Statistics Explained

Statistiky příjmové chudoby

Revision as of 14:47, 25 October 2019 by Piirtju (talk | contribs)


Extrakce údajů z databáze: květen 2018.

Plánovaná aktualizace článku: leden 2020.

Anglická verze je aktuálnější.

Zaujalo nás

Míra ohrožení chudobou (po sociálních transferech) zůstala v EU v roce 2016 beze změny a dosahovala 17,3 %.

V roce 2016 dostaly sociální transfery 8,6 % obyvatel EU nad hranici chudoby.

V roce 2016 mělo 20 % obyvatel s nejvyššími disponibilními příjmy v EU 5,2krát vyšší příjmy než dolních 20 %.

[[File:Income_poverty_statistics-interactive_YB2018.xlsx]]

At-risk-of-poverty rate, 2016

  • IS: provisional.
  • TR: 2015.
  • Source: Eurostat (online data code: ilc_li01)

Tento článek přináší analýzu nejnovějších statistik o příjmové chudobě a příjmové nerovnosti v Evropské unii (EU). Srovnání životní úrovně mezi zeměmi často vychází z hrubého domácího produktu (HDP) na 1 obyvatele, což v peněžním vyjádření ukazuje, jak bohatá je určitá země ve srovnání s jinou zemí. Tento hlavní ukazatel však vypovídá velmi málo o rozdělení příjmů v rámci jedné země a rovněž neposkytuje informace ohledně nepeněžních faktorů, které mohou hrát významnou roli při určování kvality života obyvatelstva. Na jedné straně může nerovnost příjmového rozdělení podněcovat lidi k tomu, aby zlepšili svou situaci prací, inovacemi nebo získáním nových dovedností. Na druhé straně bývá taková příjmová nerovnost často spojována s trestnou činností, chudobou a sociálním vyloučením.

Celý článek

Míra a hranice ohrožení chudobou

Míra ohrožení chudobou (po sociálních transferech) v EU-28 byla v letech 2010 až 2013 téměř stabilní, zvýšila se z 16,5 % na 16,7 %. V letech 2013 až 2014 se míra ohrožení chudobou zvýšila o 0,5 procentního bodu, v roce 2015 se pak mírně zvýšila (o 0,1 bodu) a dosáhla 17,3 % a na této úrovni zůstala i v roce 2016.

Tato míra za EU-28, vypočítaná jako vážený průměr národních výsledků, skrývá značné variace mezi členskými státy EU (viz obrázek 1). V osmi členských státech, jmenovitě v Rumunsku (25,3 %), Bulharsku (22,9 %), Španělsku (22,3 %), Litvě (21,9 %), Lotyšsku (21,8 %), Estonsku (21,7 %), Řecku (21,2 %) a Itálii (20,6 %), byla nejméně jedna pětina populace považována za ohroženou chudobou; stejně tak tomu bylo v Srbsku (25,5 %), Turecku (22,5 %, údaje za rok 2015) a v Bývalé jugoslávské republice Makedonii (21,9 %). Mezi členskými státy byly nejnižší podíly osob ohrožených chudobou pozorovány v České republice (9,7 %), Finsku (11,6 %) a Dánsku (11,9 %) a relativně nízký podíl obyvatel ohrožených chudobou vykázal také Island (8,8 %).

Obrázek 1: Míra a hranice ohrožení chudobou, 2016
Zdroj: Eurostat (ilc_li01) a (ilc_li02)


Hranice ohrožení chudobou (též viz obrázek 1) je stanovena na úrovni 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu. Pro prostorová srovnání se často vyjadřuje ve standardech kupní síly (PPS), aby se zohlednily rozdíly mezi životními náklady v jednotlivých zemích. Tato hranice se v roce 2016 mezi členskými státy EU značně lišila, pohybovala se od 2,9 tisíce PPS v Rumunsku do 13,5 tisíce PPS v Rakousku, přičemž hranice v Lucembursku (16,8 tisíce PPS) toto rozpětí přesahovala; hranice chudoby byla rovněž relativně nízká v Bývalé jugoslávské republice Makedonii (2,9 tisíce PPS), Srbsku (3,2 tisíce PPS) a Turecku (3,4 tisíce PPS, údaje za rok 2015) a relativně vysoká ve Švýcarsku (16,3 tisíce PPS) a v Norsku (17,2 tisíce PPS).

