Statistika digitální ekonomiky a společnosti – domácnosti a jednotlivci

Přejít na: navigace , hledání


Extrakce údajů z databáze: březen 2018.

Plánovaná aktualizace článku: červen 2019.

Zaujalo nás

Do roku 2017 se v EU-28 podíl domácností s přístupem k internetu zvýšil na 87 %, což je přibližně o 32 procentních bodů více než v roce 2007.

V roce 2017 používalo širokopásmový přístup k internetu 85 % domácností v EU-28, což je přibližně dvojnásobek podílu zaznamenaného v roce 2007 (42 %).

Podíl jednotlivců ve věku 16–74 let v EU-28, kteří si objednali nebo zakoupili zboží nebo služby pro soukromé účely přes internet, dosáhl v roce 2017 57 %.

Internet access of households, 2017


Tento článek obsahuje poslední statistické údaje týkající se několika různých aspektů informační společnosti (v angličtině) v Evropské unii (EU) se zaměřením na dostupnost informačních a komunikačních technologií (IKT) a jejich používání jednotlivci a v domácnostech.

IKT mají vliv na každodenní život občanů v mnoha směrech, v práci i doma, například při komunikaci či nakupování zboží nebo služeb přes internet. Politiky EU v této oblasti mají široký záběr – od regulace celých oblastí, jako je například elektronické obchodování, až po úsilí o ochranu soukromí jednotlivce. Vývoj informační společnosti proto mnozí považují za zásadní pro vytvoření nezbytných podmínek pro podporu moderního a konkurenceschopného hospodářství.

Celý článek

Přístup k internetu

Informační a komunikační technologie se staly dostupnými pro širokou veřejnost, a to jak pokud jde o přístup k nim, tak o náklady s nimi spojené. Pomyslná hranice byla překročena v roce 2007, kdy měla přístup k internetu většina (55 %) domácností v EU-28. Tento podíl nadále rostl, přičemž v roce 2012 přesáhl tři čtvrtiny a v roce 2014 čtyři pětiny. Do roku 2017 se v EU-28 podíl domácností s přístupem k internetu zvýšil na 87 %, což je přibližně o 32 procentních bodů více než v roce 2007.

Rozšířený a cenově dostupný širokopásmový přístup je jeden z prostředků propagace znalostní a informované společnosti. Širokopásmový přístup byl zdaleka nejrozšířenějším způsobem přístupu k internetu ve všech členských státech EU: v roce 2017 jej používalo 85 % domácností v EU-28, což je přibližně dvojnásobek podílu zaznamenaného v roce 2007 (42 %) – viz obrázek 1.

Obrázek 1: Přístup k internetu a širokopásmové připojení k internetu v domácnostech, EU-28, 2007–2017
(% všech domácností)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_in_h) a (isoc_ci_it_h)


Nejvyšší podíl (98 %) domácností s přístupem k internetu byl v roce 2017 zaznamenán v Nizozemsku (viz obrázek 2). Dánsko, Lucembursko, Švédsko, Finsko, Spojené království a Německo rovněž vykázaly, že více než devět z každých deseti domácností mělo v roce 2017 přístup k internetu. Nejnižší podíl domácností s přístupem k internetu v rámci členských států EU zaznamenalo Bulharsko (67 %). Bulharsko však – spolu s Českou republikou, Itálií, Kyprem, Řeckem, Portugalskem a Španělskem – zaznamenalo rychlý růst podílu domácností s přístupem k internetu, a to o 16–18 procentních bodů mezi lety 2012 a 2017. Není překvapivé, že relativně malý nárůst byl zaznamenán v několika členských státech, jejichž domácnosti v roce 2012 již byly z hlediska přístupu k internetu téměř plně nasyceny, například v Nizozemsku, Lucembursku a Dánsku; stejně tak tomu bylo i na Islandu a v Norsku.

