Statistika digitální ekonomiky a společnosti – domácnosti a jednotlivci – Statistics Explained
    

Statistika digitální ekonomiky a společnosti – domácnosti a jednotlivci

Přejít na: navigace , hledání


Extrakce údajů z databáze: září 2020.

Plánovaná aktualizace článku: prosinec 2021.

Zaujalo nás

Do roku 2019 se v EU-27 podíl domácností s přístupem k internetu zvýšil na 90 %, což je přibližně o 26 procentních bodů více než v roce 2009 (64 %).

V roce 2019 používalo širokopásmový přístup k internetu 88 % domácností v EU-27, což je o 33 procentních bodů více než v roce 2009 (55 %).

Podíl jednotlivců ve věku 16–74 let v EU-27, kteří si objednali nebo zakoupili zboží nebo služby pro soukromé účely přes internet, v roce 2019 dosáhl 60 %, což je o 14 procentních bodů více než v roce 2014 (46 %).

Přístup k internetu v domácnostech, 2014 a 2019


Tento článek obsahuje poslední statistické údaje týkající se několika různých aspektů digitální ekonomiky a společnosti (v angličtině) v Evropské unii (EU) se zaměřením na dostupnost informačních a komunikačních technologií (IKT) a jejich používání jednotlivci a v domácnostech.

IKT mají vliv na každodenní život občanů v mnoha směrech, v práci i doma, například při komunikaci či nakupování zboží nebo služeb přes internet. Politiky EU v této oblasti mají široký záběr – od regulace celých oblastí, jako je například elektronické obchodování, až po úsilí o ochranu soukromí jednotlivce. Vývoj informační společnosti proto mnozí považují za zásadní pro vytvoření nezbytných podmínek pro podporu moderního a konkurenceschopného hospodářství.

Celý článek

Přístup k internetu

Informační a komunikační technologie se staly dostupnými pro širokou veřejnost, a to jak pokud jde o přístup k nim, tak o náklady s nimi spojené. Pomyslná hranice byla překročena v roce 2007, kdy měla přístup k internetu většina (53 %) domácností v EU-27. Tento podíl nadále rostl, přičemž v roce 2012 přesáhl tři čtvrtiny a v roce 2014 čtyři pětiny. Do roku 2019 se v EU-27 podíl domácností s přístupem k internetu zvýšil na 90 %, což je přibližně o 26 procentních bodů více než v roce 2009.

Rozšířený a cenově dostupný širokopásmový přístup je jeden z prostředků propagace znalostní a informované společnosti. Širokopásmový přístup byl zdaleka nejrozšířenějším způsobem přístupu k internetu ve všech členských státech EU-27: v roce 2019 jej používalo 88 % domácností v EU-27, což je o 33 procentních bodů více než v roce 2009 (55 %) – viz obrázek 1.

Obrázek 1: Přístup k internetu a širokopásmové připojení k internetu v domácnostech, EU-27, 2009–2019
(% všech domácností)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_in_h) a (isoc_ci_it_h)

Nejvyšší podíl (98 %) domácností s přístupem k internetu byl v roce 2019 zaznamenán v Nizozemsku (viz obrázek 2). Švédsko, Německo, Dánsko, Lucembursko, Finsko a Španělsko rovněž vykázaly, že více než devět z každých deseti domácností mělo přístup k internetu. Nejnižší podíl domácností s přístupem k internetu v rámci členských států EU-27 zaznamenalo Bulharsko (75 %). Bulharsko však – spolu s Rumunskem, Kyprem, Španělskem, Portugalskem a Litvou – zaznamenalo rychlý růst podílu domácností s přístupem k internetu, a to o 16–23 procentních bodů mezi lety 2014 a 2019. Není překvapivé, že relativní stabilita byla zaznamenána v několika členských státech, jejichž domácnosti v roce 2014 již byly z hlediska přístupu k internetu téměř plně nasyceny, například v Lucembursku, Nizozemsku a Dánsku; stejně tak tomu bylo i na Islandu a v Norsku.

