Komise předložila opatření pro přechod k nízkouhlíkovým emisím ve všech odvětvích evropské ekonomiky

Česká republika by měla emise skleníkových plynů snížit o 14 procent (viz tabulka dole). Čísla se vztahují ke stavu z roku 2005. Země s vysokým HDP by naopak měly přispět výrazně více. Například Německo 38%, Švédsko 40% či Francie 37%.

Pro ČTK se k návrhu vyjádřila ekologická organizace Hnutí Duha, podle níž by ČR mohlo dosáhnout i výraznějšího poklesu emisí. „Potenciál pro snižování emisí z malých zdrojů má Česká republika podstatně vyšší než Evropskou unií navrhovaných 14 procent,“ sdělil energetický expert hnutí Karel Polanecký. I víceprezident Svazu průmyslu a dopravy Daniel Beneš ČTK sdělil, že „pro naplnění závazku bude třeba vynaložit značné finanční prostředky z veřejných i soukromých zdrojů a přijmout dalekosáhlá opatření na mnoha úrovních státní správy. Přesto je i takto ambiciózní cíl žádoucí, jelikož se týká emitentů, kteří dosud v příspěvku k boji se změnami klimatu zaostávali za průmyslem či energetikou.“

Doprava je zodpovědná za čtvrtinu evropských emisí skleníkových plynů a představuje hlavní příčinu znečištění ovzduší. Součástí návrhů je proto i strategie pro nízkoemisní mobilitu pro vozidla s nízkými a nulovými emisemi a alternativních nízkoemisních paliv (viz informační přehled MEMO/16/2497).

Návrhy obsahují i mechanismus, který umožní zřízení banky emisních úvěrů, kam mohou přispívat země, které své limity nevyčerpají a z níž bude možné čerpat dodatečně. Systém je také otevřený možnosti prodeje a nákupu emisních příspěvků mezi jednotlivými členskými zeměmi.

Pro plnění dohodnutých klimatických cílů jsou v rámci rozpočtu EU (přinejmenším 20 % současného rozpočtu) i v rámci tzv. Investičního plánu (Evropský fond pro strategické investice - EFSI) k dispozici finanční prostředky (více než 50 % dosud schválených investic má význam pro oblast klimatu), které mohou státy i soukromé subjekty využít.

Souvislosti

V říjnu 2014 stanovily hlavy států a předsedové vlád EU závazný cíl snížení domácích emisí v celé ekonomice do roku 2030 nejméně o 40 % oproti roku 1990. K dosažení tohoto snížení emisí by měla přispět všechna odvětví ekonomiky:

• Průmyslová a energetická odvětví, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), budou muset snížit emise o 43 % ve srovnání s rokem 2005.
• Další odvětví, jako je doprava, stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpady, využívání půdy a lesnictví, budou muset snížit emise ve srovnání o 30 %.

Další kroky

Návrhy nyní projdou debatou členských zemí a také Evropským parlamentem.

Komise dále rozpracuje akční plán pro nízkoemisní mobilitu a předloží zbývající iniciativy. Do konce roku také v oblastech energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a vnitřního trhu s energií.

Další informace:

Glosář k COP21

GŘ CLIMA novinky – web (včetně právních dokumentů)

Text Evropské strategie pro nízkoemisní mobilitu, informační přehled a související analýza jsou k dispozici zde.

Informační přehled: Otázky a odpovědi k návrhu Komise na závazné snižování emisí skleníkových plynů členských států (2021–2030)

Informační přehled: Otázky a odpovědi k návrhu na začlenění odvětví využívání půdy do rámce politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030

Informační přehled: Otázky a odpovědi k evropské strategii pro nízkoemisní mobilitu

Tabulka: Navrhované cíle a přístup k novým možnostem flexibility

/czech-republic/file/tabulka-navrhovan%C3%A9-c%C3%ADle-p%C5%99%C3%ADstup-k-nov%C3%BDm-mo%C5%BEnostem-flexibility-0_csTabulka: Navrhované cíle a přístup k novým možnostem flexibility