Obrázek 2: Přístup k internetu v domácnostech, 2012 a 2017
(% všech domácností)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_in_h)


Obrázek 3 znázorňuje, že ohledně přístupu k internetu existuje v EU-28 do určité míry rozdíl mezi venkovem a městem. Zatímco domácnosti ve velkoměstech, menších městech a na předměstích měly poměrně vysoké podíly přístupu – 90 % ve velkoměstech a 87 % v menších městech a na předměstích – byl přístup k internetu ve venkovských oblastech poněkud méně rozšířený (82 %). V 23 členských státech EU byl podíl domácností s přístupem k internetu ve venkovských oblastech nižší než odpovídající podíl domácností ve velkoměstech nebo menších městech a na předměstích. Rozdíl mezi venkovskými oblastmi a dalšími dvěma typy oblastí byl obzvláště výrazný v Řecku, Portugalsku, Bulharsku a Rumunsku, přičemž tyto země měly všechny celkovou úroveň přístupu k internetu nižší než průměr EU-28. V Lucembursku se situace od obecného trendu odlišovala, jelikož podíl domácností s přístupem k internetu ve venkovských oblastech byl větší než ve velkoměstech nebo v menších městech a na předměstích. Třebaže byl v Estonsku podíl přístupu k internetu větší ve velkoměstech, nebyl žádný rozdíl mezi podílem domácností s přístupem k internetu v menších městech a na předměstích a podílem domácností s přístupem ve venkovských oblastech. Ve Spojeném království byl podíl domácností s přístupem k internetu u všech tří různých stupňů urbanizace téměř totožný (o jeden procentní bod nižší v menších městech a na předměstích). V Belgii zaznamenala nejvyšší úroveň přístupu k internetu menší města a předměstí, zatímco podíl domácností ve velkoměstech a venkovských oblastech byl totožný. Poslední výjimkou byla Francie, kde byla zaznamenána nejvyšší úroveň přístupu k internetu ve velkoměstech a nejnižší úroveň v menších městech a na předměstích (a nikoli ve venkovských oblastech).

Obrázek 3: Přístup k internetu v domácnostech podle stupně urbanizace, 2017
(% všech domácností)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_in_h)

Používání internetu

Na počátku roku 2017 používaly v EU-28 internet více než čtyři pětiny (84 %) jednotlivců ve věku 16–74 let (nejméně jednou v průběhu tří měsíců před datem šetření). V průběhu tří měsíců před šetřením používalo internet nejméně devět z deseti jednotlivců v Dánsku, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Spojeném království, Finsku a Německu. O něco více než dvě třetiny všech jednotlivců ve věku 16–74 let používaly internet v Itálii (71 %), Řecku (70 %) a Chorvatsku (67 %), zatímco tento podíl činil jen 64 % v Rumunsku a 63 % v Bulharsku.

Podíl obyvatel EU-28, kteří nikdy nepoužili internet, činil v roce 2017 13 % (o jediný procentní bod méně než v předchozím roce), přičemž tento podíl klesl téměř na jednu třetinu úrovně v roce 2007 (kdy činil 37 %).

Téměř tři čtvrtiny (72 %) jednotlivců v EU-28 se v roce 2017 připojovaly k internetu denně — viz obrázek 4 – a dalších 8 % jej používalo alespoň jednou týdně (ne však každý den). 80 % jednotlivců bylo pravidelnými uživateli internetu (používali jej alespoň jednou týdně). Podíl uživatelů internetu, kteří používali internet denně (těch, kteří používali internet v průběhu tří předcházejících měsíců), činil v EU-28 průměrně 87 % a pohyboval se v rámci členských států EU v rozmezí od 73 % v Rumunsku do 90 % v osmi členských státech a nejvyšší hodnoty 96 % bylo dosaženo v Itálii. Dokonce ještě větší podíl uživatelů internetu, kteří se připojovali denně, vykazoval Island (97 %).

Obrázek 4: Frekvence používání internetu, 2017
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_ifp_iu) a (isoc_ci_ifp_fu)


Obrázek 5 znázorňuje používání internetu na cestách, jinými slovy mimo domov nebo pracoviště, například při používání internetu prostřednictvím přenosného počítače nebo kapesního zařízení přes mobilní nebo bezdrátové připojení. Obrázek srovnává údaje z roku 2012, kdy v EU-28 přístup k internetu přes mobilní zařízení používalo 36 % jednotlivců ve věku 16–74 let, s údaji za rok 2017, přičemž do té doby se tento podíl zvýšil na 65 %. Nejběžnějšími mobilními zařízeními k přístupu na internet byly mobilní telefony či smartphony, laptopy a tablety.

