chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

 
 

Zdroj

Základní problémy vzdělávání dospělých a jejich řešení ve veřejných knihovnách

Jazyk: CS

Zveřejnil(a) Barbora Pavelková

Základní problémy vzdělávání dospělých a jejich řešení ve veřejných knihovnách

 

Publikováno na Inflow.cz http://www.inflow.cz/zakladni-problemy-vzdelavani-dospelych-jejich-reseni-ve-verejnych-knihovnach

 

Odutová Blanka

Tato práce popisuje na základě rozboru odborných zdrojů roli veřejných knihoven ve

vzdělávání dospělých a analyzuje problémy a možnosti knihoven v této oblasti.

Zabývá se otázkou veřejných knihoven jako vzdělávacích institucí, zakotvení v

legislativě, úrovní vzdělávání knihovníků, současnými trendy v neformálním

vzdělávání dospělých a místem knihoven v konceptu celoživotního vzdělávání.

Popisuje možnosti vzdělávání různých skupin dospělých a služby, které jim knihovny

této oblasti nabízí a zamýšlí se nad otázkou podpory veřejných knihoven a partnerství

s jinými institucemi.

Úvod

Vzdělávání dospělých, jeho definování a funkce je oblastí, která spojuje více významů. Jedná se o

proces, který charakterizuje učení dospělých. Zahrnuje rovněž různé instituce, které se přímo

zabývají organizováním aktivit v této oblasti, čímž se propojují vzdělávací potřeby dospělých s

nabídkou vzdělávání od institucí, které se na něm podílí. Vzdělávání dospělých by pak bylo možné

chápat jako systém v rámci celoživotního učení v nejrozmanitějších oblastech vzdělání.[1]

Celoživotní učení pak ve svém celku zahrnuje všechny možnosti učení buď v tradičních

vzdělávacích institucích, anebo mimo tyto instituce. Jde o propojený celek vzdělávání, různé

přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním, který umožňuje získávat stejnou kvalifikaci různými

cestami a kdykoli v průběhu života.

Vzdělávání, které se neomezuje pouze na tradiční formální instituce, kterými rozumíme školy

všech stupňů včetně univerzit, označujeme jako neformální vzdělávání. Jde o získávání vědomostí,

dovedností a kompetencí, které mohou zlepšit společenské a pracovní uplatnění občanů.

Podmínkou pro uskutečnění tohoto druhu vzdělávání je podíl odborného lektora, učitele nebo

proškoleného vedoucího pracovníka. Nevede k získání dalšího stupně vzdělání. Jedná se o různé

organizované volnočasové aktivity pro mládež a dospělé, kurzy cizích jazyků, kurzy počítačové

gramotnosti, rekvalifikační kurzy, školení a přednášky. Neformální vzdělávání je realizováno např.

v zařízeních zaměstnavatelů, v soukromých vzdělávacích institucích, v neziskových nestátních

organizacích, ale i ve školních zařízeních a dalších institucích.[2]

Významnou roli ve výčtu institucí hrají právě knihovny a různé kulturní a komunitní instituce.

Výhodou veřejných knihoven je silné postavení v místní komunitě, znalost jejích potřeb, partnerství

s místními institucemi a poskytování řady služeb, zaměřených na neformální vzdělávání různého

druhu. Knihovny tak mohou sehrávat významnou roli při podpoře vzdělávání jednotlivců a to se

odráží ve snaze začlenit ve větší míře vzdělávací programy do svých strategií.

1 Strategie pro rozvoj vzdělávání v knihovnách

Vztahem mezi vzděláváním dospělých jako systémem v rámci celoživotního vzdělávání a

veřejnými knihovnami se zabývají významné legislativní, programové i politické dokumenty.

