Zemědělské podniky a zemědělská půda v Evropské unii – statistika

Přejít na: navigace , hledání


Extrakce údajů z databáze: listopad 2018.

Plánovaná aktualizace článku: červen 2023.

Zaujalo nás
V roce 2016 bylo v EU 10,5 milionu zemědělských podniků, z nichž dvě třetiny měly rozlohu menší než 5 ha.
Zemědělské podniky v EU v roce 2016 pro zemědělskou výrobu využívaly 173 milionů hektarů půdy, což představuje 39 % celkové rozlohy EU.
Počet zemědělských podniků v EU prudce klesá, avšak rozloha půdy využívané pro produkci zůstává neměnná.
Rozdělení zemědělských podniků v EU a využívané zemědělské půdy podle velikosti zemědělského podniku, 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (ef_m_farmleg)

Tento článek je součástí souboru převzatého z publikace Eurostatu Agriculture, forestry and fishery statistics - 2018 edition (Statistika zemědělství, lesnictví a rybářství – vydání z roku 2018) (v angličtině). Zemědělské podniky v EU jsou rozmanité a je jich mnoho. Jsou různě velké, liší se druhem pěstovaných plodin či chovaných zvířat, mají rozdílné řídicí struktury a nacházejí se v oblastech s různými geologickými, topografickými a klimatickými podmínkami.

Celý článek

Zemědělské podniky v roce 2016

V roce 2016 bylo v EU 10,5 milionu zemědělských podniků

Třetina (32,7 %) zemědělských podniků v EU, mnohem více než v kterémkoli jiném členském státě, se nacházela v Rumunsku. Bylo jich přibližně stejně jako všech zemědělských podniků v Polsku (13,5 % z celkového počtu EU-28), Itálii (10,9 %) a Španělsku (9,0 %) dohromady, přičemž tyto tři členské státy měly hned po Rumunsku nejvyšší počty zemědělských podniků.

Převážnou většinu zemědělských podniků v EU tvoří rodinná hospodářství

Naprostá většina (96,0 % v roce 2016) zemědělských podniků v EU je klasifikována jako rodinná hospodářství [1]. V roce 2016 mělo pouze rodinné zemědělské pracovníky (zemědělce a jeho rodinné příslušníky) více než devět z deseti (93,0 %) zemědělských podniků v EU. Rodinná hospodářství jsou převažujícím typem zemědělských podniků ve všech členských státech. Poměrně významnou menšinu jiných než rodinných hospodářství měla Francie (27,3 % z jejích téměř 0,5 milionu zemědělských podniků) společně s Estonskem (21,0 %).

Většina zemědělských podniků v EU jsou malé podniky

Více než dvě třetiny zemědělských podniků v EU měly v roce 2016 velikost méně než 5 hektarů (ha) (viz obrázek 1). Tyto malé zemědělské podniky mohou hrát důležitou úlohu při snižování rizika chudoby venkova tím, že budou zajišťovat další příjmy a potraviny. Na druhém konci produkční škály je 6,9 % zemědělských podniků v EU s rozlohou minimálně 50 ha, které obhospodařují dvě třetiny (68,2 %) využívané zemědělské půdy v EU. Ačkoli průměrná velikost zemědělského podniku v EU v roce 2016 činila 16,6 ha, dosahovalo této či větší velikosti pouze asi 15 % zemědělských podniků.

Obrázek 1: Rozdělení zemědělských podniků v EU a využívané zemědělské půdy podle velikosti zemědělského podniku, 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (ef_m_farmleg)

Tento model rozdělení je zvlášť evidentní v Rumunsku – členském státě s nejvyšším počtem zemědělských podniků. Zde bylo devět z deseti zemědělských podniků (91,8 % neboli 3,1 milionu zemědělských podniků) menších než 5 ha, avšak 0,5 % zemědělských podniků o rozloze 50 ha nebo více obhospodařovalo polovinu (51,1 %) veškeré využívané zemědělské půdy v této zemi. Malé zemědělské podniky s rozlohou pod 5 ha byly rovněž typické na Maltě (96,5 % z celkového počtu), na Kypru (89,6 %), v Bulharsku (82,6 %), Maďarsku (81,4 %), Řecku (77,3 %), Portugalsku (71,5 %) a Chorvatsku (69,5 %), jakož i ve zvláštních regionech, jako jsou jižní části Polska a pobřežní regiony Španělska a Itálie. Počet malých zemědělských podniků v některých členských státech a regionech odráží kombinaci specializace na určité plodiny (např. malé olivové háje a vinice), širokého vlastnictví půdy a geologických a topografických omezení.

