Efektivní a účinné vysokoškolské vzdělávání

Účinnost a efektivita vysokoškolského vzdělávání souvisí se správou a dostupností financování, jakož i s tím, do jaké míry se ve vysokoškolských systémech a institucích klade důraz na kvalitu výuky.

O co se jedná?

Účinnost a efektivita vysokoškolského vzdělávání souvisí se správou a dostupností financování, jakož i s tím, do jaké míry se ve vysokoškolských systémech a institucích klade důraz na kvalitu výuky. Organizační a finanční uspořádání vysokého školství má zásadní vliv na celkovou efektivitu terciárního vzdělávání.

Strategie Evropa 2020 zdůrazňuje, že:

  • Je potřeba zajistit dostatečné financování vysokého školství a zároveň chránit veřejné investice do tohoto segmentu vzdělávání, jelikož se jedná o oblast podporující růst.
  • Vzhledem k tomu, jakým problémům vysokoškolské vzdělávání v současné době čelí, je nutné zajistit v oblasti správy a financování flexibilnější přístup. Ten by vzdělávacím institucím zajistil větší autonomii a rozdělil odpovědnosti rovnoměrně mezi všechny zainteresované strany.

V rámci boloňského procesu spolupracují členské státy na rozvoji kultury kvality. Zajištění kvality zvyšuje důvěru v terciární vzdělávání. Každá vysokoškolská instituce by proto měla zavést přísný interní systém zajišťování kvality, který by byl posuzován příslušnými agenturami prostřednictvím externích kontrol.

Proč je to nezbytné?

Objem finančních prostředků určených na vysokoškolské vzdělávání se v jednotlivých státech EU značně liší a celkové investice do této oblasti v Evropě jsou navíc příliš nízké, přičemž se dále zdůrazňuje potřeba zvýšit investice veřejného sektoru. Zdroje financování této oblasti je nezbytné diverzifikovat a maximalizovat hodnotu získanou z investovaných prostředků.

Reforma a modernizace vysokoškolského vzdělávání v Evropě závisí na schopnostech a motivaci vyučujících a výzkumných pracovníků. Počet učitelů však často neodpovídá rostoucímu počtu studentů, což vyvolává další tlak na již tak přetížené kapacity.

Lepší pracovní podmínky, včetně transparentního a spravedlivého náboru zaměstnanců, lepší počáteční i návazný profesní rozvoj, vyšší uznání a prestiž pracovníků a lepší odměňování vynikající úrovně výuky a výzkumu jsou nezbytné, má-li být Evropa schopna vychovat, přilákat a posléze si udržet vysoce kvalitní akademické pracovníky.

Výzvy, před nimiž dnes vysokoškolské vzdělávání stojí, si vyžadují větší flexibilitu a samostatnost vzdělávacích institucí, které by se tak mohly snadněji specializovat a podpořit lepší prospěch studentů a lepší výsledky výzkumu. Zároveň by se tím přispělo k celkovému zlepšení výkonnosti vysokoškolských vzdělávacích systémů. Avšak právní, finanční a administrativní omezení mají často dopad i na svobodu, kterou instituce disponují při definování svých strategií a postupů. Nemohou se v jejich důsledku také dostatečně odlišit od konkurence.

Čeho se doposud podařilo dosáhnout?

Prostřednictvím podpory výzkumu a spolupráce v oblasti formulace politik pomáhá Evropská komise členským zemím rozvíjet efektivní modely správy a financování vysokoškolského vzdělávání. Ve spolupráci s OECD vypracovává Komise přezkum struktury financování, pobídek a odměňování v rámci systémů vysokoškolského vzdělávání.

Evropská komise rovněž podporuje vzájemnou výměnu osvědčených postupů v oblasti správy a financování mezi jednotlivými členskými zeměmi, a to pomocí možnosti poskytování vzájemného poradenství.

V programovém období 2014–2020 se z evropských strukturálních a investičních fondů investovalo do vysokoškolského vzdělávání celkem v 17 členských zemích EU. Z Evropského sociálního fondu se na vzdělávání jednotlivců, reformu programů a adaptaci studijních programů na požadavky trhu práce investovalo celkem 5,2 miliardy EUR.

Další 1,5 miliardy EUR byly vynaloženy na revitalizaci nebo výstavbu infrastruktury (studentské ubytovny, laboratoře atd.), a to z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Kromě toho byly k dispozici prostředky ve formě půjček od skupiny EIB vysokoškolským institucím, které tak mohly modernizovat výukové prostory nebo využít inovativních možností financování.

V souvislosti s podporou kultury kvality v Evropě byl vydán soubor Standardů a směrnic pro zajištění kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (aktualizované znění bylo přijato členskými zeměmi a dalšími státy boloňského procesu v roce 2015), které stanoví společný rámec pro systémy zajištění kvality na evropské, vnitrostátní i institucionální úrovni.

Evropský registr agentur zajišťujících kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR) přispívá k rozvoji evropského rozměru zajištění kvality. Aby se mohla agentura do registru přihlásit, musí splnit zásady Standardů a směrnic pro zajištění kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzděláván (ESG). Evropská komise pravidelně zveřejňuje zprávu o pokroku v oblasti zajišťování kvality na evropské úrovni.