Obrázek 2: Přístup k internetu v domácnostech, 2014 a 2019
(% všech domácností)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_in_h)

Obrázek 3 znázorňuje, že ohledně přístupu k internetu existuje v EU-27 do určité míry rozdíl mezi venkovem a městem. Zatímco domácnosti ve velkoměstech, menších městech a na předměstích měly poměrně vysoké podíly přístupu – 92 % ve velkoměstech a 89 % v menších městech a na předměstích –, byl přístup k internetu ve venkovských oblastech poněkud méně rozšířený (86 %). V 19 členských státech EU-27 byl podíl domácností s přístupem k internetu ve venkovských oblastech nižší než odpovídající podíl domácností ve velkoměstech nebo menších městech a na předměstích. Rozdíl mezi venkovskými oblastmi a dalšími dvěma typy oblastí byl obzvláště výrazný v Řecku, Bulharsku, Portugalsku, Slovinsku a Rumunsku, přičemž tyto země měly všechny celkovou úroveň přístupu k internetu nižší než průměr EU-27. V Německu byl podíl domácností s přístupem k internetu u všech tří různých stupňů urbanizace totožný a v Nizozemsku a Dánsku byl téměř totožný (o jeden procentní bod nižší v menších městech a na předměstích v Nizozemsku a o jeden procentní bod vyšší ve velkoměstech v Dánsku). Menší města a předměstí zaznamenala nejvyšší úroveň přístupu k internetu v Belgii a na Maltě a stejně tomu bylo i ve Slovinsku, kde byl podíl domácností ve velkoměstech a v menších městech a na předměstích totožný. Dalšími výjimkami byly Estonsko, Francie a Lucembursko, kde byla zaznamenána nejvyšší úroveň přístupu k internetu ve velkoměstech a nejnižší úroveň v menších městech a na předměstích (a nikoli ve venkovských oblastech), a potom Švédsko, kde byla nejvyšší úroveň přístupu k internetu zaznamenána ve venkovských oblastech.

Obrázek 3: Přístup k internetu v domácnostech podle stupně urbanizace, 2019
(% všech domácností)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_in_h)

Používání internetu

Na počátku roku 2019 používalo v EU-27 internet šest ze sedmi (86 %) jednotlivců ve věku 16–74 let (nejméně jednou v průběhu tří měsíců před datem šetření). Tento podíl činil nejméně 90 % v deseti zemích, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány ve Švédsku (98 %) a Dánsku (97 %). Pro srovnání uveďme, že v Chorvatsku použily internet přibližně čtyři pětiny všech osob ve věku 16 až 74 let (79 %), zatímco v Itálii (76 %), Řecku (76 %), Portugalsku (75 %) a Rumunsku (74 %) to bylo kolem tří čtvrtin. Nejnižší podíl, o něco více než dvě třetiny, zaznamenalo Bulharsko (68 %).

Podíl obyvatel EU-27, kteří nikdy nepoužili internet, činil v roce 2019 10 % (o dva procentní body méně než v předchozím roce), přičemž tento podíl klesl téměř na jednu třetinu úrovně z roku 2009 (kdy činil 32 %).

Více než tři čtvrtiny (77 %) jednotlivců v EU-27 se v roce 2019 připojovaly k internetu denně – viz obrázek 4 – a dalších 7 % jej používalo alespoň jednou týdně (ne však každý den). 84 % jednotlivců bylo pravidelnými uživateli internetu (používali jej alespoň jednou týdně). Podíl osob, které internet používaly denně, na všech uživatelích internetu (kteří internet použili v průběhu tří předcházejících měsíců), činil v EU-27 průměrně 90 % a pohyboval se v rámci členských států EU-27 v rozmezí od 77 % v Rumunsku do více než 90 % ve čtrnácti členských státech a nejvyšší hodnoty 96 % bylo dosaženo v Itálii, na Maltě a v Nizozemsku. Dokonce ještě větší podíl uživatelů internetu, kteří se připojovali denně, vykazoval Island (98 %).

