Statistika přepravy cestujících

Přejít na: navigace , hledání

Extrakce údajů z databáze: květen 2018.

Plánovaná aktualizace článku: říjen 2019.

Zaujalo nás
Osobní automobil byl zdaleka nejdůležitějším způsobem přepravy cestujících ve všech členských státech.
Londýnské letiště Heathrow bylo v roce 2016 nejrušnějším letištěm v EU z hlediska počtu cestujících.

Air passenger transport, 2016 (passengers per inhabitant)


Tento článek poskytuje podrobnosti týkající se aktuální situace a nejnovějšího vývoje v oblasti statistiky přepravy cestujících v Evropské unii (EU) na základě nejnovějších dostupných údajů. Předkládá informace o přepravě cestujících podle druhů dopravy, jako je silniční, železniční, letecká a námořní doprava. Hlavním způsobem přepravy cestujících je doprava osobním automobilem motivovaná touhou po větší mobilitě a flexibilitě. Vysoká závislost na používání automobilu jako prostředku přepravy cestujících v celé EU však přispěla ke zvýšené míře přetížení a znečištění v mnoha městských oblastech a na mnoha hlavních dopravních tepnách.


Celý článek

Rozdělení podle druhu dopravy („modal split“)

Osobní automobily představovaly v roce 2015 83,1 % vnitrozemské přepravy cestujících v EU-28, přičemž autokary, autobusy a trolejbusy (9,2 %) a vlaky (7,7 %) společně představovaly méně než desetinu veškeré dopravy (měřeno počtem vnitrozemských osobokilometrů (oskm) ujetých každým druhem) — viz obrázek 1.

Obrázek 1: Rozdělení vnitrozemské přepravy cestujících podle druhu dopravy („modal split“), 2015
(% celkového počtu osobokilometrů ve vnitrozemské přepravě)
Zdroj: Eurostat (tran_hv_psmod)

Osobní automobil byl zdaleka nejdůležitějším způsobem přepravy cestujících ve všech členských státech. V Portugalsku a Litvě připadalo téměř 90 % veškeré osobní dopravy v roce 2015 na osobní automobily. Česká republika a Maďarsko byly jedinými členskými státy, kde byl podíl osobních automobilů nižší než tři čtvrtiny. U Maďarska se to projevilo nejvyšším podílem autokarů a autobusů mezi členskými státy, jakož i vysokým podílem přepravy cestujících vlakem. Členskými státy s nejvyšším podílem přepravy cestujících vlakem byly Rakousko a (12,0 %) a Nizozemsko (10,8 %). To však bylo značně méně než v případě země ESVO Švýcarska, kde na vlaky v roce 2015 připadalo 19,1 % veškeré přepravy cestujících.

Relativní růst přepravy cestujících a hospodářství

Vnitrozemská přeprava cestujících v EU-28 celkově mezi lety 2005 a 2015 rostla o 4,0 % pomaleji než hrubý domácí produkt (HDP) ve stálých cenách. Je třeba zdůraznit, že tento ukazatel, který ukazuje vztah vnitrozemské přepravy cestujících k HDP ve stálých cenách, se vztahuje pouze na vnitrozemskou přepravu automobilem, autokarem, autobusem a trolejbusem nebo vlakem. Významný podíl mezinárodní osobní dopravy představují námořní a letecká osobní doprava. V některých zemích může být významná též vnitrostátní (domácí) námořní a letecká osobní doprava. Tento ukazatel však námořní a leteckou osobní dopravu nezohledňuje.

Obrázek 2: Změna indexu vnitrozemské přepravy cestujících v poměru k HDP, 2005–2015
(%)
Zdroj: Eurostat (tran_hv_pstra)

V malé většině členských států EU byla mezi lety 2005 a 2015 míra změny HDP ve stálých cenách vyšší než míra změny vnitrozemské přepravy cestujících. To vedlo ke snížení poměru mezi přepravou cestujících a HDP ve stálých cenách — viz obrázek 2. K největšímu snížení došlo v Litvě (43,5 %) a na Slovensku (31,5 %). Naproti tomu opačná situace byla pozorována v 13 členských státech, zejména v Řecku a na Kypru a v menší míře v Bulharsku a Chorvatsku, což odráželo silný nárůst přepravy cestujících a/nebo slabý hospodářský rozvoj. Mezi třetími zeměmi uvedenými na obrázku 2 se index vnitrozemské přepravy cestujících v poměru k HDP za zkoumané období zvýšil v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, v Norsku a na Islandu, zatímco ve Švýcarsku klesl.

