Novinky na portálu


Nová rizika dočasné práce

Dočasná práce nabývá na významu v rámci evropského trhu práce. Celkový počet přechodně zaměstnaných pracovníků i jejich podíl na ekonomicky činném obyvatelstvu roste ve většině zemí EU současně s tím, jak se projevují nové tendence v odvětví přechodné práce. Tento nárůst je třeba chápat ve světle vysoké nezaměstnanosti a nedostatku kvalifikovaných pracovníků v mnoha částech Evropy. Obě uvedené skutečnosti totiž vyvolávají potřebu větší flexibility a alternativních forem zaměstnávání.

V listopadu letošního roku se v Lucembursku uskutečnila mezinárodní konference, která se zabývala problémy a otázkami spojenými s přechodným zaměstnáváním. Tato akce, kterou koordinoval EURES Luxembourg, svedla dohromady rozmanité zainteresované subjekty z řad veřejných služeb zaměstnanosti, soukromých agentur pro přechodnou práci, odborů, zaměstnavatelů a akademických kruhů za účelem diskuze o nových rizicích dočasné práce.

Úloha přechodné práce se navzdory jejímu rostoucímu podílu na trhu práce a sociálním i hospodářským dopadům často podceňuje. Na základě různých studií se ukazuje, že přechodná zaměstnání usnadňují většinu přechodů na trhu práce – mobilitu mezi pracovními místy, přechod z nezaměstnanosti do zaměstnání, začlenění studentů do pracovního trhu atd. Dočasné zaměstnávání dává mladým lidem příležitost získat zkušenosti a lidem bez trvalého zaměstnání nabízí možnost uniknout z bludného kruhu nezaměstnanosti. Podle průzkumu belgické pobočky agentury pro přechodnou práci Randstad se po skončení přechodného zaměstnání jen asi 10 % takto zaměstnaných stává znovu nezaměstnanými. Na druhé straně stále více podniků využívá dočasných pracovníků v reakci na konkurenční tlak a těží z flexibility, kterou přechodné pracovní smlouvy nabízejí. Nárůst počtu dočasných pracovníků je tak do značné míry důsledkem měnících se potřeb zaměstnavatelů.

V některých částech Evropy se přechodní pracovníci aktivně podílejí na přeshraniční mobilitě pracovních sil. Například v Lucembursku připadá pozoruhodně vysoký podíl lidí zaměstnávaných agenturami pro dočasnou práci na přeshraniční pracovníky. Ti bydlí v zahraničí, ale rozhodli se pracovat v Lucembursku, kam je přilákaly poměrně vysoké mzdy a dávky sociálního zabezpečení. Pouhých 20 % přechodných zaměstnanců jsou obyvatelé Lucemburska, zatímco 80 % připadá na pracovníky, kteří bydlí v některé sousední zemi. Zajímavé je také, že přeshraniční pracovníci v Lucembursku jsou dvakrát častěji zaměstnáni dočasně než tradičním způsobem. Na druhé straně i někteří lucemburští občané upřednostňují možnost bydlet v zahraničí a dojíždět do svého rodného města do práce. Když se například přestěhují do Francie a ponechají si své zaměstnání doma, stanou se přeshraničními pracovníky ve vlastní zemi a mohou těžit z výhodné kombinace vysokých platů a nižších životních nákladů. Dalším příkladem této rostoucí „internacionalizace“ trhu práce je vysílání pracovníků – kupříkladu když je belgický pracovník registrovaný u lucemburské agentury pro přechodnou práci vyslán pracovat do Německa.

Přes rostoucí význam přechodné práce má mnoho evropských zemí nedostatečné nebo nejasné předpisy upravující zaměstnávání a smluvní podmínky v této oblasti. Navíc přetrvávají významné rozdíly mezi právními předpisy jednotlivých zemí. Například pokud jde o právní úpravu maximální doby trvání dočasné práce, existuje velký rozptyl od doby až tří let v Nizozemsku po pouhých 15 dní v Belgii, přičemž Spojené království nemá vůbec žádná zvláštní ustanovení týkající se smluv o dočasném zaměstnání. Proto řada aktérů vnímá naléhavou potřebu jednotné právní úpravy této oblasti na úrovni EU.

Přechodné zaměstnávání prostřednictvím agentur je zvláštní druh dočasné práce, který předpokládá trojstrannou dohodu mezi pracovníkem, zaměstnavatelem a zprostředkovatelskou agenturou. Uchazeči o zaměstnání si tuto možnost volí z mnoha různých důvodů, které se pohybují od nedostatku zkušeností a dovedností po možnost, že pracovník dává přednost stále se měnícímu pracovnímu prostředí. Navzdory některým nevýhodám dočasných zaměstnání, jako je nejistota a přerušování příjmu i výplaty sociálních dávek, se někteří lidé dobrovolně rozhodují udělat si z přechodné práce trvalý způsob obživy. Tak vzniká kontroverzní pojem „trvale“ dočasných pracovníků, kteří jsou zaměstnáváni na přechodné pracovní smlouvy i po dobu deseti let.

Zvláštní povaha tohoto druhu zaměstnávání vyžaduje nestranné zhodnocení kladů a záporů přechodné práce. Aby se zamezilo jeho přeměně v trh pracovníků „z druhé ruky“, jak to někteří nazývají, je nezbytné nalézt správnou rovnováhu mezi výhodami flexibility na jedné straně a riziky nejistoty na straně druhé.

« Zpět