Velké zemědělské podniky (s 50 a více hektary) byly mnohem častější v Lucembursku (51,8 % zemědělských podniků), Francii (41,3 %), Spojeném království (38,6 %) a Dánsku (35,3 %). Ve většině členských států byla většina využívané zemědělské půdy soustředěna v největších zemědělských podnicích (s rozlohou 50 a více ha).

Zemědělské podniky v EU lze typicky rozdělit do tří rozdílných skupin velikosti

Obecně existují tři rozdílné skupiny zemědělských podniků v EU: i) částečně soběstačná hospodářství, kde se klade důraz na pěstování vysokého podílu potravin určených pro zemědělce a jejich rodiny, ii) malé a střední zemědělské podniky, které jsou obecně rodinnými podniky, a iii) velké zemědělské podniky, u nichž je pravděpodobnější, že jsou právnickými osobami nebo jsou družstvy.

Toto rozlišení objasňuje analýza zemědělských podniků na základě jejich ekonomické velikosti. Z 10,5 milionu zemědělských podniků v EU mělo 4,0 milionu standardní produkci nižší než 2 000 EUR ročně a k celkové zemědělské produkci EU přispívalo pouze jedním procentem. Tyto velmi malé zemědělské podniky jsou na konci škály zemědělské činnosti, který se vyznačuje částečnou soběstačností, přičemž přibližně tři čtvrtiny těchto podniků v EU spotřebovaly více než polovinu své produkce.

Dalších 3,0 milionu zemědělských podniků mělo hospodářskou produkci v rozmezí 2 000–8 000 EUR ročně. Dohromady tyto malé a velmi malé zemědělské podniky představovaly dvě třetiny (67,6 %) všech zemědělských podniků v EU v roce 2016.

Naopak každý z 304 000 zemědělských podniků (2,9 % z celkového počtu v EU) měl v roce 2016 standardní produkci ve výši nejméně 250 000 EUR ročně a představoval většinu (55,6 %) celkové zemědělské produkce EU. Tyto zemědělské podniky lze označit za velké zemědělské podniky. Dva z každých pěti těchto velkých zemědělských podniků byly právnickými osobami nebo holdingovými skupinami.

Většina (55,1 %) standardní zemědělské produkce v EU v roce 2016 pocházela ze zemědělských podniků ve Francii (16,8 %), Itálii (14,2 %), Německu (13,5 %) a Španělsku (10,5 %). Přestože se v Rumunsku nachází asi třetina zemědělských podniků v EU, podílejí se tyto podniky na standardní produkci EU pouze 3,3 % (viz obrázek 2).

Obrázek 2: Zemědělské podniky a standardní produkce, 2016
(podíl na celkovém množství v EU v %)
Zdroj: Eurostat (ef_m_farmleg)

Zemědělské podniky EU si i nadále zachovávají diverzifikovanou rostlinnou i živočišnou výrobu

Rozmanitost typů zemědělských podniků lze vyjádřit podle toho, co se v podniku pěstuje nebo chová, na základě toho, zda je vyvíjena jediná dominantní činnost nebo nikoli. Zemědělský podnik se považuje za specializovaný, pokud určitá činnost zajišťuje alespoň dvě třetiny produkce nebo velikosti zemědělského podniku. Jiné podniky mají kombinaci činností, z nichž žádná není dominantní.

Některé zemědělské podniky se specializují na produkci plodin, ať už se jedná o pěstování polních plodin, nebo o činnosti, ve kterých převládají trvalé kultury (např. jablka, hrozny a olivy), nebo o zahradnické činnosti. Některé zemědělské podniky se specializují na živočišnou výrobu a živočišné produkty, ať už se jedná o činnost, v níž převládají pasoucí se hospodářská zvířata, nebo zvířata krmená jadrným krmivem (např. prasata a drůbež). Ostatní zemědělské podniky mají kombinaci plodin, kombinaci hospodářských zvířat nebo kombinaci plodin a hospodářských zvířat.

Asi polovinu (52,5 %) všech zemědělských podniků v roce 2016 by bylo možno kategorizovat jako zemědělské podniky specializované na plodiny, přičemž necelá třetina (31,6 %) všech zemědělských podniků byla specializována na polní výrobu, přibližně pětina (18,9 %) byla specializována na trvalé plodiny a zbytek (1,8 %) tvořily specializované zahradnické podniky. V této skupině byly nejpočetnější (a představovaly 16,4 % všech zemědělských podniků v EU – viz obrázek 3) všeobecné podniky zabývající se polní výrobou, specializované na kořenové plodiny (jako jsou brambory a cukrová řepa). Hned za nimi (s 15,2 % všech zemědělských podniků v EU) následovaly zemědělské podniky specializované na obiloviny, olejniny a proteiny.

