Statistika minimálních mezd

Přejít na: navigace , hledání
Extrakce údajů z databáze: února 2018. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: květen 2019.

Tento článek dokládá, jak se úroveň minimální mzdy v členských státech Evropské unie (EU) značně liší; rovněž nabízí srovnání se situací v kandidátských zemích a ve Spojených státech amerických.

Statistika minimálních mezd publikovaná Eurostatem se týká národních minimálních mezd. Národní minimální mzda se většinou vztahuje na všechny zaměstnance, nebo alespoň na velkou většinu zaměstnanců v dané zemi. Je upravena zákonnou normou, často po konzultaci se sociálními partnery, nebo je stanovena přímo národní meziodvětvovou smlouvou.

Minimální mzdy se obvykle prezentují jako měsíční mzdové sazby hrubých výdělků, tj. před odečtením daně z příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení, jež odvádí zaměstnanec; tyto odpočty se v každé zemi liší. Eurostat zveřejňuje údaje o národních minimálních mzdách dvakrát ročně. Odrážejí stav k 1. lednu a 1. červenci každého roku. V důsledku toho se změny minimálních mezd zavedené v období mezi těmito dvěma daty zobrazují až při následujícím půlročním uvolnění údajů.

Obrázek 1: Minimální mzdy, leden 2008 a leden 2018
(EUR měsíčně a %)
Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur)
Obrázek 2: Minimální mzdy, leden 2018
(PPS měsíčně)
Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur)
Obrázek 3: Minimální mzdy jako podíl na mediánech hrubých výdělků, 2014
(%)
Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur) a zjišťování o struktuře výdělků 2014. Zvláštní výpočet pro účely této publikace; údaje nejsou dostupné v online databázi Eurostatu
Obrázek 4: Podíl zaměstnanců pobírajících méně než 105 % minimální mzdy, říjen 2010 a 2014
(%)
Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur) a zjišťování o struktuře výdělků 2014. Zvláštní výpočet pro účely této publikace; údaje nejsou dostupné v online databázi Eurostatu

Hlavní statistické výsledky

Rozdíly v národních minimálních mzdách

V lednu 2018 se minimální mzdy v členských státech EU pohybovaly od 261 EUR do 1 999 EUR měsíčně

V lednu 2018 mělo národní minimální mzdu 22 z 28 členských států EU (Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko ji neměly), stejně tak jako všechny kandidátské země EU (Černá Hora, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Albánie, Srbsko a Turecko). K 1. lednu 2018 se měsíční minimální mzdy v členských státech značně lišily, pohybovaly se od 261 EUR v Bulharsku do 1 999 EUR v Lucembursku (viz obrázek 1).

V porovnání s lednem 2008 byly minimální mzdy (vyjádřené v eurech) v lednu 2018 ve všech členských státech EU, které mají národní minimální mzdu, vyšší, s výjimkou Řecka, kde minimální mzda byla o 14 %nižší (kumulace za 10 let, s roční mírou změny –1,5 %). Mezi lednem 2008 a lednem 2018 byla roční míra změny minimální mzdy nejvyšší v Rumunsku (11,4 %) a v Bulharsku (8,8 %). Kromě toho došlo ke značnému nárůstu minimálních mezd také na Slovensku (7,1 %) a ve všech třech pobaltských členských státech — Lotyšsku (6,5 %), Estonsku (6,0 %) a Litvě (5,6 %).

Na základě výše národní hrubé minimální měsíční mzdy vyjádřené v eurech lze členské státy EU, na které se vztahuje tento sběr údajů, rozdělit do tří skupin; země, které nejsou členy EU, jsou uvedeny na obrázku 1 jako samostatná skupina.

  • Skupina 1, v níž byly národní minimální mzdy v lednu 2018 nižší než 500 EUR měsíčně. Členské státy EU v této skupině zahrnují: Bulharsko, Litvu, Rumunsko, Lotyšsko, Maďarsko, Chorvatsko, Českou republiku a Slovensko; výše jejich národní minimální mzdy se pohybovala od 261 EUR v Bulharsku do 480 EUR na Slovensku.
  • Skupina 2, v níž národní minimální mzdy dosahovaly v lednu 2018 přinejmenším 500 EUR, ale byly nižší než 1 000 EUR měsíčně. Členské státy EU v této skupině zahrnují: Estonsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Maltu, Slovinsko a Španělsko; výše jejich národní minimální mzdy se pohybovala od 500 EUR v Estonsku do 859 EUR ve Španělsku.
  • Skupina 3, v níž národní minimální mzdy dosahovaly v lednu 2018 přinejmenším 1 000 EUR měsíčně. Členské státy EU v této skupině zahrnují: Spojené království, Německo, Francii, Belgii, Nizozemsko, Irsko a Lucembursko; výše jejich národní minimální mzdy se pohybovala od 1 401 EUR ve Spojeném království do 1 999 EUR v Lucembursku.
  • Výše minimálních mezd ve všech kandidátských zemích EU se podobaly úrovním skupiny 1, v rozpětí od 181 EUR v Albánii do 446 EUR v Turecku. Úroveň národní minimální mzdy ve Spojených státech (1 048 EUR měsíčně) se nacházela v rozpětí uvedeném pro skupinu 3.

