Boloňský proces a Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání

Boloňský proces je mezivládní spolupráce 48 evropských zemí v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

O co se jedná?

Boloňský proces je forma mezivládní spolupráce 48 evropských zemí v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Jde o kolektivní úsilí veřejných orgánů, vysokých škol, pedagogů, studentů a sdružení zúčastněných subjektů, zaměstnavatelů, agentur pro kvalitu vzdělávání, mezinárodních organizací a institucí, včetně Evropské komise, o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání.

Jeho hlavním cílem:

Proč je to nezbytné?

Velké rozdíly v systémech vzdělávání a odborné přípravy v Evropě vždy způsobovaly problémy s uplatňováním kvalifikací získaných v jedné zemi při hledání práce či návazného studia v jiném státě. Zvýšením souladu mezi těmito systémy vzdělávání se usnadňuje situace studentům a uchazečům o práci, kteří se chtějí přestěhovat se do jiné země EU.

Zároveň se tzv. boloňskými reformami přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti a atraktivity evropských univerzit a vyšších odborných škol pro studenty ze zbytku světa.

Boloňský proces také napomáhá modernizaci školství a odborné přípravy s cílem zajistit studentům takové kompetence, které jsou potřebné pro uplatnění na stále se měnícím pracovním trhu. To je velmi důležité, neboť počet pracovních míst, kde jsou zapotřebí specializované dovednosti, stále roste, podobně jako stoupá poptávka po inovativních myšlenkách a podnikatelských schopnostech.

Čeho se doposud podařilo dosáhnout?

Z výsledků pravidelně vypracovávaných zpráv vyplývá, že bylo v realizaci reforem dosaženo výrazného pokroku.

V květnu 2018 přijali ministři školství na zasedání v Paříži sdělení, v němž stanovili priority pro nadcházející roky.

V tomto pařížském komuniké je nastíněna společná vize ministrů školství 48 zemí týkající se ambicióznější podoby Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání po roce 2020. Jedná se o:

  • inkluzivní a inovativní přístup k učení a výuce,
  • integrovanou nadnárodní spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací, 
  • zajištění udržitelné budoucnosti prostřednictvím vysokoškolského vzdělávání.

V komuniké se rovněž hovoří o potřebě silnější podpory méně zastoupených, zranitelných skupin, kterým je třeba zajistit lepší přístup k vysokoškolskému vzdělávání.

Tyto cíle jsou v souladu s úsilím EU o zvýšení podpory států, které si přejí mít ambicióznější cíle, postupovat rychlejším tempem a více pokročit v dosahování cílů uznávání kvalifikací a studijní mobility v rámci Evropského prostoru vzdělávání.

Podrobnější informace o boloňském procesu a pokroku dosaženém při budování Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání od roku 2015 jsou uvedeny v brožuře „EU a její podpora boloňského procesu“. Příští ministerská konference se bude konat v červnu 2020 v Římě.

Které země Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání společně vytvářejí?

Seznam zúčastněných zemí je k dispozici na stránkách Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA).