Inkluzivní a propojené systémy vysokoškolského vzdělávání

Vysokoškolské vzdělávání musí hrát roli při řešení evropských společenských problémů a výzev demokratického systému. To znamená zajistit, aby vysokoškolské vzdělávání podporovalo začleňování a aby jeho instituce byly dobře propojeny se svými komunitami.

Za inkluzivní a propojené systémy vysokoškolského vzdělávání

Systémy vysokoškolského vzdělávání by měly být inkluzivní a odpovídat potřebám společnosti. S tím úzce souvisí to, že vhodné podmínky k úspěšnému studiu by měli mít všichni mladí lidé bez ohledu na to, z jakého zázemí pocházejí. Nejde přitom pouze o to, nabízet finanční podporu znevýhodněným skupinám, ačkoliv pro studenty z rodin s nízkými příjmy je tato podpora mimořádně důležitá.

Je třeba, aby studenti, kteří na evropských vysokých školách studují a kteří je absolvují, odráželi nejen rozmanitost evropské populace, ale byli také dokladem lepšího přístupu ke vzdělání pro znevýhodněné a nedostatečně zastoupené skupiny obyvatel. Vnitrostátní orgány a instituce vysokoškolského vzdělávání by proto měly:

  • pojmout komplexněji organizaci přijímacích řízení, samotnou výuku i hodnocení výsledků studia
  • zavést opatření, která umožní nabídnout studentům mentora
  • zajistit studentům akademickou i neakademickou formu podpory.

Slibnou cestou, jak těchto cílů dosáhnout, je zavedení odpovídajících strategií, které znevýhodněným a nedostatečně zastoupeným studentům pomohou získat přístup k vysokoškolskému vzdělávání a studium následně rovněž dokončit. Aby bylo vysokoškolské vzdělávání přístupnější, a to zejména pro dospělé studenty, je rovněž třeba zavést flexibilní studijní podmínky (dálkové studium nebo online studium) a zajistit snadnější uznávání předchozího vzdělání.

Proč je začleňování a propojování důležité?

Vysokoškolské vzdělávání musí hrát roli při řešení evropských společenských problémů a výzev demokratického systému. To znamená, že je třeba zajistit, aby vysokoškolské vzdělávání podporovalo začleňování a aby jeho instituce byly dobře propojeny s místními komunitami.

U sociálních skupin, které jsou ve vysokoškolském vzdělávání zastoupeny nejméně, je pravděpodobnější, že nebudou ovládat základní dovednosti (gramotnost, ovládání základních početních úkonů, digitální dovednosti), nebudou mít zkušenost se samostatným učením a jasnou představu o tom, co s sebou vysokoškolské vzdělávání nese. U občanů ze znevýhodněného socioekonomického zázemí a z rodin migrantů je navíc mnohem méně pravděpodobné, že vysokoškolské vzdělání zahájí a ukončí. Stále přetrvává rovněž genderová segregace podle oborů studia.

Čeho EU doposud dosáhla?

Evropská komise v rámci tzv. evropského semestru sleduje, s jakými problémy se země EU v souvislosti s cílem zvýšit počet vysokoškolských absolventů potýkají a jakého pokroku doposud v plnění stanovených cílů dosáhly. Posílení sociálního rozměru vysokoškolského vzdělávání tvoří rovněž důležitou součást úsilí realizovaného v rámci boloňského procesu, což bylo potvrzeno v pařížském komuniké z roku 2018.

Ve své nové agendě EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání se Komise zavázala:

  • nasměrovat prostředky v rámci programu Erasmus+ tak, aby vysokoškolským institucím pomohla při přípravě a provádění integrovaných institucionálních strategií pro začlenění, rovnost žen a mužů a studijní úspěch od přijetí až po ukončení studia, a to i prostřednictvím spolupráce se školami a poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy
  • prosazovat vznik a testování flexibilních a modulárních studijních programů, aby tak podpořila přístup k vysokoškolskému vzdělávání plněním konkrétních priorit pro strategická partnerství v rámci programu Erasmus+
  • podpořit na základě stávajících zkušeností ty vysokoškolské instituce, které chtějí v rámci evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) udělovat studentům kredity za dobrovolnou práci a veřejně prospěšné činnosti
  • propagovat uznávání dosažených odborných kvalifikací uprchlíků, aby tak usnadnila jejich přístup k vysokoškolskému vzdělávání.