V případě členských států EU mimo eurozónu, které mají národní minimální mzdu (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Spojené království), a stejně tak v případě kandidátských zemí EU a USA jsou výše a příslušné pořadí minimálních mezd vyjádřených v eurech ovlivněny směnnými kurzy, které se používají pro přepočet národních měn na euro.

Minimální mzdy vyjádřené ve standardech kupní síly

Rozestup mezi zeměmi, pokud jde o výši minimální mzdy, byl mnohem menší při zohlednění rozdílů v cenové úrovni

Obrázek 2 srovnává hrubé minimální mzdy při zohlednění rozdílů v cenové úrovni na základě uplatnění parit kupní síly (PPP) na výdaje na konečnou spotřebu domácností; podle očekávání úprava o rozdíly v cenové úrovni snižuje variaci mezi zeměmi. Na základě výše národní hrubé měsíční minimální mzdy vyjádřené v PPS lze členské státy EU, na které se vztahuje tento sběr údajů, rozdělit do tří skupin; jako v předchozím případě jsou země, které nejsou členy EU, uvedeny na obrázku 2 jako samostatná skupina.

  • Skupina 1, v níž byly národní minimální mzdy v lednu 2018 nižší než 750 PPS měsíčně. Členské státy EU v této skupině zahrnují: Bulharsko, Lotyšsko, Litvu, Českou republiku, Estonsko, Chorvatsko, Slovensko a Maďarsko; výše jejich národní minimální mzdy se pohybovala od 546 PPS v Bulharsku do 743 PPS v Maďarsku.
  • Skupina 2, v níž národní minimální mzdy dosahovaly v lednu 2018 přinejmenším 750 PPS, ale byly nižší než 1 000 PPS měsíčně. Do této skupiny patřilo šest členských států EU, a sice: Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Polsko, Malta a Španělsko; výše jejich národní minimální mzdy se pohybovala od 788 PPS v Portugalsku do 938 PPS ve Španělsku.
  • Skupina 3, v níž národní minimální mzdy dosahovaly v lednu 2018 přinejmenším 1 000 PPS. Členské státy EU v této skupině zahrnují: Slovinsko, Spojené království, Irsko, Francii, Nizozemsko, Německo, Belgii a Lucembursko; výše jejich národní minimální mzdy se pohybovala od 1 006 PPS ve Slovinsku do 1 597 PPS v Lucembursku.
  • S výjimkou Turecka se minimální mzdy vyjádřené v PPS ve zbývajících čtyřech kandidátských zemích EU podobaly úrovním skupiny 1, v rozpětí od 350 PPS v Albánii do 553 PPS v Srbsku. Výše minimální mzdy vyjádřené v PPS v Turecku (národní minimální mzda činila 1 018 PPS), jakož i ve Spojených státech (1 011 PPS) se podobala úrovním skupiny 3.

Členské státy EU ve skupině 1 s relativně nízkými minimálními mzdami vyjádřenými v eurech měly tendenci vykazovat nižší cenovou úroveň, a tudíž relativně vyšší minimální mzdy, pokud jsou vyjádřeny ve standardu kupní síly (PPS). Na druhé straně země ve skupině 3 s relativně vysokými minimálními mzdami vyjádřenými v eurech měly tendenci vykazovat vyšší cenové úrovně a jejich minimální mzdy vyjádřené v PPS byly tudíž často nižší. V důsledku této úpravy o cenovou úroveň dochází k částečnému setření výrazných rozdílů mezi těmito třemi jednotlivými skupinami členských států, které byly zjištěny při řazení minimálních mezd podle vyjádření v eurech.