Nejvyšší podíl mobilního internetového připojení v roce 2017 vykazovaly Nizozemsko, Švédsko, Spojené království, Dánsko a Lucembursko, internet na cestách používaly více než čtyři pětiny jednotlivců ve věku 16–74 let, přičemž největší podíl 87 % byl zaznamenán v Nizozemsku a Švédsku; stejný podíl (87 %) byl zaznamenán také v Norsku. Podíl jednotlivců ve věku 16–74 let, kteří používali internet mimo domov nebo pracoviště, činil 50 % až 60 % v Chorvatsku, Rumunsku, Řecku, Litvě, Bulharsku, Lotyšsku, Portugalsku a České republice, přičemž tento podíl klesá na 40 % v Polsku a 32 % v Itálii.

Obrázek 5: Jednotlivci, kteří používali přenosný počítač nebo kapesní zařízení pro přístup k internetu mimo domov nebo pracoviště, 2012 a 2017
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_im_i)


Jednou z nejběžnějších online činností v EU-28 v roce 2017 byla účast v sociálních sítích, viz obrázek 6. Více než polovina (54 %) jednotlivců ve věku 16–74 let používala internet pro sociální sítě, jako je například Facebook nebo Twitter. Stránky sociálních sítí používalo 70 % až 75 % osob na Maltě, ve Spojeném království, Švédsku, Belgii a Dánsku, nejvyšší podíl 75 % zaznamenalo Dánsko, přičemž tento podíl byl ještě výrazně vyšší na Islandu (89 %) a v Norsku (83 %). Na opačném konci škály se nachází tři členské státy EU, v nichž takové internetové stránky používalo nejvýše 45 % osob, jmenovitě Slovinsko (45 %), Francie (43 %) a Itálie (43 %).

Obrázek 6: Jednotlivci, kteří používali internet k účasti v sociálních sítích, 2017
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_bde15cua)

Soukromí a ochrana osobní identity

Rozdíly mezi členskými státy EU lze pozorovat v tom, jakým způsobem uživatelé internetu v roce 2016 řídili přístup ke svým osobním údajům na internetu. Osobní údaje prostřednictvím internetu neposkytovala více než jedna čtvrtina (28 %) uživatelů internetu v EU-28, přičemž jejich podíl se pohyboval od pouhých 8 % v Lucembursku až po polovinu nebo ještě více v Bulharsku, Portugalsku a Rumunsku (viz obrázek 7). Více než 70 % uživatelů internetu v EU-28 poskytovalo online některé osobní údaje, přičemž mnozí z nich podnikli různé kroky k řízení přístupu k těmto osobním údajům na internetu. Téměř polovina (46 %) všech uživatelů internetu odmítla dát souhlas k použití osobních údajů k reklamním účelům a dvě pětiny (40 %) omezily na sociálních sítích přístup k jejich profilu nebo obsahu. Kromě toho více než třetina (37 %) uživatelů internetu četla před poskytnutím svých osobních údajů prohlášení o zásadách ochrany soukromých údajů a necelá třetina (31 %) omezila přístup ke své zeměpisné poloze.

Obrázek 7: Podíl osob, které neposkytly žádné osobní údaje prostřednictvím internetu, 2016
(% jednotlivců, kteří používali internet v minulém roce)
Zdroj: Eurostat (isoc_cisci_prv)


V roce 2016 vědělo 71 % lidí ve věku 16–74 let, kteří v EU-28 v minulých dvanácti měsících používali internet, že soubory cookie mohou být využívány ke sledování aktivity lidí na internetu. Povědomí o tomto problému bylo mírně vyšší (74 %) u mladších uživatelů (ve věku 16–24 let) a nižší (64 %) u starších uživatelů (ve věku 55–74 let). Více než třetina (35 %) uživatelů ve věku 16–74 let uvedla, že si změnila nastavení internetového prohlížeče, aby používání souborů cookie zabránila (viz obrázek 8).

Z členských států EU měli největší povědomí o tom, že soubory cookie lze používat ke sledování činnosti online, uživatelé internetu v Nizozemsku (89 %), Německu a Finsku (v obou zemích 85 %). Povědomí bylo velké i v Dánsku (81 %), Chorvatsku (78 %), Itálii (77 %), Lucembursku a Rakousku (v obou zemích 76 %). Naopak méně než polovina uživatelů internetu o této skutečnosti věděla v Rumunsku (38 %), Lotyšsku (47 %) a na Kypru (48 %); nízké povědomí bylo též zjištěno v Turecku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii (v obou zemích 30 %). Podíl uživatelů internetu, kteří si změnili nastavení internetového prohlížeče, aby předešli nebo omezili používání souborů cookie, překročil polovinu (54 %) pouze v jednom členském státu, konkrétně v Lucembursku. Naproti tomu tento krok neučinila ani pětina uživatelů internetu v České republice, Rumunsku, Bulharsku, na Kypru a v Lotyšsku, jakož i v Turecku.

Obrázek 8: Používání souborů cookie a nastavení prohlížeče, 2016
(% jednotlivců, kteří používali internet v minulém roce)
Zdroj: Eurostat (isoc_cisci_prv)

Objednávání nebo nakupování zboží a služeb

Podíl jednotlivců ve věku 16–74 let v EU-28, kteří si objednali nebo zakoupili zboží nebo služby pro soukromé účely přes internet, se i nadále zvyšoval: v roce 2017 činil 57 %, což ve srovnání s rokem 2012 představuje nárůst o 13 procentních bodů (viz obrázek 9). Tři čtvrtiny nebo více jednotlivců v Německu a Nizozemsku si v roce 2017 objednalo nebo zakoupilo zboží nebo služby přes internet, a tento podíl vzrostl na nejméně čtyři pětiny v Lucembursku, Dánsku (v obou zemích 80 %), Švédsku (81 %) a Spojeném království (82 %). Naopak, tento podíl byl menší než 30 % v Chorvatsku a menší než 20 % v Bulharsku a Rumunsku.

Kromě čtyřech členských států EU (u nichž došlo k přerušení řady) — Estonsko, Lotyšsko, Rumunsko a Švédsko — byl největší nárůst v podílu jednotlivců, kteří si objednali nebo zakoupili zboží nebo služby přes internet mezi roky 2012 a 2017, zaznamenán v České republice (o 24 procentních bodů) a potom ve Španělsku (o 20 bodů). Není překvapením, že nejnižší přírůstky (o šest nebo sedm procentních bodů) byly zaznamenány v Dánsku a Finsku, kde byl procentní podíl jednotlivců, kteří si objednali nebo zakoupili zboží nebo služby přes internet, v porovnání s ostatními členskými státy již poměrně vysoký; stejně tak tomu bylo i v Norsku. Podíl jednotlivců, kteří si objednali zboží a služby přes internet, však také narůstal poměrně pomalejším tempem v Irsku (o 7 bodů) a Chorvatsku (o 6 bodů).

Obrázek 9: Jednotlivci, kteří si objednali zboží nebo služby přes internet k soukromým účelům v během poslední dvanácti měsíců před šetřením, 2012 a 2017
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_ec_ibuy)

Služby objednané od jiných osob prostřednictvím internetu

V roce 2017 činil podíl osob (ve věku 16–74 let) v EU-28, které použily jakoukoli internetovou stránku nebo aplikaci během posledních dvanácti měsíců k zajištění ubytování od jiné (soukromé) osoby, 18 %. Tento podíl se pohyboval od nejvyšších 34 % ve Spojeném království a nejméně jedné pětiny v Lucembursku, Irsku, na Maltě a v Nizozemsku, po méně než jednu osobu z deseti v deseti členských státech EU, přičemž nejnižší podíly byly zaznamenány v Chorvatsku (7 %), Portugalsku a Rumunsku (v obou zemích 6 %), České republice (5 %) a na Kypru (4 %). Rezervace ubytování online od jiných soukromých osob byly běžnější u osob středního věku (25–54 let) než u mladších (16–24 let) nebo starších generací (55–74 let). Většina těchto služeb byla objednána prostřednictvím zvláštních internetových stránek nebo aplikací, které jednají jako zprostředkovatelé a dávají soukromým osobám možnost sdílet přístup k ubytovacím službám – příkladem jsou Airbnb, Lovehomeswap nebo Couchsurfing.

Obrázek 10: Jednotlivci, kteří použili jakoukoli internetovou stránku nebo aplikaci během posledních dvanácti měsíců před šetřením k zajištění ubytování od jiné osoby, 2017
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_ce_i)


Podobná analýza je představena na obrázku 11, který ukazuje podíl jednotlivců, kteří použili jakoukoli internetovou stránku nebo aplikaci k zajištění dopravní služby od jiné osoby. Zajišťování tohoto druhu služeb bylo obecně méně běžné než zajišťování ubytování, ale bylo opět často prováděno prostřednictvím zvláštních internetových stránek a aplikací (např. Liftshare, UberPool nebo Wundercar); v průměru využívalo tyto druhy služeb v EU-28 8 % jednotlivců (ve věku 16–74 let). V členských státech EU byl nejvyšší podíl osob využívajících jakékoli internetové stránky nebo aplikace k zajištění dopravy v roce 2017 zaznamenán ve Spojeném království (27 %), zatímco Estonsko bylo jediným dalším členským státem, který dosáhl podílu nejméně jedné pětiny. Obvykle k zajištění dopravní služby využívala internetovou stránku nebo aplikaci méně jež jedna osoba z deseti; tato situace byla pozorována v 22 z 27 členských států, pro něž jsou údaje k dispozici. Rezervace dopravních služeb online od jiných soukromých osob byly často běžnější u mladších generací (16–24 let) než u starších osob.

Obrázek 11: Jednotlivci, kteří použili jakoukoli internetovou stránku nebo aplikaci během posledních dvanácti měsíců před šetřením k zajištění dopravní služby od jiné osoby, 2017
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_ce_i)

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Zdroje údajů

Rychlé technologické změny v oblastech souvisejících s internetem a dalšími novými aplikacemi informačních a komunikačních technologií představují problémy pro statistiku. V této oblasti došlo k významnému rozvoji a statistické nástroje byly přizpůsobeny tak, aby byly schopné vyhovět novým nárokům na údaje. Statistika je v této oblasti každoročně přehodnocována, aby odpovídala potřebám uživatelů a odrážela rychlý vývoj změn.

Tento přístup se odráží v šetření používání IKT v domácnostech a mezi jednotlivci, které provádí Eurostat. Toto každoroční šetření se využívá pro srovnání vývoje používání IKT, a to jak sledováním vývoje základních proměnných v čase, tak bližším zkoumáním dalších aspektů v určitém okamžiku. Šetření se původně soustředilo na otázky přístupu a připojení, ale jeho rozsah se poté rozšířil tak, aby zahrnoval celou řadu dalších oblastí (například elektronickou veřejnou správu a elektronické obchodování) a také socioekonomické analýzy (týkající se například regionální různorodosti, genderových specifik, rozdílů ve věku, vzdělání a situaci, pokud jde o zaměstnání). Rozsah šetření je s ohledem na různé technologie dále přizpůsoben tak, aby byly zahrnuty nové skupiny produktů a nové způsoby poskytování komunikačních technologií koncovým uživatelům (jako je zavedení nových otázek ohledně vzájemného ubytovávání nebo dopravních služeb prostřednictvím internetu v roce 2017).

Referenčním obdobím pro šetření o využívání IKT domácnostmi a jednotlivci je ve většině případů první čtvrtletí každého roku; ve většině zemí se šetření provádí ve druhém čtvrtletí každého roku. Je třeba uvést, že modul týkající se soukromí a ochrany osobní identity byl součástí šetření v roce 2016 (ale v roce 2017 se neopakoval).

Oblast působnosti a definice

Šetření o IKT týkající se domácností pokrývá ty domácnosti, v nichž alespoň jeden člen náleží do věkové skupiny 16–74 let. Domácnosti s přístupem k internetu znamenají procento domácností, které mají přístup k internetu, a tedy kterýkoli člen domácnosti může používat internet doma, pokud si to přeje, třeba jen k odeslání e-mailu.

Uživateli internetu se rozumějí všichni jednotlivci ve věku 16–74 let, kteří použili internet v průběhu tří měsíců před šetřením. Pravidelnými uživateli internetu jsou ti jednotlivci, kteří internet používali průměrně nejméně jednou týdně v průběhu tří měsíců před šetřením.

Drátové technologie, které se nejčastěji používají pro přístup na internet, jsou buď širokopásmové, nebo jde o vytáčené připojení přes běžnou telefonní linku nebo ISDN. Širokopásmové připojení zahrnuje digitální účastnické přípojky (DSL) a používá technologie, které přenáší data vysokou rychlostí. Širokopásmové linky mají podle definice kapacitu vyšší než ISDN, to znamená 144 kbit/s nebo vyšší. Populární zařízení pro přístup k internetu z domácností zahrnuje stolní a přenosné počítače, ačkoli v nedávné době došlo k rozšíření u dalších technologií využívajících internet.

