů v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu na jednoho obyvatele)
Zdroj: Eurostat (tour_occ_ninat)
Obrázek 5: Podíl populace účastnící se cestovního ruchu, 2016
(% populace ve věku 15 a více let)
Zdroj: Eurostat (tour_dem_tttot)
Tabulka 2: Turistické cesty rezidentů (ve věku 15 a více let), 2016
Zdroj: Eurostat (tour_dem_tttot) a (tour_dem_totot)
Obrázek 6: Podíl počtu přenocování Evropanů na dovolené v zahraničí podle země bydliště turistů, 2016
(% přenocování rezidentů EU-28 v zahraničí)
Zdroj: Eurostat (tour_dem_tntot)
Obrázek 7: Země původu turistických cest do zahraničí, 2016
(průměrný počet přenocování v zahraničí na obyvatele ve věku 15 a více let)
Zdroj: Eurostat (tour_dem_tntot) a (demo_pjanbroad)
Tabulka 3: Příjmy z cestovního ruchu a výdaje na cestovní ruch v platební bilanci, 2011–2016
Zdroj: Eurostat (bop_c6_q), (bop_eu6_q) a (nama_10_gdp)

V tomto článku jsou shrnuty aktuální statistiky týkající se cestovního ruchu v Evropské unii (EU). Cestovní ruch hraje v EU významnou roli, která spočívá v jeho potenciálu pro hospodářský rozvoj a zvýšení zaměstnanosti a rovněž v jeho dopadu na společnost a životní prostředí. Statistiky cestovního ruchu se nevyužívají jen ke sledování politik cestovního ruchu EU, ale také regionální politiky a politiky udržitelného rozvoje.

V roce 2014 pocházel každý desátý podnik v evropské nefinanční podnikové ekonomice z odvětví cestovního ruchu. Těchto 2,3 milionu podniků zaměstnávalo zhruba 12,3 milionu osob. Na podniky v odvětvích zabývajících se činnostmi souvisejícími s cestovním ruchem připadlo 9,1 % osob zaměstnaných v celé nefinanční podnikové ekonomice a 21,5 % osob zaměstnaných v sektoru služeb. Podíly odvětví cestovního ruchu na celkovém obratu a přidané hodnotě v nákladech na výrobní činitele byly relativně nižší. Na odvětví cestovního ruchu připadalo 3,7 % obratu a 5,6 % přidané hodnoty nefinanční podnikové ekonomiky.

Hlavní statistické výsledky

Třetina všech lůžek v EU-28 je soustředěna ve Francii a Itálii

Odhaduje se, že v roce 2016 bylo v rámci EU-28 aktivních více než 608 tisíc ubytovacích zařízení cestovního ruchu a že dohromady poskytovaly více než 31 milionů lůžek (viz tabulka 1). Téměř třetina (32,2 %) všech lůžek v EU-28 se nacházela ve dvou členských státech EU, jmenovitě ve Francii (5,1 milionu lůžek) a Itálii (4,9 milionu lůžek), za nimi následovalo Spojené království, Španělsko a Německo.

Během uplynulých let vykazoval počet přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu obecně rostoucí tendenci (viz obrázek 1). V roce 2008 a 2009 však došlo v důsledku finanční a hospodářské krize ke krátkodobému poklesu počtu přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu: počet turistických přenocování poklesl v EU-28 v roce 2008 o 0,6 % a v roce 2009 o dalších 2,0 %. V roce 2010 však počet přenocování začal opět stoupat a vyvrcholil v roce 2016, kdy dosáhl 2,9 miliardy přenocování, což bylo o 3,0 % více než v roce 2015.

Více než polovina (55,7 %) celkového počtu přenocování nerezidentů v EU-28 připadala na Španělsko, Itálii, Francii a Spojené království

V roce 2016 bylo nejčastější turistickou destinací v EU pro nerezidenty (osoby cestující mimo svou zemi) Španělsko s 295 miliony přenocování v turistických ubytovacích zařízeních, což představuje 22,2 % celkového počtu přenocování v EU-28 (viz obrázek 2 a obrázek 3). Více než 7 z 10 z těchto 295 milionů přenocování ve Španělsku se soustředilo do tří regionů: Kanárské ostrovy, Baleárské ostrovy a Katalánsko.