Různé skupiny ve společnosti jsou více či méně vystaveny riziku příjmové chudoby. V roce 2016 byly v EU-28 v míře ohrožení chudobou (po sociálních transferech) relativně malé rozdíly mezi muži a ženami, podle posledních údajů činila tato míra u mužů 16,6 % oproti poněkud vyšší míře u žen (17,9 %) (viz obrázek 2). Největší rozdíly mezi muži a ženami byly v roce 2016 pozorovány v pobaltských členských státech (o 2,7–4,8 bodu vyšší u žen), ve Slovinsku (2,7 bodu) a v Německu (2,6 bodu). Bulharsko, Česká republika, Kypr, Švédsko a Belgie také vykázaly míry ohrožení chudobou u žen, které byly o 2,0 či více bodů vyšší než u mužů, a stejně tak tomu bylo v případě Norska. Naproti tomu byla v pěti členských státech EU, jmenovitě v Dánsku, na Maltě, v Nizozemsku, Finsku a Španělsku, míra ohrožení chudobou u mužů o něco vyšší než u žen, a stejně tak tomu bylo v Bývalé jugoslávské republice Makedonii a Srbsku.

Obrázek 2: Míra ohrožení chudobou po sociálních transferech, 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (ilc_li02)


Rozdíly v míře ohrožení chudobou byly větší při členění populace podle ekonomické aktivity (viz tabulka 1). Zvláště zranitelnou skupinou jsou nezaměstnaní: v roce 2016 byla téměř polovina (48,6 %) všech nezaměstnaných v EU-28 ohrožena chudobou, přičemž zdaleka nejvyšší míru vykazovalo Německo (70,5 %). Sedm dalších členských států EU (tři pobaltské členské státy, Bulharsko, Česká republika, Švédsko a Rumunsko) vykázaly, že v roce 2016 byla ohrožena chudobou nejméně polovina nezaměstnaných.

Tabulka 1: Míra ohrožení chudobou po sociálních transferech podle převažující ekonomické aktivity, 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (ilc_li04)

V roce 2016 byl ohrožen chudobou přibližně každý sedmý důchodce (13,8 %) v EU-28. Míra alespoň dvakrát vyšší než průměr EU-28 byla zaznamenána ve všech třech pobaltských členských státech: v Litvě (30,6 %), Lotyšsku (41,9 %) a Estonsku (45,0 %).

U osob, které byly zaměstnané, byla mnohem nižší pravděpodobnost ohrožení chudobou (v roce 2016 v průměru 9,6 % napříč celou EU-28). Relativně vysoký podíl zaměstnaných osob ohrožených chudobou mělo Rumunsko (18,9 %) a o něco nižší Řecko (14,1 %) a Španělsko (13,1 %). Lucembursko, Itálie, Bulharsko, Portugalsko a Polsko také vykázaly, že ohrožena chudobou byla v roce 2016 více než 1 z 10 osob tvořících jejich pracovní sílu.

Míra ohrožení chudobou není rovnoměrně rozdělena mezi domácnostmi s různým složením členů, dospělých a závislých dětí. V případě domácností bez závislých dětí (viz obrázek 3) byly nejpravděpodobněji ohroženy chudobou samostatně žijící osoby. V této situaci se nacházelo v roce 2016 celkem 25,6 % domácností jednotlivců. Naproti tomu byla míra ohrožení chudobou u domácností se dvěma či více dospělými méně než poloviční a činila 11,5 %. V případě domácností se dvěma dospělými, z nichž alespoň jeden byl ve věku 65 let a více, byla míra ohrožení chudobou o něco nižší (11,0 %).

Obrázek 3: Míra ohrožení chudobou podle typu domácnosti, domácnosti bez závislých dětí, 2016
(% stanovené populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_li03)


Většina členských států EU vykázala podobný trend: nejvyšší míru ohrožení chudobou měly v případě domácností bez závislých dětí domácnosti jednotlivců, a to ve všech členských státech s výjimkou Malty, kde měly vyšší míru ohrožení chudobou domácnosti se dvěma dospělými, z nichž alespoň jeden byl ve věku 65 let a více. Podobná situace jako na Maltě byla pozorována i v Bývalé jugoslávské republice Makedonii s tím rozdílem, že ze tří analyzovaných typů vykázaly nejnižší míru domácnosti jednotlivců. V těsné většině členských států (15 z 28) byla míra ohrožení chudobou u domácností se dvěma dospělými, z nichž alespoň jeden byl ve věku 65 let a více, nižší než u širší kategorie všech domácností se dvěma či více dospělými, zejména v Řecku, kde tento rozdíl činil 7,5 bodu. Druhým extrémem byla Malta, kde míra ohrožení chudobou u domácností se dvěma dospělými, z nichž alespoň jeden byl ve věku 65 let a více, byla o 13,2 bodu vyšší než u všech domácností se dvěma či více dospělými, a velký rozdíl byl také zjištěn ve Švýcarsku (9,0 bodu).

