chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

 
 

Blog

Zaostřeno na lektory: Technofobie

01/11/2015
by Tomáš Langer
Jazyk: CS

 

Z médií by se mohlo zdát, že žijeme zcela obklopeni technikou a moderními technologiemi, jejichž prostřednictvím zlepšujeme své podmínky pro práci i soukromý život, případně si jimi dokonce svůj život usnadňujeme. Mezi profese, které se tomuto technologickému trendu doby stále vzpouzejí, patří i lektoři.

Možná jsem vás předchozím výrokem překvapil, nebo dokonce šokoval. Asi si říkáte, že lektoři přece využívají řadu výdobytků moderní doby, jako jsou notebooky, dataprojektory a překrásné powerpointové prezentace. Nepleťme si však iluzi s realitou: to vše, co jsem jmenoval, není žádnou technologickou novací, ale běžnou záležitostí života nás všech, ať už jsme úředníky, prodavači nebo číšníky. Ti všichni totiž s touto technikou běžně pracují, tak jako s tužkou a blokem. Počítače ve formě notebooků, tabletů či smartphonů nás obklopily již dávno.

Není se čemu divit, lidé se dříve vyznačovali silnou technofobní orientací, tedy specifickým strachem z techniky a technologií – počítačů se jednoduše báli. Neuměli je dokonale ovládat, a tak měli strach, že „něco pokazí“. S rostoucí digitální gramotností a současným zjednodušováním ovládání počítačů došlo k výraznému vymizení této technofobie – informační a komunikační technologie se staly přirozenou součástí našeho života. A potvrzují to i výzkumy. Naposled často citovaný Mezinárodní výzkum dospělých PIAAC (www.piaac.cz) organizovaný OECD, jehož se zúčastnila i ČR. Tento výzkum přinesl řadu zajímavých zjištění, mezi jinými i některá velmi překvapivá. Zřejmě nikdo totiž nečekal, že dospělí Češi se umístí na první příčce ve využívání internetu pro vyhledávání informací v domácím prostředí. Na internet jako zdroj informací, online pomocníka a rádce si rychle zvyklo 65 % obyvatel ČR, čímž jsme výrazně přeskočili většinu ostatních zemí, kde jej takto využívá obvykle okolo třetiny dospělých. Technofobie je tatam a nové možnosti se otevírají i pro oblast vzdělávání.

Paradoxem však je, že ve vzdělávání dospělých se střetávají dva odlišné pohledy na možnosti využití technologií. Na jedné straně účastníci vzdělávání, tedy naši studenti, a na straně druhé vzdělavatelé, tedy lektoři. Zatímco pro účastníky je běžné v rámci vzdělávacího procesu využívat smartphony pro hledání neznámých slovíček či termínů, fotit si produkty své či skupinové práce či jinak využívat těchto zařízení, pro drtivou většinu lektorů je jejich využití v podstatě tabu. Vymlouvat se na účastníky je již dávno pasé, ti naopak zapojení moderních technologií do výuky vítají.

Stačí si přece jen vybrat. Dnes existuje nepřeberné množství programů či aplikací, které jsou určeny přímo pro vzdělávání nebo slouží jinému účelu, ale dají se pro vzdělávání skvěle využít. Pro ilustraci připojuji několik tipů:

  • Wikipedia: tento nástroj asi všichni známe, ale proč jej nevyužít nejen jako zdroj informací, ale také prostor, kde informace tvořit? I dnes na Wikipedii není mnoho pojmů, které možná čekají jen na to, až je definujete právě vy!
  • GoogleDocs: bezplatná online aplikace, kterou získáváte automaticky, pokud máte e-mailový účet na Gmailu. Umožňuje nejen sdílet dokumenty, ale také je společně tvořit. Stačí jen „vykopnout“ téma, nasdílet dokument a se studenty společně vytvářet nový obsah. Takže taková malá privátní Wikipedie.
  • Prezi.com: na první pohled „tak trochu jiný PowerPoint“, na ten druhý už ale zjistíte, že jde o zcela jinou formu prezentace informací – na principu simulujícím 3D prostředí můžete vstoupit do nitra popisované věci a podívat se na ni zevnitř, můžete představit detail struktury či naopak celek z nadhledu. Prohlédněte si tisíce prezentací, které jsou na tomto webu dostupné a nechejte se inspirovat.
  • Sli.do: jednoduchá aplikace umožňující klást dotazy online či hlasovat. Co zkusit na počátku výuky krátké hlasování o motivaci k účasti nebo o znalosti tématu? Nebo na konci anonymně zjistit nejzajímavější téma dne nebo rovnou evaluovat celý kurz? To vše v základní omezené verzi bezplatně.
  • Další tematické aplikace: nebojte se nakombinovat jazykovou výuku s mobilní aplikací Duolingo či Lingua.ly, pro češtinu vyzkoušejte třeba aplikace Nauč se pravopis nebo pro anatomii lidského těla Anatomy 4D. Pro každý obor dnes naleznete řadu vhodných aplikací. Stačí jen stáhnout, vyzkoušet a vybrat tu, která vám bude sedět nejlépe.

 

Jak jsme si ukázali, výukových aplikací a programů je skutečně spousta. Proč jsme tedy tak rezistentní vůči této změně? Podle mého názoru jsou důvody spíše na bázi nepochopení či výmluv. Vyberu z nich jen ty podstatné:

  • Vysoká cena: klasická výmluva, většinou ovšem lichá. V současnosti existuje obrovské množství start-up softwarových společností, které tvoří skvělé aplikace za minimální ceny či zcela zdarma. Ale i kdyby ne, jde přece o investici do toho, co děláme, notebook jsme přece taky nedostali gratis.
  • Obtížné ovládání: na první pohled dobrý důvod, nicméně vše je přece složitější a náročnější v čase, kdy se to učíme, než když to pak rutinně ovládáme. Pamatujete si ještě, když jste prvně hledali, jak do slidu v prezentaci vložit obrázek?
  • Nedostatek času při výuce: skvělý argument notorických technologických odpůrců, který jim většinou i vychází. Je pravda, že využití některých technologických prvků může nějaký ten čas zabrat. Dá se to ale vyvážit vysokou mírou efektivity takto naučeného obsahu, natožpak radostí účastníků ze změny přístupu lektora. Všichni přece víme, jak nudná je přednáška, že?
  • Nevhodnost k mému tématu: tak to už je těžký kalibr pramenící většinou z neznalosti technologií, a tedy strachu z nich. A také lenosti se jim naučit, to si přiznejme. Pokud čtenář tohoto článku najde nějaký obor, kde opravdu nelze využít žádnou z moderních technologií pro výuku, má u mne lahev dobrého vína!
  • Nevhodná cílová skupina: pravdou je, že ne pro každého účastníka jsou technologické novinky při výuce tím pravým šálkem čaje. Ale myslíte si, že pro všechny je fajn přednáška? Nebo že všem vyhovují skupinové prezentace? Bezpochyby každý je individuem, a tak cokoliv, co sedne jednomu, nemusí vyhovovat druhému – to je prostě fakt, ať vzděláváme s technologiemi či „postaru“.

 

Jistě bychom mohli doplnit řadu dalších výmluv – pardon – důvodů, proč využití technologií při výuce není vhodné. Za všemi však pravděpodobně bude stát jeden podstatný rys – naše vlastní technofobie: Co když to nebude fungovat? Co když to udělá něco jiného, než chci? Co když vypadne internet? Co když to účastníci nebudou umět ovládat? Ale ruku na srdce, přátelé, takto je to i s každou metodou, kterou v rámci vzdělávání volíte. I tu musíte dokonale promyslet, připravit, ověřit a až pak aplikovat ve výuce. S technologiemi to není jiné.

Nezapomeňme na to, že do roku 2020 bude 90 % pracovních míst vyžadovat digitální gramotnost. Pevně věřím, že my lektoři nebudeme patřit k těm desíti procentům technologických neználků...

 

Zdroje:

Kelblová, L., Modráček, Z.: Dovednosti české populace v prostředí informačních technologií. Tematická analýza dat získaných v rámci mezinárodního výzkumu dospělých OECD PIAAC. Praha: DZS, 2014.

Rohlíková, L.: Standardy využívání netbooků a tabletů při lektorování. Praha: 1. VOX, 2014.

 

Autor: Tomáš Langer, viceprezident AIVD ČR, expert EPALE, DZS

Štítky:
Share on Facebook Share on Twitter Share on Google+ Share on LinkedIn
This article doesn't have any comments yet.