Cestující v silniční dopravě

Mezi členskými státy EU byl relativní význam osobních automobilů v roce 2015 nejvyšší v Portugalsku, kde automobily představovaly 89,4 % přepravy cestujících, a v Litvě (89,2 %). Ve většině členských států se podíl osobních automobilů pohyboval mezi 80,0 % a 90,0 %, ačkoliv v sedmi členských státech byl tento podíl nižší, zejména v Maďarsku (68,2 %); v Turecku pak byl ještě nižší (67,6 %) – viz obrázek 1. Relativní význam autokarů, autobusů a trolejbusů přesahoval jednu pětinu vnitrozemské přepravy cestujících v Maďarsku (22,3 %), což byl nejvyšší podíl mezi členskými státy EU v roce 2015, i když ještě vyšší podíl (30,7 %) byl vykázán pro Turecko. V 18 dalších členských státech byl tento podíl mezi 10,0 % a 20,0 %. Nejnižší podíl autokarů, autobusů a trolejbusů byl v Nizozemsku (3,0 %) – viz obrázek 1.

Cestující v železniční dopravě

Vlaky představovaly v roce 2015 více než jednu desetinu veškeré vnitrozemské přepravy cestujících v Rakousku a Nizozemsku, stejně jako ve Švýcarsku. Ve stejné době se jejich podíl snížil pod 2,0 % v Estonsku, Řecku a Litvě, a také v Turecku. V této souvislosti je třeba poznamenat, že na Kypru, Maltě nebo na Islandu neexistují žádné železniční tratě – viz obrázek 1.

Podle nejnovějších údajů (obvykle za rok 2016) bylo na vnitrostátních železničních sítích v EU ujeto 401 miliard osobokilometrů (včetně údajů za rok 2015 pro Dánsko a údajů za rok 2014 pro Maďarsko; kromě Belgie a Nizozemska). Toto číslo bylo značně vyšší než 22 miliard osobokilometrů ujetých při mezinárodních jízdách (srovnání je založeno na stejné dostupnosti údajů) — viz tabulka 1.

Tabulka 1: Železniční přeprava cestujících, 2014–2016
Zdroj: Eurostat (rail_pa_typepkm) a (demo_gind)

Téměř tři čtvrtiny (72 %) veškerých cest po železnici (vnitrostátní a mezinárodní společně) v EU (kromě Belgie a Nizozemska) se uskutečnily v jednom ze čtyř největších členských států EU, v Německu, Francii, Spojeném království a Itálii. Francie a Německo společně představovaly 43 % vnitrostátní železniční přepravy v EU a 71 % mezinárodní železniční přepravy. Počet mezinárodních osobokilometrů ujetých cestujícími ve Francii v roce 2016 byl více než dvojnásobně vyšší než v Německu. Německo pak zaznamenalo počet, který byl více než dvojnásobně vyšší než ve Spojeném království.

Pro srovnání relativního významu železniční dopravy mezi zeměmi lze údaje normalizovat vyjádřením osobní přepravy ve vztahu k obyvatelstvu (jak ukazuje pravá strana tabulky 1 a obrázek 3). Cestování po vnitrostátní železniční síti v Rakousku, Švédsku, Francii, Německu, Dánsku (údaje za rok 2015) a Spojeném království dosahovalo v roce 2016 průměru více než 1 000 osobokilometrů na obyvatele; to bylo hluboce pod průměrem zaznamenaným ve Švýcarsku (2 231 osobokilometrů na obyvatele). Naproti tomu byl v roce 2016 nejnižší průměr vzdáleností ujetých po vnitrostátních železničních sítích mezi členskými státy EU zaznamenán v Řecku (110 osobokilometrů na obyvatele) a Litvě (93 osobokilometrů), zatímco průměr v Turecku (54 osobokilometrů) a v Bývalé jugoslávské republice Makedonii (40 osobokilometrů) byl ještě nižší.