Obrázek 4: Frekvence používání internetu, 2019
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_ifp_iu) a (isoc_ci_ifp_fu)

Obrázek 5 znázorňuje používání internetu na cestách, jinými slovy mimo domov nebo pracoviště, například při používání internetu prostřednictvím přenosného počítače nebo kapesního zařízení přes mobilní nebo bezdrátové připojení. Obrázek srovnává údaje z roku 2014, kdy v EU-27 přístup k internetu přes mobilní zařízení používalo 48 % jednotlivců ve věku 16–74 let, s údaji za rok 2019, přičemž do té doby se tento podíl zvýšil na 73 %. Nejběžnějšími mobilními zařízeními k přístupu na internet byly mobilní telefony či smartphony, laptopy a tablety.

Nejvyšší podíl mobilního internetového připojení v roce 2019 vykazovaly Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Španělsko, Belgie, Lucembursko, Irsko, Rakousko a Francie, internet na cestách používaly více než čtyři pětiny jednotlivců ve věku 16–74 let, přičemž největší podíl 93 % byl zaznamenán ve Švédsku. Tato země sdílí nejvyšší příčku s Norskem. Podíl jednotlivců ve věku 16–74 let, kteří používali internet mimo domov nebo pracoviště, činil 63 % až 70 % v Portugalsku, Řecku, Bulharsku, Lotyšsku, Rumunsku a Litvě, přičemž v Polsku tento podíl činí pouze 59 % a v Itálii 50 %.

Obrázek 5: Jednotlivci, kteří používali přenosný počítač nebo kapesní zařízení pro přístup k internetu mimo domov nebo pracoviště, 2014 a 2019
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_im_i)

Jednou z nejběžnějších on-line činností v EU-27 v roce 2019 byla účast na sociálních sítích, viz obrázek 6. Více než polovina (54 %) jednotlivců ve věku 16–74 let používala internet pro sociální sítě, jako je například Facebook, Twitter, Instagram nebo Snapchat. Stránky sociálních sítí používalo 71 % až 76 % osob v Belgii, na Kypru, ve Švédsku a na Maltě, nejvyšší podíl 81 % zaznamenalo Dánsko, přičemž tento podíl byl ještě výrazně vyšší na Islandu (92 %) a v Norsku (86 %). Na opačném konci škály se nachází dva členské státy EU-27, v nichž takové internetové stránky používala méně než polovina osob, jmenovitě Itálie a Francie (obě země 42 %).

Obrázek 6: Jednotlivci, kteří používali internet k účasti na sociálních sítích, 2019
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_ac_i)

Soukromí a ochrana osobní identity (šetření z roku 2016)

Rozdíly mezi členskými státy EU-27 lze pozorovat v tom, jakým způsobem uživatelé internetu v roce 2016 řídili přístup ke svým osobním údajům na internetu. Osobní údaje prostřednictvím internetu neposkytovala o něco méně než jedna třetina (31 %) uživatelů internetu v EU-27, přičemž jejich podíl se pohyboval od pouhých 8 % v Lucembursku až po polovinu nebo ještě více v Bulharsku, Portugalsku a Rumunsku (viz obrázek 7). 69 % uživatelů internetu v EU-27 poskytovalo on-line některé osobní údaje, přičemž mnozí z nich podnikli různé kroky k řízení přístupu k těmto osobním údajům na internetu. Téměř polovina (45 %) všech uživatelů internetu odmítla dát souhlas k použití osobních údajů k reklamním účelům a méně než dvě pětiny (38 %) omezily na sociálních sítích přístup ke svému profilu nebo obsahu. Kromě toho více než třetina (36 %) uživatelů internetu četla před poskytnutím svých osobních údajů prohlášení o zásadách ochrany soukromých údajů a necelá třetina (30 %) omezila přístup ke své zeměpisné poloze.

