Statistics Explained

Statistika příjmového rozdělení

Revision as of 07:56, 7 August 2013 by EXT-S-Allen (talk | contribs)
Údaje z října 2012. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Anglická verze je aktuálnější.
Obrázek 1: Míra a hranice ohrožení chudobou, 2010 - Zdroj: Eurostat (ilc_li01) a (ilc_li02)
Tabulka 1: Míra ohrožení chudobou po sociálních transferech, 2008–2010
(%) - Zdroj: Eurostat (ilc_li02)
Tabulka 2: Míra ohrožení chudobou po sociálních transferech podle převažující ekonomické aktivity, 2010 (1)
(%) - Zdroj: Eurostat (ilc_li04)
Obrázek 2: Míra ohrožení chudobou před sociálními transfery a po sociálních transferech, 2010 (1)
(%) - Zdroj: Eurostat (ilc_li02) a (ilc_li10)
Obrázek 3: Nerovnost příjmového rozdělení, 2010
(koeficient příjmové nerovnosti) – Zdroj: Eurostat (ilc_di11)
Obrázek 4: Vzájemný poměr příjmů – medián, 2010
(poměr mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu osob starších 65 let k mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu osob mladších 65 let) – Zdroj: Eurostat (ilc_pnp2)
Obrázek 5: Relativní propad příjmů, 2010
(%) - Zdroj: Eurostat (ilc_li11)

Tento článek přináší analýzu nejnovějších statistik o příjmové chudobě a příjmové nerovnosti v Evropské unii (EU). Srovnání životní úrovně mezi zeměmi často vychází z hrubého domácího produktu (HDP) na 1 obyvatele, což v peněžním vyjádření ukazuje, jak bohatá je určitá země ve srovnání s jinou zemí. Tento hlavní ukazatel však vypovídá velmi málo o rozdělení příjmů v rámci jedné země a rovněž neposkytuje informace ohledně nepeněžních faktorů, které mohou hrát významnou roli při určování kvality života konkrétní populace. Na jedné straně může nerovnost příjmového rozdělení podněcovat lidi k tomu, aby zlepšili svou situaci prací, inovacemi nebo získáním nových dovedností. Na druhé straně bývá taková příjmová nerovnost často spojována s trestnou činností, chudobou a sociálním vyloučením.

Hlavní statistické výsledky

Míra a hranice ohrožení chudobou

V roce 2010 bylo 16,4 % obyvatelstva EU-27 považováno za ohrožené chudobou po sociálních transferech (viz obrázek 1). Tento podíl, vypočítaný jako vážený průměr národních výsledků, skrývá značné variace mezi členskými státy EU. V šesti zemích, jmenovitě v Lotyšsku (21,3 %), Rumunsku (21,1 %), Bulharsku (20,7 %), Španělsku (20,7 %), Litvě (20,2 %) a Řecku (20,1 %), byla více než jedna pětina populace považována za ohroženou chudobou. Nejnižší podíly osob ohrožených chudobou byly pozorovány v Nizozemsku (10,3 %) a České republice (9,0 %). Norsko (11,2 %) a Island (9,8 %) také vykazovaly relativně nízké podíly svých obyvatel ohrožených chudobou.

Hranice ohrožení chudobou (též viz obrázek 1) je stanovena na úrovni 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu. Často se vyjadřuje ve standardu kupní síly (PPS), aby se zohlednily rozdíly mezi životními náklady v jednotlivých zemích. Tato hranice se v roce 2010 mezi členskými státy značně lišila, pohybovala se od 2 122 PPS v Rumunsku a 3 528 PPS v Bulharsku po úroveň mezi 11 000 PPS a 12 000 PPS v Nizozemsku, na Kypru a v Rakousku, nejvyšší úroveň pak vykazovalo Lucembursko s 16 049 PPS; hranice chudoby byla rovněž relativně vysoká v Norsku a Švýcarsku (v každé z těchto zemí přesahovala 13 000 PPS).

