Struktura a stárnutí obyvatelstva – Statistics Explained
    

Struktura a stárnutí obyvatelstva

Přejít na: navigace , hledání


Extrakce údajů z databáze: srpen 2020.

Plánovaná aktualizace článku: listopad 2021.

Zaujalo nás

V roce 2019 byla více než jedna pětina (20,3 %) obyvatel EU ve věku 65 let a více.

Odhaduje se, že podíl osob ve věku 80 let či více v obyvatelstvu EU-27 se mezi lety 2019 a 2100 zvýší dvaapůlkrát, z 5,8 % na 14,6 %.

Zvýšení podílu obyvatel ve věku 65 nebo více v letech 2009 až 2019

Tento článek se zabývá dopady stárnutí obyvatelstva v Evropské unii (EU), což bude v nadcházejících desetiletích bezpochyby velmi důležité téma. Trvale nízká porodnost a vyšší naděje dožití mění v EU-27 podobu věkové pyramidy. Nejvýznamnější změnou bude pravděpodobně výrazný přechod k mnohem starší struktuře obyvatelstva, což je již nyní patrné v řadě členských států EU-27.

Důsledkem je skutečnost, že poměr lidí v produktivním věku v EU-27 se zmenšuje, zatímco poměrný počet důchodců narůstá. Podíl starších osob v celkové populaci v nadcházejících desetiletích výrazně vzroste. To povede k většímu zatížení osob v produktivním věku, aby zajistily sociální výdaje na řadu souvisejících služeb, které si stárnutí populace vyžádá.

Celý článek

Podíl starších osob se nadále zvyšuje

K 1. lednu 2019 čítalo obyvatelstvo EU-27 odhadem 446,8 milionu osob. Mladí lidé (ve věku 0 až 14 let) činili 15,2 % obyvatelstva EU-27 (viz tabulka 1) a osoby v produktivním věku (15 až 64 let) tvořily 64,6 % populace. Poměr starších osob (ve věku 65 let a více) činil 20,3 % (zvýšení oproti přechozímu roku o 0,3 procentního bodu a oproti období před deseti lety o 2,9 procentního bodu).

V členských státech EU-27 byl v roce 2019 největší podíl mladých lidí v celkové populaci pozorován v Irsku (20,5 %), Francii (18,0 %) a Švédsku (17,8 %), nejnižší potom v Itálii (13,2 %), Německu (13,6 %), na Maltě a v Portugalsku (obě země 13,7 %). Pokud jde o podíl osob ve věku 65 let či více v celkové populaci, nejvyšší čísla hlásí Itálie (22,8 %), Řecko (22,0 %), Portugalsko a Finsko (obě země 21,8 %), naopak v Irsku (14,1 %) a Lucembursku (14,4 %) je tento podíl nejnižší.

Tabulka 1: Věková struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin, 2009 a 2019
(% celkové populace)
Zdroj: Eurostat (demo_pjanind)
Struktura obyvatelstva ve Spojeném království, v zemích ESVO a v kandidátských zemích byla podobná jako obecně v EU-27, největší výkyvy byly pozorovány na Islandu a v Turecku (kde byla struktura obyvatelstva podobná jako v Irsku): v těchto dvou zemích byla ve větší míře zastoupena nejmladší věková skupina (19,0 % na Islandu a 23,4 % v Turecku) a osoby ve věku 65 let a více činily srovnatelně nižší podíl celkové populace (14,2 % na Islandu a 8,8 % v Turecku). Rovněž v Albánii a v Severní Makedonii byl podíl osob ve věku 65 let a více relativně nízký (v obou zemích 14,1 %). Nicméně i v těchto zemích je patrný trend stárnutí obyvatelstva (viz obrázek 1).
Obrázek 1: Zvýšení podílu obyvatel ve věku 65 let nebo více v letech 2009 až 2019
(v procentních bodech)
Zdroj: Eurostat (demo_pjanind)

