Statistiky cen elektřiny

Přejít na: navigace , hledání


Extrakce údajů z databáze: květen 2020.

Plánovaná aktualizace článku: srpen 2021.

Zaujalo nás

Ve druhé polovině roku 2019 byly ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v EU-27 nejvyšší v Dánsku (0,29 EUR/kWh) a nejnižší v Bulharsku (0,10 EUR/kWh).

Ve druhé polovině roku 2019 byly ceny elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti v EU-27 nejvyšší na Kypru (0,18 EUR/kWh) a nejnižší v Dánsku (0,07 EUR/kWh).

Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech (včetně daní), druhá polovina roku 2019

Tento článek pojednává o vývoji cen elektřiny pro domácnosti i spotřebitele mimo domácnosti v rámci Evropské unie (EU). Jsou-li k dispozici, obsahuje také údaje o cenách ve Spojeném království, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Černé Hoře, Severní Makedonii, Albánii, Srbsku, Turecku, Bosně a Hercegovině, Kosovu*, Moldavsku, Gruzii a na Ukrajině.

Ceny energií v EU závisí na řadě různých podmínek nabídky a poptávky, včetně zeměpisné polohy, skladby zdrojů energie daného státu, diverzifikace dovozu, nákladů na sítě, nákladů na ochranu životního prostředí, nepříznivých povětrnostních podmínek nebo výše spotřebních a jiných daní. Je třeba vzít v úvahu, že ceny uvedené v tomto článku zahrnují daně, poplatky a DPH, pokud jde o spotřebitele v domácnostech, ale nezahrnují vratné daně a poplatky pro spotřebitele mimo domácnosti.

Celý článek

Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech

Nejvyšší ceny elektřiny v Německu a Dánsku

Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech (vymezené pro účely tohoto článku jako střední odběratelé s roční spotřebou v rozmezí 2 500 kWh až 5 000 kWh) byly z členských států EU v druhé polovině roku 2019 nejvyšší v Dánsku (0,2924 EUR/kWh), Německu (0,2873 EUR/kWh) a Belgii (0,2860 EUR/kWh); viz obrázek 1. Nejnižší ceny elektřiny byly v Bulharsku (0,0958 EUR/kWh), Maďarsku (0,1097 EUR/kWh) a Litvě (0,1254 EUR/kWh). Cena elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v Dánsku byla více než třikrát vyšší než v Bulharsku.

Průměrná cena v EU-27 ve druhém pololetí roku 2019 – vážený průměr s použitím nejnovějších údajů (za rok 2018) o množství elektřiny spotřebované domácnostmi – činila 0,2160 EUR/kWh.

Obrázek 1: Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech, druhá polovina roku 2019
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204)

Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v EU-27 od první poloviny roku 2008 je znázorněn na obrázku 2. Cena bez daní, tj. cena za energii, dodávky a síť, rostla do druhé poloviny roku 2013, kdy činila 0,1338 EUR/kWh, poněkud rychleji než celková míra inflace (HICP). Od roku 2014 však zůstala poměrně stabilní a nyní činí 0,1280 EUR/kWh, je tedy poněkud nižší než cena v první polovině roku 2008 upravená o inflaci. Naopak podíl daní se neustále zvyšoval, z 31,2 % v roce 2008 na 40,7 % v roce 2019. V důsledku toho byla celková cena pro spotřebitele v domácnostech, tj. včetně všech daní, ve druhé polovině roku 2019 podstatně vyšší (17 %) než v první polovině roku 2008při úpravě o inflaci.

Obrázek 2: Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech, 2008-2019
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204)

Podíl daní a poplatků se mezi členskými státy značně liší

Podíl daní a poplatků na celkové maloobchodní ceně elektřiny pro spotřebitele v domácnostech je znázorněn na obrázku 3. Relativní daňové zatížení ve druhé polovině roku 2019 bylo v EU nejnižší na Maltě (5,9 %), kde je na základní cenu uplatňována nízká sazba DPH. Relativní podíl daní byl nejvyšší v Dánsku, kde představovaly 64,4 % celkové ceny. DPH v EU-27 představuje 15,6 % celkové ceny. Pohybuje se od 4,8 % na Maltě do 21,2 % v Maďarsku.