Další čtvrtinu (25,1 %) zemědělských podniků v EU tvořily specializované podniky pro chov hospodářských zvířat, přičemž nejvíce bylo v této skupině zemědělských podniků s chovem ovcí, koz a ostatních pasoucích se hospodářských zvířat (6,2 %) a specializovaných mléčných farem (5,4 %). Zbytek tvořily především smíšené zemědělské podniky (21,1 %), přičemž malé procento zemědělských podniků nebylo možno klasifikovat.

Obrázek 3: Zemědělské podniky podle druhu specializace, EU-28, 2016
(podíl všech zemědělských podniků v EU v %)
Zdroj: Eurostat (ef_m_farmleg)

V mnoha středomořských zemích (Španělsku, Itálii, Řecku, Kypru) a také ve Finsku představovalo pěstování specializovaných plodin převažující typ zemědělských podniků (s podílem více než 60 % všech zemědělských podniků), zatímco v částech severozápadní Evropy (Benelux, Rakousko, Spojené království, Irsko, Norsko) byl převažující zemědělskou činností chov hospodářských zvířat (s podílem více než 50 % všech zemědělských podniků). Více než 30 % zemědělských podniků byly smíšené zemědělské podniky v Portugalsku, Rumunsku, Bulharsku, Litvě a Chorvatsku. [2].

Zemědělská půda v roce 2016

V roce 2016 využívaly zemědělské podniky v EU pro zemědělskou produkci 173 milionů hektarů (ha) půdy

Téměř tři čtvrtiny (71,5 %) využívané zemědělské půdy EU se nacházelo v pouze sedmi členských státech. V roce 2016 využívala Francie pro zemědělské účely 27,8 milionů ha, Španělsko 23,2 milionu ha, Spojené království a Německo 16,7 milionu ha, Polsko využívalo 14,4 milionu ha, Itálie dalších 12,6 milionu ha a Rumunsko 12,5 milionu ha.

Zemědělské podniky obhospodařovaly v roce 2016 necelou polovinu (47,1 %) celkové rozlohy EU

Zemědělské podniky v EU spravovaly dvě pětiny (38,8 %) celkové rozlohy EU jako využívané zemědělské půdy, jakož i zalesněné oblasti (6,2 %) a ostatní zemědělskou půdu nevyužívanou k zemědělství (2,1 %). V některých členských státech převládala na venkově zemědělská krajina. Jako zemědělská půda byly využívány dvě třetiny rozlohy v Irsku (70,0 %) a Spojeném království (65,7%) a její podíl byl zvlášť vysoký i v Dánsku (60,9 %). To značně kontrastovalo s Finskem (6,5 %) a Švédskem (6,9 %), kde v krajině převládaly lesy. Tyto dvě severské země byly jedinými členskými státy EU, kde zalesněné plochy patřící zemědělským podnikům představovaly větší podíl rozlohy než půda využívaná k zemědělským účelů.

Obrázek 4: Půda náležející zemědělským podnikům podle druhu půdy, 2016
(podíl z celkové rozlohy v %)
Zdroj: Eurostat (ef_lus_main) a (reg_area3)

Vývoj zemědělských podniků a zemědělské půdy od roku 2005 do roku 2016

Počet zemědělských podniků v EU prudce klesl

Počet zemědělských podniků v EU se již dlouho snižuje. Avšak k přesnému vyčíslení poklesu počtu zemědělských podniků je třeba přistupovat s určitou obezřetností, jelikož se pokrytí v některých zemích snížilo se zvýšením limitu určujícího minimální velikost zemědělského podniku. To znamená, že údaje v analýze časových řad počtu zemědělských podniků, druhů zemědělských podniků a charakteristik pracovních sil je nutno považovat za spíše orientační než přesné[3].

