chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

 
 

Blog

Přirozenost, vtip a vlastní zkušenosti lektora účastníci ocení nejvíce. Rozhovor EPALE s Ilonou Štorovou

15/02/2019
by Tomáš Langer
Jazyk: CS

/epale/cs/file/1180jpg1180.jpg

Absolventka oboru Andragogika Univerzity Palackého v Olomouci. Dlouhodobě působí v oblasti vzdělávání dospělých, zaměřuje se na andragogiku a projektový management se zaměřením na rozvoj lidských zdrojů. V letech 2010–2012 působila jako vedoucí mezinárodního projektu „Strategie Age Managementu v České republice“ ve spolupráci s Finským institutem pracovního zdraví se sídlem v Helsinkách.  Aktivity projektu přinesly do ČR metody age managementu a koncept pracovní schopnosti. V letech 2013–2015 vedla mezinárodní projekt „Implementace Age Managementu v České republice“, který realizovala Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR ve spolupráci se společností Blik op Werk v Nizozemsku. V současné době je předsedkyní Age Management z.s., členkou výkonného výboru AIVD ČR, zakládající členkou České a Slovenské asociace age managementu a členkou pracovních skupin věnujících se stárnutí populace.

 

Studovala jsi andragogiku, a to už při zaměstnání v pozici manažerky ve vzdělávací firmě. Proč padla volba právě na tento obor?
Jednalo se o poměrně jednoduchou volbu – působila jsem v organizaci, která se věnovala vzdělávání dospělých a chtěla jsem si poznatky získané praxí dále prohloubit. Vzdělávání dospělých mě stále baví a jsem velmi ráda, že se této oblasti mohu dále věnovat.

Co Ti studium dalo? A co naopak vzalo?
Studium mi umožnilo získat teoretické základy z mnoha předmětů a pospojovat si mnoho souvislostí ze sociologie, psychologie i personálního řízení. Potkala jsem se s mnoha zajímavými lidmi, ať už to byli vyučující anebo spolužáci. Návrat do školních lavic ve středním věku považuji celkově za velmi obohacující. Pokud bych se měla zamýšlet, co mi studium vzalo, tak možná asi čas, ale to je spíše tím, že pokud jste v situaci, kdy studujete ve stejném časovém období jako vaše děti, tak špatně nesete, pokud máte horší známky…J

Tvým životním tématem je a asi i bude age management. Zkus prosím vysvětlit čtenářům v několika větách, oč jde.
Jednoduchým způsobem se zamyslet nad podporou různých generací zaměstnanců na pracovišti a zohlednit jejich specifické potřeby. Jiné budou u absolventů, jiné u rodičů s malými dětmi a jiné u zaměstnanců předdůchodového věku. A pokusit se tyto potřeby řešit směrem ke spokojenosti zaměstnanců. Opatření mohou mít různou podobu – od podpory zdraví, nastavení vzdělávacích aktivit, motivačních programů, přes podporu pracovních podmínek specificky podle věku – to vše by mělo být zarámováno opatřeními na podporu slaďování rodinného a pracovního života. V podstatě se jedná o podporu kvalitního života a cílem by mělo být, abychom svůj pracovní život v den odchodu do důchodu, zakončili v přijatelné fyzické i mentální kondici.

/epale/cs/file/cenajpg-0cena.jpg

A jak age management vůbec souvisí se vzděláváním dospělých?
Vazba je velmi těsná. Abychom mohli být po celý náš pracovní život zaměstnatelní, je nutné si uvědomit i důležitost celoživotního učení/vzdělávání. Vývoj kolem nás je velmi rychlý a vyžaduje častou změnu kompetencí, proto by i návrat do „školních lavic“ měl být běžný v jakémkoliv věku.

Působíš ve výkonném výboru Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR (AIVD ČR). Které své výsledky v této oblasti považuješ za důležité?
Jednoznačně jsou spojeny právě se zmíněným age managementem. AIVD ČR realizovala první dva mezinárodní projekty, které koncept age managementu do ČR přinesly a iniciovaly zájem o celou problematiku. Projekt „Strategie age managementu v ČR“ byl dokonce v roce 2012 oceněn Národní cenou kvality za podporu age managementu, což považuji za velký úspěch a ocenění naší práce.