Mobilním internetovým připojením se rozumí používání internetu mimo domov nebo pracoviště prostřednictvím přenosného počítače nebo kapesního zařízení přes mobilní telefonní síť nebo bezdrátové připojení.

Objednávky zboží a služeb jednotlivci se týkají období dvanácti měsíců před šetřením a zahrnují potvrzené rezervace ubytování či cesty, nákup finančních produktů, telekomunikační služby, videohry nebo software a přímo placené informační služby na internetu. Zboží a služby, které byly získány přes internet zdarma, jsou vyloučeny. Stejně tak jsou vyloučeny objednávky uskutečněné prostřednictvím e-mailů psaných pomocí klávesnice, SMS nebo MMS.

Kontext

V květnu 2015 přijala Evropská komise strategii pro jednotný digitální trh (v angličtině) (COM(2015) 192 final) jakožto jednu ze svých deseti hlavních priorit. Strategie měla šestnáct iniciativ, které zahrnovaly tři hlavní pilíře: podporu lepšího internetového přístupu ke zboží a službám v celé Evropě; vytváření optimálního prostředí pro rozvoj digitálních sítí a služeb; zajištění toho, aby evropské hospodářství a průmysl plně využívaly digitálního hospodářství jako potenciální hnací síly růstu. V pracovním programu Evropské komise na rok 2017 Pro Evropu, která chrání, posiluje a brání (COM(2016) 710), Evropská komise navrhla, aby bylo u již předložených návrhů dosaženo rychlého pokroku a aby byl proveden přezkum dosaženého pokroku k dokončení jednotného digitálního trhu.

Širokopásmové technologie se považují za důležité při měření přístupu k internetu a jeho používání, jelikož nabízí uživatelům možnost rychlého přenosu velkého množství dat a udržují přístupové linky otevřené. Využívání vysokorychlostního a superrychlého širokopásmového připojení se považuje za důležité ukazatele v oblasti tvorby politik týkajících se informačních a komunikačních technologií. Zatímco digitální účastnické přípojky (DSL) zůstávají hlavním typem poskytování širokopásmové technologie v EU, stále více se používají i jiné možnosti, jako je použití kabelového připojení, satelitu, optických kabelů a bezdrátových místních smyček.

Evropská komise pracuje na řadě iniciativ zaměřených na podporu dovedností v oblasti IKT u pracovníků v rámci širšího programu pro lepší rozvoj dovedností, předvídání poptávky po dovednostech a sladění nabídky dovedností s poptávkou. Za účelem zvýšení nabídky odborníků v oblasti IKT vytvořila Evropská komise Velkou koalici pro digitální pracovní místa (v angličtině), což je partnerství v celé EU, jehož cílem je využívat evropské strukturální a investiční fondy ke zmírnění obtíží spojených s náborem odborníků v oblasti IKT.

Dne 10. června 2016 přijala Evropská komise novou agendu dovedností pro Evropu (v angličtině), jejímž cílem je podporovat činnosti zaměřené na zajištění toho, aby lidem v EU byla k dispozici správná odborná příprava, správné dovednosti a správná podpora, a tak aby byli vybaveni dovednostmi, které potřebují v moderním pracovním prostředí, včetně podpory digitálních dovedností.

Přímý přístup
Další články
Tabulky
Databáze
Tematické sekce
Publikace
Metodika
Právní předpisy
Vizualizace
Externí odkazy







ICT usage in households and by individuals (t_isoc_i)


ICT usage in households and by individuals (isoc_i)
Connection to the internet and computer use (isoc_ici)
Households - level of internet access (isoc_ci_in_h)
Households - type of connection to the internet (isoc_ci_it_h)
Individuals - mobile internet access (isoc_ci_im_i)
Internet use (isoc_iiu)
Individuals - internet use (isoc_ci_ifp_iu)
Individuals - frequency of internet use (isoc_ci_ifp_fu)
Individuals - collaborative economy (isoc_ci_ce_i)
E-commerce (isoc_iec)
Internet purchases by individuals (isoc_ec_ibuy)
ICT trust, security and privacy (isoc_ci_sci)
Privacy and protection of personal information (isoc_cisci_prv)