S ohledem na tuto obezřetnost se počet zemědělských podniků v EU v poměrně krátkém období od roku 2005 do roku 2016 snížil o přibližně jednu čtvrtinu. To naznačuje úbytek až o 4,2 milionu zemědělských podniků v členských státech, z nichž převážnou většinu (přibližně 85 %) tvořily malé zemědělské podniky s rozlohou pod 5 ha. Během tohoto období byl zaznamenán největší pokles počtu zemědělských podniků v Polsku (orientační úbytek o 1,1 milionu zemědělských podniků neboli 43 %), v Rumunsku (orientační pokles o 0,8 milionu zemědělských podniků neboli 20 %) a v Itálii (orientačně 0,6 milionu zemědělských podniků neboli 34 %). Snižování počtu zemědělských podniků zaznamenaly všechny členské státy s výjimkou Irska. V poměrném vyjádření došlo k nejprudšímu poklesu o téměř dvě třetiny na Slovensku a v Bulharsku.

Rozloha půdy využívané v EU k zemědělské produkci zůstává beze změn

Rozloha půdy využívané k zemědělské produkci se v letech 2005 až 2016, navzdory prudkému poklesu počtu zemědělských podniků, v zásadě nezměnila (+ 0,2 %). Na úrovni EU tato konsolidace zemědělské půdy odrážela růst počtu největších zemědělských podniků a rozlohy půdy, které tyto podniky využívaly k zemědělským účelům (viz obrázek 5).

Obrázek 5: Změna počtu zemědělských podniků a využívané zemědělské půdy podle třídy velikosti, EU-28, 2005–2016
(%)
Zdroj: Eurostat (ef_m_farmleg)

Mezi členskými státy k tomuto přizpůsobení došlo v různých třídách velikosti. Zejména ve Francii, Německu, Finsku a Spojeném království se využívaná zemědělská půda zvýšila pouze v největší kategorii zahrnující zemědělské podniky o rozloze minimálně 100 hektarů (ha), avšak ve všech ostatních kategoriích velikosti došlo ke snížení. K tomuto přizpůsobení došlo v menších velikostních třídách v mnoha dalších členských státech. Například v letech 2005 až 2016 došlo ke zvýšení počtu zemědělských podniků a rozlohy využívané zemědělské půdy zemědělských podniků s rozlohou větší než 20 ha v Itálii a v Rumunsku a zemědělských podniků s rozlohou nad 10 ha v Maďarsku a Bulharsku.

Přestože je počet zemědělských podniků, které jsou právnickými osobami, poměrně malý, do roku 2016 se zvýšil přibližně o 40 000. Tento růst počtu zemědělských podniků, které jsou právnickými osobami, byl zaznamenán v každé kategorii velikosti, avšak nejvýraznější byl u zemědělských podniků s rozlohou minimálně 100 ha.

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy


Zdroje údajů

Téměř všechny statistiky týkající se zemědělských podniků a zemědělců vycházely ze zjišťování o struktuře zemědělských podniků týkajícího se roku 2016. Zjišťování o struktuře zemědělských podniků poskytuje širokou škálu informací o zemědělských podnicích, včetně podrobných údajů o charakteristikách pracovních sil v zemědělských podnicích. Toto zjišťování se provádí formou zemědělského sčítání každých deset let a v době mezi sčítáním jako výběrové šetření každé tři nebo čtyři roky.

Kontext

Zemědělství je činnost v oblasti pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat. Zajišťuje klíčové primární složky pro výrobu potravin a mnoha nápojů. K výrobě zemědělských produktů a poskytování zemědělských služeb využívá zemědělství řadu zdrojů. Tyto zdroje neboli „výrobní faktory“ lze obecně kategorizovat jako půdu, práci, znalosti, kapitál a podnikání. V EU funguje zemědělství v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Stejně jako zemědělství musí držet krok s vědeckotechnickým pokrokem, musí i SZP reagovat na nové výzvy. V průběhu let byla SZP mnohokrát reformována a dne 1. června 2018 Evropská komise předložila návrhy dalších změn pro období po roce 2020. Navrhovaných devět cílů této budoucí SZP zdůrazňuje ústřední úlohu zemědělských podniků a zemědělců v řešení problémů spojených se změnou klimatu, vytvářením dynamických venkovských oblastí, ochranou krajiny venkova, ochranou životního prostředí a s ochranou kvality potravin a zdraví. Tyto hospodářské, environmentální, klimatické a sociálně-ekonomické výzvy vyžadují, aby zemědělci byli ústředním prvkem evropských venkovských společenství. Díky tomu je zřejmé, proč je podpora generační obměny zemědělských podniků a podpora nové generace zemědělců také klíčovou součástí návrhu nové SZP.

Přímý přístup
Další články
Tabulky
Databáze
Tematické sekce
Publikace
Metodika
Právní předpisy
Vizualizace
Externí odkazy





Farm structure (ef)