Věkový medián je nejvyšší v Itálii

Věkový medián obyvatelstva EU-27 se zvyšuje a k 1. lednu 2019 činil 43,7 roku (viz obrázek 2). To znamená, že polovina obyvatel EU-27 byla starší než 43,7 roku a polovina mladší. V členských státech EU-27 sahal věkový medián od 37,7 roku v Irsku a na Kypru po 46,7 roku v Itálii. Potvrdilo se tím, že ve dvou prvně jmenovaných členských státech je struktura obyvatelstva poměrně mladá a v Itálii poměrně stará, jak bylo zaznamenáno. Věkový medián zaznamenaný v zemích ESVO a v kandidátských zemích byl v roce 2019 nižší než v EU-27, kromě Lichtenštejnska (44,2 roku) a Srbska (43,7 roku, což se rovná EU-27).

Obrázek 2: Věkový medián obyvatelstva, 2009–2019
(v letech)
Zdroj: Eurostat (demo_pjanind)
Věkový medián v EU-27 se v letech 2009 až 2019 zvýšil o 2,7 roku (ročně průměrně o 0,3 roku), tzn. z 41,0 roku na 43,7 roku. Ve všech členských státech EU-27 se zvýšil, kromě Švédska, kde tomu bylo naopak (ze 40,7 roku v roce 2009 se snížil na 40,5 roku v roce 2019). Ve Španělsku, Portugalsku, Litvě, Řecku, Irsku a na Slovensku vzrostl o 4,0 roku či více. Albánie za posledních 10 let zaznamenala největší nárůst této hodnoty: zvýšila se o 5,6 roku, z 31,1 roku v roce 2009 na 36,7 v roce 2019 (viz obrázek 2).

Na každou osobu ve věku 65 let či více připadaly o něco více než tři osoby v produktivním věku

Indexy závislosti lze využít ke studiu úrovně podpory, kterou obyvatelstvo v produktivním věku poskytuje mladším a/nebo starším osobám. Tyto indexy jsou vyjádřeny jako relativní velikost skupiny mladšího a/nebo staršího obyvatelstva v poměru k obyvatelstvu v produktivním věku. K 1. lednu 2019 činil index závislosti starších osob v EU-27 31,4 % (viz tabulka 2); na každou osobu ve věku 65 let či více tudíž připadaly o něco více než tři osoby v produktivním věku. Index závislosti starších osob sahal v členských státech EU-27 od 20,7 % v Lucembursku a 21,6 % v Irsku, tzn. na každou osobu ve věku 65 let a více připadalo téměř pět lidí v produktivním věku, až po 35,7 % v Itálii, 35,1 % ve Finsku a 34,6 % v Řecku, což znamená méně než tři osoby v produktivním věku na jednu osobu ve věku 65 let či více.

Tabulka 2: Ukazatele věkové struktury obyvatelstva, 1. ledna 2019
(%)
Zdroj: Eurostat (demo_pjanind)
Zkombinujeme-li index závislosti mladých a starších osob, získáme index celkové závislosti (vypočítává se jako poměr závislých mladých i starších osob v poměru k obyvatelstvu v produktivním věku, tzn. ve věku 15 až 64 let). V roce 2019 v EU-27 činil 54,9 %, což znamená, že na každou závislou osobu připadaly přibližně dvě osoby v produktivním věku. V roce 2019 mělo z členských států EU-27 nejnižší index celkové závislosti Lucembursko (43,8 %) a nejvyšší Francie (61,5 %). Pokud jde o indexy závislosti starších osob a o indexy celkové závislosti, v EU-27 můžeme pozorovat obecně vzrůstající tendenci. Index závislosti starších osob se za posledních deset let zvýšil o 5,4 procentního bodu (z 26,0 % v roce 2009 na 31,4 % v roce 2019), přičemž index celkové závislosti se za totéž období zvýšil o 5,9 procentních bodů (z 49,0 % v roce 2009 na 54,9 % v roce 2019).

Minulé a budoucí trendy stárnutí obyvatelstva v EU-27

Stárnutí obyvatelstva je dlouhodobý trend, který začal v Evropě před několika desetiletími. Je patrný na změně věkové struktury obyvatelstva a odráží se ve zvyšujícím se podílu starších osob. S tím jde ruku v ruce klesající podíl osob v produktivním věku v celkové populaci.