Rozdíly mezi sazbami minimálních mezd mezi členskými státy EU se snížily z poměru 1:7,7 při vyjádření v eurech (tj. nejvyšší minimální mzda byla 7,7krát vyšší než nejnižší minimální mzda, vyjádřeno v eurech) na poměr 1:2,9 při vyjádření v PPS (tj. nejvyšší minimální mzda byla 2,9krát vyšší než nejnižší minimální mzda, vyjádřeno v PPS).

Při porovnání pořadí zemí podle minimálních mezd vyjádřených v eurech a v PPS se ukazuje, že v důsledku úpravy o rozdíly v cenové úrovni se některé země posunuly na žebříčku směrem nahoru a jiné dolů: pro účely této analýzy jsou členské státy EU a kandidátské země na obrázku 1 a 2 porovnávány společně. Při vyjádření výsledků v PPS se z členských států EU Estonsko posunulo v hodnocení o pět míst dolů, Česká republika a Irsko o čtyři místa dolů, Portugalsko o tři, Řecko, Lotyšsko, Slovensko a Španělsko o dvě a Chorvatsko, Malta a Nizozemsko o jedno místo. Následující členské státy se naopak v důsledku zohlednění účinků rozdílů v cenové úrovni posunuly v pořadí nahoru: Rumunsko (o sedm míst nahoru), Maďarsko a Německo (o tři místa nahoru), Belgie (o dvě místa nahoru), Bulharsko, Litva a Polsko (o jedno místo). Pořadí zbývajících čtyř členských států (Francie, Lucembursko, Slovinsko a Spojené království) zůstalo bez ohledu na to, zda byla jejich minimální mzda vyjádřena v eurech nebo v PPS, neměnné. Z kandidátských zemí se Černá Hora posunula v hodnocení o dvě místa dolů, naopak Turecko o deset míst nahoru a Srbsko o jedno místo nahoru, pořadí Albánie a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie zůstalo neměnné.

Úroveň minimálních mezd ve vztahu k mediánům hrubých výdělků

Obrázek 3 poskytuje informace ve vztahu k podílu národní minimální mzdy na mediánech hrubých výdělků.

Byly použity národní minimální mzdy vyjádřené v eurech k 1. červenci 2014 a vydělené mediány hrubých výdělků měřenými na základě zjišťování o struktuře výdělků (SES 2014). V červenci 2014 se podíl minimálních mezd na mediánech hrubých výdělků v členských státech EU pohyboval od 39 % do 64 %. Pro účely této analýzy byly z výpočtu mediánů hrubých měsíčních výdělků vyloučeny platby za práci přesčas a práci na směny. V případě Německa, Francie, Irska a Spojeného království, jejichž minimální mzda je stanovena na hodinovém základě, byl poměr vypočten jako podíl na mediánu hodinových výdělků. Pro ostatních 18 členských států EU, které mají národní měsíční minimální mzdy, byl poměr vypočten jako podíl na mediánu měsíčních výdělků.

Podíl zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou

Podíl zaměstnanců, kteří pobírají minimální mzdu, může být v jednotlivých zemích značně odlišný. Spojením mikrodat ze dvou posledních zjišťování o struktuře výdělků (SES) prováděných jednou za čtyři roky s výší minimálních mezd, která je v platnosti v dané době (říjen 2010 a 2014), lze vyvodit odhad těchto podílů (jak je uvedeno na obrázku 4). V zájmu srovnatelnosti byl rozsah omezen na pracovníky s plným úvazkem ve věku 21 a více let, kteří pracují v podnicích s 10 a více zaměstnanci, s vyloučením veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (NACE Rev. 2 sekce O). Kromě toho měsíční výdělky vypočítané na základě SES neobsahují žádné výdělky související s prací přesčas a s prací na směny.

V říjnu 2014 představoval podíl zaměstnanců s výdělkem nižším než 105 % národní minimální mzdy více než 7,0 % v deseti členských státech EU, které stanovily minimální mzdu, jmenovitě: ve Slovinsku (19,1 %), Rumunsku (15,7 %), Portugalsku (13,0 %), Polsku (11,7 %), Bulharsku (8,8 %); Francii (8,4 %), Litvě (8,1 %), Lotyšsku (7,9 %), Řecku (7,7 %) a Chorvatsku (7,1 %). Belgie (0,4 %) zaznamenala nejnižší podíl zaměstnanců pobírajících výdělek nižší než 105 % národní minimální mzdy, zatímco podíl zaměstnanců ve zbývajících deseti členských státech, jejichž výdělek byl nižší než uvedená částka, dosahoval 1,0 % (Španělsko) až 5,8 % (Lucembursko).