Obrázek 3: Podíl daní a poplatků placených za elektřinu spotřebiteli v domácnostech, druhá polovina roku 2019
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204)

Největší pokles cen elektřiny v Dánsku, Řecku a Portugalsku

Na obrázku 4 jsou zobrazeny procentuální změny cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech včetně všech daní a DPH vyjádřených v národní měně v období od druhé poloviny roku 2018 do druhé poloviny roku 2019. U cen energií má větší smysl provádět spíše meziroční srovnání (než pololetní srovnávání), aby se zabránilo sezónním vlivům. Meziročně celkové ceny klesly v deseti členských státech EU. Procentuální snížení bylo největší v Dánsku (–6,3 %) a Řecku (–5,8 %), kde došlo k drastickému snížení daní za obnovitelné zdroje, zatímco ostatní složky zůstaly stabilní. Největší procentuální zvýšení cen bylo zaznamenáno v Nizozemsku (19,6 %) a Litvě (14,3 %), kde hlavní hnací silou nárůstu byla složka energie a dodávky. Je třeba poznamenat, že v Litvě se cena bez daní zvýšila o 22,8 %. Avšak daně z kapacity byly zrušeny a daně za obnovitelné zdroje byly sníženy, což částečně kompenzovalo zvýšení.

Obrázek 4: Změna cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v porovnání se stejným pololetím přechozího roku, druhá polovina roku 2019
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204)

Ceny elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti

Nejvyšší ceny elektřiny na Kypru a v Itálii

Pro spotřebitele mimo domácnosti (vymezené pro účely tohoto článku jako střední odběratelé s roční spotřebou v rozmezí 500 MWh až 2 000 MWh) byly ceny elektřiny ve druhé polovině roku 2019 z členských států EU nejvyšší na Kypru a v Itálii (viz obrázek 5). Průměrná cena v EU-27 ve druhém pololetí roku 2019 – vážený průměr s použitím nejnovějších údajů (za rok 2018) o množství elektřiny spotřebované spotřebiteli mimo domácnosti – činila 0,1173 EUR/kWh.

Obrázek 5: Ceny elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti, druhá polovina roku 2019
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_205)

Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti v EU-27 od první poloviny roku 2008 je znázorněn na obrázku 6. Cena bez daní, tj. cena za energii, dodávky a síť, rostla obdobně jako celková inflace do roku 2012, kdy v prvním pololetí dosáhla svého vrcholu ve výši 0,0943 EUR/kWh. Poté se snížila a nyní činí 0,0772 EUR/kWh, je tedy o 21 % nižší než cena v roce 2008 upravená o inflaci.

Nicméně podíl daní se neustále zvyšoval, z 13,8 % v roce 2008 na 34,2 % v roce 2019. Proto, podíváme-li se na celkovou cenu pro spotřebitele mimo domácnosti, tj. včetně nevratných daní, za druhé pololetí roku 2019, je mírně vyšší (o 3,6 %) než cena za rok 2008 upravená o inflaci.

Obrázek 6: Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti, 2008–2019
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_205)

Podíl nevratných daní a poplatků na ceně elektřiny

Podíl nevratných daní a poplatků na celkové ceně elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti je znázorněn na obrázku 7. Ve druhé polovině roku 2019 byl zdaleka nejvyšší podíl daní vybírán v Německu, kde nevratné daně a poplatky přestavovaly 56,3 % celkové ceny, čímž předstihlo Itálii s druhým nejvyšším podílem ve výši 13,8 procentního bodu. Podíl daní pro EU-27 činí 34,2 %, ale samozřejmě zde má velký vliv podíl Německa, které je zároveň zemí se zdaleka nejvyšší spotřebou elektřiny v sektoru mimo domácnosti.

Obrázek 7: Podíl daní a poplatků placených za elektřinu spotřebiteli mimo domácnosti, druhá polovina roku 2019
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_205)

Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti

Na obrázku 8 jsou zobrazeny změny cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti včetně všech nevratných daní a poplatků vyjádřených v národní měně v období od druhé poloviny roku 2018 do druhé poloviny roku 2019. Tyto ceny klesly v šesti členských státech EU. Největší snížení bylo zaznamenáno v Dánsku (–13,4 %), následovalo Polsko (–6,3 %) a Portugalsko (–2,1 %). V ostatních 21 členských státech EU se zvýšily. Nárůst ve výši 10,0 % nebo více byl zaznamenán v Rumunsku (19,5 %), Maďarsku (18,4 %), Itálii (12,7 %), Nizozemsku (11,1 %) a Slovinsku (10,0 %).