Čtyřmi nejoblíbenějšími destinacemi nerezidentů byly Španělsko, Itálie (199 milionů přenocování), Francie (124 milionů přenocování) a Spojené království (119 milionů přenocování, odhad na základě měsíčních údajů z roku 2016), které dohromady poskytly více než polovinu (55,7 %) z celkového počtu přenocování nerezidentů v EU-28. Nejméně vyhledávanými destinacemi bylo Lucembursko a Lotyšsko; při interpretaci těchto hodnot je třeba zvážit vliv velikosti těchto členských států.

Pravdivější obrázek o počtu přenocování (rezidentů i nerezidentů) získáme, pokud jej srovnáme s počtem obyvatel jednotlivých zemí, čímž získáme ukazatel intenzity cestovního ruchu. Použijeme-li tento ukazatel, byly v roce 2016 nejpopulárnějšími turistickými destinacemi v EU-28 středozemní destinace Malta, Chorvatsko a Kypr, rakouské Alpy a města v Rakousku (viz obrázek 4). Podle ukazatele intenzity cestovního ruchu byly populárními destinacemi také Island a Černá Hora.

Cestovního ruchu se účastnilo 62 % rezidentů EU, kteří uskutečnili 1,2 miliardy cest

Odhaduje se, že se v roce 2016 na cestovním ruchu za soukromým účelem podílelo přibližně 62,1 % obyvatel EU-28 ve věku 15 a více let, jinými slovy během daného roku uskutečnili alespoň jednu turistickou cestu za soukromým účelem. Opět lze pozorovat značné rozdíly mezi členskými státy EU: tato míra účasti se pohybovala od 23,7 % obyvatel v Rumunsku do 88,9 % ve Finsku (viz obrázek 5).

V roce 2016 podnikli rezidenti z EU-28 (ve věku 15 a více let) 1,2 miliardy turistických cest za soukromým či služebním účelem. Většinu (58,0 %) z celkového počtu uskutečněných cest tvořily kratší cesty v délce jedné až tří nocí (viz tabulka 2), tři čtvrtiny (74,4 %) všech cest měly za cíl domácí destinaci, ostatní směřovaly do zahraničí.

V některých členských státech EU vedla v roce 2016 více než polovina celkového počtu turistických cest do zahraničních destinací; bylo tomu tak v případě Lucemburska, Belgie, Malty a Slovinska (a také Švýcarska). Na cestu do zahraničí se vydalo méně než 10 % rezidentů z Rumunska a Španělska. Je zřejmé, že tato čísla ovlivňuje velikost členských států a jejich zeměpisná poloha (menší a severněji ležící země většinou vykazují vyšší sklon svých rezidentů k cestám do zahraničí).

Rezidenti EU dávali přednost cestování v letních měsících. Téměř jedna ze čtyř jejich cest se uskutečnila v červenci či srpnu.

Rezidenti Německa a Spojeného království strávili více než polovinu celkového počtu přenocování v zahraničí rezidenty EU-28

Rezidenti EU-28 strávili v roce 2016 v zahraničí při turistických cestách podle odhadu 2,6 miliardy přenocování (viz obrázek 6). V roce 2016 strávili němečtí rezidenti 771 milionů přenocování při cestách mimo Německo a rezidenti Spojeného království strávili v zahraničí 564 milionů nocí (údaje pro Spojené království za rok 2013); na rezidenty těchto dvou členských států EU připadá více než polovina (51,3 %) všech přenocování rezidentů EU-28 v zahraničí.

Přihlédneme-li k počtu obyvatel jednotlivých států, pak nejvíce přenocování v zahraničí na jednoho obyvatele vykázali rezidenti Lucemburska (průměrně 22,3 přenocování v roce 2016) a Kypru (18,7 přenocování). Na opačném konci spektra byli rezidenti Rumunska, Bulharska a Řecka, kteří v roce 2016 strávili v průměru méně než jednu noc v zahraničí (viz obrázek 7).

Při mezinárodních cestách utráceli nejvíce Němci

Hospodářský význam mezinárodního cestovního ruchu lze měřit poměrem příjmů z mezinárodního cestovního ruchu ve vztahu k HDP; tyto údaje pocházejí ze statistik platební bilance a zahrnují jak služební, tak rekreační cesty. V roce 2016 byl poměr příjmů z cestovního ruchu k HDP v členských státech EU nejvyšší v Chorvatsku (18,6 %), na Kypru (13,7 %) a na Maltě (13,2 %), což potvrdilo význam cestovního ruchu pro tyto země (viz tabulka 3). V absolutním vyjádření byly nejvyšší příjmy z mezinárodního cestovního ruchu zaznamenány v roce 2016 ve Španělsku (54,7 miliardy EUR), ve Francii (38,3 miliardy EUR) a ve Spojeném království (37,4 miliardy), za nimiž následovaly Itálie (36,4 miliardy) a Německo (33,8 miliardy).

Německo zaznamenalo v roce 2016 nejvyšší výdaje na mezinárodní cestovní ruch v celkové výši 72,1 miliardy EUR, následovalo Spojené království (58,4 miliardy EUR) a Francie (36,5 miliardy EUR).

V roce 2016 mělo z členských států EU nejvyšší úroveň čistých příjmů z cestovního ruchu Španělsko (37,2 miliardy EUR), zatímco Německo zaznamenalo největší deficit ( –38,3 miliardy EUR).

Zdroje a dostupnost údajů

Statistika chápe cestovní ruch jako činnost návštěvníků, kteří se zúčastní cesty na místo určení mimo své obvyklé prostředí, a to na dobu kratší jednoho roku. Tyto cesty mohou být za jakýmkoli hlavním účelem, včetně služebního účelu, využití volného času nebo jiného soukromého účelu, jiným, než je zaměstnání u osoby, v domácnosti či podniku se sídlem v navštěvovaném místě.

V červenci 2011 přijaly Evropský parlament a Rada Evropské unie nové nařízení (EU) č. 692/2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES, které vstoupilo v platnost v referenčním roce 2012 a ukládá členským státům EU, aby pravidelně poskytovaly soubor srovnatelných statistik cestovního ruchu.

Statistika cestovního ruchu v EU se skládá ze dvou hlavních složek: statistik týkajících se kapacity a obsazenosti hromadných turistických ubytovacích zařízení na jedné straně a statistik týkajících se poptávky v cestovním ruchu na straně druhé. Ve většině členských států EU se prvně zmíněné statistiky shromažďují na základě šetření, jež vyplňují ubytovací zařízení. Statistiky o poptávce se shromažďují na základě šetření u cestujících na hraničních přechodech nebo prostřednictvím šetření v domácnostech.

Statistiky o kapacitě hromadných turistických ubytovacích zařízení zahrnují počet zařízení, počet pokojů a počet lůžek. Tyto statistiky se sestavují každoročně a jsou k dispozici podle typu zařízení nebo regionů. Statistiky o obsazenosti hromadných turistických ubytovacích zařízení dávají přehled o počtu příjezdů (do ubytovacích zařízení) a počtu přenocování rezidentů a nerezidentů podle typu zařízení nebo regionu; k dispozici jsou roční a měsíční statistické řady. Kromě toho se sestavují rovněž statistiky využití pokojů a využití lůžek (obsazenost).

Statistiky o poptávce v cestovním ruchu shromažďují údaje týkající se počtu uskutečněných turistických cest (a počet přenocování během těchto cest) podle:

  • země určení,
  • účelu,
  • délky pobytu,
  • typu ubytování,
  • měsíce odjezdu,
  • druhu dopravy,
  • výdajů.

Údaje se rovněž analyzují podle sociodemografických charakteristik turistů:

  • pohlaví,
  • věkové skupiny,
  • úrovně dosaženého vzdělání (nepovinné),
  • příjmů domácností (nepovinné),
  • ekonomického statusu (nepovinné).

Statistiky cestovního ruchu se až do roku 2013 omezovaly na pobyty s alespoň jedním přenocováním; od referenčního roku 2014 jsou do oficiálních evropských statistik zahrnuty rovněž jednodenní návštěvy v rámci výjezdového cestovního ruchu. Tyto údaje budou v brzké době analyzovány v novém článku Statistics Explained.

Ke studiu cestovního ruchu lze použít údaje z řady jiných úředních zdrojů. Tyto statistiky zahrnují:

  • strukturální podnikové statistiky a krátkodobé podnikové statistiky, které lze použít pro získání dalších informací o tocích cestovního ruchu a hospodářské výkonnosti některých odvětví souvisejících s cestovním ruchem,
  • údaje o zaměstnanosti v odvětví turistického ubytování z šetření pracovních sil členěné podle pracovní doby (plný/částečný pracovní úvazek), pracovního postavení, věku, výše dosaženého vzdělání, pohlaví, nepřetržitosti a délky práce pro jednoho zaměstnavatele (roční a čtvrtletní údaje),
  • údaje o osobních příjmech a výdajích týkajících se cest z platební bilance,
  • statistiku dopravy (např. letecká osobní doprava).

Kontext

Podle publikace Světové organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO) s názvem „Tourism highlights“ (v angličtině) patří EU k hlavním turistickým destinacím a pět jejích členských států se v roce 2015 zařadilo mezi deset nejoblíbenějších míst na světě. Cestovní ruch má potenciál přispívat k zaměstnanosti a hospodářskému růstu, rozvoji venkovských, okrajových či méně rozvinutých oblastí. Z tohoto důvodu je po spolehlivých a harmonizovaných statistikách poptávka nejen v této oblasti, ale také v rámci širšího kontextu regionálních politik a politiky udržitelného rozvoje.

Cestovní ruch může hrát významnou roli v rozvoji evropských regionů. Infrastruktura vybudovaná pro účely cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji a pracovní místa, jež cestovní ruch vytváří či udržuje, mohou pomoci kompenzovat negativní důsledky úpadku průmyslové výroby a venkovských oblastí. Udržitelný cestovní ruch zahrnuje ochranu a podporu kulturního a přírodního dědictví, od umění po místní gastronomii či zachování biologické rozmanitosti.

V roce 2006 přijala Evropská komise sdělení s názvem Obnovená politika EU v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch (KOM(2006) 134 v konečném znění). Zabývalo se řadou problémů, jež budou ovlivňovat cestovní ruch v nadcházejících letech, včetně stárnutí evropské populace, zvyšující se externí hospodářské soutěže, poptávky spotřebitelů po specializovanější turistice a potřebě v cestovním ruchu rozvíjet udržitelnější a ekologičtější postupy. Uvádí se v něm, že konkurenceschopnější nabídka cestovního ruchu a udržitelnější destinace by pomohly zvýšit spokojenost turistů a zajistit Evropě postavení v čele světových turistických destinací. V říjnu 2007 na to navazovalo další sdělení s názvem Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch (KOM(2007) 621 v konečném znění), které navrhlo kroky vedoucí k udržitelnému řízení destinací, zohlednění udržitelnosti podniky a povědomí turistů o udržitelnosti.

Lisabonská smlouva uznala význam cestovního ruchu, vytyčila zvláštní kompetence EU v této oblasti a umožnila, aby byla rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou. Jeden z článků Smlouvy stanoví, že EU „doplňuje činnost členských států v odvětví cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podniků Unie v tomto odvětví“. V červnu 2010 přijala Evropská komise sdělení s názvem Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch (KOM(2010) 352 v konečném znění). Toto sdělení usiluje o podporu koordinovaného přístupu k iniciativám souvisejícím s cestovním ruchem a vytyčilo nový rámec opatření vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu a jeho schopnosti udržitelného růstu. Navrhlo řadu evropských či nadnárodních iniciativ, včetně konsolidace socioekonomické znalostní základny cestovního ruchu, s cílem dosáhnout těchto cílů.

Související články

Další informace z Eurostatu

Publikace

Hlavní tabulky

Databáze

Zvláštní sekce

Metodika / Metadata

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Další informace

Externí odkazy