Struktura a stárnutí obyvatelstva

Přejít na: navigace , hledání

Extrakce údajů z databáze: červenec 2019.

Plánovaná aktualizace článku: říjen 2020.

Zaujalo nás

V roce 2018 byla téměř jedna pětina (19 %) obyvatel EU ve věku 65 let a více.

Podíl obyvatel ve věku 80 let či více se do roku 2100 pravděpodobně více než zdvojnásobí a dosáhne 14,6 % celkové populace.

Zvýšení podílu obyvatel ve věku 65 nebo více v letech 2008 až 2018

Tento článek se zabývá dopady stárnutí obyvatelstva v Evropské unii (EU), což bude v nadcházejících desetiletích bezpochyby velmi důležité téma. Trvale nízká porodnost a vyšší naděje dožití mění v EU-28 podobu věkové pyramidy. Nejvýznamnější změnou bude pravděpodobně výrazný přechod k mnohem starší struktuře obyvatelstva, což je již nyní patrné v řadě členských států EU.

Důsledkem je skutečnost, že podíl lidí v produktivním věku v EU-28 se zmenšuje, zatímco poměrný počet důchodců narůstá. Podíl starších osob v celkové populaci v nadcházejících desetiletích výrazně vzroste, neboť větší část poválečných silných ročníků dosáhne důchodového věku. To povede k většímu zatížení osob v produktivním věku, aby zajistily sociální výdaje na řadu souvisejících služeb, které si stárnutí populace vyžádá.

Celý článek

Podíl starších osob se nadále zvyšuje

K 1. lednu 2018 čítalo obyvatelstvo EU-28 odhadem 512,4 milionu osob. Mladí lidé (ve věku 0 až 14 let) činili 15,6 % obyvatelstva EU-28 (viz tabulka 1) a osoby v produktivním věku (15 až 64 let) tvořily 64,7 % populace. Poměr starších osob (ve věku 65 let a více) činil 19,7 % (zvýšení oproti přechozímu roku o 0,3 procentního bodu a oproti období před deseti lety o 2,6 procentního bodu).

Mezi členskými státy EU byl nejvyšší podíl mladých lidí v celkové populaci v roce 2018 zaznamenán v Irsku (20,8 %), nejnižší naopak v Itálii (13,4 %) a Německu (13,5 %). Pokud jde o podíl osob ve věku 65 let či více v celkové populaci, nejvyšší čísla hlásí Itálie (22,6 %) a Řecko (21,8 %), naopak v Irsku je tento podíl nejnižší (13,8 %).

Tabulka 1: Věková struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin, 2008 a 2018
(% celkové populace)
Zdroj: Eurostat (demo_pjanind)

Struktura obyvatelstva v zemích ESVO a v kandidátských zemích byla podobná jako obecně v EU, největší výkyvy byly pozorovány na Islandu a v Turecku (kde byla struktura obyvatelstva podobná jako v Irsku): v těchto dvou zemích byla ve větší míře zastoupena nejmladší věková skupina (19,3 % na Islandu a 23,6 % v Turecku) a osoby ve věku 65 let a více činily srovnatelně nižší podíl celkové populace (14,1 % na Islandu a 8,5 % v Turecku). Rovněž v Albánii a v Severní Makedonii byl podíl osob ve věku 65 let a více relativně nízký (13,6 % v Albánii a 13,7 % v Severní Makedonii). Nicméně i v těchto zemích je trend stárnutí obyvatelstva patrný (viz obrázek 1).

Obrázek 1: Zvýšení podílu obyvatel ve věku 65 nebo více v letech 2008 až 2018
(v procentních bodech)
Zdroj: Eurostat (demo_pjanind)

Věkový medián je nejvyšší v Itálii

Věkový medián obyvatelstva EU-28 se zvyšuje a k 1. lednu 2018 činil 43,1 roku (viz obrázek 2). To znamená, že polovina obyvatel EU-28 byla starší než 43,1 roku a polovina mladší. V členských státech EU sahal věkový medián od 37,3 roku v Irsku po 46,3 roku v Itálii. Potvrdilo se tím, že v Irsku je struktura obyvatelstva poměrně mladá a v Itálii poměrně stará, jak bylo zaznamenáno. Věkový medián zaznamenaný v zemích ESVO a v kandidátských zemích byl v roce 2018 nižší než v EU-28, kromě Lichtenštejnska (44,0 roku) a Srbska (43,5 roku).

Obrázek 2: Věkový medián obyvatelstva, 2008–18
(v letech)
Zdroj: Eurostat (demo_pjanind)

Věkový medián v EU-28 se v letech 2008 až 2018 zvýšil o 2,7 roku (ročně průměrně o 0,3 roku), tzn. z 40,4 roku na 43,1 roku. Ve všech členských státech EU kromě Švédska, kde zůstal na stejné úrovni (40,6 roku), se zvýšil, v Portugalsku, Španělsku, Řecku a Litvě vzrostl o 4,0 roku či více. Albánie za posledních 10 let zaznamenala největší nárůst této hodnoty: zvýšila se o 18,8 % (neboli o 5,7 roku, tzn. z 30,4 roku v roce 2008 na 36,1 v roce 2018) (viz obrázek 2).

Na každou osobu ve věku 65 let či více připadaly o něco více než tři osoby v produktivním věku

Indexy závislosti lze využít ke studiu úrovně podpory, kterou obyvatelstvo v produktivním věku poskytuje mladším a/nebo starším osobám. Tyto indexy jsou vyjádřeny jako relativní velikost skupiny mladšího a/nebo staršího obyvatelstva v poměru k obyvatelstvu v produktivním věku. K 1. lednu 2018 činil index závislosti starších osob v EU-28 30,5 % (viz tabulka 2); na každou osobu ve věku 65 let či více tudíž připadaly o něco více než tři osoby v produktivním věku. Index závislosti starších osob sahal v členských státech EU od 20,6 % v Lucembursku a 21,2 % v Irsku, tzn. na každou osobu ve věku 65 let a více připadalo téměř pět lidí v produktivním věku, až po 35,2 % v Itálii, 34,2 % ve Finsku a 34,1 % v Řecku, což znamená méně než tři osoby v produktivním věku na jednu osobu ve věku 65 let či více.

Tabulka 2: Ukazatele věkové struktury obyvatelstva, 1. ledna 2018
(%)
Zdroj: Eurostat (demo_pjanind)

Zkombinujeme-li index závislosti mladých a starších osob, získáme index celkové závislosti (vypočítává se jako poměr závislých mladých i starších osob v poměru k obyvatelstvu v produktivním věku, tzn. ve věku 15 až 64 let). V roce 2018 v EU-28 činil 54,6 %, což znamená, že na každou závislou osobu připadaly přibližně dvě osoby v produktivním věku. V roce 2018 mělo z členských států EU nejnižší index celkové závislosti Lucembursko (43,8 %) a nejvyšší Francie (60,7 %).

Pokud jde o indexy závislosti starších osob a o indexy celkové závislosti, v EU-28 můžeme pozorovat obecně vzrůstající tendenci. Index závislosti starších osob se za posledních deset let zvýšil o 5,0 procentního bodu (neboli o 19,6 % jeho dřívější hodnoty – z 25,5 % v roce 2008 na 30,5 % v roce 2018), přičemž index celkové závislosti se za totéž období zvýšil o 5,6 procentních bodů (neboli o 11,4 % jeho dřívější hodnoty – z 49,0 % v roce 2008 na 54,6 % v roce 2018).

Minulé a budoucí trendy stárnutí obyvatelstva v EU

Stárnutí obyvatelstva je dlouhodobý trend, který začal v Evropě před několika desetiletími. Je patrný na změně věkové struktury obyvatelstva a odráží se ve zvyšujícím se podílu starších osob. S tím jde ruku v ruce klesající podíl osob v produktivním věku v celkové populaci.