Obrázek 8: Změna cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti v porovnání se stejným pololetím přechozího roku, druhá polovina roku 2019
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_205)

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Zdroje údajů

Vymezení spotřebitelů v domácnostech

Odkazy na spotřebitele v domácnostech se v celém článku týkají pásma střední standardní spotřeby v domácnosti s roční spotřebou elektřiny v rozmezí 2 500 až 5 000 kWh. Všechny údaje vyjadřují spotřebitelské maloobchodní ceny včetně daní (včetně DPH) a poplatků.

Vymezení spotřebitelů mimo domácnosti

Odkazy na spotřebitele mimo domácnosti se v celém článku týkají pásma střední standardní spotřeby mimo domácnosti s roční spotřebou elektřiny v rozmezí 500 až 2 000 MWh. V tomto článku uvedené ceny odpovídají ceně, do níž jsou promítnuty náklady spojené s výrobou elektřiny, jejími dodávkami a síťové náklady a také veškeré nevratné daně a poplatky.

Metodika

Porovnání cen v roce 2018 a v roce 2019 se provádí v národních měnách, aby se vyloučil vliv změn směnných kurzů mezi národními měnami a eurem.

Ceny v národních měnách se přepočítávají na eura pomocí průměrného směnného kurzu pro období, pro které byly ceny vykazovány.

Ceny se vždy porovnávají s cenami stejného pololetí (tj. meziročně), aby se zabránilo sezónním vlivům.

V roce 2016 vstoupilo v platnost nařízení (EU) 2016/1952, které stanoví povinnost sběru a šíření informací o cenách elektřiny pro domácnosti a spotřebitele mimo domácnosti. Do roku 2016 byla doména spotřebitelů mimo domácnosti definována jako průmysloví spotřebitelé, avšak vykazující orgány do ní mohly zahrnout i jiné spotřebitele než domácnosti. Zavedením nařízení (EU) 2016/1952 byla změněna definice z průmyslových spotřebitelů na spotřebitele mimo domácnosti, aby byla k dispozici jednotná metodika pro všechny vykazující země. Do ledna 2017 poskytovaly vykazující orgány údaje o cenách pro domácnosti na dobrovolném základě.

Sazebníky nebo ceníky jednotlivých dodavatelů se různí. Mohou, zejména u velkých spotřebitelů mimo domácnosti, vycházet z vyjednaných smluv. V případě menších spotřebitelů se ceny obvykle stanoví podle množství spotřebované elektřiny spolu s řadou dalších charakteristik. Většina sazeb zahrnuje rovněž určitou formu pevných poplatků. Proto neexistuje jednotná cena elektřiny. Ke srovnání cen v čase a mezi členskými státy EU tento článek představuje informace o pásmech spotřeby u spotřebitelů v domácnostech a mimo domácnosti. Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech jsou rozděleny do pěti ročních spotřebitelských pásem a pro spotřebitele mimo domácnosti do sedmi různých spotřebitelských pásem.

Zjišťovanými cenami jsou průměrné ceny za období šesti měsíců (polovina roku neboli pololetí) od ledna do června (první polovina roku) a od července do prosince (druhá polovina roku) každého roku. Ceny zahrnují základní cenu elektřiny, poplatky za přenos a distribuci, pronájem měřidla a jiné služby. Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech jsou v tomto článku uvedeny včetně daní (včetně DPH) a poplatků, jelikož tato částka obvykle představuje celkovou cenu placenou spotřebiteli v domácnostech. Vzhledem k tomu, že spotřebitelům mimo domácnosti se většinou DPH a některé další daně vrací, jsou ceny pro spotřebitele mimo domácnosti uvedeny bez DPH a jiných vratných daní/poplatků. Ceny elektřiny jsou vyjádřeny v eurech za kilowatthodinu (EUR/kWh).