Obrázek 3: Železniční přeprava cestujících, 2016
(osobokilometr na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (rail_pa_typepkm) a (demo_gind)

Pokud jde o mezinárodní železniční přepravu, jediné členské státy EU, které vykazovaly průměry přesahující 100 osobokilometrů na obyvatele, byly v roce 2016 Lucembursko (215 osobokilometrů), Francie (162 osobokilometrů) a Česká republika (116 osobokilometrů); tato úroveň byla překročena také ve Švýcarsku (110 osobokilometrů na obyvatele). Tato čísla mohou mimo jiné odrážet blízkost mezinárodních hranic, podíl osob dojíždějících ze zahraničí na pracovní síle, přístup k vysokorychlostním železničním spojům a to, zda určitou zemí prochází nebo neprochází mezinárodní dopravní koridory.

Cestující v letecké dopravě

Londýnské letiště Heathrow bylo v roce 2016 se 76 miliony přilétajících nebo odlétajících cestujících nejrušnějším letištěm v EU-28 z hlediska počtu cestujících. Letiště Heathrow od počátku časových řad v roce 1993 konstantně zůstává nejrušnějším letištěm v EU. Po něm následovalo — s určitým odstupem — pařížské letiště Charles de Gaulle (66 milionů), amsterdamské letiště Schiphol (64 milionů) a frankfurtské letiště (61 milionů) — viz obrázek 4. Stejná letiště byla největšími čtyřmi letišti v EU od roku 2011, kdy se amsterdamské letiště Schiphol posunulo z pátého na čtvrté místo.

Převážná většina cestujících přes tato čtyři nejrušnější letiště byli cestující na mezinárodních letech; nejnižší podíl zaznamenalo frankfurtské letiště (88,6 %), nejvyšší – 100,0 % – amsterdamské letiště Schiphol. Naproti tomu vnitrostátní (domácí) lety představovaly v roce 2016 28,7 % ze 49 milionů cestujících přepravených přes páté nejrušnější letiště pro přepravu cestujících v EU, a to letiště Adolfo Suárez Madrid-Barajas. Podíly cestujících na vnitrostátních letech na letiště Paris-Orly a z něj (45,3 %), na letiště Roma-Fiumicino a z něj (30,0 %) a na barcelonské letiště a z něj (26,9 %) byly rovněž poměrně vysoké.

Obrázek 4: 15 největších letišť v EU-28, 2016
(v milionech přepravených cestujících, nastoupivších a vystoupivších)
Zdroj: Eurostat (avia_paoa)

Pro EU-28 celkem bylo v roce 2016 přepraveno 1,9 osob cestujících letadlem na obyvatele. Spojené království bylo členským státem, který vykazoval nejvyšší počet cestujících v letecké dopravě, a to 3,8 cestujících na obyvatele. V poměru k počtu obyvatel byl v roce 2016 význam letecké dopravy zvláště vysoký pro rekreační ostrovy Maltu a Kypr (11,2 a 10,5 přepravených cestujících na obyvatele), stejně jako na Islandu (20,3 cestujících na obyvatele) a v Norsku (7,2 cestujících na obyvatele). Nejnižší poměry byly zaznamenány pro 10 východních a pobaltských členských států, každý z nich vykazoval v roce 2016 průměry nižší než 2,0 osob cestujících letadlem na obyvatele.

Obrázek 5: Letecká přeprava cestujících, 2006 a 2016
(v cestujících na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (avia_paoc) a (demo_gind)

Cestující v námořní dopravě

Měřeno na obyvatele zůstal počet osob v námořní přepravě cestujících přes přístavy EU-28 v roce 2016 ve srovnání s rokem 2006 vcelku nezměněn. V roce 2016 bylo pro EU-28 jako celek zaznamenáno 0,8 osob cestujících v námořní dopravě na obyvatele, zatímco v roce 2006 činil příslušný poměr 0,9 cestujících na obyvatele.