Obecně se dá říci, že míra ohrožení chudobou (po sociálních transferech) vykazuje meziročně relativní stabilitu (viz tabulka 1). V letech 2009 až 2010 byly jedinou výjimkou z tohoto pravidla Lotyšsko (se snížením o 4,4 procentního bodu z 25,7 % v roce 2009 na 21,3 % v roce 2010) a Estonsko (se snížením o 3,9 procentního bodu z 19,7 % v roce 2009 na 15,8 % v roce 2010). Míra ohrožení chudobou po sociálních transferech se v letech 2009 až 2010 zvýšila alespoň o jeden procentní bod na Slovensku, v Irsku, Španělsku a Slovinsku. Chorvatsko mělo větší přírůstek (2,6 procentního bodu), což však mohlo být důsledkem změny zdroje údajů v roce 2010.

Různé skupiny ve společnosti jsou více či méně vystaveny riziku příjmové chudoby. V roce 2010 byl rozdíl v míře ohrožení chudobou (po sociálních transferech) mezi muži a ženami v EU-27 relativně malý (15,6 % oproti 17,0 %). Největší rozdíl (3,3 procentního bodu) byl zaznamenán v Bulharsku (19,0 % u mužů a 22,3 % u žen). Švédsko, Kypr, Rakousko, Slovinsko a Itálie vykázaly v roce 2010 míru ohrožení chudobou u žen alespoň o 2,5 procentního bodu vyšší než u mužů. Naopak ve čtyřech členských státech EU byla míra ohrožení chudobou mírně vyšší u mužů než u žen, jmenovitě v Litvě, Lotyšsku, Maďarsku a Lucembursku.

Rozdíly v míře chudoby byly patrnější při členění populace podle ekonomické aktivity (viz tabulka 2). Zvláště zranitelnou skupinou jsou nezaměstnaní: v roce 2010 byla téměř polovina (45,0 %) nezaměstnaných v EU-27 ohrožena chudobou, přičemž nejvyšší míru vykazovalo Německo (70,3 %) a Litva (55,6 %) a čtyři další členské státy (Bulharsko, Lotyšsko, Spojené království a Estonsko) vykazovaly v roce 2010 o něco méně než polovinu nezaměstnaných ohrožených chudobou. V roce 2010 byl každý sedmý důchodce v EU-27 (13,9 %) ohrožen chudobou; tato míra byla mnohem vyšší na Kypru (41,1 %) a v Bulharsku (30,0 %). Pravděpodobnost ohrožení chudobou byla mnohem nižší u zaměstnaných osob (v průměru 8,4 % v celé EU-27), relativně vysoký podíl zaměstnaných osob ohrožených chudobou však byl v Rumunsku (17,2 %) a Řecku (13,8 %), zatímco jak Španělsko, tak Litva, Polsko a Lucembursko vykázaly, že více než jedna z deseti zaměstnaných osob byla v roce 2010 ohrožena chudobou.

Opatření v oblasti sociální ochrany mohou sloužit jako prostředek ke snižování chudoby a sociálního vyloučení. Toho lze dosáhnout například přidělováním dávek. Jedním ze způsobů, jak vyhodnotit úspěšnost opatření v oblasti sociální ochrany, je porovnání ukazatelů ohrožení chudobou před sociálními transfery a po nich (viz obrázek 2). V roce 2010 sociální transfery snížily míru ohrožení chudobou u obyvatelstva EU-27 z 25,9 % před transfery na 16,4 % po transferech, čímž se téměř 37 % osob, které by jinak byly ohroženy chudobou, dostalo nad hranici chudoby. V relativním vyjádření byl dopad sociálních dávek nejnižší v Řecku, Itálii, Rumunsku a Bulharsku. Naopak, nejméně polovina všech osob, které byly ohroženy chudobou v Irsku, Maďarsku, Dánsku, Švédsku, Finsku, Nizozemsku, České republice a Lucembursku se v důsledku sociálních transferů dostala nad hranici chudoby; stejně tak tomu bylo i v případě Norska a Islandu.

Příjmová nerovnost

Vlády, tvůrci politik a společnost obecně nemohou bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení, aniž by analyzovali nerovnosti ve společnosti, ať už jsou ekonomické nebo sociální povahy. Údaje o ekonomické nerovnosti jsou zejména důležité pro odhad relativní chudoby, jelikož rozdělení ekonomických zdrojů může mít přímý vliv na rozsah a hloubku chudoby (viz obrázek 3). V roce 2010 byla mezi obyvatelstvem EU-27 značná nerovnost příjmového rozdělení: 20 % obyvatel s nejvyššími ekvivalizovanými disponibilními příjmy mělo 5krát vyšší příjmy než 20 % obyvatel s nejnižšími ekvivalizovanými disponibilními příjmy. Tento koeficient se v jednotlivých členských státech značně lišil, pohyboval se od 3,4 ve Slovinsku a Maďarsku a 3,5 ve Švédsku a České republice do 5,9 v Bulharsku, 6,0 v Rumunsku, 6,9 v Lotyšsku a Španělsku a vůbec nejvyšší byl v Litvě (7,3).