Vývoj v podílu zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou

V období let 2010 až 2014 se podíl zaměstnanců pobírajících výdělek nižší než 105 % národní minimální mzdy zvýšil o více než 2,0 procentní body v Rumunsku (11,7 bodu), Bulharsku (5,4 bodu), Polsku (3,6 bodu) a Maďarsku (2,3 bodu), zatímco ke snížení o více než 2,0 body došlo v Litvě (–5,6 bodu), Irsku (–5,1 bodu), Lucembursku (–4,1 bodu), Lotyšsku (–4,0 bodu), Portugalsku (–3,8 bodu), Chorvatsku (–2,6 bodu) a na Slovensku (–2,2 bodu).

Zdroje a dostupnost údajů

Měsíční národní minimální mzdy

Statistiky minimálních mezd publikované Eurostatem se týkají měsíčních národních minimálních mezd. Zveřejněné údaje se týkají minimálních mezd platných dne 1. ledna a 1. července každého roku. Základní národní minimální mzda je stanovena hodinovou, týdenní nebo měsíční sazbou a tato minimální mzda je upravena zákonnou normou (vládou), často po konzultaci se sociálními partnery, nebo přímo národní meziodvětvovou smlouvou. Národní minimální mzda se většinou vztahuje na všechny zaměstnance, nebo alespoň na velkou většinu zaměstnanců v dané zemi. Informace se vykazují v hrubém vyjádření. Úplné informace o národních minimálních mzdách v jednotlivých zemích jsou dostupné v příloze jako součást metadat.

V případě zemí, v nichž národní minimální mzda není stanovená v hrubém vyjádření, se čistá hodnota převede na hrubou mzdu, aby zahrnovala platné daně; tak je tomu v případě Černé Hory a Srbska.

V případě zemí, ve kterých není národní minimální mzda stanovena měsíční sazbou (minimální mzda je například stanovena na hodinovém nebo týdenním základě), se výše minimální mzdy převádí na měsíční sazbu na základě přepočítacích koeficientů poskytovaných přímo dotčenými zeměmi:

Německo: (hodinová sazba x 39,1 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců (hodnota 39,1 hodin se vztahuje k průměru základních placených hodin týdně u zaměstnanců na plný pracovní úvazek v sekcích B–S klasifikace NACE Rev.2: tato hodnota je výsledkem čtvrtletního zjišťování o struktuře výdělků);

Irsko: (hodinová sazba x 39 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců;

Francie: údaje za leden 1999 až červenec 2005: (hodinová sazba x 39 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců; údaje od ledna 2005 (hodinová sazba x 35 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců;

Malta: (týdenní sazba x 52 týdnů) / 12 měsíců;

Spojené království: (hodinová sazba x průměr základních placených hodin týdně u zaměstnanců na plný pracovní úvazek ve všech sektorech x 52,18 týdnů) / 12 měsíců;

Spojené státy americké: (hodinová sazba x 40 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců.

V Srbsku se národní minimální mzda stanoví na základě čisté hodinové sazby. Používá se následující přepočet: (hodinová čistá sazba x 40 hodin x 52,2 týdnů) / 12 měsíců. Tato hodnota se pak převede na hrubou mzdu, aby zahrnovala platné daně.

V případě, že je minimální mzda vyplácena za více než 12 měsíců ročně (jako v Řecku, Španělsku a Portugalsku, kde je vyplácena za 14 měsíců ročně), byly údaje navíc upraveny tak, aby se tyto platby zohlednily.

Údaje o národních minimálních mzdách se předávají Eurostatu vyjádřené v národní měně. V případě zemí mimo eurozónu se minimální mzdy v jejich národních měnách přepočítávají na eura pomocí měsíčního směnného kurzu zaznamenaného na konci předchozího měsíce (například pro výpočet minimálních mezd vyjádřených v eurech k 1. lednu 2018 se použil kurz z konce prosince 2017).

Aby se odstranil dopad rozdílů v cenových úrovních mezi jednotlivými zeměmi, používají se zvláštní přepočítací kurzy nazvané parity kupní síly (PPP). Parity kupní síly pro výdaje na konečnou spotřebu domácností v každé zemi se používají pro převedení měsíčních minimálních mezd vyjádřených v eurech nebo národních měnách na umělou společnou jednotku nazvanou standard kupní síly (PPS). Pokud nejsou parity kupní síly pro nejnovější referenční období ještě k dispozici, použijí se parity kupní síly předchozího roku a řady se znovu aktualizují, jakmile jsou nejnovější parity kupní síly k dispozici.

