Statistika odpadů

Přejít na: navigace , hledání
Extrakce údajů z databáze: květen 2017. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: září 2019. Anglická verze je aktuálnější.
Tabulka 1: Produkce odpadů podle ekonomických činností a domácností, 2014
Zdroj: Eurostat (env_wasgen)
Obrázek 1: Produkce odpadů podle ekonomických činností a domácností v EU-28, 2014
(%)
Zdroj: Eurostat (env_wasgen)
Obrázek 2: Produkce odpadů, 2014
(kg na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (env_wasgen)
Obrázek 3: Produkce odpadů, kromě hlavních druhů minerálního odpadu, 2004 a 2014
(kg na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (env_wasgen)
Tabulka 2: Produkce odpadů, kromě hlavních druhů minerálního odpadu, EU-28, 2004–2014
Zdroj: Eurostat (env_wasgen)
Obrázek 4: Produkce nebezpečného odpadu, 2010 a 2014
(podíl na celkovém odpadu v %)
Zdroj: Eurostat (env_wasgen)
Tabulka 3: Zpracování odpadů, 2014
Zdroj: Eurostat (env_wastrt)
Obrázek 5: Vývoj zpracování odpadů, EU-28, 2004–2014
(2004 = 100)
Zdroj: Eurostat (env_wastrt)
Obrázek 6: Zpracování nebezpečného odpadu, 2014
(v tisících tun)
Zdroj: Eurostat (env_wastrt)
Obrázek 7: Zpracování nebezpečného odpadu, 2014
(kg na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (env_wastrt)

V tomto článku najdete přehled produkce a zpracování odpadů v Evropské unii (EU) a několika zemích, jež nejsou členy EU. Vychází výhradně z údajů shromážděných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů.

Odpad definovaný směrnicí 2008/98/ES (čl. 3 odst. 1) jako „jakákoli látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil“, představuje obrovskou ztrátu zdrojů ve formě materiálu i energie. Kromě toho může mít nakládání s odpady a jejich odstraňování závažné důsledky pro životní prostředí. Například skládky zabírají pozemky a mohou znečišťovat vzduch, vodu a půdu, zatímco spalování může vést k emisím zplodin.

Politiky nakládání s odpady v EU jsou proto zaměřeny na snížení jejich dopadu na životní prostředí a zdraví a na větší účinnost využívání zdrojů v EU. Dlouhodobým cílem těchto politik je snížit množství produkovaných odpadů a v případech, kdy se produkci odpadů nelze vyhnout, podporovat využívání odpadu jakožto zdroje a dosáhnout vyšších úrovní recyklace a bezpečného odstraňování odpadu.

Hlavní statistické výsledky

Celková produkce odpadů

V roce 2014 činila celková produkce odpadů ze všech ekonomických činností a domácností v EU-28 2 503 milionů tun. Bylo to největší množství zaznamenané v EU-28 v období 2004–2014 (časové řady jsou k dispozici pouze pro sudé roky).

Jak lze očekávat, celkové množství vyprodukovaného odpadu souvisí do jisté míry s počtem obyvatel a velikostí hospodářství dané země. Tabulka 1 ukazuje, že nejmenší členské státy EU obecně vykázaly nejnižší úroveň produkce odpadu, zatímco ve větších státech byla tato úroveň nejvyšší. Poměrně značné množství odpadu však vyprodukovaly Bulharsko a Rumunsko, relativně malé množství naopak Itálie.

Podíl jednotlivých ekonomických činností a domácností na celkové produkci odpadů v roce 2014 je znázorněn na obrázku 1. V EU-28 vzniklo v roce 2014 34,7 % veškerých odpadů ve stavebnictví, následovala těžba a dobývání (28,2 %), zpracovatelský průmysl (10,2 %), odpadové a vodní hospodářství (9,1 %) a domácnosti (8,3 %); zbývajících 9,5 % odpadu vyprodukovaly jiné ekonomické činnosti, zejména služby (3,9 %) a energie (3,7 %).

