Znalost cizích jazyků stojí v jádru ambiciózní vize vytvořit tzv. Evropský prostor vzdělávání. Schopnost hovořit cizími jazyky není nezbytná pouze pro studium v zahraničí a uplatnění na stále více mezinárodním trhu práce. Otevírá rovněž nové perspektivy a umožňuje lidem objevovat jiné kultury. Z různých studií vyplývá, že členské státy EU nečiní dostatečně rychlý pokrok při dosahování cíle dohodnutého pro celou Unii – konkrétně, že každý Evropan by měl mít od raného věku možnost studovat dva cizí jazyky. Úroveň jazykových znalostí žáků na konci povinné školní docházky je ve skutečnosti obecně nízká. Mezi členskými státy navíc existují značné rozdíly. Vzhledem ke zvyšující se mobilitě Evropanů a bezprecedentnímu počtu dětí školou povinných, které přicházejí ze třetích zemí a hovoří různými jazyky, musíme znovu zvážit výzvy a příležitosti, jež se nám nabízejí, aby se mnohojazyčnost stala pro Unii skutečným přínosem.
Cíle navrhovaného doporučení:
- stimulovat jazykovou výuku tím, že se zaměříme na dosažení určité úrovně znalostí na konci povinné školní docházky – a to na základěspolečného evropského referenčního rámce pro jazyky (Rada Evropy)
- zvýšit povědomí o jazycích ve vzdělávání a odborné přípravě, které představuje určitou formu inkluzivního rámce pro studium jazyků – a to s přihlédnutím k různé úrovni jazykových dovedností žáků
- zajistit, aby co nejvíce učitelů jazyků mělo možnost se vzdělávat v zahraničí
- nacházet a prosazovat inovativní, inkluzivní a vícejazyčné pedagogické postupy prostřednictvím evropských nástrojů a platforem, jako jsou School Education Gateway e eTwinning.