Veřejné knihovny a jejich služby jsou v této souvislosti v zájmu koncepcí jednotlivých vlád,

projektů a iniciativ Evropské unie a mezinárodních deklarací a doporučení. Z projektů a iniciativ

Evropské unie je v současné době publikován projekt ENTITLE[3], jehož cílem je pomoci začlenit

vzdělávací programy do strategií knihoven a zároveň nalézt způsoby, jak měřit a prokazovat svůj

vliv na vzdělávání občanů. Projekt zkoumá

přínos pro celoživotní vzdělávání prostřednictvím neformálního vzdělávacího prostředí

v knihovnách, v boji proti digitální negramotnosti a sociálnímu vyloučení, se zvláštním

ohledem na pozitiva dosažená díky využití informačních a komunikačních technologií.

Knihovny by se měly zaměřit na:

Podporu potřeb jednotlivých vzdělávajících se osob.

Poskytovat jim výběr a flexibilitu.

Pomáhat lidem pokračovat ve vzdělávání a vracet se k němu.

Umožnit dospělým získat práci, kvalifikaci nebo dovednost."[4]

Projekt bude podporovat tvorbu směrnic a doporučení a tvorbu webového prostředí pro šíření

směrnic, doporučení a případových studií, konzultace a propagace inovací prostřednictvím

národních workshopů. Cílem je vytvoření základny pro budoucí srovnání, sdílení informací a

hodnocení, jaké je zlepšení v této oblasti. Knihovny jsou stále více připraveny rozšířit vzdělávací

zkušenosti mezi návštěvníky všech věkových a sociálních skupin společnosti. Existuje spousta

výzev k lepší spolupráci mezi knihovnami, školami a sektorem vzdělávání dospělých v kontextu

celoživotního vzdělávání. Tato spolupráce však je však nejčastější pouze na místní úrovni, i když

existují široké národní rámcové strategie spolupráce. Zájem o neformální vzdělávání se v současné

době stal politickým tématem na evropské úrovni i v jednotlivých členských státech, ale dosud pro

něj nebyly vytvořeny dostatečné zdroje ani koordinace tak, aby se dosáhlo očekávaného výsledku.

2 Vzdělávací úloha knihoven

2.1. Otázka vzdělávání knihovníků

Se zvětšujícím se významem vzdělávacích aktivit knihoven je zřejmé, že se mění i role a postavení

knihovníka, který by se měl v rámci svých pracovních povinností podílet na různých formách

výuky. Jedná se jednak o informační vzdělávání, tzn. zvyšování úrovně informační gramotnosti

mezi uživateli služeb knihoven. Další záležitostí ve veřejných knihovnách jsou vzdělávací potřeby

velmi různorodých skupin uživatelů, které vyžadují velkou všestrannost a nové znalostí a

dovedností.

V této souvislosti se setkáváme s pojmem „teaching librarian" a úvahou autorky Landové

v odborném článku o vzdělávací úloze knihoven[5], jaké znalosti a dovednosti by měl knihovník v

této pozici mít. Měly by instituce u nás, které se podílejí na vzdělávání budoucích knihovníků,

reagovat v tom smyslu, aby připravily studenty na rostoucí požadavky? Je zde vysloveno

přesvědčení, že vyšší kvalita českých programů informačního vzdělávání v různých typech

knihoven, včetně knihoven veřejných začíná na knihovnických školách.

Toto přesvědčení je podloženo srovnáním s výukovými programy a kurzy na americké School of

Library and Information Science, součásti University of North Carolina v Chapel Hill. Přínosná je pro

autorku především hloubka, do jaké se témata, jako je např. metodika výuky různých cílových

skupin, přednášela. Témata přesahovala i do dalších oborů, jako jsou psychologie a znalost teorie

vzdělávání. Velký důraz je kladen na důkladné poznávání samotných uživatelů, styly učení u

dospělých a výukových metod, které jsou pro dospělé vhodné. Schopnost samostatného studia je

považována za nejdůležitější předpoklad celoživotního vzdělávání. Dospělí jsou k učení nejvíce

motivovaní, pokud má jejich učení spojitost s jejich životem nebo problémem či situací, kdy

potřebují své znalosti co nejdříve aplikovat. Vzdělávání dospělých studentů se pak daří nejlépe,

když mají možnost mít vliv na to, co se učí a jsou vedeni k samostatné práci, kde mají vyučující

spíše podpůrnou funkci. Ve veřejných knihovnách se pak považuje za nejpodstatnější vztah mezi

knihovníkem a vzdělávajícím se, který je postavený na vzájemné spolupráci, empatii a důvěře.

Kompetence vyučujícího knihovníka v těchto parametrech tedy poměrně daleko přesahují obor

knihovnictví. V oblasti informačního vzdělávání se knihovník setkává s úkoly, které souvisí

s vytvářením obsahové náplně jednotlivých přednášek nebo kurzů, včetně hodnocení a

organizace. Záleží na výukových schopnostech a odborných kompetencích knihovníka, jako jsou

znalosti všech principů práce s informacemi, znalosti informačních a komunikačních technologií a

profesionalita, založená na vlastním celoživotním zdělávání.

Autorka vyjadřuje přesvědčení, že vzhledem k uvedeným argumentům, tzn. posunům v poslání

knihoven a změnám v oblasti vzdělávání, by se tyto skutečnosti měly odrážet ve studijních

programech českých knihovnických vysokých škol. Domnívám se, že zvýšení důrazu na přípravu

knihovníka-učitele by se mělo odrazit v nabídce kurzů, zvláště z hlediska teoretické přípravy.

V oblasti praktických dovedností by se měly více zapojit např. krajské knihovny pověřené dalším

vzděláváním knihovníků, rovněž tak jejich výuková centra, svou roli ve vzdělávání knihovníků by

mohly více zastávat i profesní organizace.

3 Vzdělávání dospělých a veřejné knihovny

Klíčovou oblastí rozvoje celoživotního učení ve veřejných knihovnách, které jsou vnímány jako

flexibilní a příznivé prostředí pro vzdělávání dospělých, se zabývají mnohé zahraniční studie,

z nichž bych chtěla uvést studii Lindy Ashcroft[6]. Jedná se o výzkum pro další strategickou vizi

rozvoje knihoven v Anglii v oblasti vzdělávání dospělých. Hlavní výhodou veřejných knihoven je

uváděno silné postavení v rámci místní komunity a fakt, že umožňují uživatelům učit se vlastním

tempem. Jako vzorek bylo vybráno šest veřejných knihoven, které byly dotazovány na

nejdůležitější aspekty i problémy ve vzdělávání dospělých.

3.1 Cíloví uživatelé a služby

Značně nejednotnou se jeví základní definice „dospělých", od které se odráží i požadavky na

financování. Některé služby jsou určeny pro uživatele nad 16 let, jiné nad 18 let, některé nad 19

let. Rovněž definování různých cílových skupin je odlišné, vzdělávání dospělých je často chápáno

jen jako služby pro starší uživatele, kteří tvoří většinu v zájmu o různé vzdělávací aktivity. Mnozí

z této skupiny si ale dostatečně neuvědomují, jaké mají možnosti vzdělávání v knihovně

k dispozici. Propagace takových služeb by měla být lépe propracovaná a cílová skupina uživatelů

jednoznačně definovaná.

Vize pro veřejné knihovny je založena na podpoře lidí ve všech fázích jejich života a to v učení a

vyhledávání informací pro jejich rozvoj, přičemž působí jako komunitní centra neformálního

vzdělávání. Potíže knihovnám někdy působí i jasný rozdíl mezi definováním formálního a

neformálního vzdělávání. Zatímco pojem vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení je v

současné době uváděn jako novější koncept a je zahrnován do strategických plánů vzdělávacích

institucí, učení dospělých jako takové bylo vždy součástí činnosti veřejných knihoven. Knihovny

měly vždy důležitou roli přímo v centru obce a v podpoře vzdělávání dospělých, zajišťovaly

neformální podporu jednotlivců i skupin a byly využívány pro neformální učení. Na veřejné

knihovny se obrací mnoho osob, které se neúčastní žádného formálního vzdělávání. Formální

vzdělávání by v knihovně bylo možné pouze jako poskytování vlastního prostoru pro jiné

vzdělávací instituce nebo jako určitá forma spolupráce s jinými vzdělávacími institucemi.