Na obrázku 2 je uvedena standardizovaná analýza množství vyprodukovaného odpadu v závislosti na počtu obyvatel. Je patrné, že některé menší členské státy EU produkují velké množství odpadu – obzvláště vysoké hodnoty byly zaznamenány v Bulharsku, kde se v roce 2014 vyprodukovalo na obyvatele průměrně 24,9 tuny odpadu, což je pětkrát více, než kolik činí průměrné množství na obyvatele v celé EU-28 (4,9 tuny). Řada členských států, v nichž se produkuje obzvláště velké množství odpadu na obyvatele, vykázala velmi vysoký podíl odpadu z těžby a dobývání, zatímco v jiných státech se na těchto číslech často velkou měrou podílelo stavebnictví a demolice. Množství odpadu z těžby a dobývání a ze stavebnictví a demolic je řazeno do kategorie hlavní druhy minerálního odpadu: v analýze na obrázku 2 se rozlišuje mezi hlavními druhy minerálního odpadu a veškerým ostatním odpadem. Hlavní druhy minerálního odpadu tvořily téměř dvě třetiny (64 % neboli 3,2 tuny na osobu) veškerého odpadu vyprodukovaného v roce 2014 v EU-28. Podíl hlavních druhů minerálního odpadu na celkové produkci odpadů se v jednotlivých členských státech EU značně lišil, což může alespoň do určité míry odrážet rozdíly ve struktuře hospodářství. Obecně lze říci, že členské státy EU s vyšším podílem na produkci hlavních druhů minerálního odpadu byly státy s poměrně rozsáhlými činnostmi v oblasti těžby a dobývání (např. Bulharsko, Švédsko, Rumunsko a Finsko) a/nebo v oblasti stavebnictví a demolic (např. Lucembursko). V těchto členských státech činily hlavní druhy minerálního odpadu 85 % nebo více celkového vyprodukovaného odpadu. Stejně tomu bylo i v Lichtenštejnsku a Srbsku. Hlavní druhy minerálního odpadu tvořily méně než jednu pětinu veškerého odpadu vyprodukovaného v Chorvatsku, Portugalsku a v Belgii a stejně tomu bylo v Norsku, Turecku, Bosně a Hercegovině (údaje za rok 2012), Bývalé jugoslávské republice Makedonii a na Islandu (údaje za rok 2012).

Produkce odpadů kromě hlavních druhů minerálního odpadu

V roce 2014 činila ve státech EU-28 produkce odpadů nezahrnujících hlavní druhy minerálního odpadu 891 milionů tun, což odpovídá 36 % celkového množství vyprodukovaných odpadů (tabulka 2). Vyjádříme-li tuto hodnotu jako poměr k počtu obyvatel, v roce 2014 vyprodukoval každý obyvatel v EU-28 v průměru 1,8 tuny odpadů, které nezahrnují hlavní druhy minerálního odpadu (viz obrázek 3). Zatímco celkové množství odpadů kromě hlavních druhů minerálního odpadu pokleslo v letech 2004 až 2014 o 5,3 %, množství na obyvatele pokleslo o 8,0 % (jelikož počet obyvatel EU v daném období vzrostl).

V rámci členských států EU se produkce odpadů nezahrnujících hlavní druhy minerálního odpadu v roce 2014 pohybovala od průměrných 723 kg na obyvatele v Chorvatsku až po 9,5 tuny na obyvatele v Estonsku. Velké množství odpadu, jež vyprodukuje Estonsko, souvisí s výrobou energie z ropné břidlice.