Obrázek 7: Podíl osob, které neposkytly žádné osobní údaje prostřednictvím internetu, 2016<Bbr>(% jednotlivců, kteří používali internet v minulém roce)
Zdroj: Eurostat (isoc_cisci_prv)

V roce 2016 vědělo 71 % lidí ve věku 16–74 let, kteří v EU-27 v minulých dvanácti měsících používali internet, že soubory cookie mohou být využívány ke sledování aktivity lidí na internetu. Povědomí o tomto problému bylo mírně vyšší (76 %) u mladších uživatelů (ve věku 16–24 let) a nižší (65 %) u starších uživatelů (ve věku 55–74 let). Více než třetina (34 %) uživatelů ve věku 16–74 let uvedla, že si změnila nastavení internetového prohlížeče, aby používání souborů cookie zabránila nebo je omezila (viz obrázek 8).

Z členských států EU-27 měli největší povědomí o tom, že soubory cookie lze používat ke sledování činnosti on-line, uživatelé internetu v Nizozemsku (89 %), Německu a Finsku (v obou zemích 85 %). Povědomí bylo velké i v Dánsku (81 %), Chorvatsku (78 %), Itálii (77 %), Lucembursku a Rakousku (v obou zemích 76 %). Naopak méně než polovina uživatelů internetu o této skutečnosti věděla v Rumunsku (38 %), Lotyšsku (47 %) a na Kypru (48 %); nízké povědomí bylo též zjištěno v Turecku a Severní Makedonii (v obou zemích 30 %). Podíl uživatelů internetu, kteří si změnili nastavení internetového prohlížeče, aby předešli nebo omezili používání souborů cookie, překročil polovinu (54 %) pouze v jednom členském státu, konkrétně v Lucembursku. Naproti tomu tento krok neučinila ani pětina uživatelů internetu v Česku, Rumunsku, Bulharsku, na Kypru a v Lotyšsku, jakož i v Turecku.

Obrázek 8: Používání souborů cookie a nastavení prohlížeče, 2016
(% jednotlivců, kteří používali internet v minulém roce)
Zdroj: Eurostat (isoc_cisci_prv)

Objednávání nebo nakupování zboží a služeb

Podíl jednotlivců ve věku 16–74 let v EU-27, kteří si objednali nebo zakoupili zboží nebo služby pro soukromé účely přes internet, se i nadále zvýšil: v roce 2019 činil 60 %, což ve srovnání s rokem 2014 představuje nárůst o 14 procentních bodů (viz obrázek  9). Více než tři čtvrtiny jednotlivců v Německu si v roce 2019 objednalo nebo zakoupilo zboží nebo služby přes internet, a tento podíl dosáhl nejméně čtyř pětin v Nizozemsku (81 %), Švédsku (82 %) a Dánsku (84 %). Oproti tomu nejnižší byl tento podíl v Rumunsku (23 %) a Bulharsku (22 %).

Kromě pěti členských států EU-27, Estonska, Lotyšska, Lucemburska, Rumunska a Švédska, u nichž došlo k přerušení řady, byl největší nárůst v podílu jednotlivců, kteří si objednali nebo zakoupili zboží nebo služby přes internet mezi roky 2014 a 2019, zaznamenán v Litvě (až 22 procentních bodů) a potom v Česku a Španělsku (obě země o 21 procentních bodů). Není překvapením, že nejnižší přírůstky (o pět nebo sedm procentních bodů) byly zaznamenány ve Finsku, v Dánsku a Švédsku, kde byl procentní podíl jednotlivců, kteří si objednali nebo zakoupili zboží nebo služby přes internet, v porovnání s ostatními členskými státy již poměrně vysoký; stejně tak tomu bylo i ve Spojeném království a v Norsku. Podíl jednotlivců, kteří si objednali zboží či služby přes internet, však také narůstal poměrně pomalejším tempem na Maltě a ve Francii (obě země o 8 procentních bodů).