Věkové pyramidy (viz obrázky 3 a 4) ukazují rozčlenění obyvatelstva podle pohlaví a pětiletých věkových skupin. Každý řádek odpovídá poměru daného pohlaví a věkové skupiny k celkové populaci (muži i ženy dohromady). Věková pyramida EU-27 k 1. lednu 2019 je ve spodní části úzká a díky kohortě silných ročníků v důsledku vysoké porodnosti v několika evropských zemích po druhé světové válce má tvar kosočtverce. Tyto silné ročníky nyní zvyšují populaci v důchodovém věku, což ukazuje srovnání s věkovou pyramidou z roku 2004. Vychýlení silných ročníků se posouvá věkovou pyramidou směrem výš a obyvatelstvo v produktivním věku a základna jsou užší – to lze vidět na obrázku 3.

Obrázek 3: Věkové pyramidy, EU-27, 2004 a 2019
(% celkové populace)
Zdroj: Eurostat (demo_pjangroup)
Poměr obyvatelstva ve věku 65 let a více se zvyšuje ve všech členských státech EU-27, v zemích ESVO a v kandidátských zemích a také ve Spojeném království. Zvýšení, k němuž došlo za posledních deset let, se pohybuje od 5,1 procentního bodu ve Finsku, 4,7 procentního bodu v Česku a 4,5 procentního bodu na Maltě, do 1,1 procentního bodu v Německu a 0,4 procentního bodu v Lucembursku. Za posledních deset let (2009–2019) byl v celé EU-27 pozorován nárůst o 2,9 procentního bodu (viz obrázek 1). Na druhou stranu podíl populace ve věku méně než 15 let v EU-27 poklesl o 0,2 procentního bodu (viz tabulka 1). Růst relativního podílu starších osob lze vysvětlit nárůstem dlouhověkosti, což je trend, který je zjevný již několik desetiletí a souvisí s vyšší nadějí dožití (viz statistiky úmrtnosti a naděje dožití (v angličtině)); tomuto jevu se říká „stárnutí na vrcholu“ věkové pyramidy. Na druhou stranu ke stárnutí obyvatelstva přispěla konzistentně nízká porodnost po řadu let. Méně porodů vede k poklesu podílu mladých lidí v celkové populaci (viz statistiky porodnosti (v angličtině)). Tento jev je znám jako „stárnutí zdola“ věkové pyramidy a je patrný na užší základně věkové pyramidy EU-27 v letech 2004 až 2019. Eurostat se ve svém posledním souboru projekcí počtu obyvatel, který pokrývá období let 2019 až 2100, pokusil nastínit budoucí trendy ve stárnutí obyvatelstva. Odhaduje se, že obyvatelstvo EU-27 kolem roku 2026 dosáhne maximálního počtu 449,3 milionu a poté bude do roku 2100 postupně klesat na 416,1 milionu. Ze srovnání věkových pyramid z let 2019 a 2100 (viz obrázek 4) vyplývá, že obyvatelstvo EU-27 má podle odhadů nadále stárnout. V nadcházejících desetiletích výrazně vzroste počet starších lidí. Do roku 2100 bude pyramida vypadat spíše jako obdélník s výrazně zúženým středem (věk kolem 45–54 let).
Obrázek 4: Věkové pyramidy, EU-27, 2019 a 2100
(% celkové populace)
Zdroj: Eurostat (demo_pjangroup) a (proj_18np)
Dalším aspektem stárnutí obyvatelstva je postupné stárnutí samotné starší populace, neboť poměrné zastoupení velmi starých osob se zvyšuje rychleji než jakýkoli jiný věkový segment populace EU-27. Odhaduje se, že podíl osob ve věku 80 let či více v obyvatelstvu EU-27 se mezi lety 2019 a 2100 zvýší dva a půlkrát, z 5,8 % na 14,6 % (viz obrázek 5).
Obrázek 5: Struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin, EU-27, 2019–2100
(% celkové populace)
Zdroj: Eurostat (demo_pjanind) a (proj_18ndbi)
Očekává se, že v letech 2019 až 2100 bude podíl obyvatelstva v produktivním věku klesat, avšak starší osoby budou pravděpodobně zaujímat zvyšující se podíl celkové populace: osoby ve věku 65 let či více budou do roku 2100 čítat 31,3 % populace EU-27 – v roce 2019 to bylo 20,2 %. V důsledku posunu populace mezi věkovými skupinami se odhaduje, že index závislosti starších osob se v EU-27 téměř zdvojnásobí, a to z 31,4 % v roce 2019 na 57,1 % do roku 2010, a index celkové závislosti se zvýší z 54,9 % v roce 2019 na 82,6 % do roku 2100 (viz obrázek 6). Očekává se, že věkový medián vzroste o 5,1 roku, a to z 43,7 v roce 2019 na 48,8 v roce 2100.
Obrázek 6: Předpokládaný index celkové závislosti a závislosti starších osob, EU-27, 2019–2100
(%)
Zdroj: Eurostat (demo_pjanind) a (proj_18ndbi)

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Zdroje údajů

Eurostat shromažďuje údaje z členských států EU a jiných zemí, jež se podílí na jeho sběru demografických údajů týkajících se obyvatelstva, každoročně k 1. lednu. Doporučenou definicí je „obyvatelstvo, které v místě obvykle pobývá“, a představuje počet obyvatel dané oblasti k 1. lednu daného roku (nebo v některých případech k 31. prosinci roku předchozího). V souladu s mezinárodními doporučeními OSN vychází definice „obvyklého místa pobytu“ z 12měsíčního referenčního období, jinými slovy zahrnuté osoby by měly pobývat na místě svého obvyklého pobytu nepřetržitě po dobu alespoň 12 měsíců před referenčním datem, nebo přijely do místa svého obvyklého pobytu během 12 měsíců před referenčním datem se záměrem pobývat zde po dobu alespoň jednoho roku. Země však mohou Eurostatu předávat údaje o obyvatelstvu na základě údajů z jejich nejnovějšího sčítání obyvatel, upravené o složky populační změny, k nimž došlo v době od posledního sčítání obyvatelstva, nebo případně údaje o obyvatelstvu, jež vychází z počtu zaregistrovaného obyvatelstva.

V roce 2011 proběhlo ve všech členských státech EU, v zemích ESVO a v kandidátských zemích EU sčítání lidu, domů a bytů. Země obvykle na základě výsledků sčítání lidu, domů a bytů upravují své roční odhady počtu obyvatel. Odhady počtu obyvatel vycházející z výsledků sčítání mohou vést k přerušení řad, pokud jde o velikost a strukturu obyvatelstva.

Eurostat poskytuje informace k široké řadě demografických údajů. Údaje o obyvatelstvu zahrnují rozdělení podle několika charakteristik, jako je věk, pohlaví, stav a dosažené vzdělání.

Eurostat vypracovává populační projekce na úrovni jednotlivých států každé tři roky. Tyto projekce načrtávají možné scénáře, jejichž cílem je poskytnout informace o pravděpodobné budoucí velikosti a věkové struktuře obyvatelstva na základě odhadů budoucích trendů porodnosti, naděje dožití a migrace.

Kontext

Populační projekce Eurostatu využívá Evropská komise k analýze možného dopadu stárnutí obyvatelstva na veřejné výdaje. Zvýšené výdaje v sociální oblasti v souvislosti se stárnutím obyvatelstva, ve formě důchodů, zdravotní péče a institucionální či soukromé (zdravotní) péče povedou pravděpodobně k větší zátěži pro obyvatelstvo v produktivním věku.

Řada důležitých politik, především v sociální a hospodářské oblasti, využívá demografické údaje k plánování opatření a v programech sledování a hodnocení. Jedná se např. o stárnutí obyvatelstva a jeho možné dopady na udržitelnost veřejných financí a sociální zabezpečení nebo ekonomický a sociální dopad demografické změny.

Přímý přístup
Další články
Tabulky
Databáze
Tematické sekce
Publikace
Metodika
Právní předpisy
Vizualizace
Externí odkazy





EURPOP2019 - Population projections at national level (2019-2100) (proj_19n)