Věkové pyramidy (viz obrázky 3 a 4) ukazují rozčlenění obyvatelstva podle pohlaví a pětiletých věkových skupin. Každý řádek odpovídá poměru daného pohlaví a věkové skupiny k celkové populaci (muži i ženy dohromady). Věková pyramida EU-28 k 1. lednu 2018 je ve spodní části úzká a díky kohortě silných ročníků v důsledku vysoké porodnosti v několika evropských zemích v polovině 60. let má tvar podobný kosočtverci. Silné ročníky stále představují značnou část obyvatelstva v produktivním věku. První z těchto rozsáhlých kohort osob narozených v rozmezí 20 až 30 let nyní dosahují důchodového věku, což ukazuje srovnání s věkovou pyramidou z roku 2003. Vychýlení silných ročníků se posouvá věkovou pyramidou směrem výš a nižší část ukazující obyvatelstvo v produktivním věku a základna jsou užší – to lze vidět na obrázku 3.

Obrázek 3: Věkové pyramidy, EU-28, 2003 a 2018
(% celkové populace)
Zdroj: Eurostat (demo_pjangroup)

Poměr obyvatelstva ve věku 65 let a více se zvyšuje ve všech členských státech EU, v zemích ESVO a v kandidátských zemích. Zvýšení, k němuž došlo za posledních deset let, se pohybuje od 4,9 procentního bodu na Maltě a ve Finsku a 4,6 procentního bodu v Česku do 1,3 procentního bodu v Německu a 0,3 procentního bodu v Lucembursku. Za posledních deset let (2008–18) byl v celé EU-28 pozorován nárůst o 2,6 procentního bodu (viz obrázek 1). Na druhou stranu podíl populace ve věku méně než 15 let v EU-28 poklesl o 0,2 procentního bodu (viz tabulka 1).

Růst relativního podílu starších osob lze vysvětlit nárůstem dlouhověkosti, což je trend, který je zjevný již několik desetiletí a souvisí s vyšší nadějí dožití (viz statistiky úmrtnosti a naděje dožití (v angličtině)); tomuto jevu se říká „stárnutí na vrcholu“ věkové pyramidy.

Na druhou stranu ke stárnutí obyvatelstva přispěla konzistentně nízká porodnost po řadu let. Méně porodů vede k poklesu podílu mladých lidí v celkové populaci (viz statistiky porodnosti (v angličtině)). Tento jev je znám jako „stárnutí zdola“ věkové pyramidy a je patrný na užší základně věkové pyramidy EU-28 v letech 2003 až 2018.

Eurostat se ve svém posledním souboru projekcí počtu obyvatel, který pokrývá období let 2018 až 2100, pokusil nastínit budoucí trendy ve stárnutí obyvatelstva. Odhaduje se, že obyvatelstvo EU-28 kolem roku 2040 dosáhne maximálního počtu 525,0 milionu a poté bude do roku 2100 postupně klesat na 492,9 milionu.

Ze srovnání věkových pyramid z let 2018 a 2100 (viz obrázek 4) vyplývá, že obyvatelstvo EU-28 má podle odhadů nadále stárnout. V nadcházejících desetiletích naroste kvůli velkému počtu osob ze silných ročníků počet starších obyvatel. Do roku 2100 však bude pyramida vypadat spíše jako obdélník s výrazně zúženým středem (věk kolem 45–54 let).

Obrázek 4: Věkové pyramidy, EU-28, 2018 a 2100
(% celkové populace)
Zdroj: Eurostat (demo_pjangroup) a (proj_18np)


Dalším aspektem stárnutí obyvatelstva je postupné stárnutí samotné starší populace, neboť poměrné zastoupení velmi starých osob se zvyšuje rychleji než jakýkoli jiný věkový segment populace EU. Odhaduje se, že podíl osob ve věku 80 let či více v obyvatelstvu EU-28 se mezi lety 2018 a 2100 zvýší dva a půlkrát, z 5,6 % na 14,6 % (viz obrázek 5).

Obrázek 5: Struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin, EU-28, 2018–2100
(% celkové populace)
Zdroj: Eurostat (demo_pjanind) a (proj_18ndbi)

Očekává se, že v letech 2018 až 2100 bude podíl obyvatelstva v produktivním věku klesat až do roku 2100, avšak starší osoby budou pravděpodobně zaujímat zvyšující se podíl celkové populace: osoby ve věku 65 či více budou do roku 2100 čítat 31,3 % populace EU-28 – v roce 2018 to bylo 19,8 %. V důsledku posunu populace mezi věkovými skupinami se odhaduje, že index závislosti starších osob se v EU-28 téměř zdvojnásobí, a to z 30,5 % v roce 2018 na 57,3 % do roku 2010, a index celkové závislosti se zvýší z 54,6 % v roce 2018 na 82,9 % do roku 2100 (viz obrázek 6). Očekává se, že věkový medián vzroste o 5,4 roku, a to z 43,3 roku v roce 2018 na 48,7 roku v roce 2100.

Obrázek 6: Předpokládaný index celkové závislosti a závislosti starších osob, EU-28, 2018–2100
(%)
Zdroj: Eurostat (demo_pjanind) a (proj_18ndbi)

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Zdroje údajů

Eurostat shromažďuje údaje z členských států EU a jiných zemí, jež se podílí na jeho sběru demografických údajů týkajících se obyvatelstva, každoročně k 1. lednu. Doporučenou definicí je „obyvatelstvo, které v místě obvykle pobývá“, a představuje počet obyvatel dané oblasti k 1. lednu daného roku (nebo v některých případech k 31. prosinci roku předchozího). V souladu s mezinárodními doporučeními OSN vychází definice „obvyklého místa pobytu“ z 12měsíčního referenčního období, jinými slovy zahrnuté osoby by měly pobývat na místě svého obvyklého pobytu nepřetržitě po dobu alespoň 12 měsíců před referenčním datem, nebo přijely do místa svého obvyklého pobytu během 12 měsíců před referenčním datem se záměrem pobývat zde po dobu alespoň jednoho roku. Země však mohou Eurostatu předávat údaje o obyvatelstvu na základě údajů z jejich nejnovějšího sčítání obyvatel, upravené o složky populační změny, k nimž došlo v době od posledního sčítání obyvatelstva, nebo případně údaje o obyvatelstvu, jež vychází z počtu zaregistrovaného obyvatelstva.

V roce 2011 proběhlo ve všech členských státech EU, v zemích ESVO a v kandidátských zemích EU sčítání lidu, domů a bytů. Země obvykle na základě výsledků sčítání lidu, domů a bytů upravují své roční odhady počtu obyvatel. Odhady počtu obyvatel vycházející z výsledků sčítání mohou vést k přerušení řad, pokud jde o velikost a strukturu obyvatelstva.

Eurostat poskytuje informace k široké řadě demografických údajů. Údaje o obyvatelstvu zahrnují rozdělení podle několika charakteristik, jako je věk, pohlaví, stav a dosažené vzdělání.

Eurostat vypracovává populační projekce na úrovni jednotlivých států každé tři roky. Tyto projekce načrtávají možné scénáře, jejichž cílem je poskytnout informace o pravděpodobné budoucí velikosti a věkové struktuře obyvatelstva na základě odhadů budoucích trendů porodnosti, naděje dožití a migrace.

Kontext

Populační projekce Eurostatu využívá Evropská komise k analýze možného dopadu stárnutí obyvatelstva na veřejné výdaje. Zvýšené výdaje v sociální oblasti v souvislosti se stárnutím obyvatelstva, ve formě důchodů, zdravotní péče a institucionální či soukromé (zdravotní) péče povedou pravděpodobně k větší zátěži pro obyvatelstvo v produktivním věku.

Řada důležitých politik, především v sociální a hospodářské oblasti, využívá demografické údaje k plánování opatření a v programech sledování a hodnocení. Jedná se např. o stárnutí obyvatelstva a jeho možné dopady na udržitelnost veřejných financí a sociální zabezpečení nebo ekonomický a sociální dopad demografické změny.

Přímý přístup
Další články
Tabulky
Databáze
Tematické sekce
Publikace
Metodika
Právní předpisy
Vizualizace
Externí odkazy







Population projections at national level (proj_18n)