Obrázek 6: Námořní přeprava cestujících, 2006 a 2016
(v cestujících na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (mar_pa_aa) a (demo_gind)

V poměru k počtu obyvatel země byl v roce 2016 význam námořní přepravy cestujících zvláště vysoký na Maltě (23,5 cestujících na obyvatele), po které se značným odstupem následovalo Estonsko (10,9 cestujících na obyvatele), Dánsko (7,3 cestujících na obyvatele), Chorvatsko (7,1 cestujících na obyvatele) a Řecko (6,1 cestujících na obyvatele); s výjimkou Finska, Švédska a Itálie dosahoval počet cestujících v námořní dopravě na obyvatele v roce 2016 průměru méně než 0,6 v každém ze zbývajících členských států EU. V této souvislosti je třeba poznamenat, že Česká republika, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko a Slovensko jsou vnitrozemské státy, a tudíž vůbec nemají námořní dopravu.

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Zdroje údajů

Většina statistik o vnitrozemské přepravě cestujících je založena na pohybu vozidel v každé z vykazujících zemí bez ohledu na stát registrace dotyčného vozidla nebo plavidla („zásada teritoriality“). Z toho důvodu se jednotka osobokilometr (oskm, která představuje jednoho cestujícího, který se přepravuje na vzdálenost jednoho kilometru) obecně považuje za spolehlivější měřítko, neboť počítání cestujících s sebou nese vyšší riziko dvojího započítávání, zvláště u mezinárodní dopravy. Metodika, kterou jednotlivé členské státy EU používají, není harmonizovaná pro silniční přepravu cestujících.

Rozdělení podle druhu dopravy („modal split“) rozeznává vnitrozemskou přepravu cestujících osobním automobilem, autokarem, autobusem či trolejbusem a vlakem; obvykle se týká pohybů na vnitrostátním území bez ohledu na stát registrace vozidla. Rozdělení přepravy cestujících podle druhů dopravy se vymezuje jako procentní podíl jednotlivých druhů a je založeno na údajích vyjádřených v osobokilometrech. Pro účely tohoto článku nezahrnuje úhrnná hodnota vnitrozemské přepravy cestujících domácí leteckou a lodní dopravu (vnitrozemskou leteckou a námořní dopravu).

Míru vnitrozemské přepravy cestujících (měřenou v osobokilometrech) lze rovněž vyjádřit v poměru k HDP; v tomto článku se ukazatel vykazuje na základě HDP ve stálých cenách pro referenční rok 2005. Tento ukazatel poskytuje informaci o vztahu mezi poptávkou cestujících a velikostí ekonomiky a umožňuje, aby byl vývoj poptávky po přepravě cestujících monitorován ve vztahu k hospodářskému vývoji.

Cestující v železniční dopravě

Cestujícím v železniční dopravě je kterákoli osoba cestující po železnici kromě obsluhy vlaku. Údaje o cestujících v železniční dopravě nejsou dostupné pro Maltu a Kypr (ani Island), neboť tyto země nemají železnice. Roční statistiky o cestujících ve vnitrostátní a mezinárodní železniční dopravě obvykle zahrnují pouze větší podniky železniční dopravy, i když některé země používají podrobné vykazování pro všechny provozovatele železniční dopravy.

Cestující v letecké dopravě

Statistiky o letecké dopravě se týkají vnitrostátní a mezinárodní dopravy měřené počtem přepravených cestujících; informace se shromažďují pro přílety a odlety. Přepravení cestující v letecké dopravě jsou všichni cestující přepravovaní daným letem započítaní pouze jednou, a nikoli opakovaně, za každý jednotlivý úsek daného letu. Cestující v letecké dopravě zahrnují všechny platící a neplatící cestující, jejichž cesta začíná nebo končí na vykazujícím letišti, a tranzitní cestující přistupující nebo vystupující na vykazujícím letišti; kromě cestujících v přímém tranzitu. Statistiky o letecké dopravě se shromažďují s měsíční, čtvrtletní a roční periodicitou, nicméně v tomto článku jsou uváděny pouze statistiky s roční periodicitou. Statistiky o cestujících v letecké dopravě zahrnují také počet komerčních letů osobní dopravy, jakož i informace týkající se jednotlivých tras a počtu nabízených sedadel. Roční údaje jsou pro většinu členských států EU k dispozici od roku 2003 dále.