Pokud jde o domácnosti se závislými dětmi (viz obrázek 4), byla nejvyšší míra ohrožení chudobou v EU-28 zaznamenána u jednotlivců se závislými dětmi; činila více než jednu třetinu (34,0 %). U domácností se dvěma dospělými byla míra ohrožení chudobou u těch, které měly pouze jedno závislé dítě (13,6 %), o něco více než poloviční ve srovnání s domácnostmi se třemi či více závislými dětmi (26,9 %). Ze tří typů domácností zobrazených na obrázku 4 byla podle všech členských států EU s výjimkou Slovinska nejnižší pravděpodobnost ohrožení chudobou u domácností složených ze dvou dospělých a jednoho dítěte. Ve Slovinsku bylo nejnižší riziko chudoby zaznamenáno u domácností se dvěma dospělými a třemi či více závislými dětmi. Většina členských států EU také vykázala, že míra ohrožení chudobou byla nejvyšší u jednotlivců se závislými dětmi, i když se vyskytla řada výjimek, kdy byla tato míra vyšší u domácností složených ze dvou dospělých se třemi či více dětmi: zejména v případě Bulharska a Rumunska a v menší míře v případě Portugalska, Itálie, Slovenska, Španělska a Řecka. Tato situace nastala také ve všech třech kandidátských zemích, u nichž jsou údaje k dispozici.

Obrázek 4: Míra ohrožení chudobou podle typu domácnosti, domácnosti se závislými dětmi, 2016
(% stanovené populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_li03)


Opatření v oblasti sociální ochrany mohou sloužit jako prostředek ke snižování chudoby a sociálního vyloučení. Toho lze dosáhnout například přidělováním dávek. Jedním ze způsobů, jak vyhodnotit úspěšnost opatření v oblasti sociální ochrany, je porovnání ukazatelů ohrožení chudobou před sociálními transfery a po nich (viz obrázek 5). V roce 2016 snížily sociální transfery míru ohrožení chudobou u obyvatelstva EU-28 z 25,9 % před transfery na 17,3 % po transferech, čímž se téměř 8,6 % populace dostalo nad hranici chudoby; bez sociálních transferů by byly tyto osoby ohroženy chudobou. Srovnáme-li míry ohrožení chudobou před transfery a po nich, pak byl relativní dopad sociálních dávek nízký (dostaly nad hranici chudoby maximálně 6,0 % osob) v Řecku, Rumunsku, Bulharsku, Polsku, Itálii, na Slovensku, v Portugalsku, Litvě a Lotyšsku a rovněž v Turecku (údaje za rok 2015) a v Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Pokud jde o dopad v relativním vyjádření, dostala se nad hranici chudoby v důsledku sociálních transferů nejméně polovina všech osob ohrožených chudobou ve Finsku, v Irsku a Dánsku; stejně tak tomu bylo i v případě Islandu a Norska.

Obrázek 5: Míra ohrožení chudobou před a po sociálních transferech, 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (ilc_li02) a (ilc_li10)

Příjmová nerovnost

Vlády, tvůrci politik a společnost obecně nemohou bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení, aniž by analyzovali nerovnosti ve společnosti, ať už jsou ekonomické nebo sociální povahy. Údaje o ekonomické nerovnosti jsou zejména důležité pro odhad relativní chudoby, jelikož rozdělení ekonomických zdrojů může mít přímý vliv na rozsah a hloubku chudoby.

V roce 2016 existovala značná nerovnost příjmového rozdělení: populací vážený průměr národních hodnot každého jednotlivého členského státu EU (viz obrázek 6) ukazuje, že horních 20 % obyvatel (s nejvyššími ekvivalizovanými disponibilními příjmy) mělo 5,2krát vyšší příjmy než dolních 20 % (s nejnižšími ekvivalizovanými disponibilními příjmy). Tento koeficient se v jednotlivých členských státech EU značně lišil, pohyboval se od 3,5 v České republice a 3,6 ve Slovinsku, na Slovensku a ve Finsku do více než 6,0 v Lotyšsku, Itálii, Španělsku, Řecku a více než 7,0 v Litvě a Rumunsku, a vůbec nejvyšší pak byl v Bulharsku (7,9). Z nečlenských zemí uvedených na obrázku 6 vykázaly obzvláště nízké koeficienty příjmové nerovnosti také Island (3,3) a Norsko (3,7), zatímco v Turecku (8,6, údaje za rok 2015) a Srbsku (9,7) byl tento koeficient vyšší než v jakémkoli členském státě EU.