Obrázek 9: Jednotlivci, kteří si objednali zboží nebo služby přes internet k soukromým účelům během posledních dvanácti měsíců před šetřením, 2014 a 2019
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_ec_ibuy)

Služby objednané od jiných osob prostřednictvím internetu

V roce 2019 činil podíl osob (ve věku 16–74 let) v EU-27, které použily jakoukoli internetovou stránku nebo aplikaci během posledních dvanácti měsíců k zajištění ubytování od jiné (soukromé) osoby, 21 %. Tento podíl se pohyboval od nejvyšších 46 % v Lucembursku a nejméně jedné čtvrtiny v Irsku, na Maltě a v Belgii, po méně než jednu osobu z deseti v šesti členských státech EU-27, přičemž nejnižší podíly byly zaznamenány v Bulharsku, Rumunsku a Slovinsku (ve všech zemích 9 %), Lotyšsku (8 %), Česku a na Kypru (obě země 5 %). Rezervace ubytování on-line od jiných soukromých osob byly běžnější u osob středního věku (25–54 let) než u mladších (16–24 let) nebo starších generací (55–74 let). Většina těchto služeb byla objednána prostřednictvím zvláštních internetových stránek nebo aplikací, které jednají jako zprostředkovatelé a dávají soukromým osobám možnost sdílet přístup k ubytovacím službám – příkladem jsou Airbnb, Lovehomeswap nebo Couchsurfing.

Obrázek 10: Jednotlivci, kteří použili jakoukoli internetovou stránku nebo aplikaci během posledních dvanácti měsíců před šetřením k zajištění ubytování od jiné osoby, 2019
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_ce_i)

Podobná analýza je představena na obrázku 11, který ukazuje podíl jednotlivců, kteří použili jakoukoli internetovou stránku nebo aplikaci k zajištění dopravní služby od jiné osoby. Zajišťování tohoto druhu služeb bylo obecně méně běžné než zajišťování ubytování, ale bylo opět často prováděno prostřednictvím zvláštních internetových stránek a aplikací (např. Liftshare, UberPool nebo Wundercar); v průměru využívalo tyto druhy služeb v EU-27 8 % jednotlivců (ve věku 16–74 let). V členských státech EU-27 byl nejvyšší podíl osob využívajících jakékoli internetové stránky nebo aplikace k zajištění dopravy v roce 2019 zaznamenán v Estonsku (29 %). Obvykle k zajištění dopravní služby využívala internetovou stránku nebo aplikaci méně než jedna osoba z deseti; tato situace byla pozorována v 18 členských státech. Rezervace dopravních služeb on-line od jiných soukromých osob byly často běžnější u mladších generací (16–24 let) než u starších osob.

Obrázek 11: Jednotlivci, kteří použili jakoukoli internetovou stránku nebo aplikaci během posledních dvanácti měsíců před šetřením k zajištění dopravní služby od jiné osoby, 2019
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_ce_i)

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Zdroje údajů

Rychlé technologické změny v oblastech souvisejících s internetem a dalšími novými aplikacemi informačních a komunikačních technologií představují problémy pro statistiku. V této oblasti došlo k významnému rozvoji a statistické nástroje byly přizpůsobeny tak, aby byly schopné vyhovět novým nárokům na údaje. Statistika je v této oblasti každoročně přehodnocována, aby odpovídala potřebám uživatelů a odrážela rychlý vývoj změn.

Tento přístup se odráží v šetření používání IKT v domácnostech a mezi jednotlivci, které provádí Eurostat. Toto každoroční šetření se využívá pro srovnání vývoje používání IKT, a to jak sledováním vývoje základních proměnných v čase, tak bližším zkoumáním dalších aspektů v určitém okamžiku. Šetření se původně soustředilo na otázky přístupu a připojení, ale jeho rozsah se poté rozšířil tak, aby zahrnoval celou řadu dalších oblastí (například elektronickou veřejnou správu a elektronické obchodování) a také socioekonomické analýzy (týkající se například regionální různorodosti, genderových specifik, rozdílů ve věku, vzdělání a situaci, pokud jde o zaměstnání). Rozsah šetření je s ohledem na různé technologie dále přizpůsoben tak, aby byly zahrnuty nové skupiny produktů a nové způsoby poskytování komunikačních technologií koncovým uživatelům (jako je zavedení nových otázek ohledně vzájemného ubytovávání nebo dopravních služeb prostřednictvím internetu v roce 2017).

Referenčním obdobím pro šetření o využívání IKT domácnostmi a jednotlivci je ve většině případů první čtvrtletí každého roku; ve většině zemí se šetření provádí ve druhém čtvrtletí každého roku. Je třeba uvést, že modul týkající se soukromí a ochrany osobní identity byl součástí šetření v roce 2016 (ale v roce 2017, 2018 a 2019 se neopakoval).

Oblast působnosti a definice

Šetření o IKT týkající se domácností pokrývá ty domácnosti, v nichž alespoň jeden člen náleží do věkové skupiny 16–74 let. Domácnosti s přístupem k internetu znamenají procento domácností, které mají přístup k internetu, a tedy kterýkoli člen domácnosti může používat internet doma, pokud si to přeje, třeba jen k odeslání e-mailu.

Uživateli internetu se rozumějí všichni jednotlivci ve věku 16–74 let, kteří použili internet v průběhu tří měsíců před šetřením. Pravidelnými uživateli internetu jsou ti jednotlivci, kteří internet používali průměrně nejméně jednou týdně v průběhu tří měsíců před šetřením.

Drátové technologie, které se nejčastěji používají pro přístup na internet, jsou buď širokopásmové, nebo jde o vytáčené připojení přes běžnou telefonní linku nebo ISDN. Širokopásmové připojení zahrnuje digitální účastnické přípojky (DSL) a používá technologie, které přenáší data vysokou rychlostí. Širokopásmové linky mají podle definice kapacitu vyšší než ISDN, to znamená 144 kbit/s nebo vyšší. Populární zařízení pro přístup k internetu z domácností zahrnuje stolní a přenosné počítače, ačkoli v nedávné době došlo k rozšíření u dalších technologií využívajících internet.

Mobilním internetovým připojením se rozumí používání internetu mimo domov nebo pracoviště prostřednictvím přenosného počítače nebo kapesního zařízení přes mobilní telefonní síť nebo bezdrátové připojení.

Objednávky zboží a služeb jednotlivci se týkají období dvanácti měsíců před šetřením a zahrnují potvrzené rezervace ubytování či cesty, nákup finančních produktů, telekomunikační služby, videohry nebo software a přímo placené informační služby na internetu. Zboží a služby, které byly získány přes internet zdarma, jsou vyloučeny. Stejně tak jsou vyloučeny objednávky uskutečněné prostřednictvím e-mailů psaných pomocí klávesnice, SMS nebo MMS.

Kontext

V květnu 2015 přijala Evropská komise Strategii pro jednotný digitální trh (COM(2015) 192 final) jakožto jednu ze svých deseti hlavních priorit. Strategie měla šestnáct iniciativ, které zahrnovaly tři hlavní pilíře: podporu lepšího internetového přístupu ke zboží a službám v celé Evropě; vytváření optimálního prostředí pro rozvoj digitálních sítí a služeb; zajištění toho, aby evropské hospodářství a průmysl plně využívaly digitálního hospodářství jako potenciální hnací síly růstu. V pracovním programu Evropské komise na rok 2017 Pro Evropu, která chrání, posiluje a brání (COM(2016) 710), Evropská komise navrhla, aby bylo u již předložených návrhů dosaženo rychlého pokroku a aby byl proveden přezkum dosaženého pokroku k dokončení jednotného digitálního trhu.

Širokopásmové technologie se považují za důležité při měření přístupu k internetu a jeho používání, jelikož nabízí uživatelům možnost rychlého přenosu velkého množství dat a udržují přístupové linky otevřené. Využívání vysokorychlostního a superrychlého širokopásmového připojení se považuje za důležité ukazatele v oblasti tvorby politik týkajících se informačních a komunikačních technologií. Zatímco digitální účastnické přípojky (DSL) zůstávají hlavním typem poskytování širokopásmové technologie v EU, stále více se používají i jiné možnosti, jako je použití kabelového připojení, satelitu, optických kabelů a bezdrátových místních smyček.

Evropská komise pracuje na řadě iniciativ zaměřených na podporu dovedností v oblasti IKT u pracovníků v rámci širšího programu pro lepší rozvoj dovedností, předvídání poptávky po dovednostech a sladění nabídky dovedností s poptávkou. Za účelem zvýšení nabídky odborníků v oblasti IKT vytvořila Evropská komise Velkou koalici pro digitální pracovní místa (v angličtině), což je partnerství v celé EU, jehož cílem je využívat evropské strukturální a investiční fondy ke zmírnění obtíží spojených s náborem odborníků v oblasti IKT.

Dne 10. června 2016 přijala Evropská komise novou agendu dovedností pro Evropu (v angličtině), jejímž cílem je podporovat činnosti zaměřené na zajištění toho, aby lidem v EU byla k dispozici správná odborná příprava, správné dovednosti a správná podpora, a tak aby byli vybaveni dovednostmi, které potřebují v moderním pracovním prostředí, včetně podpory digitálních dovedností.

Evropská komise provedla v roce 2017 přezkum Strategie pro jednotný digitální trh v polovině období (COM(2017) 228 final), jenž potvrdil, že dvě třetiny Evropanů se domnívaly, že zavedení nejnovějších digitálních technologií mělo na společnost, hospodářství a jejich vlastní život pozitivní dopad. Přezkum rovněž identifikoval tři nově se objevující výzvy:

  • zajistit, aby on-line platformy i nadále přinášely hospodářství a společnosti prospěch – odhalovat nezákonný obsah na internetu a podporovat větší odpovědnost poskytovatelů on-line platforem,
  • rozvinout plný potenciál evropské ekonomiky založené na datech – například předložením návrhů na volný pohyb jiných než osobních údajů v rámci EU a
  • chránit evropskou ekonomiku řešením výzev v oblasti kybernetické bezpečnosti – včetně plánu rychlé reakce na mimořádné události v případě rozsáhlého kybernetického incidentu.

V roce 2019 popsala nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jak by se EU podle ní měla chopit příležitostí, jež digitální věk přináší. Evropa připravená na digitální věk je jednou ze šesti priorit Komise na období 2019–2024. Taková digitální transformace je založena na předpokladu, že digitální technologie a řešení by měly: přinášet podnikům nové příležitosti; podpořit rozvoj důvěryhodných technologií; posílit otevřenou a demokratickou společnost; umožnit dynamické a udržitelné hospodářství; pomoci v boji proti změně klimatu. S ohledem na výše uvedené přijala Evropská komise v únoru 2020 souhrnnou prezentaci myšlenek a činností Komise pro utváření digitální budoucnosti Evropy a také konkrétní návrhy týkající se:

Přímý přístup
Další články
Tabulky
Databáze
Tematické sekce
Publikace
Metodika
Právní předpisy
Vizualizace
Externí odkazy





ICT usage in households and by individuals (t_isoc_i)
ICT usage in households and by individuals (isoc_i)
Connection to the internet and computer use (isoc_ici)
Households - level of internet access (isoc_ci_in_h)
Households - type of connection to the internet (isoc_ci_it_h)
Individuals - mobile internet access (isoc_ci_im_i)
Internet use (isoc_iiu)
Individuals - internet use (isoc_ci_ifp_iu)
Individuals - frequency of internet use (isoc_ci_ifp_fu)
Individuals - use of collaborative economy (until 2019) (isoc_ci_ce_i)
E-commerce (isoc_iec)
Internet purchases by individuals (until 2019) (isoc_ec_ibuy)
ICT trust, security and privacy (isoc_ci_sci)
Privacy and protection of personal information (until 2016) (isoc_cisci_prv)