Statistika příčin smrti

Přejít na: navigace , hledání

Extrakce údajů z databáze: červen 2020.

Plánovaná aktualizace článku: říjen 2021.

Zaujalo nás

Nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku rakoviny plic a rakoviny tlustého střeva a konečníku v členských státech EU-27 hlásilo v roce 2017 Maďarsko.

Nejnižší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd v členských státech EU-27 byla v roce 2017 zaznamenána na Kypru, v Řecku a na Maltě.

Standardizovaná míra úmrtnosti v EU-27 byla v roce 2016 u téměř všech hlavních příčin smrti vyšší u mužů než u žen.

Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti, EU-27, 2016
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

V tomto článku je uveden přehled aktuálních statistik týkajících se příčin smrti v Evropské unii (EU). Uvedením všech úmrtí v populaci do souvislostí podle jejich základních příčin lze posoudit rizika související s různými konkrétními chorobami a jinými příčinami; tato čísla lze dále analyzovat podle věku, pohlaví, země, v níž k úmrtí došlo / země pobytu zesnulého a regionu (úroveň NUTS 2), za použití standardizované míry úmrtnosti.

Celý článek

Hlavní výsledky

Poslední informace o příčinách smrti v EU-27 jsou k dispozici za referenční období 2016, avšak téměř pro všechny členské státy EU jsou k dispozici údaje za rok 2017. Z tabulky 1 vyplývá, že zdaleka nejčastějšími příčinami smrti v EU-27 byly nemoci oběhové soustavy a rakovina (zhoubné nádory) (v angličtině).

Tabulka 1: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti, 2017
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Vývoj situace mezi roky 2006 a 2016

V letech 2006 až 2016 vykazovaly standardizované míry úmrtnosti v důsledku rakoviny, ischemické choroby srdeční a dopravních nehod sestupnou tendenci

Mezi roky 2006 a 2016 došlo v EU-27 ke snížení standardizované míry úmrtnosti v důsledku rakoviny u mužů o 11,1 % a u žen o 5,1 % – viz obrázky 1 a 2. Větší pokles byl zaznamenán u úmrtí v důsledku ischemické choroby srdeční, jejichž míra se snížila o 28,4 % u mužů a o 34,2 % u žen. Ještě více poklesla míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod, a to o 40,7 % u mužů a o 41,3 % u žen. Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku rakoviny prsu klesla u žen o 6,9 %, což je významnější pokles, než byl u žen zaznamenán u rakoviny celkově (5,1 %). Oproti tomu se zvýšila míra úmrtnosti v důsledku nemocí nervové soustavy, a to o 23,2 % u mužů a o 25,7 % u žen. V posledních letech se standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku rakoviny plic (včetně rakoviny průdušnice a průdušek) snížila u mužů, avšak zvýšila u žen. U mužů se v letech 2009 až 2016 snížila o 11,7 %, u žen se za totéž období naopak zvýšila o 15,2 %.

Obrázek 1: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, muži, EU-27, 2006–2016
(2006 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)


Obrázek 2: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, ženy, EU-27, 2006–2016
(2006 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

Příčiny smrti v členských státech EU-27 v roce 2017

V EU-27 činila v roce 2016 standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční 119,4 úmrtí na 100 000 obyvatel

Mezi nemoci oběhové soustavy patří choroby související s vysokým krevním tlakem, cholesterolem, cukrovkou a kouřením. Nejčastějšími příčinami úmrtí v důsledku nemocí oběhové soustavy jsou ischemické choroby srdeční a cerebrovaskulární onemocnění. V roce 2016 byly ischemické choroby srdeční příčinou 119,4 úmrtí na 100 000 obyvatel v celé EU-27. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční byla mezi členskými státy EU-27 zaznamenána v Litvě, Maďarsku, na Slovensku a v Lotyšsku. Všechny tyto země uvádějí za rok 2017 369,8 až 536,2 úmrtí na 100 000 obyvatel. Na opačném konci žebříčku figurují Francie (údaje z roku 2016), Nizozemsko, Španělsko, Portugalsko, Belgie, Dánsko, Lucembursko a Itálie, ve všech těchto zemích byla standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční v roce 2017 nižší než 100 úmrtí na 100 000 obyvatel, stejně tak tomu bylo i v případě Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.

Nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku rakoviny plic a rakoviny tlustého střeva a konečníku hlásilo Maďarsko

V roce 2016 byla nejvýznamnější příčinou smrti ve všech 27 členských státech EU rakovina. V průměru zapříčinila 257,1 úmrtí na 100 000 obyvatel. Mezi nejčastější formy rakoviny, u nichž činila standardizovaná míra úmrtnosti vždy více než 10,0 osob na 100 000 obyvatel, patřily zhoubné nádory: průdušnice, průdušek a plic; tlustého střeva, rektosigmoideálního spojení, konečníku, řiti a řitního kanálu; prsu; slinivky břišní; prostaty; žaludku a jater a žlučovodů.

Nejvyššímu riziku úmrtí na rakovinu byli vystaveni obyvatelé Maďarska, Chorvatska, Slovenska a Slovinska. V roce 2017 zemřelo v těchto členských státech EU-27 na rakovinu více než 308,1 osob na 100 000 obyvatel. V Lotyšsku a Polsku, stejně jako v Srbsku, se míra úmrtnosti velmi těsně přibližovala této hodnotě. Zdaleka nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku rakoviny plic zaznamenalo v roce 2017 mezi členskými státy EU-27 Maďarsko (89,2 úmrtí na 100 000 obyvatel), po něm následovalo Chorvatsko (68,4 na 100 000 obyvatel), Polsko (67,0 na 100 000 obyvatel) a Dánsko (66,8 na 100 000 obyvatel); poměrně vysokou standardizovanou míru úmrtnosti (69,3 osob na 100 000 obyvatel) uvádí také Srbsko. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku rakoviny tlustého střeva a konečníku byla v roce 2017 rovněž zjištěna v Maďarsku, a sice 53,1 úmrtí na 100 000 obyvatel, Chorvatsko zaznamenalo standardizovanou míru úmrtnosti 48,4 na 100 000 obyvatel a Slovensko 46,9 na 100 000 obyvatel.

Třetí nejčastější příčinou smrti v EU-27 byly respirační choroby

Po nemocech oběhové soustavy a rakovině byly respirační choroby třetí nejčastější příčinou smrti v EU-27 (v roce 2016 v průměru 75,0 úmrtí na 100 000 obyvatel). V rámci této skupiny nemocí byla nejčastější příčinou úmrtí chronická onemocnění dolních cest dýchacích a dále potom zápal plic. Respirační choroby mají souvislost s věkem. Velká většina úmrtí v důsledku těchto chorob byla zaznamenána u osob ve věku 65 let a více.

V roce 2017 zaznamenalo nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku respiračních chorob mezi členskými státy EU-27 Irsko (135,5 na 100 000 obyvatel), Dánsko (123,5 na 100 000 obyvatel), Kypr (116,3 na 100 000 obyvatel) a Portugalsko (116,2 na 100 000 obyvatel). Vysokou standardizovanou míru úmrtnosti způsobenou respiračními chorobami vykázalo rovněž Turecko (158,6 na 100 000 obyvatel) a Spojené království (136,0 na 100 000 obyvatel).

Nejnižší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku sebevražd má Kypr, Řecko a Malta

Mezi vnější příčiny smrti patří mimo jiné úmrtí v důsledku záměrného sebepoškození (sebevraždy) a dopravních nehod. Přestože sebevraždy nejsou příliš častou příčinou smrti a údaje z některých členských států EU-27 jsou pravděpodobně neúplné, považují se často za významný ukazatel problémů přítomných ve společnosti. V roce 2016 došlo v EU-27 v důsledku sebevraždy v průměru k 10,8 úmrtím na 100 000 obyvatel. Nejnižší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku sebevražd zaznamenali v roce 2017 na Kypru (4,1 úmrtí na 100 000 obyvatel), v Řecku (4,5 na 100 000 obyvatel) a na Maltě (4,6 na 100 000 obyvatel) a poměrně nízká míra, tedy méně než 8,0 úmrtí na 100 000 obyvatel, byla hlášena rovněž z Itálie a ze Slovenska. Mezi nečlenskými zeměmi uvedenými v tabulce 1 hlásí nízkou míru Turecko (3,8 úmrtí na 100 000 obyvatel) a Spojené království (7,5 na 100 000 obyvatel). Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd byla v Litvě (25,8 úmrtí na 100 000 obyvatel) 2,4krát vyšší než průměr EU-27 (údaje z roku 2016).