Aby mohla shromáždit informace o sociálním rozměru vysokoškolského vzdělávání, podporuje Komise finančně projekt Eurostudent. Jeho cílem je zdokumentovat sociální a ekonomické podmínky studentů v Evropě. V rámci tohoto projektu se organizují pravidelné ankety a sebehodnocení, kterých se zúčastnilo více než 320 000 studentů z 27 zemí účastnících se tzv. Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. 

Komisní studie zkoumala dopad systému přijímacího řízení na vysoké školy na studijní výsledky. Především jí zajímalo, podle jakého klíče nabízejí školy a vysokoškolské instituce studijní programy a podle čeho si je studenti vybírají. Na základě politik a strategií jednotlivých zemí týkajících se harmonizace sekundárního vzdělávání a autonomie vysokoškolských institucí byl proveden průzkum toho, do jaké míry jsou přijímací řízení selektivní, otevřená nebo kombinovaná. 

Díky podrobným případovým studiím v osmi zemích vzniklo deset politických doporučení, jež mají školám a vysokoškolským institucím poskytnout podporu při výběru studentů a pomoci studentům při výběru vysoké školy a studijního programu. Ve většině zemí je možné zavést do praxe polovinu těchto doporučení, přičemž zbytek je možné řešit pilotními iniciativami s dodatečným výzkumem.

Pracovní skupina pro vzdělávání a odbornou přípravu 2020 (ET 2020) uspořádala v dubnu 2019 odborný seminář, který dospěl k závěru, že ačkoli je sociální začlenění jednou z priorit členských států EU, vnitrostátních strategií a komplexních přístupů s dlouhodobými politickými závazky v oblasti sociálního začleňování ve vysokoškolském vzdělávání existuje jen velmi málo. Politická opatření v této oblasti by měla být součástí širšího rámce meziodvětvových politik. Klíčem ke zlepšení začleňování je rozvíjet, posilovat a rozšiřovat vazby vysokoškolských institucí se školami. 

Politická opatření založená na důkazech, jež jsou určena k lepšímu začleňování ve vysokoškolském vzdělávání, vyžadují investice do identifikace znevýhodněných a cílových skupin, do měření pokroku při dosahování cílů, do sledování zamýšlených i nezamýšlených účinků této politiky a do analýzy komplexnosti souvisejících faktorů. Je rovněž zapotřebí větších investic do odborné přípravy vysokoškolských pracovníků s cílem přizpůsobit výukové postupy studentům ze znevýhodněných skupin.

Jak pomáhat studentům při výběru vysoké školy a studijního programu?

  • Poskytovat lepší informace, poradenství a pomoc v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Komise podporuje nástroj U-Multirank pro porovnávání univerzit.
  • Zajistit větší bohatost nabídky, ze které si studenti vybírají. Komise za tímto účelem podporuje spolupráci vysokých škol prostřednictvím programu Erasmus+.

Jak pomáhat institucím vysokoškolského vzdělávání při výběru studentů?

  • Připravit komplexnější přístup k politice začleňování ve vysokoškolském vzdělávání, s dlouhodobými závazky a akčním plánem včetně politických priorit a cílů.
  • Odvíjet politiku přijímání ke studiu od poptávky na trhu práce. Na základě doporučení Rady o sledování uplatnění absolventů by měly členské státy zavést systém, který by poskytoval údaje o relevantnosti jejich systémů vysokoškolského vzdělávání.
  • Podporovat závazek k sociálnímu začleňování ze strany vysokoškolských institucí pomocí systémů financování. Odborný seminář o financování na základě výkonnosti, který organizovala pracovní skupina pro vzdělávání a odbornou přípravu 2020 (ET 2020), poskytl užitečné informace o tom, jak zapojit vysokoškolské instituce do stanovování strategických cílů.
  • Používat nástroje vytvořené v rámci tzv. boloňského procesu s cílem usnadnit studentům přechod na vysokou školu.
  • Podporovat akademické i administrativní pracovníky vysokoškolských institucí, aby se zvýšila kvalita výuky. Evropské fórum pro užší spolupráci v oblasti výuky (projekt EFFECT), podporované programem Erasmus+, hledá způsoby, jak lépe podpořit výuku na vysokých školách.