Novinky na portálu


Managing Mobility Matters (Řízení mobility) 2006

V rámci Evropského roku mobility pracovníků 2006 provedla společnost PricewaterhouseCoopers (PwC) podrobný průzkum zaměstnavatelů zaměřený na mobilitu pracovníků v Evropě. Tato studie je aktualizací výsledků první zprávy Managing Mobility Matters (Řízení mobility) z roku 2001.

Mobilita nesplňuje očekávání

V roce 2001 průzkum ukázal, že představitelé podnikatelské sféry byli v otázce mobility obecně velice optimističtí. Očekávali, že v té době dojde ke zvýšení mobility pracovníků, a tím i ke zvýšenému přísunu vzdělaných a kvalifikovaných zahraničních pracovníků, kteří by pomohli vyřešit rostoucí nedostatek kvalifikované pracovní síly. Po pěti letech je tato naděje vzdálená realitě, a to i přes panující příznivé podmínky.

PwC předkládá soubor nezbytných opatření, která musejí přijmout zaměstnavatelé a političtí činitelé, pokud chtějí, aby se tato očekávání naplnila. Zejména je nezbytné, aby se vyřešil současný nedostatek informací o pracovních příležitostech a aby se zajistil pozitivnější přístup případných mobilních pracovníků k možnostem, které jim mobilita bezpochyby poskytuje.

Míra mobility zůstává nízká

Až na několik výjimek zůstala míra mobility v EU od roku 2001 poměrně nízká. I když přibližně třetina společností zahrnutých v průzkumu dostává žádosti o zaměstnání z jiných zemí EU, tyto žádosti představují méně než 5 % všech žádostí. Přesto je však různorodost typů mobility jak zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců pozoruhodná.

Podle PwC je třeba zvýšit informovanost o úrovních mobility pro různé typy pracovníků, a proto doporučuje zintenzívnit monitorování mobility v rámci EU prostřednictvím průzkumů i jiných použitelných prostředků. Mimo to bude třeba zajistit, aby všechny zúčastněné strany získávaly informace a pokyny šité na míru.

Ekonomické faktory se stávají hlavními hybnými silami mobility

Od roku 2001 se hlavními ekonomickými silami místo dostupnosti zaměstnanců staly postupně měnící se potřeby zákazníků, konkurenční činnosti a náklady na zaměstnance. Za těchto nových podmínek se společnosti snaží spíše intenzivněji využívat své současné zaměstnance, než zaměstnat mobilní pracovníky nebo je přijmout v jiných členských státech.

Na druhé straně touha jednotlivců zvýšit svůj příjem a získat lepší pracovní podmínky je, po rozhodnutí objevovat nové prostředí, druhou hlavní hybnou silou mobility. V současné době proto mají v oblasti mobility ekonomické faktory dominantní význam jak v případě podniků, tak jednotlivců.

S ohledem na tyto skutečnosti je zřejmé, že jak podniky, tak jednotlivci musejí být o výhodách mobility více a lépe informováni.

Dlouhodobé překážky v mnoha oblastech

Přijímání nových pracovníků je snazší než v roce 2001, ovšem společnosti jsou i nadále znepokojeny překážkami ve formě různých daňových systémů a nedostatku jednotných právních předpisů v oblasti zaměstnanosti v rámci EU. Různé úrovně odměn a nákladů na stěhování se pro společnosti, které chtějí přemístit své zaměstnance do jiného státu, ukázaly jako veliká překážka.

Zatímco společnosti se domnívají, že jazykové znalosti a možnosti zaměstnání pro partnera jsou dvěma základními překážkami mobility jednotlivců, ti jsou spíše znepokojeni potenciální ztrátou sociální sítě a podpory rodiny a přátel. Další obavy jednotlivců se týkají podmínek bydlení a poskytování zdravotní péče, které se pojí s nutností naučit se nový jazyk.

Je proto nevyhnutelné, aby došlo k lepšímu pochopení překážek mobility, aby se tyto překážky vhodným způsobem odstraňovaly a případně se upravily příslušné politiky. Činnosti na podporu mobility budou muset být přizpůsobeny také různým potřebám jednotlivých členských států.

V budoucnu se očekává vyšší potřeba mobility

Bez ohledu na současnou situaci se velká většina zaměstnavatelů domnívá, že v blízké budoucnosti vzroste potřeba mobility. Tato potřeba však naráží na obecný názor jednotlivců, že mobilita je nevýhodná jak pro trh práce, tak pro rodiny.

Těmto nesprávným očekáváním můžeme čelit rozvojem tak zvaných „local-plus“ politik pro mobilní pracovníky. Zaměstnavatelé se musejí zabývat různými otázkami vázanými na konkrétní zemi v oblasti daní, důchodů, sociálního zabezpečení a zdravotní péče, aby se minimalizovaly všechny nežádoucí vlivy na mobilitu a zmenšily se její překážky.

Potřeba třístranné spolupráce

Společnost PwC zdůrazňuje potřebu spolupráce mezi zaměstnavateli, EU a dalšími politickými činiteli.

  • Je třeba lépe identifikovat a pochopit potenciální zdroje mobilní pracovní síly a motivace/překážky pracovní mobility.
  • Je třeba zlepšit informování o pracovních příležitostech a výhodách mobility, a to i zvyšováním povědomí o střediscích EU poskytujících informace o pracovních příležitostech, jako je například EURES.
  • Pracovníci musejí ve své hostitelské zemi zvládat základní dovednosti včetně jazykových znalostí).
  • Zaměstnavatelé musejí využívat interní i externí sítě a zvyšovat tím povědomí o pracovních příležitostech.

Úplná zpráva je ke stažení na webových stránkách společnosti PricewaterhouseCoopers. Bližší informace vám poskytne Andrew Smith (andrew.x.smith@uk.pwc.com).

« Zpět