V oblasti služeb poskytují oslovené veřejné knihovny rozsáhlou škálu kurzů a služeb, z nichž

některé mají širokou cílovou nabídku pro všechny skupiny studentů, další jsou cílené na konkrétní

komunity. Některé kurzy jsou určeny pro nové studenty a další podporují pokračování lidí v

procesu učení. Všechny kurzy pracují na principu umožnění lepšího sociálního začlenění a

překlenutí digitální propasti. Studie naznačuje, že stále velká část lidí má problémy s využitím

počítače a základními dovednostmi více, než jsou ochotni přiznat. V této oblasti by měli knihovníci

potenciálně rozpoznat základní dovednosti a dá se předpokládat, že mohou nasměrovat uživatele

na další pokročilejší formy zdělávání. V oblasti sociálního začlenění knihovny nabízí různé

programy, ať už se jedná o uchazeče o zaměstnání, svobodné matky, příslušníky etnických

menšin, mladé lidi v sociálním ohrožení. Zde se opět nabízí otázka, do jaké míry jsou knihovníci

připraveni na práci s ohroženými skupinami. Mají knihovníci hlubší pochopení pro tyto skupiny?

Patří k jejich dovednostem plánování a programování takových služeb? Je důležité, aby se

v knihovnické literatuře popisovaly nejlepší postupy pro práci se speciálními vzdělávacími

potřebami, přístup k této problematice je nejlepší cesta k úspěchu. Dá se však konstatovat, že

doposud knihovny a samotní knihovníci nejsou dostatečně odborně připravení na práci

s netradičními skupinami uživatelů. Zejména v době omezování rozpočtů knihoven si kladou

pracovníci knihoven kontroverzní otázku, zda jsou nezbytné služby pro rizikovou populaci a neměl

by se klást spíše důraz na služby pro běžné uživatele. Navzdory skutečnosti, že knihovna může mít

dostatek materiálů a v neposlední řadě i zdrojů a odborné přípravy, vedoucí k poskytování

potřebných služeb, neplní tak v konečném důsledku poslání sloužit každému členu společnosti.

Zvyšuje se tím procento osob s pocitem sociálního vyloučení.[7] V žádném případě se nejedná o

jednoduchý úkol, a to zejména v době rychlého rozvoje nových technologií a aplikací, které si

každý pracovník veřejné knihovny musí přednostně neustále osvojovat.

3.2 Prostředí a další podpora knihoven

Vhodné prostředí pro vzdělávání dospělých vyvolává otázky nad stavem budov a přiměřenosti

zařízení. Mnohé veřejné knihovny se nenacházejí v nejlepším stavu, jsou daleko od center měst,

některé jsou příliš malé a nemají dostatek studijních míst. K této otázce patří i další zařízení, jako

jsou např. toalety, možnost občerstvení a parkoviště. Dotazovaní uživatelé uvádí, že knihovna by

měla fungovat jako jedinečné, pohodlné a neutrální prostředí, které poskytuje uvolněný přístup

k učení. Vytvoření takového přátelského prostředí včetně dostatku zaměstnanců, kteří jsou

náležitě vyškolení k podpoře studujících, vyžaduje adekvátní financování, které je potřebné

zahrnout do akčních plánů zřizovatelů a ministerstev. Zajímavým řešením se ukazuje spolupráce

s různými stavebními učňovskými školami, které se podílí na opravě budov a pak následovně

využívají služby knihovny v nabídce kurzů nebo pomoci ve zprostředkování dalšího vzdělávání pro

studenty.

Podporu pro svou činnost mohou veřejné knihovny nalézat v partnerství s různými institucemi,

nejčastěji uváděné jsou místní školy. Knihovny také využívají služby lektorů ze vzdělávacích

agentur, kteří vedou neformální vzdělávací kurzy, přičemž tuto službu platí ze svých rozpočtů.