Nejnižší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod byla zaznamenána ve Švédsku, Irsku, Lucembursku a Dánsku

Ačkoli k dopravním nehodám dochází denně, četnost úmrtí v jejich důsledku byla v roce 2016 v EU-27 nižší (standardizovaná míra úmrtnosti činila 6,0 na 100 000 obyvatel) než četnost sebevražd. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod byla za rok 2017 hlášena z Rumunska, Chorvatska a Polska (9,0 či více úmrtí na 100 000 obyvatel), zatímco na opačném konci škály se nachází Švédsko, Irsko, Lucembursko a Dánsko, z těchto zemí byla hlášena 2,9 až 3,6 úmrtí v důsledku dopravních nehod na 100 000 obyvatel. Ze zemí ESVO byla míra úmrtnosti nižší než 4,0 úmrtí na 100 000 obyvatel rovněž zaznamenána na Islandu, v Norsku a Švýcarsku. Úplně nejnižší hodnotu (2,5 úmrtí na 100 000 obyvatel) hlásí Spojené království.

Příčiny smrti podle pohlaví

Standardizovaná míra úmrtnosti byla u téměř všech hlavních příčin smrti vyšší u mužů než u žen

S výjimkou rakoviny prsu byla v roce 2016 standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku všech hlavních příčin v EU-27 vyšší u mužů než u žen – viz obrázek 3. Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku alkoholismu a drogové závislosti byla u mužů více než 4,0krát vyšší než u žen; úmrtnost v důsledku záměrného sebepoškození byla u mužů 3,8krát vyšší než u žen, u HIV tomu bylo 3,4krát.

Obrázek 3: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti, EU-27, 2016
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Úmrtnost na rakovinu je obecně vyšší u mužů než u žen, avšak je zde řada forem této nemoci, jež u jednoho z pohlaví výrazně převažují – např. rakovina prsu u žen, a takových forem, jež se vyskytují pouze u jednoho z pohlaví. To je např. rakovina dělohy u žen či rakovina prostaty u mužů. V roce 2016 byla v EU-27 rakovina prsu příčinou 32,7 úmrtí na 100 000 žen. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti byla v roce 2017 zaznamenána na Slovensku (40,7 na 100 000 žen), v Lucembursku (40,3 na 100 000 žen), Irsku (37,8 na 100 000 žen), Maďarsku (37,4 na 100 000 žen) a v Dánsku (37,2 na 100 000 žen). Nejlépe na tom naopak bylo Španělsko, Švédsko, Litva, Portugalsko, Malta, Finsko, Česko a Bulharsko, kde bylo v roce 2017 zaznamenáno méně než 30,0 úmrtí na rakovinu prsu na 100 000 žen, ze států ESVO uvádí obdobné hodnoty Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko a z kandidátských zemí Turecko.

Nejvyšší incidenci ischemické choroby srdeční u mužů i u žen ohlásily Litva, Maďarsko, Slovensko a Lotyšsko

Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční u mužů i žen byla v roce 2017 zaznamenána v Litvě, v Maďarsku, na Slovensku a v Lotyšsku, zatímco nejnižší počet případů úmrtí v důsledku ischemické choroby srdeční u mužů i žen zaznamenali ve Francii (údaje z roku 2016) a v Nizozemsku. Ve všech členských státech EU-27 umírají v důsledku ischemické choroby srdeční častěji muži než ženy (viz obrázek 4), přičemž nejvyšší rozdíly incidence mezi pohlavími v absolutních hodnotách zaznamenaly Litva a Lotyšsko: v Litvě činila míra úmrtnosti mužů 544,7 na 100 000 obyvatel, u žen to bylo 282,0 na 100 000 obyvatel, což je rozdíl ve výši 262,6 na 100 000; v Lotyšsku činil tento rozdíl 257,3 na 100 000.

Obrázek 4: Úmrtí v důsledku ischemických chorob srdečních – standardizovaná míra úmrtnosti, 2017
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Rovněž standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd byla systematicky vyšší u mužů než u žen – viz obrázek 5. Největší absolutní rozdíl mezi oběma pohlavími byl v roce 2017 zaznamenán v Litvě. Míra úmrtnosti mužů zde činila 47,2 na 100 000 obyvatel, zatímco u žen to bylo 9,1 na 100 000 obyvatel. Vezmeme-li však v úvahu prostý poměr mezi údaji týkajícími se jednotlivých pohlaví, ukáže se, že v Polsku byla tato míra 7,0krát vyšší u mužů než u žen. Tento nepoměr mezi pohlavími byl nejnižší ve Španělsku, Finsku, Dánsku, Lucembursku, Belgii, Švédsku a Nizozemsku, kde standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd u mužů byla maximálně 3,1krát vyšší než u žen.

Obrázek 5: Úmrtí v důsledku sebevraždy – standardizovaná míra úmrtnosti, 2017
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Statistika příčin smrti v roce 2017 u osob mladších 65 let

U osob do 65 let byly hlavní příčiny smrti do určité míry odlišné, pokud jde o jejich relativní význam (viz tabulka 2). V této věkové skupině byla nejčastější příčinou smrti rakovina — standardizovaná míra úmrtnosti v jejím důsledku činila v roce 2016 v EU-27 v průměru 77,3 úmrtí na 100 000 obyvatel. Druhou nejčastější příčinou byly nemoci oběhové soustavy (44,8 úmrtí na 100 000 obyvatel). Oproti údajům za celou populaci nepatřily u osob mladších 65 let mezi tři hlavní příčiny smrti respirační choroby. Standardizovaná míra úmrtnosti u respiračních chorob byla nejen nižší než míra úmrtnosti v důsledku rakoviny a nemocí oběhové soustavy, ale také nižší než míra úmrtnosti v důsledku nemocí zažívacího traktu (není uvedena v tabulce 2), v důsledku nehody (pouze dopravní nehody uvedené v tabulce 2) a sebevražd.

Tabulka 2: Hlavní příčiny úmrtí u osob mladších 65 let, 2017
(standardizované míry úmrtnosti na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Mezi lety 2006 a 2016 poklesla míra úmrtnosti osob do 65 let v EU-27 v důsledku každé z hlavních příčin smrti, pro něž jsou k dispozici časové řady, jak je zřejmé z obrázku 6. Tento pokles byl nejvýraznější u dopravních nehod, kde ve sledovaném období míra úmrtnosti poklesla o 44,6 %, a u ischemických chorob srdečních (pokles o 32,7 %).

Obrázek 6: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel ve věku do 65 let, EU-27, 2006–2016
(2006 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Excel.jpg Statistika příčin smrti: tabulky a grafy (v angličtině)

Zdroje údajů

Statistika příčin smrti vychází ze dvou informačních zdrojů: lékařských údajů uvedených v úmrtních listech, jež lze využít ke zjištění příčiny smrti, a kódování příčin smrti podle systému WHO-MKN. Všechna úmrtí obyvatel jsou označena podle základní příčiny smrti, jinými slovy podle „nemoci nebo úrazu, jež přivodily sled patologických událostí vedoucích přímo ke smrti, nebo okolností nehody či násilí, jež způsobily smrtelný úraz“ (definice přijatá Světovým zdravotnickým shromážděním (v angličtině)).

Platnost a spolehlivost statistiky příčin smrti je do určité míry závislá na kvalitě údajů, jež poskytují lékaři vystavující úmrtní listy. Může docházet k nepřesnostem z různých důvodů, mezi něž patří například:

  • chyby při vystavení úmrtního listu;
  • problémy se stanovením lékařské diagnózy;
  • výběr hlavní příčiny smrti;
  • kód příčiny smrti.

Někdy není příčina smrti jednoznačná. Kromě onemocnění přímo vedoucího k úmrtí by měly lékařské údaje na úmrtním listu obsahovat rovněž kauzální řetězec vedoucí k onemocnění zesnulého. Mohou se uvést také jiné podstatné zdravotní komplikace, které sice neměly souvislost s onemocněním přímo vedoucím ke smrti, ale mohly nepříznivě ovlivnit průběh nemoci, a podílely se tak na příčinách smrti. Někdy se samozřejmě ozývá kritika, že uvádět kód pouze jedné nemoci jakožto příčiny smrti čím dál méně odpovídá realitě, vzhledem ke zvyšující se naději dožití a s tím spojeným změnám v nemocnosti. U většiny zemřelých ve věku 65 let a více může být uvedení pouze jedné z několika možných příčin smrti jistým způsobem zavádějící. Proto některé členské státy EU začaly uvažovat o kódování několika příčin současně. Eurostat poskytuje těmto členským státům podporu při jejich úsilí o vytvoření společného automatizovaného systému kódování s názvem IRIS (v angličtině), který má zvýšit kvalitu a srovnatelnost údajů o příčinách smrti v Evropě.

Revidovaná standardní evropská populace

Počet úmrtí v důsledku konkrétní příčiny lze vyjádřit v poměru k počtu obyvatel. Lze sestavit standardizovanou (spíše než hrubou) míru úmrtnosti, jež je nezávislá na struktuře populace podle věku a pohlaví: důvodem je to, že příčiny smrti se většinou značně liší v závislosti na věku a pohlaví, takže standardizace usnadňuje srovnatelnost v čase a mezi různými zeměmi.

Standardní evropská populace, jíž se využívá pro účely standardizace hrubých měr, pochází již z roku 1976, takže bylo nezbytné přizpůsobit ji změnám ve věkové struktuře obyvatelstva EU, k nimž došlo od poloviny sedmdesátých let 20. století. Revidovaná standardní evropská populace (SEP) (v angličtině) byla dohodnuta s členskými státy EU. Zahrnuje všechny členské státy EU-27 s výjimkou Chorvatska, a dále Spojené království a země ESVO. Základem výpočtu byly demografické projekce provedené v roce 2010 pro období 2011–2030; používá se od léta 2013.

V tabulkách v tomto článku se používají tyto notace:

Hodnota uvedená kurzivou     hodnota odpovídá předpokladu, je předběžná nebo odhadovaná, a může se tudíž změnit;
: hodnota není k dispozici, důvěrná nebo nespolehlivá hodnota.

Kontext

Statistika příčin smrti, která patří k nejstarším lékařským statistikám, jež máme k dispozici, poskytuje informace o vývoji v čase a rozdílech v příčinách smrti mezi jednotlivými zeměmi. Tato statistika hraje v obecném systému informací o zdravotním stavu v EU klíčovou úlohu. Lze ji použít jako vodítko ke stanovení toho, jaká preventivní a léčebná opatření či jaké investice do výzkumu by mohly zvýšit naději dožití obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že komplexní statistika nemocnosti v Evropě není obecně k dispozici, používají se údaje o příčinách smrti často jako nástroj hodnocení zdravotnických systémů v EU a mohou se využít také v rámci zdravotních politik založených na poznatcích.

EU prosazuje v boji proti závažným a chronickým onemocněním komplexní přístup založený na integrovaném postupu proti rizikovým faktorům napříč všemi sektory v kombinaci se snahou posílit zdravotní systémy, aby zajišťovaly lepší prevenci a kontrolu, a to prostřednictvím:

  • co největší spolehlivosti a srovnatelnosti vnitrostátních statistik, aby se mohly použít jakožto vodítko pro účinné vytváření politik;
  • podpory kampaní vedoucích ke zvýšení povědomí veřejnosti a lepší prevenci chorob a zaměřených aktivně na vysoce ohrožené skupiny a jednotlivce;
  • systematického zavádění politik a opatření, jež odstraní nerovnosti v oblasti zdraví;
  • poskytování partnerství, pokud jde o specifické choroby, například rakovinu.
Přímý přístup
Další články
Tabulky
Databáze
Tematické sekce
Publikace
Metodika
Právní předpisy
Vizualizace
Externí odkazy





Publikace on-line

Příčiny smrti

Zdravotní stav

Vybrané nemoci

Metodika

Obecné články o zdravotních statistikách

  • Health (t_hlth) (v angličtině):
Statistika příčin smrti (t_hlth_cdeath)
  • Health (hlth) (v angličtině):
Statistika příčin smrti (hlth_cdeath)