Nerovnost pociťovaná mnoha různými skupinami ve společnosti je předmětem zájmu politik. Jednou ze skupin hodných zvláštního zřetele je skupina starších osob, což částečně odráží rostoucí podíl obyvatel EU ve věku nad 65 let. Při řešení chudoby starších osob mohou sehrát důležitou roli penzijní systémy. V tomto ohledu je zajímavé srovnání příjmů starších osob se zbytkem populace. V EU-27 jako celku se v roce 2010 medián příjmů osob ve věku 65 a více let rovnal 88 % mediánu příjmů obyvatel ve věku do 65 let (viz obrázek 4). Maďarsko a Lucembursko byly jedinými členskými státy, ve kterých byly příjmy starších osob vyšší než příjmy osob do 65 let. Ve Francii, Rumunsku, Polsku, Itálii, Litvě a Rakousku dosahoval medián příjmů starších osob více než 90 % mediánu zaznamenaného u osob do 65 let; stejně tak tomu bylo i v případě Islandu. Naopak na Kypru dosahoval medián příjmů starších osob necelých 65 % mediánu zaznamenaného u osob do 65 let, podíly v Dánsku, Estonsku, Bulharsku, Belgii, Lotyšsku, Finsku a Švédsku se pohybovaly mezi 70 % a 80 %; tyto relativně nízké podíly mohou do značné míry odrážet nároky na důchod.

Hloubku chudoby, jež slouží k vyčíslení toho, do jaké míry jsou chudé osoby chudé, lze měřit relativním propadem příjmů. Medián příjmů osob ohrožených chudobou v EU-27 byl v roce 2010 v průměru 23,2 % pod hodnotou 60 % hranice chudoby. Ze zemí zobrazených na obrázku 5 byl relativní propad příjmů největší v Litvě (32,6 %), Španělsku a Rumunsku (v obou zemích 30,6 %), Bulharsku (29,6 %) a Lotyšsku (29,4 %); relativně velký propad (28,6 %) vykázalo rovněž Chorvatsko. Nejmenší propad byl v členských státech EU zjištěn ve Finsku (13,8 %), dále pak v Irsku (15,2 %), Nizozemsku (16,2 %) a Maďarsku (16,5 %).

Zdroje a dostupnost údajů

Tvorba statistik příjmů a životních podmínek EU (EU-SILC) byla zahájen v roce 2003 na základě gentlemanské dohody mezi Eurostatem, šesti členskými státy EU (Rakousko, Belgie, Dánsko, Řecko, Irsko, Lucembursko) a Norskem. Šetření EU-SILC bylo zavedeno s cílem poskytovat podkladové údaje pro ukazatele týkající se příjmů a životních podmínek – právním základem pro shromažďování údajů je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003. Shromažďování těchto statistik bylo formálně zahájeno v roce 2004 v 15 zemích a v roce 2005 bylo rozšířeno i na všechny zbývající členské státy EU-25 spolu s Islandem a Norskem. Bulharsko a Turecko zahájily šetření EU-SILC v roce 2006, Rumunsko v roce 2007, Švýcarsko v roce 2008. Chorvatsko zavedlo šetření v roce 2010 (údaje Chorvatska za rok 2008 a 2009 vycházejí z jiného zdroje údajů – jmenovitě z šetření rodinných účtů (HBS)). EU-SILC zahrnuje jak průřezový rozměr, tak i panelový rozměr.