Alternativou je využívání jednotlivých dobrovolníků nebo společenství dobrovolníků, ve kterých

jsou zapojeni i učitelé, kteří mohou předat své znalosti v rozmanitých kurzech nebo akademiích

třetího věku, které se pořádají pod záštitou knihovny. Veřejné knihovny spolupracují i

s akademickými knihovnami, kdy např. mají uživatelé přístupová práva k šesti veřejným a

akademickým knihovnám v Liverpoolu v rámci projektu Knihovny společně - partnerství v učení.

Veřejné knihovny mohou v rámci tohoto partnerství sdílet i vzájemnou podporu při tvorbě a

využívání e-learningových kurzů. Partnerské organizace využívají i prostory knihoven a za sdílení

zařízení poskytují marketingové služby.

3.3 Propagace služeb knihoven

Propagace služeb je jednou z oblastí, která vykazuje i přes stálé rozšiřování určité problémy, neboť

některé specifické skupiny obyvatel si nejsou dostatečně vědomé možností, které knihovny

v oblasti vzdělávání dospělých poskytují. Informace o vzdělávání ve veřejných knihovnách nemusí

projít přes různé sociální, kulturní nebo rodinné bariéry. Při hledání způsobů propagace se nabízí

řešení ve volně dostupných marketingových materiálech na internetu pro podporu vzdělávacích

služeb pro dospělé, každá kampaň, kterou schvalují příslušná ministerstva nebo vláda je doplněna

i propagačními materiály. Zajímavým řešením na téma propagace se staly asi tříminutové pořady

na téma „Knihovny mění životy", které měly velký ohlas. Představovaly úlohu veřejných knihoven

ve vzdělávání, ve snižování hrozby sociálního vyloučení a propagovaly je jako bezpečný a

demokratický prostor pro různé komunity. Běžnými formami propagace jsou webové stránky,

plakáty, letáky, každá propagační metoda musí být zaměřená na konkrétní cíl.

Závěr

Cílem této práce bylo na základě odborných zdrojů, které se z velké části zabývaly výzkumy

v otázce vzdělávání dospělých, vymezit základní trendy ve vzdělávání a možné související

problémy. Vzdělávací funkce veřejných knihoven je uváděna jako jeden z důležitých bodů

v poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Výzkumy a dotazovaní

v knihovnách, kdy odpovídají pracovníci i respondenti z řad uživatelů, mají význam v lepším

pochopení potřeb v této oblasti, definují se cíloví uživatelé a k nim odpovídající služby. Vzdělávání

dospělých v rámci celoživotního učení poskytuje nový impuls knihovnám a oživení vazeb

s místními skupinami a komunitami. Knihovny se stávají aktivními partnery různých institucí, jejich

zkušenosti se zpětně odráží v nových rozvojových strategiích.

K problematickým otázkám patří diskuze o profesní přípravě a kvalifikaci knihovníků pro tuto práci,

náročnost této práce, zvláště se specifickými a často rizikovými skupinami, které jsou v ohrožení

sociálního vyloučení. Nedostatečným se často jeví stav prostředí v knihovnách, nízký stav

dostatečně kvalifikovaných pracovníků, nízké financování v oblasti vzdělávacích služeb,

nedostatečný průzkum, co jednotlivé skupiny nejvíce potřebují. Přes tyto obtíže je zřejmé, že

veřejné knihovny mohou být svým přístupem k celoživotnímu vzdělávání významným faktorem

s přidanou hodnotou do každodenního života obyvatel.

Použité zdroje

ASHCROFT, Linda. Partnerships between public libraries and other agencies in England for

provision of adult learning. IFLA Conference Proceedings [online]. 2008, November, [cit. 2010-05-

20]. s. 1-12. Dostupný z WWW:

http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lih&AN=44057819&si....

ENTITLE [online]. 2008 [cit. 2010-05-12]. Libraries Lifelong Learning. Dostupné z WWW: <

http://www.entitlelll.eu/&gt;.

KATZ, Jeff. Addressing Special Needs and at Risk Populations in Library Education Programs.