Tabulka 2 znázorňuje vývoj produkce odpadů nezahrnujících hlavní druhy minerálního odpadu v EU-28 v členění podle ekonomických činností. V roce 2014 byla nejvyšší množství vyprodukovaných odpadů zaznamenána v odpadovém a vodním hospodářství (208 milionů tun), u domácností (204 milionů tun) a ve zpracovatelském průmyslu (184 milionů tun). Vývoj v průběhu času se u těchto sektorů lišil: produkce odpadů v odpadovém a vodním hospodářství (kromě hlavních druhů minerálního odpadu) vzrostla mezi lety 2004 a 2014 o 87,7 %. Rychlým tempem rostlo rovněž množství odpadu (kromě hlavních druhů minerálního odpadu) vyprodukovaného ve stavebnictví (celkový nárůst během posuzovaného období o 57,2 %). V téže době zůstalo množství odpadu (kromě hlavních druhů minerálního odpadu) vyprodukovaného domácnostmi a při činnostech v oblasti energií poměrně stabilní. Odpad (kromě hlavních druhů minerálního odpadu) vyprodukovaný v zemědělství, lesnictví a rybářství poklesl o 68,7 % a odpad ze zpracovatelského průmyslu o 32,2 %. Stejně tak poměrně značně pokleslo (téměř o jednu čtvrtinu) množství odpadu (kromě hlavních druhů minerálního odpadu) vyprodukovaného v odvětví těžby a dobývání (o 24,1 %) a v jiných odvětvích (o 22,7 %).

Produkce nebezpečného odpadu

Nenakládá-li se s nebezpečným odpadem odpovědně a není-li bezpečně odstraněn, může významně ohrožovat lidské zdraví a životní prostředí. Přibližně 95,0 milionu tun (3,8 % celkového množství) odpadů vyprodukovaných v EU-28 v roce 2014 bylo klasifikováno jako nebezpečný odpad.

V porovnání s rokem 2010 bylo v EU-28 v roce 2014 vyprodukováno o 2,2 % více odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný a o 2,8 % méně nebezpečného odpadu, přičemž pokud jde o množství, produkce nebezpečného odpadu poklesla z 97,8 na 95,0 milionu tun. V roce 2014 činil podíl nebezpečného odpadu na celkovém vyprodukovaném množství méně než 9,0 % ve všech členských státech EU kromě Estonska, kde představoval 47,7 % celkového množství (viz obrázek 7). Velmi vysoký podíl v případě Estonska byl způsoben zejména výrobou energie z ropné břidlice. Mezi nečlenskými zeměmi uvedenými na obrázku 4 vykazovalo nejvyšší podíl nebezpečného odpadu na celkové produkci odpadů Srbsko (27,4 %) z důvodu intenzivní činnosti v odvětví těžby a dobývání, po němž následovala Černá Hora (24,4 %), Bosna a Hercegovina (21,2 %, údaje za rok 2012) a Norsko (11,7 %).

Zpracování odpadů

V roce 2014 se v EU-28 zpracovalo přibližně 2 320 milionů tun odpadů (viz tabulka 3). Patří sem i zpracování odpadů dovezených do EU, hlášená množství tudíž nejsou přímo srovnatelná s údaji o vyprodukovaném odpadu.

Téměř polovina (47,4 %) odpadů zpracovávaných v EU-28 v roce 2014 byla odstraněna jinak než spalováním (ukládání na skládky). Dalších 36,2 % odpadů zpracovávaných v EU-28 v roce 2014 se zaslalo k využití jinému než energetickému a zasypávání (pro zjednodušení uvedeno jako recyklace). K zasypání byla použita jen o něco více než jedna desetina (10,2 %) odpadů zpracovávaných v EU-28. Zbytek byl odeslán ke spálení, a to buď k energetickému využití (4,7 %), nebo nikoli (1,5 %). Pokud jde o používání různých metod zpracování, existovaly mezi členskými státy EU značné rozdíly. Některé členské státy tak měly například velmi vysokou míru recyklace (Itálie a Belgie) a jiné upřednostňovaly ukládání na skládky (Bulharsko, Rumunsko, Řecko, Švédsko a Finsko).

Obrázek 5 ukazuje vývoj zpracování odpadů ve státech EU-28 podle hlavních kategorií zpracování v období let 2004 až 2014. Množství odpadu určeného k odstranění bylo v roce 2014 o 1,7 % nižší než v roce 2004. Jeho podíl v celkovém zpracování odpadů poklesl z 54,6 % na 48,9 %. Množství využitého odpadu, jinými slovy spáleného s energetickým využitím, recyklovaného nebo použitého k zasypání (využití odpadu ve výkopech pro zásyp jámy, pro bezpečnostní účely nebo pro stavební účely při úpravách krajiny) vzrostlo o 23,4 %, a to z 960 milionů tun v roce 2004 na 1 185 milionů tun v roce 2014; podíl tohoto využití na celkovém objemu zpracovaných odpadů se tak zvýšil ze 45,4 % v roce 2004 na 51,1 % v roce 2014.

Celkově bylo v EU-28 v roce 2014 zpracováno 75,6 milionu tun nebezpečného odpadu, přičemž více než polovina se zpracovala v pouhých třech členských státech EU – v Německu (27,2 %), Bulharsku (16,1 %) a v Estonsku (13,6 %) (obrázek 6).

Téměř polovina (49,0 %) nebezpečného odpadu, který se zpracovával v EU-28, byla uložena na skládky, tzn. uložena v úrovni nebo pod úrovní terénu a vypuštěna do vodních útvarů – odpovídá to 73 kg na obyvatele (obrázek 7). Přibližně 6,0 % veškerého nebezpečného odpadu bylo spáleno bez energetického využití (9 kg na obyvatele) a dalších 7,4 % s energetickým využitím (11 kg na obyvatele). Více než jedna třetina (37,5 %) nebezpečného odpadu v EU-28 byla v roce 2014 dále využita (recyklována nebo použita k zasypání), což odpovídá 56 kg na obyvatele.

Zdroje a dostupnost údajů

V zájmu sledování, jak je prováděna politika v oblasti odpadů, zejména zda je zajištěn soulad se zásadami jeho využití a bezpečného odstranění, jsou zapotřebí spolehlivé statistiky o produkci odpadů z podniků a domácností a nakládání s nimi. V roce 2002 bylo přijato nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů, které vytvořilo rámec pro harmonizované statistiky odpadů ve Společenství.

Podle uvedeného nařízení musí členské státy EU počínaje referenčním rokem 2004 předkládat každé dva roky údaje o produkci, využití a odstranění odpadů. Údaje o produkci odpadu a nakládání s ním jsou v současné době k dispozici za sudé referenční roky od 2004 do 2014.

Kontext

Politiky nakládání s odpady v EU jsou zaměřeny na snížení jejich dopadu na životní prostředí a zdraví a na větší účinnost využívání zdrojů v Evropě. Dlouhodobým cílem je, aby Evropa co nejvíce recyklovala, předcházela vzniku odpadů a využívala nezbytný odpad v co největší míře jako zdroj. Cílem je dosáhnout mnohem vyšších úrovní recyklace a minimalizovat těžbu dalších přírodních zdrojů. Řádné nakládání s odpady je klíčovým prvkem zajištění účinného využívání zdrojů a udržitelného růstu evropských ekonomik. Více informací viz strategie Evropa 2020 (v angličtině).

Revidovaná rámcová směrnice o odpadech z roku 2008 zavedla pětiúrovňovou hierarchii nakládání s odpady, kdy nejlepší možností je prevence, pak následují opětovné použití, recyklace a jiné formy využití, krajní východisko posléze představuje odstranění kupříkladu skládkováním. V souladu s touto hierarchií stanoví 7. akční program pro životní prostředí (v angličtině) následující prioritní cíle politiky EU v oblasti odpadů:

  • snížit množství produkovaných odpadů,
  • maximalizovat recyklaci a opětovné použití,
  • omezit spalování na nerecyklovatelné materiály,
  • postupně ustupovat od skládkování a využívat je jen v případě nerecyklovatelných a nevyužitelných odpadů,
  • zajistit plné dosažení cílů politiky v oblasti odpadů ve všech členských státech EU.

Kromě toho je odvětví nakládání s odpady druhým největším přispěvatelem k růstu zaměstnanosti v ekonomice životního prostředí, jak ukazují účty odvětví environmentálních výrobků a služeb. Více informací viz článek Environmental economy - statistics on employment and growth (v angličtině).

Související články

Další informace z Eurostatu

Publikace

Hlavní tabulky

  • Waste (t_env_was) (v angličtině), viz:
Waste generation and treatment (t_env_wasgt) (v angličtině)

Databáze

  • Waste (env_was) (v angličtině), viz:
Waste generation and treatment (env_wasgt) (v angličtině)

Zvláštní sekce

Metodika / Metadata

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Další informace

Externí odkazy