ZASTOUPENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Aktualizace směrnice o boji proti praní peněz (AML): více transparentnosti, méně daňových úniků a financování terorismu

/czech-republic/file/jourovaverajpg_csjourova_vera.jpg

evropská komisařka Věra Jourová © European Union

Novela směrnice AML, kterou Evropská komise schválila 5. července 2016, míří proti novým způsobům financování terorismu a posiluje transparentnost jakožto hlavní nástroj boje proti praní peněz a daňovým únikům. Jde o jednu z priorit této Komise a zároveň mimořádně aktuální globální téma, zejména v souvislosti s tzv. aférou panamských dokumentů (Panama Papers).

Návrh Komise je prvním konkrétním "zhmotněním" tzv. plánu pro zesílení boje proti terorismu z 2. února 2016.

07/07/2016

První místopředseda Komise F. Timmermans k návrhu novely uvedl: "Členské státy budou mít možnost získat a sdílet nezbytné informace o tom, kdo je skutečným vlastníkem společností nebo svěřenských fondů, kdo obchoduje s on-line měnami a kdo používá předplacené karty. Zveřejňování informací o tom, kdo je za společnostmi a svěřenskými fondy, by mělo rovněž působit jako silný odstrašující prostředek pro subjekty, které se potenciálně chtějí vyhýbat placení daní.“

Věra Jourová, komisařka EU pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů, řekla:  "Aktualizace čtvrté směrnice o boji proti praní peněz znemožní teroristům, zločincům a osobám, které se snaží obcházet daňové předpisy, zneužívat mezer v zákonech evropských zemí k financování své činnosti. Hlubší spolupráce v boji proti těmto problémům přinese lepší výsledky.“  

Hlavní navrhované změny:

  • plný veřejný přístup k rejstříkům s informacemi o skutečných majitelích: členské státy zveřejní některé informace z rejstříků s informacemi o skutečném vlastnictví společností a obchodních svěřenských fondů. Informace o všech jiných fondech budou obsaženy v národních rejstřících a budou přístupné subjektům, které mohou prokázat oprávněný zájem. Do těchto rejstříků budou zařazeni také skuteční vlastníci s 10% podílem v určitých společnostech, u kterých existuje riziko, že jsou zneužívány k praní peněz či daňovým únikům. Pro všechny ostatní společnosti zůstává zachována prahová hodnota 25 %.
  • propojení rejstříků: vytvoření přímého propojení mezi rejstříky v zájmu usnadnění spolupráci mezi členskými státy;

rozšíření informací dostupných orgánům: na existující i nové účty by se měly vztahovat zesílené hloubkové kontroly. Pasivní společnosti a