Kontext

Cena a spolehlivost dodávek energie, zejména elektřiny, jsou klíčovými prvky strategie dodávek energie v každé zemi. Ceny elektřiny jsou obzvláště významné z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti, jelikož elektřina obvykle tvoří podstatnou část celkových nákladů na energii průmyslových podniků a podniků poskytujících služby. Na rozdíl od cen fosilních paliv, které jsou většinou obchodovány na světových trzích s poměrně jednotnými cenami, mají ceny elektřiny v členských státech EU širší rozpětí. Cena elektřiny je do určité míry ovlivněna cenou primárních paliv a v poslední době cenou povolenek na emise oxidu uhličitého (CO2).

EU přistoupila ve druhé polovině devadesátých let 20. století k liberalizaci trhů s elektřinou a zemním plynem. Směrnice přijaté v roce 2003 stanovily společná pravidla pro vnitřní trhy s elektřinou a zemním plynem. Byly stanoveny lhůty, do kdy mají být trhy otevřeny, což spotřebitelům umožnilo vybrat si svého dodavatele: od 1. července 2004 pro zákazníky z řad podniků a od 1. července 2007 pro všechny spotřebitele (včetně domácností). Některé členské státy EU tato odvětví liberalizovala dříve, jiné přijímaly nezbytná opatření pomaleji. Na mnoha trzích s elektřinou a zemním plynem stále existují značné překážky vstupu – je to patrné na řadě trhů, na nichž stále dominuje (téměř) monopolní dodavatel.

V roce 2008 Evropská komise ve sdělení Řešení problému vyšších cen ropy (KOM(2008) 384) vyzvala EU k efektivnějšímu využívání energií a menší závislosti na fosilních palivech, konkrétně využitím přístupu stanoveného v souboru opatření v oblasti klimatických změn a obnovitelných energií.

V červenci 2009 přijaly Evropský parlament a Rada třetí energetický balíček (legislativní balíček sestávající ze dvou směrnic a tří nařízení), jehož cílem bylo zajistit reálný a účinný výběr dodavatelů a výhody pro spotřebitele. Jedno nařízení se týkalo zřízení agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů do roku 2011.

V květnu 2013 vyzvala Evropská rada Komisi, aby provedla hloubkovou analýzu vývoje cen energie a energetických nákladů v Evropě.

V roce 2014 Evropská komise v reakci na žádost Evropské rady připravila hloubkovou analýzu cen energie a energetických nákladů v Evropě, aby pomohla tvůrcům politik pochopit souvislosti, dopad současného zvýšení cen na spotřebitele a politické důsledky. Tato první zpráva o cenách energie a energetických nákladech ukázala, že ceny energie jsou obecně vysoké, že se mezi členskými státy výrazně liší a že jsou pro Evropu výrazně vyšší než pro její mezinárodní obchodní partnery, zejména pro USA. Maloobchodní ceny se zvýšily více než velkoobchodní ceny z důvodu zvýšení složek cen sítě a daní a poplatků. Nedostatky v údajích vedly k vydání doporučení, aby se zlepšily podrobnost, transparentnost a konzistentnost sběru údajů o cenách energií, a k návrhu Komise a přijetí nařízení (EU) 2016/1952. Bylo také rozhodnuto, aby taková zpráva o cenách energií a energetických nákladech byla vypracována každé dva roky. Evropská komise tedy takové zprávy zveřejnila také v letech 2016 a 2018.

Vyšší transparentnost cen zemního plynu a elektřiny by měla napomoci spravedlivé hospodářské soutěži tím, že spotřebitelům pomůže vybrat si mezi různými zdroji energie (ropa, uhlí, zemní plyn a obnovitelné zdroje energie) a mezi různými dodavateli. Transparentnost cen energií je ještě účinnější, pokud jsou ceny a systémy jejich stanovení zveřejněny a co nejvíce šířeny.

Přímý přístup
Další články
Tabulky
Databáze
Tematické sekce
Publikace
Metodika
Právní předpisy
Vizualizace
Externí odkazy





Hlavní tabulky

Energy statistics – main indicators (t_nrg_indic)
Electricity prices by type of user (ten00117)

Databáze

Energy statistics - prices of natural gas and electricity (nrg_price)
Energy statistics - natural gas and electricity prices (from 2007 onwards) (nrg_pc)
Energy statistics - natural gas and electricity prices (until 2007) (nrg_pc_h)

Tematická sekce

Metodika

Vizualizace

Poznámky

*Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.