Obrázek 6: Nerovnost příjmového rozdělení, 2016
(koeficient příjmové nerovnosti)
Zdroj: Eurostat (ilc_di11)


Nerovnost pociťovaná mnoha různými skupinami ve společnosti je předmětem zájmu politik. Jednou ze skupin hodných zvláštního zřetele je skupina starších osob, což částečně odráží rostoucí podíl obyvatel EU ve věku 65 let a více. Při řešení chudoby starších osob mohou sehrát důležitou roli penzijní systémy. V tomto ohledu je zajímavé srovnání příjmů starších osob se zbytkem populace.

V EU-28 jako celku se v roce 2016 medián příjmů osob ve věku 65 a více let rovnal 93 % mediánu příjmů obyvatel ve věku do 65 let (viz obrázek 7). V šesti členských státech EU (Lucembursko, Řecko, Francie, Španělsko, Itálie a Maďarsko) byl medián příjmů starších osob stejný nebo vyšší než medián příjmů osob do 65 let věku, stejně tak tomu bylo i v případě Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Srbska a Turecka (údaje za rok 2015). V Rakousku, Polsku, Rumunsku, Portugalsku a na Slovensku dosahoval medián příjmů starších osob alespoň 90 % mediánu zaznamenaného u osob do 65 let věku a stejně tak tomu bylo i na Islandu a v Norsku. Medián příjmů nižší než 80 % byl zaznamenán v České republice, na Kypru, ve Švédsku, v Belgii, Dánsku, na Maltě, v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Relativně nízké poměry mohou do značné míry odrážet nároky na důchod.

Obrázek 7: Vzájemný poměr příjmů – medián, 2016
(poměr mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu osob ve věku 65 a více let k mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu osob mladších 65 let)
Zdroj: Eurostat (ilc_pnp2)


Hloubku chudoby, jež slouží k vyčíslení toho, do jaké míry jsou chudé osoby chudé, lze měřit relativním propadem příjmů. Medián příjmů osob ohrožených chudobou byl v EU-28 v roce 2016 v průměru 25,0 % pod hranicí chudoby (viz obrázek 8), která je stanovena na úrovni 60 % národního mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu všech osob. Z členských států EU byl největší relativní propad příjmů v Rumunsku (36,2 %). Propad vyšší než 25,0 % vykázaly také Řecko, Itálie, Španělsko, Bulharsko, Chorvatsko, Litva, Portugalsko a Slovensko. Ještě vyšší propad byl zaznamenán v Srbsku (38,1 %) a rovněž relativně vysoký byl v Bývalé jugoslávské republice Makedonii (32,9 %) a Turecku (27,8 %, údaje za rok 2015). Nejnižší propad příjmů byl v členských státech zjištěn ve Finsku (13,9 %) a na Maltě (15,9 %).

Obrázek 8: Relativní propad příjmů, 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (ilc_li11)

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Zdroje údajů

Tvorba statistik příjmů a životních podmínek EU (EU-SILC) byla zahájena v roce 2003 na základě gentlemanské dohody mezi Eurostatem, šesti členskými státy EU (Rakousko, Belgie, Dánsko, Řecko, Irsko, Lucembursko) a Norskem. Šetření EU-SILC bylo zavedeno s cílem poskytovat podkladové údaje pro ukazatele týkající se příjmů a životních podmínek – právním základem pro shromažďování údajů je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003.

Shromažďování těchto statistik bylo formálně zahájeno v roce 2004 v 15 členských státech a v roce 2005 bylo rozšířeno i na všechny zbývající členské státy EU-25 spolu s Islandem a Norskem. Bulharsko a Turecko zahájily šetření EU-SILC v roce 2006, Rumunsko v roce 2007, Švýcarsko v roce 2008. Chorvatsko zavedlo šetření v roce 2010 (údaje Chorvatska za rok 2009 vycházejí z jiného zdroje údajů – jmenovitě z šetření rodinných účtů (HBS)). Údaje za Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii jsou dostupné od roku 2010 a za Srbsko od roku 2013. EU-SILC zahrnuje jak průřezový rozměr, tak i panelový rozměr.

