Novinky na portálu


Spolupráce dvou zemí, které odděluje moře – příklad Helsinky-Tallinn

Hlavní města Finska a Estonska si bezpochyby jsou blízké, a to jak kulturně, tak geograficky. Odděluje je pouze 80km úžina Finského zálivu a obyvatel Tallinnu se do sousedních Helsinek dostane lodí za necelou hodinu a půl. Mezi těmito dvěma městy se tedy dají předpokládat silné vazby a neutuchající obchod.

Blízkost místní, kulturní, historická a jazyková je silným podnětem pro ekonomickou a sociální spolupráci a současně vede i k podpoře rozvoje této oblasti a její změně ve funkční region. Finština a estonština patří do skupiny ugrofinských jazyků a mají přibližně 60 % podobných slov, oba jazyky k sobě tedy mají velice blízko. Helsinky a Tallinn mají také tradičně silné historické a ekonomické vazby – obě města založili Švédové a kdysi patřila do hansovní ligy.

Po druhé světové válce však byly styky mezi příbuznými regiony po dobu 50 let zpřetrhány sovětským komunistickým režimem a Estonsko bylo izolováno od západní Evropy. Až v roce 1991, kdy Estonsko vyhlásilo svoji nezávislost, došlo k obnově dříve vzkvétajícího partnerství. Rozšíření EU v roce 2004 nastartovalo ještě větší dynamiku a širší možnosti, nejenom pro finsko-estonskou spolupráci, ale pro celé Pobaltí.

Hlavní města jako ekonomické hybné síly spolupráce

Vedoucí role, kterou obě hlavní města hrají ve svých zemích v ekonomickém a sociálním rozvoji, i řada dalších faktorů podporují postupnou ekonomickou a kulturní přeshraniční spolupráci mezi Helsinkami a Tallinnem.

Helsinky jsou hlavním obchodním a finančním centrem se silným rozvojem kultury a turistiky. Hybnou silou ekonomického růstu regionu je skupina výrobců špičkových informačních technologií v čele s Nokií. Tallinnská oblast (region Harju) hraje v estonské ekonomice hlavní roli a získává 80–90 % přímých investic v zemi.

Finsko se aktivně účastnilo úspěšné ekonomické obnovy Estonska a je v této pobaltské zemi druhým největším investorem. Většina finských investic směřuje přímo do regionu Harju. Na druhou stranu pouze několik estonských společností investuje ve Finsku, což je zejména dáno chybějícím kapitálem a převažujícím nasycením finského trhu.

Podpory pohybu přeshraničních pracovníků

Estonsko má, stejně jako mnoho dalších nových členských států EU, bohatý lidský kapitál. Estonská ekonomika se rozvíjí rychle, zaměstnanost trvale stoupá a nezaměstnanost klesá, což je ve velké míře dáno tím, že mnoho pracovníků odchází za prací do ciziny. Zároveň je zde ovšem vysoký počet ekonomicky neaktivních osob a značná nezaměstnanost mezi mladými.

Situace na finském trhu práce je zcela odlišná, určitá odvětví (stavebnictví, průmysl, služby) čelí nedostatku pracovních sil. Samotný region Helsinky trpí poměrně vysokou nezaměstnaností a zároveň nedostatkem pracovních sil, což je dáno odchodem silných populačních ročníků do důchodu. Diskuse o možnosti zaplnění chybějících pracovních sil zahraničními pracovníky vedly k otevření finského pracovního trhu občanům nových členských států.

Finský pracovní trh je dnes otevřený estonským pracovníkům. Kulturní, jazyková a geografická blízkost usnadňuje jejich zaměstnání a adaptaci ve Finsku, přičemž finští zaměstnavatelé ze stejných důvodů upřednostňují Estonce před ostatními zahraničními pracovníky. Tyto skutečnosti podpořily intenzivní pohyb pracovníků do Finska, díky čemuž se zde Estonci stali druhými nejpočetnějšími pracovníky po Rusech. To je pevný základ pro vytvoření společného fondu pracovních sil mezi oběma sousedy.

Rozvoj přeshraniční spolupráce

První pokusy o podporu přeshraniční spolupráce mezi hlavními městy Finska a Estonska byly zaznamenány v roce 1991, jedná se o myšlenku družebních měst, další v roce 1999 v podobě sdružení Helsinki-Tallinn EUREGIO.

Spolupráce EURES začala v roce 2003, oficiální přeshraniční spolupráce byla zahájena v květnu 2004. Poté následovala řada diskusí u kulatého stolu, náborů pracovníků a informačních akcí, studijních cest a společných školení.

V důsledku těchto a dalších aktivit došlo k zintenzivnění vztahů mezi oběma městy a obě strany jsou silně motivovány k pokračování spolupráce. Na základě vzájemného doplňování ekonomických a sociálních aktivit je zde vysoký potenciál k vytvoření projektu družebních měst (Twinning).

Hlavní úkoly

Hlavní úkoly související s vytvořením úplného přeshraničního partnerství se týkají potřeby dopravních možností, různých úrovní platů a nákladů na pracovní síly, odlišnosti pracovně-právních předpisů a úlohy odborových organizací. K tomu je třeba přičíst malý zájem a slabou účast ze strany sociálních partnerů na obou stranách i poměrně omezené lidské zdroje v obou zemích.

Závěry

I přes uvedené problémy však kulturní a jazyková příbuznost i ekonomické a historické vazby mezi oběma zeměmi velmi usnadňují spolupráci mezi Helsinkami a Tallinnem. Cestování mezi oběma regiony se i díky neustálému snižování ceny za dopravu zjednodušuje. Studie ukazují, že regiony Uusimaa (Helsinki) a Harju (Tallinn) již tvoří silně integrovanou hospodářskou oblast s bohatou spoluprací v různých odvětvích. Vytvoření společného fondu pracovních sil je tedy již jen otázkou času. Pozitivní vývoj je více než vítaný a veřejné služby zaměstnanosti obou zemí jsou připraveny upevnit partnerské vztahy a podpořit tuto jedinečnou mobilitu pracovních sil v severní Evropě.

Bližší informace vám sdělí:

Euregio Helsinki-Tallinn

Alice Lugna, manažerka organizace EURES Estonsko - alice.lugna@tta.ee
Tiina Oinonen, manažerka organizaceEURES Finsko - tiina.oinonen@mol.fi

« Zpět