Inkluzivní a propojené systémy vysokoškolského vzdělávání

Vysokoškolské vzdělávání musí hrát roli při řešení evropských společenských problémů a výzev demokratického systému. To znamená, že je třeba zajistit, aby vysokoškolské vzdělávání bylo inkluzivní a otevřené talentům ze všech prostředí, a také zajistit, aby vysokoškolské instituce byly občansky uvědomělými vzdělávacími společenstvími, které nejsou odtrženy od potřeb společnosti.

O co se jedná?

Systémy vysokoškolského vzdělávání by měly být inkluzivní a odpovídat potřebám společnosti. S tím úzce souvisí to, že vhodné podmínky k úspěšnému studiu by měli mít i mladí lidé pocházejících z různých zázemí. Nejde přitom pouze o finanční podporu pro znevýhodněné skupiny, ačkoliv pro studenty ze zázemí s nízkými příjmy je tato podpora mimořádně důležitá.

Za účelem prosazování úspěšného dokončení studia se musí poskytovatelé vysokoškolského vzdělávání

  • zaměřit se komplexněji na to, jak je organizováno přijímací řízení, samotná výuka i hodnocení výsledků studia,
  • zavést opatření, která umožní mentorování studentů
  • a zajistit studentům akademickou i neakademickou formu podpory.

Slibnou cestou k dosažení těchto cílů je zavedení příslušných strategií, jimiž by se mělo znevýhodněným studentům pomoci získat přístup k vysokoškolskému vzdělávání a studium následně rovněž dokončit. Aby bylo vysokoškolské vzdělávání přístupnější, a to zejména pro dospělé studenty, je rovněž třeba zavést flexibilní studijní možnosti (dálkové studium nebo on-line studium) a zajistit snadnější uznávání předchozího vzdělání.

Proč je to nezbytné?

Vysokoškolské vzdělávání musí hrát roli při řešení evropských společenských problémů a výzev demokratického systému. To znamená, že je třeba zajistit, aby vysokoškolské vzdělávání bylo inkluzivní a otevřené talentům ze všech prostředí, a také zajistit, aby vysokoškolské instituce braly v potaz potřeby společnosti. Studenti zahajující a ukončující vysokoškolské vzdělávání jsou jednou ze skupin obyvatelstva, a jejich profil by proto měl odrážet profil nejširší společnosti

U sociálních skupin, které jsou ve vysokoškolském vzdělávání nejméně zastoupeny, je pravděpodobnější, že nebudou ovládat základní dovednosti (gramotnost, ovládání základních početních úkonů, digitální dovednosti), nebudou mít zkušenost s nezávislým učením a jasnou představu o tom, co s sebou vysokoškolské vzdělávání nese. U lidí ze znevýhodněného socioekonomického zázemí a lidí z rodin migrantů je stále mnohem méně pravděpodobné, že vysokoškolské vzdělání zahájí a ukončí. Akademičtí pracovníci a absolventi jsou příliš často vnímáni jako lidé, kteří jsou odtrženi od zbytku společnosti. Stále přetrvává genderová segregace podle oboru studia.

Čeho se doposud podařilo dosáhnout?

Evropská komise sleduje, s jakými problémy se členské země v souvislosti se zvyšováním počtu vysokoškolských absolventů potýkají a jakého pokroku doposud v plnění stanovených cílů dosáhly. Posílení sociálního rozměru vysokoškolského vzdělávání tvoří rovněž důležitou součást snah v rámci boloňského procesu, což bylo potvrzeno v pařížském komuniké z roku 2018.

Ve své nové agendě EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání se Evropská komise zavázala:

  • Nasměrovat prostředky v rámci programu Erasmus+ tak, aby vysokoškolským institucím pomohla při vývoji a provádění integrovaných institucionálních strategií pro začlenění, rovnost žen a mužů a studijní úspěch od přijetí až po ukončení studia, a to i prostřednictvím spolupráce se školami a poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy.
  • Prosazovat vývoj a testování flexibilní a modulární koncepce kurzů, aby tak podpořila přístup k vysokoškolskému vzdělávání prostřednictvím konkrétních priorit pro strategická partnerství v rámci programu Erasmus+.
  • Podpořit na základě stávajících zkušeností ty vysokoškolské instituce, které chtějí studentům udělovat kredity ECTS za dobrovolnou práci a veřejně prospěšné činnosti.
  • Podporovat uznávání dosažených odborných kvalifikací uprchlíků, aby tak usnadnila jejich přístup k vysokoškolskému vzdělávání.

Aby mohla shromáždit informace o sociálním rozměru vysokoškolského vzdělávání, podporuje Komise finančně projekt Eurostudent . Jeho cílem je zdokumentovat sociální a ekonomické podmínky studentů v Evropě. V rámci projektu Eurostudent se organizují pravidelné ankety, kterých se zúčastnilo více než 320 000 studentů z 28 zemí účastnících se Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání.

Údaje shromážděné v rámci projektu se týkají různých aspektů života studentů: přístupu k vysokoškolskému vzdělání, studia, bydlení, pracovních podmínek během studia, zkušeností s mobilitou (včetně informací o překážkách mobility) i vlastního hodnocení situace ze strany studentů. Získané poznatky jsou veřejně dostupné na stránkách eurostudent.eu.

Jiná studie zkoumala dopad systému přijímacího řízení na vysoké školy na studijní výsledky, a to především na to, podle čeho si vysokoškolské instituce vybírají studenty a naopak. Na základě politik a strategií jednotlivých zemí týkajících se harmonizace sekundárního vzdělávání a autonomie vysokoškolských institucí byl proveden průzkum toho, do jaké míry jsou přijímací řízení selektivní, otevřená nebo kombinovaná.

Na základě podrobných případových studií provedených v 8 zemích bylo zformulováno 10 politických doporučení, která mají sloužit školám při výběru studentů, studentům při výběru vysoké školy a studijního oboru. Ve většině zemí je možné uvést do praxe polovinu daných doporučení, přičemž zbytek je možné řešit pilotními iniciativami s dodatečným výzkumem.

Podle čeho si studenti volí studijní obor a vysokou školu?

  • Poskytovat lepší informace, poradenství a pomoc v oblasti vysokoškolského vzdělávání
  • Zajistit přehlednější strukturu možností studia poskytovaná studentům

Podle čeho si školy vybírají potenciální studenty?

  • Zavést zkušebně změny způsobu organizace přijímání studentů do škol vyššího sekundárního studia i po něm
  • Zavést zkušebně změny týkající se ukončení posledního roku středoškolského studia
  • Klást důraz na spolupráci v rámci středních i vysokých škol

Jak si vysokoškolské instituce vybírají studenty, které přijmou ke studiu?

  • Odvíjet politiku přijímání ke studiu s poptávkou na trhu práce
  • Podporovat závazek k sociálnímu začlenění ze strany vysokoškolských institucí v rámci systémů financování
  • Využít nástrojů boloňského procesu k usnadnění přechodu prostřednictvím vysokoškolské vzdělávání
  • Zavést zkušebně široké spektrum metod, jimiž se určují potenciální studenti a které zajišťují vysokoškolským institucím větší autonomii