Disponibilní příjem domácnosti se stanoví sečtením všech peněžních příjmů získaných z jakéhokoli zdroje každým ze členů domácnosti (včetně příjmů z práce, investic a sociálních dávek) – a příjmů získaných na úrovni domácnosti – a odečtením zaplacených daní a příspěvků na sociální zabezpečení. S cílem zohlednit velikost domácnosti a její složení se tento součet dělí počtem „ekvivalentních dospělých“ použitím standardní stupnice (ekvivalence), tzv. „modifikované stupnice OECD“, která přiřazuje první dospělé osobě v domácnosti váhu 1,0, dalším členům domácnosti starším 14 let váhu 0,5 a členům domácnosti do 14 let váhu 0,3. Výsledná hodnota se nazývá ekvivalizovaný disponibilní příjem a přiřazuje se každému členu domácnosti. Pro účely ukazatelů chudoby se ekvivalizovaný disponibilní příjem vypočítává z celkového disponibilního příjmu každé domácnosti vyděleného ekvivalizovanou velikostí domácnosti; v důsledku toho se má za to, že každá osoba v domácnosti má stejný ekvivalizovaný příjem.

Sledovaným obdobím je pro příjmy pevně stanovené dvanáctiměsíční období (např. předchozí kalendářní nebo daňový rok) u všech zemí kromě Spojeného království, kde je sledovaným obdobím pro příjmy běžný rok šetření, a Irska, kde je šetření průběžné a příjem se zjišťuje za období 12 měsíců před šetřením.

Míra ohrožení chudobou se vymezuje jako podíl osob s ekvivalizovaným disponibilním příjmem, který je pod hranicí ohrožení chudobou (vyjádřenou ve standardu kupní síly – PPS) stanovenou na úrovni 60 % národního mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu. V souladu s rozhodnutím Evropské rady se míra ohrožení chudobou měří vztažená k situaci v jednotlivých členských státech EU a neuplatňuje se společná prahová hodnota. Míra ohrožení chudobou může být vyjádřena před sociálními transfery nebo po nich, přičemž rozdíl měří hypotetický dopad národních sociálních transferů na snížení rizika chudoby. Starobní a pozůstalostní důchody se počítají jako příjem před transfery a ne jako sociální transfery. Jsou dostupné různé analýzy tohoto ukazatele, například podle věku, pohlaví, ekonomické aktivity, typů domácností či úrovně vzdělání. Je třeba poznamenat, že uvedený ukazatel neměří bohatství, ale že je relativním měřítkem nízkého běžného příjmu (ve srovnání s ostatními obyvateli v téže zemi), což nemusí nutně znamenat nízkou životní úroveň. Údaje za EU-28 a eurozónu jsou populací váženými průměry údajů za členské státy.

Kontext

Na zasedání Evropské rady v Laekenu v prosinci 2001 hlavy států a předsedové vlád schválili první sadu společných statistických ukazatelů sociálního vyloučení a chudoby, jež jsou neustále zdokonalovány podskupinou pro ukazatele (ISG) Výboru pro sociální ochranu (SPC). Tyto ukazatele jsou základním prvkem otevřené metody koordinace pro monitorování pokroku dosaženého členskými státy EU při zmírňování chudoby a sociálního vyloučení.

Šetření EU-SILC je referenčním zdrojem statistik EU v oblasti příjmů a životních podmínek, a zejména ukazatelů týkajících se sociálního začleňování. V souvislosti se strategií Evropa 2020 (v angličtině) přijala Evropská rada v červnu 2010 hlavní cíl pro sociální začleňování – konkrétně, že do roku 2020 by mělo být alespoň o 20 milionů méně osob v EU ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, než tomu bylo v roce 2008. EU-SILC je zdrojem používaným pro monitorování pokroku při dosahování tohoto hlavního cíle, který se měří na základě ukazatele, jenž kombinuje míru ohrožení chudobou, míru silné materiální deprivace a podíl osob žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou – další informace viz článek o osobách ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením (v angličtině).

Přímý přístup

Další články
Tabulky
Databáze
Tematické sekce
Publikace
Metodika
Vizualizace




Statistické publikace

Tiskové zprávy

Statistics in focus

Income distribution and monetary poverty (ilc_ip)
Monetary poverty (ilc_li)
Monetary poverty for elderly people (ilc_pn)
In-work poverty (ilc_iw)
Distribution of income (ilc_di)


Retrieved from "https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Archive:Income_poverty_statistics/cs&oldid=456670"