Public Libraries [online] vol. 48, no. 6 (November 2009), s. 34-37. [cit. 2010-05-02]. Dostupný z

WWW: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lih&AN=45615373&si...

.

LANDOVÁ, Hana. Vzdělávací úloha knihoven: Jsme připraveni? In Knihovny současnosti 2005.

Sborník z 13. konference, konané ve dnech 13.-15. září 2005 v Seči u Chrudimi. Brno : SDRUK,

2005. s. 82-92 [cit. 2010-05-15]. Dostupné z WWW: <http://www.sdruk.cz/sec/2005/sbornik/&gt;.

ISBN 80-86249-33-6.

MARVANOVÁ, Eva. Knihovny a celoživotní vzdělávání v rámci iniciativ a projektů EU. Knihovna plus

[online]. 2009, č. 2, [cit. 2010-05-11]. Dostupný z WWW: <

http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus92/marvan.htm&gt;. ISSN 1801-5948.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Praha : 2007 [cit. 2010-05-11]. Strategie

celoživotního učení ČR. Dostupné z WWW: <

http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_CZU_schvaleno_vladou.pdf&gt;.

RABUŠICOVÁ, Milada. Místo vzdělávání dospělých v konceptu celoživotního učení. Sborník prací

Filozofické fakulty brněnské univerzity, Studia Paedagogica. 2006, roč. 54, č. U 11, s. 13-26.

Dostupný také z WWW: <http://www.phil.muni.cz/wupv/home/Documents/sbornik-u11-mpsvprojekt/

02R.... ISSN 1211-6971.

Poznámky

[1] RABUŠICOVÁ, Milada. Místo vzdělávání dospělých v konceptu celoživotního učení. Sborník prací

Filozofické fakulty brněnské univerzity, Studia Paedagogica. 2006, roč. 54, č. U 11, s. 13-26.

Dostupný také z WWW: <http://www.phil.muni.cz/wupv/home/Documents/sbornik-u11-mpsvprojekt/

02R.... ISSN 1211-6971.

[2] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Praha : 2007 [cit. 2010-05-11]. Strategie

celoživotního učení ČR. Dostupné z WWW: <

http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_CZU_schvaleno_vladou.pdf&gt;.

[3] ENTITLE [online]. 2008 [cit. 2010-05-12]. Libraries Lifelong Learning. Dostupné z WWW: <

http://www.entitlelll.eu/&gt;.

[4] MARVANOVÁ, Eva. Knihovny a celoživotní vzdělávání v rámci iniciativ a projektů EU. Knihovna

plus [online]. 2009, č. 2, [cit. 2010-05-11]. Dostupný z WWW: <

http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus92/marvan.htm&gt;. ISSN 1801-5948.

[5] LANDOVÁ, Hana. Vzdělávací úloha knihoven: Jsme připraveni? In Knihovny současnosti 2005.

Sborník z 13. konference, konané ve dnech 13.-15. září 2005 v Seči u Chrudimi. Brno : SDRUK,

2005. s. 82-92 [cit. 2010-05-15]. Dostupné z WWW: <http://www.sdruk.cz/sec/2005/sbornik/&gt;.

ISBN 80-86249-33-6.

[6] ASHCROFT, Linda. Partnerships between public libraries and other agencies in England for

provision of adult learning. IFLA Conference Proceedings [online]. 2008, November, [cit. 2010-05-

20]. s. 1-12. Dostupný z WWW:

http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lih&AN=44057819&si....

[7] KATZ, Jeff. Addressing Special Needs and at Risk Populations in Library Education Programs.

Public Libraries [online] vol. 48, no. 6 (November 2009), s. 34-37. [cit. 2010-05-02]. Dostupný z

WWW: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lih&AN=45615373&si....

Štítky: veřejné knihovny, celoživotní vzdělávání, vzdělávání dospělých, neformální vzdělávání

 

 

Autor/ři zdroje: 
Blanka Odutová
Jazyk dokumentu
Typ zdroje: 
Studie a zprávy
Země:
Share on Facebook Share on Twitter Share on Google+ Share on LinkedIn