Zdržme se ještě u vzdělávání. Co chybí současnému vzdělávání dospělých v ČR?
Myslím si, že velmi trpí jeho roztříštěností mezi jednotlivými ministerstvy (zejména MŠMT a MPSV) a tím, že není vytvořen systém s dlouhodobější koncepcí. Chybí mi zdůraznění jeho důležitosti pro dospělou populaci, zejména s ohledem na častější změny profesí, které zřejmě nastanou s postupnou automatizací a robotizací a poselství, že vzdělávání nekončí ukončením školy, ale je nezbytnou součástí života dospělých ať už jsou jakéhokoliv věku.

Kdybys měla možnost udělat první krok v této věci, co by to bylo?
Těch prvních kroků by asi muselo být více, mimo vytvoření skupiny expertů a analýza příkladů dobré praxe ze zahraničí, považuji za důležité ovlivnit vnímání společnosti mediálními aktivitami. Aktivity by měly za cíl informovat o důležitosti vzdělávání pro každého jako předpokladu pro budoucí uplatnitelnost na trhu práce i pro kvalitnější život např. „Vzdělávání pro všechny generace – vzdělávání pro budoucnost“ s využitím inspirativních osobností, které např. změnily svoji kariéru ve vyšším věku.

/epale/cs/file/20150506130601jpg20150506_130601.jpg

Jsi mimo jiné také oblíbenou lektorkou. Jak se z člověka stane profesionální lektor?
Myslím si, že profesionální lektor by měl dokonale zvládnout oblast, kterou přednáší, a neustále se ve svém oboru vzdělávat. Měl by být také trošku psycholog a počítat s tím, že účastníci kurzů jsou také jenom lidé se svými starostmi a radostmi, a že v průběhu kurzu mohou nastat i nepříjemné situace, které by měl zvládnout pokud možno „bez ztráty kytičky“. A v neposlední řadě by měl mít svoji práci rád.

O které nepříjemné situace se jednalo?
Pro mě osobně je velmi nepříjemná situace, když účastník vzdělávací aktivity zde  není z vlastního zájmu, ale byl na kurz někým vyslán a očividně dává najevo svůj nezájem. V této situaci se pokouším účastníka „vtáhnout do děje“, vyzvat ho ať sdílí své zkušenosti anebo ho zapojit do diskuze, většinou se to podaří.

Zkus nám prozradit ještě nějaký lektorský tip ze své dílny.
Lektorský tip snad může být přirozenost lektora, účastníci ocení vtip anebo vlastní zkušenost s nějakou situací. V poslední době se věnuji lektorování tzv. skupinové metody, která představuje nový směr výuky založený na interaktivním pojetí a sdílení. Dle mého názoru obohacuje jak lektory, tak účastníky a její výsledky jsou opravdu velmi inspirativní.

V čem tato metoda spočívá?
Metoda je založena na interaktivním zapojení účastníků, kteří pod vedením dvou lektorů prochází různými situacemi, které mohou nastat v pracovním, ale i v osobním životě. Účastníci jsou rozděleni do menších skupin, které pracují nad konkrétními úkoly, jejichž řešení vzájemně sdílí. Právě toto sdílení má velkou inspirativní sílu pro ostatní účastníky, ať už se jedná o zkušenosti s řešením konfliktů na pracovišti, s problematikou stresu, slaďováním osobního a pracovního života anebo např. se zvládáním změn na pracovišti. Program má přesně daný obsah i metodické materiály a lektoři nesmí používat dataprojektor. Autoři z Finského institutu pracovního zdraví program vědecky ověřili v pilotních studiích a prokázali jeho validitu. Česká republika je teprve druhou evropskou zemí, která má tento program k dispozici.

Která osobnost Tě v práci nejvíce inspiruje?
Ze zahraničních osobností je to pro mě jednoznačně pan profesor Juhani Ilmarinen, autor knihy, která mě k age managementu přivedla (Jak si prodloužit aktivní život aneb Stárnutí a kvalita pracovního života v EU) a jeho metody a nástroje, které dále v této oblasti rozvíjí. Z českých osobností pak PhDr. Zdeněk Palán, dlouholetý prezident AIVD ČR a expert v oblasti vzdělávání dospělých.

Ptal se: Tomáš Langer, expert EPALE

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn