Boloňský proces a Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání

Boloňský proces je mechanismus, který podporuje mezivládní spolupráci 48 evropských zemí v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

V čem spočívá boloňský proces?

Boloňský proces se snaží zajistit větší soudržnost systémů vysokoškolského vzdělávání v celé Evropě. 

Na jeho základě byl zřízen Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání, který usnadňuje mobilitu studentů a pracovníků, zvyšuje inkluzivnost a dostupnost vysokoškolského vzdělávání v Evropě a rovněž jeho přitažlivost a konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku. 

V rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání souhlasily všechny zúčastněné země s tím, že:

Proč je boloňský proces důležitý?

V rámci boloňského procesu evropské státy projednávají reformy politiky vysokoškolského vzdělávání a snaží se překonat překážky, které brání vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. 

Boloňská reforma je zásadní pro vybudování nezbytné důvěry v úspěšnou mobilitu ve vzdělávání, přeshraniční akademickou spolupráci a vzájemné uznávání dob studia a kvalifikací získaných v zahraničí. Mezi hlavní úkoly boloňského procesu patří také zvyšování kvality a relevantnosti učení a výuky. Realizace těchto reforem však neprobíhá ve všech 48 zúčastněných zemích stejným tempem. 

Boloňský proces rovněž představuje fórum pro dialog se sousedními zeměmi o reformách vysokoškolského vzdělávání a otázkách týkajících se společných akademických zásad, jako je nezávislost vysokých škol a účast studentů na životě občanské společnosti. Získal důležitou úlohu v rámci „měkké diplomacie se sousedními zeměmi západního Balkánu (s výjimkou Kosova), zeměmi Východního partnerství, Tureckem a Ruskem, jakož i mnoha dalšími zeměmi.

Jak EU reformu vysokoškolského vzdělávání podporuje?

Od vytvoření programu Erasmus přibližně před 30 lety Komise spolu s vnitrostátními orgány, vysokoškolskými institucemi, studenty a dalšími zúčastněnými stranami zahájila intenzivnější a strukturovanější spolupráci mezi evropskými institucemi vysokoškolského vzdělávání. 

S rychle rostoucí poptávkou po mobilitě studentů začalo být jasné, jak je pro jednotlivé instituce obtížné uznávat období studia absolvovaného v jiných vnitrostátních systémech vysokoškolského vzdělávání, kde existují rozdílné úrovně studijních programů a různé akademické tradice.

Boloňský proces, u jehož zrodu stála Sorbonnská a Boloňská deklarace, byl reakcí členských států na výzvy vyplývající z mobility evropských studentů a absolventů vysokých škol.

Komise je řádným členem rady skupiny pro monitorování boloňského procesu, která podporuje provádění rozhodnutí boloňských ministerských konferencí.

Pravidelné zprávy o provádění procesu ukazují, že státy zemí EU i mimo ni v reformě svého vysokoškolského vzdělávání již značně pokročily.

Ministři školství rovněž přijali Pařížské komuniké, v němž zdůrazňují prioritní činnosti, které musí být v této oblasti v nadcházejících letech prováděny. V komuniké je nastíněna ambiciózní společná vize ministrů školství 48 evropských zemí týkající se evropské oblasti vysokoškolského vzdělávání do roku 2020.

Požaduje: 

  • inkluzivní a inovativní přístup k učení a výuce
  • integrovanou nadnárodní spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací
  • zajištění udržitelné budoucnosti prostřednictvím vysokoškolského vzdělávání

V komuniké se dále uvádí, že je třeba více podporovat zranitelné a nedostatečně zastoupené skupiny obyvatelstva, aby měly přístup k vysokoškolskému vzdělání a aby jej mohly úspěšně absolvovat. Tyto ambice jsou v souladu s cílem EU vytvořit do roku 2025 Evropský prostor vzdělávání, podpořit mobilitu a akademické uznávání kvalifikací pro všechny občany EU. 

Příští konference ministrů v rámci boloňského procesu se uskuteční v červnu 2020 v Římě. 

Více informací o úloze EU v boloňském procesu a jeho směřování k vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání najdete v publikaci „Role EU v boloňském procesu“.