Země, které nejsou zahrnuty do statistik minimálních mezd

K 1. lednu 2018 nebyla žádná národní minimální mzda stanovena v Dánsku, Itálii, na Kypru, v Rakousku, Finsku a Švédsku. Tak tomu bylo i v případě těchto zemí ESVO: Island, Norsko a Švýcarsko. Na Kypru jsou minimální mzdy stanoveny vládou pro konkrétní povolání. V Dánsku, Itálii, Rakousku, Finsku a Švédsku, a stejně tak na Islandu, v Norsku a Švýcarsku, jsou minimální mzdy stanoveny kolektivními smlouvami pro řadu specifických sektorů.

Mediány hrubých měsíčních výdělků

Údaje o mediánech hrubých měsíčních výdělků vycházejí z nejnovějších údajů shromážděných při zjišťování o struktuře výdělků (SES) v roce 2014 (toto zjišťování se provádí jednou za čtyři roky). Údaje o mediánech hrubých měsíčních výdělků se vztahují na všechny zaměstnance (kromě učňů), jež pracují v podnicích s 10 a více zaměstnanci, které jsou činné ve všech odvětvích hospodářství s vyloučením zemědělství, lesnictví a rybářství (NACE Rev. 2 sekce A) a veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (NACE Rev.2 sekce O). Medián výdělků představuje úroveň výdělků, která všechny zaměstnance rozděluje do dvou stejných skupin: polovina má výdělek nižší než medián a polovina vyšší. Hrubé měsíční výdělky se týkají mezd a platů zaměstnanců na plný a částečný úvazek v referenčním měsíci (obecně říjen 2014) před odečtením veškerých daní a příspěvků na sociální zabezpečení. Mzdy a platy zahrnují veškerou práci přesčas, práci na směny, dávky, příplatky, odměny atd. Hrubé měsíční výdělky zaměstnanců na částečný úvazek jsou přepočítány na plný úvazek a teprve poté jsou zahrnuty do průměru se stejnou váhou jako v případě zaměstnanců na plný úvazek. Vyloučení zaměstnanců na částečný úvazek z výpočtu mediánů hrubých měsíčních výdělků má vliv na poměr minimálních mezd / mediánů výdělků ve výši 7 procentních bodů v Nizozemsku (49 % místo 56 %).

Pro vyjádření údajů zemí mimo eurozónu v eurech byl použit průměrný směnný kurz pro rok 2014. Informace o zahrnutí činnosti specifické pro určitou zemi v rámci národních minimálních mezd jako podílu na průměrných měsíčních výdělcích naleznete v příloze, která je součástí metadat (v angličtině).

Kontext

Několik zakládajících členských států EU má dlouholetou tradici se zajišťováním národní minimální mzdy pro nejméně placené pracovní síly. Naopak řada členských států včetně Německa, Irska, Spojeného království a mnohé ze zemí, které přistoupily k EU v roce 2004 či později, přijaly právní předpisy upravující minimální mzdu teprve nedávno a šest z členských států EU-28 k 1. lednu 2018 žádnou národní minimální mzdu nemělo.

V uplynulých letech docházelo ve většině evropských zemí k relativně nízkému nárůstu mezd (mzdová umírněnost) a řada skupin zastupujících zaměstnance prohlašovala, že kupní síla a životní úroveň obecně poklesly. Někteří politici, zástupci zaměstnanců, nátlakové skupiny a komentátoři prosazují koncepci „evropské minimální mzdy“ či národních minimálních mezd stanovených ve všech členských státech EU.

Výše národní minimální mzdy se nemusí nezbytně každý rok měnit a úprava nemusí vždy znamenat nárůst minimální mzdy – například v Řecku v roce 2012 došlo v rámci úsporných opatření zavedených vládou ke snížení minimálních mezd. Národní kolektivní smlouva byla v témže roce v Řecku pozastavena a národní minimální mzda je nyní stanovena rozhodnutím vlády.

Související články

Další informace z Eurostatu

Publikace

Hlavní tabulky

Minimum wages (tps00155)

Databáze

Minimum wages (earn_minw)
Monthly minimum wages - bi-annual data (earn_mw_cur)
Monthly minimum wage as a proportion of average monthly earnings (%) — NACE Rev. 2 (from 2008 onwards) (earn_mw_avgr2)
Monthly minimum wage as a proportion of average monthly earnings (%) — NACE Rev. 1.1 (1999-2009) (earn_mw_avgr1)

Zvláštní sekce

Metodika / Metadata

  • Minimum wages (ESMS metadata file — earn_minw_esms) (v angličtině)

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Externí odkazy