Disponibilní příjem domácnost se stanoví sečtením všech peněžních příjmů získaných z jakéhokoli zdroje každým ze členů domácnosti (včetně příjmů z práce, investic a sociálních dávek) – a příjmů získaných na úrovni domácnosti – a odečtením zaplacených daní a příspěvků na sociální zabezpečení. S cílem zohlednit velikost domácnosti a její složení se tento součet dělí počtem „ekvivalentních dospělých“ použitím standardní stupnice (ekvivalence), tzv. „modifikované stupnice OECD“, která přiřazuje první dospělé osobě v domácnosti váhu 1, dalším členům domácnosti starším 14 let váhu 0,5 a členům domácnosti do 14 let váhu 0,3. Výsledná hodnota se nazývá ekvivalizovaný disponibilní příjem a přiřazuje se každému členu domácnosti. Pro účely ukazatelů chudoby se ekvivalizovaný disponibilní příjem vypočítává z celkového disponibilního příjmu každé domácnosti vyděleného ekvivalizovanou velikostí domácnosti; v důsledku toho se má za to, že každá osoba v domácnosti má stejný ekvivalizovaný příjem.

Sledovaným obdobím je pro příjmy pevně stanovené dvanáctiměsíční období (např. předchozí kalendářní nebo daňový rok) u všech zemí kromě Spojeného království, kde je sledovaným obdobím pro příjmy běžný rok šetření, a Irska, kde je šetření průběžné a příjem se zjišťuje za období 12 měsíců před šetřením).

Míra ohrožení chudobou se vymezuje jako podíl osob s ekvivalizovaným disponibilním příjmem, který je pod hranicí ohrožení chudobou (vyjádřenou ve standardu kupní síly – PPS) stanovenou na úrovni 60 % národního mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu. V souladu s rozhodnutím Evropské rady se míra ohrožení chudobou měří vztažená k situaci v jednotlivých členských státech EU a neuplatňuje se společná prahová hodnota. Míra ohrožení chudobou může být vyjádřena před sociálními transfery nebo po nich, přičemž rozdíl měří hypotetický dopad národních sociálních transferů na snížení rizika chudoby. Starobní a pozůstalostní důchody se počítají jako příjem před transfery a ne jako sociální transfery. Jsou dostupné různé analýzy tohoto ukazatele, například podle věku, pohlaví, ekonomické aktivity, typů domácností či úrovně vzdělání. Je třeba poznamenat, že uvedený ukazatel neměří bohatství, ale že je relativním měřítkem nízkého běžného příjmu (ve srovnání s ostatními obyvateli v téže zemi), což nemusí nutně znamenat nízkou životní úroveň. Souhrn za EU-27 je populací vážený průměr jednotlivých národních údajů.

Kontext

Na zasedání Evropské rady v Laekenu v prosinci 2001 hlavy států a předsedové vlád schválili první sadu společných statistických ukazatelů sociálního vyloučení a chudoby, jež jsou neustále zdokonalovány podskupinou pro ukazatele (ISG) Výboru pro sociální ochranu (SPC). Tyto ukazatele jsou základním prvkem otevřené metody koordinace pro monitorování pokroku dosaženého členskými státy EU při zmírňování chudoby a sociálního vyloučení.

Šetření EU-SILC je referenčním zdrojem statistik EU v oblasti příjmů a životních podmínek, a zejména ukazatelů týkajících se sociálního začleňování. V souvislosti se strategií Evropa 2020 přijala Evropská rada v červnu 2010 hlavní cíl pro sociální začleňování – konkrétně, že do roku 2020 by mělo být alespoň o 20 milionů méně osob v EU ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. EU-SILC je zdrojem používaným pro monitorování pokroku při dosahování tohoto hlavního cíle, který se měří na základě ukazatele, jenž kombinuje míru ohrožení chudobou, míru silné materiální deprivace a podíl osob žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou – další informace viz článek o sociálním začleňování.

Další informace z Eurostatu

Publikace

Hlavní tabulky

  • Living conditions and welfare (t_livcon), viz (v angličtině):
Income and living conditions (t_ilc)

Databáze

  • Living conditions and welfare (livcon), viz (v angličtině):
Income and living conditions (ilc)
Income distribution and monetary poverty (ilc_ip)
Monetary poverty (ilc_li)
Monetary poverty for elderly people (ilc_pn)
Distribution of income (ilc_di)

Zvláštní sekce

Metodika / Metadata

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Další informace

  • Nařízení č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC)
  • Nařízení č. 1553/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1177/2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC)
  • Nařízení č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006, kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti … statistiky

Externí odkazy

Související články