Cestující v námořní dopravě

Údaje o námořní dopravě jsou obvykle dostupné od roku 2001 dále, ačkoliv některé členské státy EU poskytovaly údaje od roku 1997. Statistiky o námořní dopravě nepředávají Česká republika, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko ani Slovensko, jelikož žádná z těchto zemí nemá žádnou námořní dopravu; totéž platí pro Lichtenštejnsko a Švýcarsko.

Cestující po moři se vymezuje jako jakákoli osoba, která koná cestu po moři na palubě obchodní lodi; obsluhující personál se nepovažuje za cestující, a to ani členové posádky neplatící cestovné, kteří na plavidle cestují, avšak nejsou na něj služebně přiděleni. Vyloučena jsou také nemluvňata. K dvojímu započítání může dojít, pokud vykazují údaje jak přístav nalodění, tak přístav vylodění; to je celkem běžné pro námořní přepravu cestujících, což je obvykle činnost na poměrně krátkou vzdálenost.

Kontext

Dopravní politika EU se snaží zajistit, aby cestující těžili ze stejných základních standardů zacházení, ať cestují kdekoli v rámci EU. Cestující již mají celou řadu práv, která se vztahují na oblasti tak rozmanité jako např. informace o jejich cestě, rezervace a ceny jízdenek, škody na jejich zavazadlech, zpoždění a zrušení nebo obtíže při pobytech se soubornými službami. S tímto vědomím EU vydává právní předpisy na ochranu práv cestujících v jednotlivých druzích dopravy:

  • nařízení (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů; v březnu 2013 Evropská komise navrhla revizi tohoto nařízení (COM(2013) 130 final) s cílem ujasnit nejasnosti, zavést nová práva (týkající se například změny času), posílit dohled nad leteckými dopravci a vyvážit finanční zátěž,
  • nařízení (ES) č. 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě,
  • nařízení (ES) č. 181/2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě,
  • nařízení (ES) č. 1177/2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách.

Byla též vypracována zvláštní ustanovení za účelem zajistit, aby cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace byla poskytnuta nezbytná zařízení a nebyla jim nespravedlivě odmítnuta přeprava.

V prosinci 2011 přijala Evropská komise sdělení „Evropská vize pro cestující: sdělení o právech cestujících ve všech druzích dopravy“ (KOM(2011) 898 v konečném znění). To uznalo práci odvedenou na zavedení opatření na ochranu cestujících pro všechny druhy dopravy, ale poznamenává, že úplný soubor práv není zcela proveden. Sdělení si klade za cíl konsolidovat dosavadní práci a přejít k jednotnějšímu, účinnějšímu a harmonizovanějšímu uplatňování práv souběžně s lepším pochopením mezi cestujícími.

V březnu 2011 přijala Evropská komise bílou knihu „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (KOM(2011) 144 v konečném znění). Tato komplexní strategie obsahuje plán 40 konkrétních iniciativ pro vybudování konkurenceschopného dopravního systému, jehož cílem je zvýšit mobilitu, odstranit hlavní překážky v klíčových oblastech a posílit růst a zaměstnanost během desetiletého období.

Další podrobnosti o návrzích Evropské komise pro iniciativy dopravní politiky jsou uvedeny v úvodním článku o dopravě v EU (v angličtině).

Přímý přístup
Další články
Tabulky
Databáze
Tematické sekce
Publikace
Metodika
Právní předpisy
Vizualizace
Externí odkazy





Transport, volume and modal split (t_tran_hv)
Volume of passenger transport relative to GDP (tsdtr240)
Modal split of passenger transport (tsdtr210)
Railway transport (t_rail)
Rail transport of passengers (ttr00015)
Air transport (t_avia)
Air transport of passengers (ttr00012)
Multimodal data (tran)
Transport, volume and modal split (tran_hv)
Volume of passenger transport relative to GDP (tran_hv_pstra)
Modal split of passenger transport (tran_hv_psmod)
Railway transport (rail)
Railway transport measurement - passengers (rail_pa)
Road transport (road)
Road transport measurement - passengers (road_pa)
Maritime transport (mar)
Maritime transport - passengers - detailed annual and quarterly results (mar_pa)
Air transport (avia)
Air transport measurement - passengers (avia_pa)

Referenční příručky

Metodické poznámky

Soubory metadat ESMS